Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Macochy. Analogické studie pojednávají o druzích Artemisia laciniata [A. pancicii] (1924) a
Carex pediformis (1928) a značně později o kotvici plovoucí Trapa natans (1946).
Jedno z nejvýznamnějších míst ve vědecké tvorbě prof. Podpěry zaujímá práce
Květena Moravy ve vztazích systematických a geobotanických (tři svazky z let 1924, 1925,
1928), bohužel nedokončená, neboť realizace tak široce a kriticky založeného díla nebyla
v silách ani možnostech jedince. Jak naznačuje název, nešlo a nemělo jít o květenu běžného
typu. Mělo to být dílo, které přes analýzu jednotlivostí vedlo k syntetickému, srovnávacím
způsobem pojatému dílu. Jak se domnívá R. Hendrych, kdyby se bylo podařilo realizovat
dokončení, neměla by Květena Moravy obdoby v botanické literatuře a Morava by patřila
k nejdokonaleji prozkoumaným a popsaným územím střední a snad i celé Evropy. Podpěrovo
jméno je také spojeno s druhým a přepracovaným vydáním Polívkovy příručky Klíč k úplné
květeně zemí koruny české (1928). Až do vydání Dostálovy Květeny ČSR (1948–1950) to
byla dlouhá léta jedinečná a dokonalá pomůcka pro široké kruhy botaniků i celé veřejnosti.
Již před první světovou válkou si Podpěra vytknul nejdůležitější cíle ochrany přírody
na Moravě s důrazem na zachování zbytků přirozených porostů a jejich ochrany v
rezervacích, v chráněných oblastech apod. Po dlouhá léta byl předsedou Svazu na ochranu
přírody a domoviny v Brně a z jeho podnětu došlo k soubornému zpracování mohelenské
hadcové rezervace v monografii Mohelno (1934–1939).
Ústředním tématem Podpěrova díla bylo studium mechů, kterým se věnoval po celý
život již od vysokoškolského studia. Doktorskou disertaci dokončil v r. 1900, tedy před
začátkem svého 6. semestru studií. Práce v rozsahu 85 stran vyšla tiskem již v roce
následujícím. Obsáhlému rodu Bryum se Podpěra věnoval vlastně celý život a výsledky tohoto
úsilí vycházely jako Bryum generis monographiae prodromus v dlouhém rozpětí let 1942–
1962 (poslední svazky vyšly posmrtně). Další významné bryologické dílo je Conspectus
muscorum europaeorum, na němž Podpěra pracoval v letech 1937–1950 a jež vyšlo až v roce
jeho úmrtí. Toto dílo je vůbec nejcitovanějším pramenem v dosavadní osmdesátileté historii
katedry. Ani ve svých bryologických studiích Podpěra nezapřel hluboký smysl pro
fytogeografii. Projevilo se to již v pojednání o zeměpisném rozšíření mechů v Čechách
(1902), na které navázal prací Zeměpisné rozšíření mechovitých na Moravě (1909). Po
dlouholetém odmlčení se Podpěra vrátil k podobnému tématu na sklonku života, a to článkem
Významné zjevy v zeměpisném rozšíření evropských mechů (1950), což zřejmě souviselo
s prací na zmíněném konspektu evropských mechů.
O životě a díle prof. Podpěry vypovídá i jeho bohatá korespondence
s československými a zahraničními botaniky. V archivech, kde jsou uloženy dokumenty o
49