Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

ozšíření rostlin, doc. A. Zlatník o biocenologii lesa, J. Jedlička pořádal praktika zaměřená na
kryptogamy, především mechy, a organizoval na poznání mechů časté sobotní exkurze,
obvykle do lokalit Moravského krasu. Od 1. září 1949 nastoupila jako asistentka dlouholetá
Podpěrova spolupracovnice Dr. Anežka Hrabětová-Uhrová 12 . Prof. Podpěra přednášel nadále
pro studující farmacie.
využil poznatky o indikační hodnotě mechorostů ve fytocenologii. Dalším v řadě hlavních směrů vědecké práce
doc. Šmardy byla fytocenologie, kde byl inspirován prof. Klikou, s nímž publikoval např. práce o rašelinných
společenstvech. Věnoval se i studiu xerotermní, halofytní a psamofytní vegetace. Časem se jeho láskou stala
vegetace horských masivů, jako je Hrubý Jeseník, Beskydy, na Slovensku pak především Belanské Tatry a
Červené vrchy (součást Západních Tater), kde během studia vegetace vychoval mnoho odborníků z řad svých
žáků.
Úvahy o genezi naší xerotermní flóry inspirovaly doc. Šmardu k cestám do Maďarska a na Balkán,
které mu poskytly odpovědi na mnohé otázky týkající se tohoto problému. Ve všech jeho studiích je obsaženo i
ochranářské hledisko. Mnoho energie věnoval prosazování praktických ochranářských principů, vyjadřoval se
neúnavně k problematickým zásahům do přírody a krajiny, čímž si často proti sobě popudil tehdejší stranický
aparát. Mnoho úsilí věnoval doc. Šmarda i organizační činnosti spojené se zrodem nových vědeckých institucí a
orgánů ochrany přírody v téměř celém Československu. Byl členem mnoha vědeckých rad, komisí a výborů
vědeckých společností.
Výuku na fakultě zahájil J. Šmarda ve šk. r. 1946/47 přednáškami Zeměpisné rozšíření rostlin ČSR a
Rostlinná společenstva střední Evropy a geobotanickou exkurzí pro pokročilé, kterou pak vedl i v letech
následujících. Jeho stěžejní přednáškou se později stala Geobotanika a ekologie rostlin, zajišťoval však i další
přednášky jako např. Rostlinné areály nebo Rostlinní indikátoři stanovištních podmínek, po kratší dobu
přednášel i základní kurz systematické botaniky. Vedl několik desítek diplomových prací především s
geobotanickým a ekologickým zaměřením. [Životopis viz Preslia 37: 86–90, 42: 274–281, Čes. Mykol. 19: 193–
194, Čas. Mor. Muz. 50: 335–336, Zpr. Geogr. Úst. ČSAV Brno 6: 1–2, Folia Hist. Fac. Sci. Masaryk Univ. no.
39.]
12 Anežka HRABĚTOVÁ-UHROVÁ (* 5. 9. 1900 Lomnice u Tišnova, † 4. 5. 1981 Brno). Její
neobyčejná pracovitost a houževnatost ji vedla od absolvování jednoročního obchodního kursu v Brně v době 1.
světové války k prvnímu pracovišti, pojišťovně Kosmos, a po vzniku ČSR do Zemského úřadu v Brně, kde
pracovala v letech 1919–1927. Díky pochopení představených v úřadě mohla pracovat odpoledne a dopoledne
navštěvovala reálné gymnázium. Po maturitě zapsala přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity a při
zaměstnání studovala až do 3. ročníku. Zde studovala přírodopis a zeměpis a po ukončeném studiu v r. 1929
krátkou dobu učila na gymnáziu v Brně. Již za studií upozornila na sebe svým velkým zájmem, znalostmi a pílí
v botanice prof. Podpěru, takže ji ustanovil demonstrátorkou a později nehonorovanou asistentkou botanického
ústavu.
V roce 1930 přešla jako asistentka na Vysokou školu zemědělskou v Brně, kde vedla cvičení a exkurse
posluchačů zemědělství a lesnictví u prof. O. Vodrážky. Po jeho smrti se ujala správy ústavu i zahrady až do
příchodu prof. R. Dostála. Na jeho přání se věnovala studiu experimentální morfologie a dokončila zde
i disertační práci (monografii rodu Coronilla). Byla první ženou, která dosáhla doktorátu přírodních věd na
botanickém ústavu Masarykovy univerzity; promována byla v r. 1933.
V letech 1935–1947 působila jako profesorka na středních školách v Českých Budějovicích a v Brně.
V té době udržovala stálý kontakt s botanickým ústavem Přírodovědecké fakulty. Přešla sem trvale v r. 1946 a
v dubnu 1950 byla ustanovena asistentkou. Své bohaté zkušenosti uplatnila v přednáškách ze systematické
botaniky a z metodiky vyučování biologie. Její přednáška Ochrana přírody a krajiny byla opřena o mnohaletou
konzervátorskou práci a vyznačovala se originální koncepcí, neboť ochranou přírody se A. Hrabětová-Uhrová
zabývala již od vysokoškolských studií. Její státní práce nesla název Přírodní památky na Moravě. V časopise
Příroda na popud prof. Podpěry vedla od dvacátých let rubriku Ochrana přírody. Pracovala ve Svazu pro ochranu
přírody a domoviny, od r. 1947 byla konzervátorkou ochrany přírody pro okres Brno-venkov a město Brno a
navrhla zřízení některých rezervací.
V seznamu uveřejněných prací A. Hrabětové-Uhrové nalezneme téměř 110 titulů. Její vědecká práce
směřovala do několika botanických disciplin, v prvé řadě k taxonomii rodů Coronilla, Hippocrepis, Cotoneaster
a Crataegus. Věnovala se též historii botaniky na Moravě, což je práce značně náročná na čas a trpělivost
v pátrání o údajích v archivech, studium starých spisů, mnohdy již špatně čitelných apod. V řadě článků
přiblížila již zapomenuté osobnosti a úseky dějin botaniky na Moravě; napsala i řadu jubilejních článků nebo
43