Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

univerzity. Brněnský zemský úřad na návrh brzy reagoval a v červnu 1940 sdělil, že
botanický ústav a zahrada byly schváleny říšským komisařem jako „ústavy badací“. Tato
činnost se koná v botanickém ústavu v budově číslo 5 a v místnostech pracoven, skleníků a
ploch botanické zahrady, a týká se pokusů s rostlinami. Dozorem nad činností byl pověřen Dr.
Franz Frimmel, profesor německé Vysoké školy technické v Brně. Výzkumná činnost byla
povolena J. Podpěrovi, G. Širjajevovi, J. Macků, V. Kristovi a F. Unzeitigovi. V té době bylo
v botanickém ústavu a zahradě 19 zaměstnanců a během roku 1940 zůstal tento „badací
ústav“ jako jediný z původních ústavů Přírodovědecké fakulty.
Děkanát fakulty si vyžádal vysvětlení témat, na nichž ústav pracuje, a také
ministerstvo školství potřebovalo zprávu o činnosti za rok 1940. Bylo to vlastně poslední
ucelenější hlášení o stavu inventáře a činnosti ústavu: přírůstek v herbářích byl 3000 položek
díky darům domácích botaniků. (Styk se zahraničními ústavy a výměna byly přerušeny.)
V knihovně přibylo 220 čísel, časopisů odebíral ústav 37.
Budovy přírodovědecké fakulty byly původně určeny pro potřebu Zbrojovky. Měl tam
být zřízen internát, ale pak se tam nastěhovala německá technika. Ta ponechala budovy
původním školským účelům a pod její správou se inventář většinou zachoval.
Rektorát Slovenskej vysokej školy technickej a ministerstvo školství v Bratislavě
požádalo v r. 1940 Podpěru, aby pro oddělení lesního inženýrství přednášel dendrologii a
speciální lesnickou botaniku. Avšak brněnský Oberlandrat odmítl udělit Podpěrovi víza
k cestám na Slovensko.
Klubu přírodovědeckému byla policejním ředitelstvím povolena v r. 1939 činnost,
předsedou klubu zůstával prof. Podpěra. Na výborové schůzi v r. 1940 navrhl předseda, aby
klubová knihovna, která byla uložena v domě na Kotlářské ul. 27, byla přemístěna do
pedagogické knihovny. Avšak v lednu 1941 byla knihovna, která čítala 1206 svazků,
přestěhována do učitelského ústavu k prof. Valouškovi. V rámci Klubu přírodovědeckého
konal prof. Podpěra po uzavření vysokých škol, pokud to bylo možné, dále exkurze o nedělích
a svátcích. Účast stále rostla, takže nakonec se exkurze přestaly v tisku vyhlašovat, neboť na
sebe poutaly nebezpečnou pozornost. Avšak s omezenou účastí konal Podpěra exkurze celou
válku.
Prof. Podpěra pokračoval ve svých floristických studiích. Nálezy rostlin, lokality a
další podrobnější údaje pečlivě zaznamenával do svých terénních zápisníků. V r. 1940 sbíral
v borech mezi Bzencem a Rohatcem, na Vojšických loukách, navštívil Mohelno, Větrníky,
Čejč, Ždánický les a okolí Valašských Klobouk.
36