Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ... Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

28.06.2014 Views

Prof. Podpěra v nucené penzi a dovolené zpracovával výsledky terénního výzkumu a připravoval další publikace, podnikal kratší exkurze, pokud to do vhodných lokalit válečná doba a doprava dovolovaly, a trávil častější dovolené s manželkou u jejích rodičů v Uherském Ostrohu. Tam mu posílali zprávy o utlumeném dění v zahradě a ústavu jeho spolupracovníci, zejména G. Širjajev a inspektor F. Jirásek. Pokračoval v psaní díla Conspectus muscorum europaeorum a po jeho dokončení se pokoušel zajistit ve válečné době jeho uveřejnění. Rukopis měl asi 1000 stran. V květnu 1944 nabídl České botanické společnosti otištění práce v časopisu Preslia. Výbor ČBS nabídku přijal a prosil Podpěru o pomoc při opatření finanční úhrady tisku. Podpěra požádal Národní radu badatelskou v Praze o podporu a vysvětlil, že dílo sepsal z podnětu Mezinárodního botanického kongresu v Cambridge v r. 1930. Avšak mezitím se publikační možnosti tak zhoršily, že v září prof. Dostál Podpěrovi sdělil, že cenzura stěží povolí toto dílo vydat, ale přesto by bylo dobré připravit je k tisku přepsáním na stroji. (Conspectus vyšel až pozdě po válce v r. 1954, po smrti prof. Podpěry.) Podpěrovi se však ve válečných letech podařilo otisknout 4 části dalšího svého životního díla, monografie Bryum generis monographiae prodromus, první část vyšla v r. 1942, druhá a třetí v r. 1943, čtvrtá v r. 1945, všechny v Pracích Moravské přírodovědecké společnosti 8 v Brně. Ani za války se prof. Podpěra nevzdal myšlenky vydat spolu s prof. K. Dominem nové přepracované vydání Polívkova Klíče k úplné květeně Republiky československé (první vydání bylo z r. 1928). Svědčí o tom četná korespondence s prof. Dominem jako spoluautorem a R. Prombergrem z Olomouce jako nakladatelem; ten mínil v r. 1944, „... aby rukopis byl připraven, jakmile nastanou normální poměry“. I nadále podnikal Podpěra exkurze. Na oblíbená místa se rád vracel: Vlkoš, Milotice, louky v okolí Hluku, Polešovice a Valašské Klobouky. O letní dovolené, na níž jezdíval s manželkou, sbíral rostliny v r. 1941 při pobytu v Moravskoslezských Beskydech, na Bílém Kříži, na Lysé hoře, na Grúni, v okolí Šancí a Ostravice. V r. 1942 o dovolené v Řásné u Telče zkoumal květenu v okolí Pařezitého rybníka, v r. 1943 trávil dovolenou v Rožnově pod 8 Prestižní Moravská přírodovědecká společnost byla založena 11. ledna 1924 jako moravská obdoba české Královské společnosti Nauk. Podpěra byl jedním ze 14 zakládajících členů a posléze členem prezídia společnosti. Od počátku své existence vydávala přírodovědeckou obdobu multidisciplinárního Věstníku Královské české společnosti nauk - časopis Práce Moravské přírodovědecké společnosti (po dobu existence v nich vyšlo 57 botanických prací, mj. tři díly Podpěrovy Květeny Moravy ve vztazích systematických a geobotanických). Po válce změnila společnost jméno na Moravskoslezská akademie věd přírodních, Brno; akademie zanikla v roce 1954. Na její časopis však navázaly Práce brněnské základny ČSAV (botanická řada 38

Radhoštěm, kde botanizoval v okolí Radhoště, a v r. 1944 to bylo jižní Pomoraví a okolí Náměště nad Oslavou. Činnost Klubu přírodovědeckého byla omezena. Na rok 1942 nebyly schůze a přednášky povoleny, byl udělen souhlas jen s tiskem sborníku. Klubovní věci, které shromažďoval jednatel V. Krist, nebyly po jeho zatčení nalezeny. O rok později došlo k určitému uvolnění zákazu, a proto předseda prof. Podpěra svolával v letech 1943-45 výborové schůze. Zásoba vyšlých klubových sborníků byla v r. 1943 přestěhována z Kotlářské ulice do sklepa na ulici Volného. Činnost Moravské přírodovědecké společnosti byla také sledována. V září 1941 byly zakázány prezidiální a členské schůze. I zde pak po částečném uvolnění činnost pokračovala, především přednáškami a vydáváním Prací Moravské přírodovědecké společnosti. Prof. E. Bayer se v lednu 1945 radil s prof. Podpěrou o zabezpečení jmění MPS, které činilo něco přes čtvrt milionu korun. Se zřetelem na „řítící se světové události“ navrhl, aby se poslední prezidiální schůze před osvobozením konala v bytě prof. Podpěry. 3.5. Obnova ústavu po osvobození Vladimír Vacek, Petr Bureš Po osvobození, od května do září 1945 zastupoval ředitele ústavu prof. V. Morávek. Prof. Podpěrovi byl vytýkán článek, který si od něho jako prorektora a zastupujícího rektora vyžádala redakce jednoho brněnského deníku a který otiskla koncem roku 1939. Ožehavé téma „o německo-české spolupráci“ se prof. Podpěra snažil obratně obejít zdůrazněním důležitosti spolupráce na vědeckém poli, tedy i botanice, se všemi světovými, tedy i německými botaniky. Profesorský sbor Přírodovědecké fakulty však brzy „shledal střízlivé konstatování duchovních styků mezi našimi a německými vědci před válkou“, prof. Podpěru plně rehabilitoval a požádal jej, aby od září 1945 pokračoval ve svých funkcích. Pedagogická a vědecká činnost přírodovědecké fakulty se začala rozvíjet v tradičních ústavech a seminářích, jichž bylo na fakultě celkem 17. Mimo jiné to byly ústav zoologický (prof. S. Hrabě), antropologický (prof. V. Suk), všeobecné a systematické botaniky (prof. J. Podpěra) a fyziologie rostlin a mikrobiologie (doc. V. Rypáček). pod patronací brněnské pobočky Geobotanické laboratoře ČSAV) vycházející po různých změnách názvu dodnes (Acta scientiarum naturalium academiae scientiarum bohemicae Brno). 39

