Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

O Podpěrovy přednášky projevila z podnětu děkana F. Nábělka zájem Slovenská
univerzita v Bratislavě. V r. 1947 to byly lekce o mechorostech a jejich soustavě a praktikum
určování mechů, v r. 1948 přednáška o areálech říše rostlinné a jejich geobotanickém
významu.
Fakulta uctila památku členů akademické obce, kteří zahynuli za okupace. U pomníku
v areálu fakulty promluvil 17. října 1947 prof. Podpěra.
Podpěra se zajímal i o osudy některých botaniků německé národnosti, s nimiž jej
poutaly dlouhodobé kolegiální vztahy. Byl to např. zmíněný Dr. A. Latzel ze Šternberka,
který daroval svůj botanický majetek (knihovnu, herbáře, mikroskopy) univerzitě. Také za Dr.
F. Frimmela, který zůstal po r. 1945 v ČSR, se Podpěra přimlouval, aby byl ponechán
v lednickém Mendeleu. Podpěra v dopise F. Petrakovi do vídeňského muzea tehdy sdělil, že
„... za okupace jedině prof. Frimmel se nás zastal, avšak jeho dobře míněné snahy neměly
úspěch“.
Rozvoj činnosti na univerzitě byl zlomen politickou změnou v únoru 1948. Již brzy se
začaly objevovat názory na reformu studia. Vedle „nevinných“ opatření, jako bylo zrušení
druhého testu (potvrzení návštěv) u přednášek v indexu posluchačů, to byly i návrhy
závažnější, jako plánování studia, zavedení nového systému zkoušek a zkušebního řádu,
povinná návštěva přednášek, úprava doby přednášek a prázdnin, zavedení písemné diplomní
práce aj. Byl zrušen učitelský studijní obor „přírodopis“ a zavedena „biologie“ s různými
kombinacemi (chemie, geologie a zeměpis). Farmaceutické studium bylo z Přírodovědecké
fakulty přičleněno k fakultě Lékařské.
Krátce poté, co prof. Podpěra v listopadu 1948 dosáhl 70 let, jej tehdejší ministerstvo
školství, věd a umění zprostilo učitelské činnosti a navrhlo přeložit jej na trvalý odpočinek.
Avšak na návrh fakultního sboru, že se má zřídit botanická zahrada na Mniší hoře a přitom se
nelze obejít bez Podpěrových zkušeností, byl Podpěra zatím ponechán ve funkci profesora a
ředitele botanické zahrady.
Od školního roku 1948/49 bylo studium diferencováno na učitelské pro přípravu
pedagogů na gymnáziích a vyšších středních školách a na odborné pro výchovu dorostu
vědeckého a pracovníků pro výzkum. Týkalo se to 1. a 2. ročníků, vyšší ročníky
nekrologů botaniků. Završením její aktivity v historii botaniky byl encyklopedicky pojatý přehled botaniků na
českém a moravskoslezském území, který zpracovala spolu s I. Klášterským a J. Dudou (1970, přepracovaný
znovu vyšel 1982). Její barevně ilustrovaná kniha Herbář léčivých rostlin (1938) byla tak úspěšná, že vyšla
v krátké době ve třech vydáních. Její obliba tkvěla v komplexním a stručném pojetí s vhodnými obrázky a se
zaměřením na praktické využití. [Použito publikovaných i rukopisných prací J. Špačka.; životopis viz Preslia 42:
284–287, Pr. z Oboru Bot. 1970: 3–15, Ochr. Přír. 1: 10, Folia Hist. Fac. Sci. Masaryk Univ. no. 57.]
44