Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Další větší akce byla v červenci 1937 v Moskvě, a to Mezinárodní geologický
kongres, kde se Podpěra účastnil schůzi ve fytopaleontologické sekci. Měl tehdy jedinečnou
možnost absolvovat i s chotí 19denní exkurzi na Kavkaz; na zpáteční cestě pak strávil 3 dny
v Leningradě, 10 dní v Helsinkách, 5 dní ve Stockholmu a 4 dny v Berlíně.
Poslední předválečná zahraniční cesta zavedla Podpěru do Berlína na XII.
mezinárodní zahradnický kongres.
V rámci činnosti Klubu přírodovědeckého a dalších spolků organizoval Podpěra četné
akce. Uveďme exkurzi pro Městský osvětový sbor v Brně na Pavlovské kopce v květnu 1933,
přednášku Květena čs. republiky ve vybraných obrazech pro Svaz zahrádkářů a přátel přírody
a exkurzi pro týž svaz na Čebínku a Zlobici u Tišnova. Jeho zkušeností využila vedle jiných
redakcí i redakce časopisu Věda přírodní (vydával Melantrich), která jej požádala v r. 1934 o
členství v redakčním sboru. Jeho zásluhy ocenila Čs. botanická společnost, když jej v r. 1936
zvolila čestným místopředsedou a členem výboru.
Extense, lidové přednášky pořádané přírodovědeckou fakultou, měly hlavní smysl
v popularizaci vědy. Nešlo povětšině jen o nahodilou sestavu přednášek z různých oborů, ale
o promyšleně sestavené cykly. V r. 1935 byly na programu přednášky prof. Podpěry společně
s inspektorem zahrady F. Jiráskem o dějinách botanických zahrad včetně reminiscenční Jak
jsme zařizovali botanickou zahradu přírodovědecké fakulty, v dalším roce hovořil Podpěra
mimo jiné o květeně Slovenska a Podkarpatské Rusi. Přednášky byly hojně navštěvovány.
Srovnejme tehdejší organizaci akce: vstupné na celý cyklus (19 přednášek) bylo 20 Kč, na
jednotlivou přednášku 2 Kč, pro studenty 1 Kč. Výtěžek připadl fondu k podpoře
nemajetných studujících přírodovědecké fakulty. Další cyklus těchto veřejných přednášek v r.
1937 nesl téma Kapitoly z dějin naší zeměkoule. Z botaniky přednesli Podpěra Základní
myšlenky o vývoji říše rostlinné na zeměkouli a Nábělek Vývin říše rostlinné od nejstarších
dob. Výnos ze vstupného byl věnován na tiskový fond Klubu přírodovědeckého a opět na
podporu nemajetných studujících.
Prof. Podpěru zvali k projevům na jubileích význačných přírodovědců nebo
organizátorů přírodovědeckého a kulturního života. Byl to důkaz o tom, že prestiž univerzity
zakotvila v povědomí širší veřejnosti, která si přála, aby se její zástupci účastnili různých
kulturních událostí. V červnu 1925 jako zástupce Přírodovědecké fakulty pronesl Podpěra
slavnostní řeč při odhalení desky botaniku Filipu Kovářovi na jeho rodném domě ve Žďáru
nad Sázavou. V červnu 1935 hovořil v Dolních Studénkách u Šumperka u příležitosti
odhalení pamětní desky prof. Janu Kranichovi, spoluzakladateli Přírodovědeckého klubu
v Brně, zakladateli Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě a zakladateli a vydavateli
32