Prof. Podpěra v nucené penzi a dovolené zpracovával výsledky terénního výzkumu a<br />

připravoval další publikace, podnikal kratší exkurze, pokud to do vhodných lokalit válečná<br />

doba a doprava dovolovaly, a trávil častější dovolené s manželkou u jejích rodičů v Uherském<br />

Ostrohu. Tam mu posílali zprávy o utlumeném dění v zahradě a ústavu jeho spolupracovníci,<br />

zejména G. Širjajev a inspektor F. Jirásek.<br />

Pokračoval v psaní díla Conspectus muscorum europaeorum a po jeho dokončení se<br />

pokoušel zajistit ve válečné době jeho uveřejnění. Rukopis měl asi 1000 stran. V květnu 1944<br />

nabídl České botanické společnosti otištění práce v časopisu Preslia. Výbor ČBS nabídku<br />

přijal a prosil Podpěru o pomoc při opatření finanční úhrady tisku. Podpěra požádal Národní<br />

radu badatelskou v Praze o podporu a vysvětlil, že dílo sepsal z podnětu Mezinárodního<br />

botanického kongresu v Cambridge v r. 1930. Avšak mezitím se publikační možnosti tak<br />

zhoršily, že v září prof. Dostál Podpěrovi sdělil, že cenzura stěží povolí toto dílo vydat, ale<br />

přesto by bylo dobré připravit je k tisku přepsáním na stroji. (Conspectus vyšel až pozdě po<br />

válce v r. 1954, po smrti prof. Podpěry.)<br />

Podpěrovi se však ve válečných letech podařilo otisknout 4 části dalšího svého<br />

životního díla, monografie Bryum generis monographiae prodromus, první část vyšla v r.<br />

1942, druhá a třetí v r. 1943, čtvrtá v r. 1945, všechny v Pracích Moravské přírodovědecké<br />

společnosti 8 v <strong>Brně</strong>.<br />

Ani za války se prof. Podpěra nevzdal myšlenky vydat spolu s prof. K. Dominem nové<br />

přepracované vydání Polívkova Klíče k úplné květeně Republiky československé (první<br />

vydání bylo z r. 1928). Svědčí o tom četná korespondence s prof. Dominem jako<br />

spoluautorem a R. Prombergrem z Olomouce jako nakladatelem; ten mínil v r. 1944, „... aby<br />

rukopis byl připraven, jakmile nastanou normální poměry“.<br />

I nadále podnikal Podpěra exkurze. Na oblíbená místa se rád vracel: Vlkoš, Milotice,<br />

louky v okolí Hluku, Polešovice a Valašské Klobouky. O letní dovolené, na níž jezdíval<br />

s manželkou, sbíral rostliny v r. 1941 při pobytu v Moravskoslezských Beskydech, na Bílém<br />

Kříži, na Lysé hoře, na Grúni, v okolí Šancí a Ostravice. V r. 1942 o dovolené v Řásné u<br />

Telče zkoumal květenu v okolí Pařezitého rybníka, v r. 1943 trávil dovolenou v Rožnově pod<br />

8 Prestižní Moravská přírodovědecká společnost byla založena 11. ledna 1924 jako moravská obdoba<br />

české Královské společnosti Nauk. Podpěra byl jedním ze 14 zakládajících členů a posléze členem prezídia<br />

společnosti. Od počátku své existence vydávala přírodovědeckou obdobu multidisciplinárního Věstníku<br />

Královské české společnosti nauk - časopis Práce Moravské přírodovědecké společnosti (po dobu existence v<br />

nich vyšlo 57 botanických prací, mj. tři díly Podpěrovy Květeny Moravy ve vztazích systematických a<br />

geobotanických). Po válce změnila společnost jméno na Moravskoslezská akademie věd přírodních, Brno;<br />

akademie zanikla v roce 1954. Na její časopis však navázaly Práce brněnské základny ČSAV (botanická řada<br />

38

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!