Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

s Drem Zhánělem převzal mé rektorské funkce, ale já věru nevím, jak dlouho se to takto bude
moci provisorně obstarávati. Kdyby se vynořil v akademickém senátu přece jenom názor, že
se musí přistoupiti k volbě nového rektora ... nebraňte tomu ...“. Prof. A. Novák zemřel 26.
listopadu 1939. Jeho pohřbu se na brněnském ústředním hřbitově zúčastnilo na 5000 lidí.
Velká demonstrace studentů proti okupantům v Praze 17. listopadu měla tragické
následky: uzavření českých vysokých škol a deportace mnoha studentů do koncentračních
táborů nebo na nucené práce do Německa.
3.4. Osudy a činnost ústavu a jeho pracovníků ve válečných letech
Vladimír Vacek, Petr Bureš
Na přírodovědeckou fakultu dolehly represe české inteligence i českého odboje.
Zemský úřad poslal děkanátu přípis, že budovy mají být od 16. prosince 1939 vyklizeny. To
bylo ve většině ústavů s množstvím sbírek a přístrojů těžko proveditelné. Prof. Podpěra se
bránil dopisem, že evakuace botanického ústavu by byla velmi obtížná, neboť „... inventář je
složen z vědeckých přístrojů, hlavně mikroskopů, knihovna má přes 15 tisíc svazků a herbáře
čítají přes 300 tisíc položek, což je asi 1700 balíků rozměrů 49 × 31 × 30 cm“. Ovšem
nakonec byl Podpěra přece jen donucen odstěhovat z ústavu své věci, knihovnu, separáty a asi
300 fasciklů herbáře mechů. Od 5. září bylo nařízeno zatemňování oken v ústavech.
V prosinci 1939 poslal ministerskému předsedovi protektorátní vlády protektor Čech a
Moravy (podepsán Frank) dopis, z něhož výtah byl zaslán prorektoru Podpěrovi. Zdůvodňuje
se v něm uzavření českých vysokých škol a mj. se mluví o technickém zařízení škol a
rozlišuje se učební a výzkumná činnost: „... Die Lehrtätigkeit zu unterbinden, war der Zweck
der angeordneten Schliessung der tschechischen Hochschulen. Eine völlige Einstellung auch
des Forschungsbetriebes liegt jedoch nicht im Interesse des Reiches.“ Nevyužívání řady
ústavů by způsobilo nepoužitelnost cenných přístrojů a přineslo hospodářské škody ..., a proto
je nutno v jednotlivých případech přezkoušet, zda a v jakém rozsahu může výzkumný podnik
uzavřených ústavů být činný.
Je možné, že tento dopis dal prof. Podpěrovi podnět k myšlence, že by z botanického
ústavu a zahrady mohl vzniknout jakýsi „výzkumný ústav užitkových rostlin“, a tím by se
snad mohly zachránit před likvidací. Proto se prof. Podpěra dotázal na názor několika starých
přátel, především ředitele Botanické zahrady a muzea v Berlíně prof. L. Dielse. Diels tento
záměr uznal za vhodný a vyzvedl ve světě známou činnost botanického ústavu brněnské
35