Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

zoologická. Část plochy byla oplocena a v r. 1950 zde bylo vysazeno množství rostlin. To zde
zůstalo jako park při zoologické zahradě, která zde byla nakonec v letech 1950–1953
zbudována (slavnostně otevřena 30. 8. 1953).
V r. 1947, po smrti prof. E. Bayera, profesora Vysoké školy zemědělské v Brně, byl
prof. Podpěra pověřen správou Biologické stanice brněnských vysokých škol v Lednici.
V Klubu přírodovědeckém, kde Podpěra zůstával nadále předsedou, byl k jeho 70.
narozeninám v r. 1948 večírek, na němž byla oceněna jeho práce jako dlouholetého předsedy.
Pravděpodobně poslední exkurze, které se prof. Podpěra účastnil za Klub přírodovědecký,
byla velká botanicko-zoologická exkurze učitelů a studentů přírodovědecké fakulty a členů
Klubu přírodovědeckého do Lednice 22. října 1950. Bylo na ní asi 70 osob.
Ústav získal knihy, časopisy a separáty z majetku spolku Naturforschender Verein a
také spolkový herbář a velkou sbírku lišejníků H. Sandsteda z Brém, kterou Němci uložili ve
výzkumném ústavu v Temenici. Díky pochopení prof. Podpěry, přesné a pilné práci sběratelů
a exaktnímu vedení kustodů G. Širjajeva a později J. Jedličky a práci řady preparátorů se
podařilo do konce roku 1951, do odchodu prof. Podpěry z funkce ředitele shromáždit
v herbářích 366 280 položek, které jsou ve velmi dobrém stavu díky pravidelnému a
pečlivému ošetřování. I orientace v tomto množství rostlin je vynikající. Tato obrovská sbírka
byla vytvořena z darů nesčetných botaniků, i amatérů, zčásti i koupí a díky výměně
s desítkami ústavů v zahraničí. Sám prof. Podpěra věnoval ústavnímu herbáři téměř 18 700
položek. Vedle sbírky cévnatých rostlin měl prof. Podpěra i velký herbář mechů a jatrovek,
které nashromáždil téměř za celý život. Tuto sbírku zakoupilo v r. 1952 Národní muzeum
v Praze.
Po odchodu do penze docházel po roce 1952 prof. Podpěra na botanický ústav, kde
působil ještě jako examinátor např. u rigorózních zkoušek. Vyvíjel úsilí, aby dvě jeho velká
životní díla, dosud v rukopisu, vyšla tiskem. Byla to zmíněná Květena evropské části SSSR,
čítající asi 1000 stránek rukopisu. Podle vyjádření Dr. Slavomila Hejného, který se
s rukopisem podrobně seznámil a pokusil se o jeho zařazení do edičního plánu Nakladatelství
ČSAV, je Podpěrovo dílo „... spíše obrovským materiálem k jednotlivým problémům, který
musí být nejen upraven, ale přetaven“. Rukopis zůstal v ústředním archivu ČSAV v Praze.
Úspěšnější byla Podpěrova snaha o vydání objemného rukopisu Conspectus muscorum
europaeorum. S podporou Československé botanické společnosti zařadilo v r. 1953
Nakladatelství ČSAV dílo o 1136 stranách rukopisu do edičního plánu. Recenzentem byl
Podpěrův žák doc. Jedlička, který také provedl korekturu díla, jež vyšlo posmrtně v r. 1954.
46