Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
1. Botanika na Moravě před založením Masarykovy univerzity<br />
Petr Bureš<br />
Jako teoretická disciplína se botanika etablovala na sklonku renesance v 16. století,<br />
především díky pracím „německých otců <strong>botaniky</strong>“ Otto Brunfelse, Hieronyma Bocka a<br />
Leonarda Fuchse, autorů bohatě ilustrovaných bylinářů. I když základními prameny těchto<br />
rozsáhlých katalogů léčivých rostlin byla díla antických klasiků, začali si jejich autoři záhy<br />
uvědomovat rozdíly ve výskytu rostlinných druhů, tj. lokální specifika ve složení flór různých<br />
území. Botanika tak dostává nový, regionální aspekt. V různých částech Evropy, zejména<br />
však na území dnešního Německa, začínají ještě koncem 16. století vznikat první regionální<br />
flórová díla. Mezi první floristy patřil také lékař, rodák z belgického Arrasu Charles de<br />
l’Ecluse (Carolus Clusius, 1525–1609), světoběžník, který procestoval téměř celou Evropu a<br />
proslavil se mj. první flórou Španělska (vyšla r. 1576). Když Clusius r. 1573 vstoupil do<br />
služeb vídeňského dvora císaře Maxmiliána II., stala se oblastí jeho botanických exkurzí také<br />
Panonie, zahrnující vedle Dolních Rakous, Maďarska a Slovenska také část jižní Moravy. Své<br />
nálezy pak vtělil do knihy Rariorum aliquot stirpium per Pannoniam, Austriam et vicinas<br />
quasdam provincias observatorum historia, která vyšla v Antverpách r. 1583 a je nejstarším<br />
pramenem k flóře jižní Moravy. Vzácnější stromy a byliny v moravských zahradách popsal<br />
brněnský městský lékař, Stadtphysikus J. F. Hertod (1645–1724) v 17. kapitole De Arboribus<br />
et Plantis rarioribus Moraviae díla Tartaro-Mastix Moraviae (vyšlo ve Vídni r. 1669).<br />
Osvícenská vlna zakládání učených společností, akademií, sice zasáhla v 18. století<br />
také Moravu, nicméně olomoucká Petraschova Societas eruditorum incognitorum in terris<br />
austriacis (1747–1751) nijak vývoj <strong>botaniky</strong> v tomto regionu neovlivnila.<br />
Vyobrazení mnoha moravských rostlin jsou zachycena v díle Liber regni vegetabilis<br />
retinens plantas ad vivum pictas ..., jehož autorem byl převor ošetřovatelské školy ve<br />
Valticích N. Boccius (1729–1806); kniha byla ilustrována především bratry Bauerovými v<br />
letech 1777–1804.<br />
Bez hmatatelných výsledků na poli botanické vědy proběhla Moravou v druhé<br />
polovině 18. století také vlna vlastenecko-hospodářských společností orientovaných vedle<br />
šíření osvěty v zemědělství a lesnictví také na všestranný přírodovědecký regionální výzkum.<br />
Botanik a lékař, Kreisphysikus Alois Carl (1765–1831), člen společnosti Mährische<br />
Gesellschaft der Natur- und Vaterlandskunde (zal. r. 1794), sice údajně vytvořil první květenu<br />
Moravy nazvanou Phytographia Silesiaco-Moravica, kterou posléze pod jménem Synopsis<br />
5