Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Prof. Podpěra se zúčastnil 21. června 1952 sjezdu abiturientů gymnázia v Mladé
Boleslavi. Bylo mu tehdy 73 a půl roku a byl zde pravděpodobně naposledy fotografován.
Prof. Josef Podpěra zemřel 18. ledna 1954, pohřben byl s akademickými poctami na
Ústředním hřbitově v Brně dne 22. ledna.
4. Vědecké dílo Josefa Podpěry
Vladimír Vacek
Při hodnocení významu Podpěrova díla je možno vycházet z četných prací
uveřejněných k Podpěrovým jubileím (celkem 53 publikované články), především pak
z hodnocení R. Hendrycha (Preslia 50: 281–285), M. Smejkala (rukopisy, Universitas 1978/6:
102.), J. Šmardy (Preslia 26: 318–328), J. Špačka (Pr. z Oboru Bot. 1978-1979: 5–6, in: Věda
a umění v Brně v meziválečném období (1918–1939) v evropském kontextu. p. 219–221), J.
Špačka a V. Vacka (Folia Hist., Masaryk. Univ. Brno, no. 41).
Podpěra byl autorem téměř 200 původních prací různého rozsahu a uveřejnil asi 150
referátů o literatuře, povětšině velmi hodnotných. Podpěrovy vědecké práce zasahují do
několika oborů botaniky, mezi nimiž převládají studie fytogeografického zaměření v nejširším
smyslu (tj. vlastní fytogeografie, fytochorologie a floristika) a dále pak velmi početná díla
z oboru systematiky a geografie mechorostů.
Podpěra již od vysokoškolských studií tíhl k fytogeografickým tématům. Zárodek
tohoto směru se u něho vytvářel snad již na střední škole, kdy chtěl porozumět vědeckému
významu floristiky a kdy jej neuspokojovala floristická faktologie. Šlo mu o to, aby vysvětlil
výskyt rostlin v území: odkud sem rostlinné druhy přišly, na jakých stanovištích se objevují,
v jaké pospolitosti s ostatními rostou, jaký byl vývoj květeny v území atd. Již jako posluchač
přírodních věd napsal a publikoval pojednání „O vývoji botanické geografie za uplynulých sto
let“ (1900). V díle se kriticky dotkl situace fytogeografie u nás a názor vyjádřil takto: „…
nemáme dosud ještě geografického a vývojového zpracování své květeny, ačkoli kraje naše
jsou dávno již floristicky dokonale prozkoumány…“. Veden tímto pravdivým závěrem dal se
Podpěra na nesnadnou cestu vyplňování této mezery a již po několika letech se objevují jeho
fytogeografické studie. K těmto průkopnickým pracím patří pojednání o fytogeografii českých
zemí z r. 1904 a z téhož roku studie o termofilní vegetaci Čech. Zároveň uveřejnil studii
o vlivu ledové doby na vývoj květeny českých zemí. Tato práce jako první svého druhu
47