Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Radhoštěm, kde botanizoval v okolí Radhoště, a v r. 1944 to bylo jižní Pomoraví a okolí
Náměště nad Oslavou.
Činnost Klubu přírodovědeckého byla omezena. Na rok 1942 nebyly schůze a
přednášky povoleny, byl udělen souhlas jen s tiskem sborníku. Klubovní věci, které
shromažďoval jednatel V. Krist, nebyly po jeho zatčení nalezeny. O rok později došlo
k určitému uvolnění zákazu, a proto předseda prof. Podpěra svolával v letech 1943-45
výborové schůze. Zásoba vyšlých klubových sborníků byla v r. 1943 přestěhována
z Kotlářské ulice do sklepa na ulici Volného.
Činnost Moravské přírodovědecké společnosti byla také sledována. V září 1941 byly
zakázány prezidiální a členské schůze. I zde pak po částečném uvolnění činnost pokračovala,
především přednáškami a vydáváním Prací Moravské přírodovědecké společnosti. Prof. E.
Bayer se v lednu 1945 radil s prof. Podpěrou o zabezpečení jmění MPS, které činilo něco přes
čtvrt milionu korun. Se zřetelem na „řítící se světové události“ navrhl, aby se poslední
prezidiální schůze před osvobozením konala v bytě prof. Podpěry.
3.5. Obnova ústavu po osvobození
Vladimír Vacek, Petr Bureš
Po osvobození, od května do září 1945 zastupoval ředitele ústavu prof. V. Morávek.
Prof. Podpěrovi byl vytýkán článek, který si od něho jako prorektora a zastupujícího rektora
vyžádala redakce jednoho brněnského deníku a který otiskla koncem roku 1939. Ožehavé
téma „o německo-české spolupráci“ se prof. Podpěra snažil obratně obejít zdůrazněním
důležitosti spolupráce na vědeckém poli, tedy i botanice, se všemi světovými, tedy i
německými botaniky. Profesorský sbor Přírodovědecké fakulty však brzy „shledal střízlivé
konstatování duchovních styků mezi našimi a německými vědci před válkou“, prof. Podpěru
plně rehabilitoval a požádal jej, aby od září 1945 pokračoval ve svých funkcích.
Pedagogická a vědecká činnost přírodovědecké fakulty se začala rozvíjet v tradičních
ústavech a seminářích, jichž bylo na fakultě celkem 17. Mimo jiné to byly ústav zoologický
(prof. S. Hrabě), antropologický (prof. V. Suk), všeobecné a systematické botaniky (prof. J.
Podpěra) a fyziologie rostlin a mikrobiologie (doc. V. Rypáček).
pod patronací brněnské pobočky Geobotanické laboratoře ČSAV) vycházející po různých změnách názvu
dodnes (Acta scientiarum naturalium academiae scientiarum bohemicae Brno).
39