Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
V r. 1933 se začalo po 10 letech hovořit o hrozbě zrušení přírodovědecké a filosofické<br />
fakulty Masarykovy univerzity. Děkanát fakulty vydal tištěné memorandum a za vedení<br />
antropologa prof. Suka zpracovalo rozbor finančních a kulturních škod případného zrušení<br />
fakulty. Také prof. Podpěra nemlčel a napsal rozsáhlý článek s názvem „Chcete zrušit<br />
přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v <strong>Brně</strong>“. Vysvětlil vznik a význam<br />
botanického ústavu a zahrady a vyslovil apel: „... Bije hodina dvanáctá a volám všechny<br />
kulturní lidi ... aby pomohli zachránit zničení tak velkého podniku kulturního, který nese<br />
jméno našeho pana presidenta. Snad i v této tak kritické době najde se možnost, aby<br />
přírodovědecká <strong>fakulta</strong> byla zachráněna lepším časům, a nebude zničeno to, co bylo touhou,<br />
nadějí a cílem celých generací nejen moravských, ale i celého národa československého“.<br />
V říjnu svolal rektor prof. Zavřel mimořádnou schůzi akademického senátu, aby<br />
projednal návrh na zrušení dvou fakult. Prorektor prof. Vanýsek zaslal dopisy ministerstvu<br />
školství, obě fakulty poslaly memorandum. Koncem září 1933 bylo slyšení u ministrů školství<br />
a financí za účasti zástupců univerzit Karlovy, Masarykovy a Komenského. Výsledek byl<br />
pozitivní, fakulty pokračovaly v činnosti, univerzita zůstala celistvá.<br />
Prof. Podpěra se stále nevzdával naděje na vybudování nové zahrady. Projekt<br />
výstavby univerzity počítal s umístěním zahrady v areálu budoucího „univerzitního města“ na<br />
Kraví hoře, což se Podpěrovi nezamlouvalo, tvrdil, že plochy budou zastíněny budovami,<br />
budou trpět kouřem a bude jich spíše použito jako ploch pro rekreaci. Stále se vracel<br />
k myšlence zakoupit Mniší horu. Zajímavý návrh přinesl v r. 1934 architekt J. Mráček.<br />
V rozsáhlém elaborátu „Návrh na přebudování zemského výstaviště v <strong>Brně</strong>“ navrhl v sedmi<br />
bodech zřídit zde i zoologickou a botanickou zahradu. Vidina botanické zahrady, důstojného<br />
moravského střediska přírodních věd, se však stále ztrácela v nedohlednu.<br />
Vleklé spory o stavbu univerzity v <strong>Brně</strong>, jejichž historii podrobně popsali J. Pulec a J.<br />
Kalendovská v r. 1989, tedy i o budovu botanického ústavu a zahrady a celé přírodovědecké<br />
fakulty, ukončil architekt J. Šel, vládní rada Zemského úřadu, v brožuře z r. 1933: „...<br />
Program výstavby univerzity nutno podrobit pronikavé revisi. ... Veškeré objekty pro účely<br />
přírodovědecké fakulty mezi ulicemi Kounicovou, Kotlářskou a Veveří plně svému účelu<br />
vyhovují a budou vyhovovati i v daleké budoucnosti. V případě, že by snad bylo nutno<br />
rozšířit fakultu, možno tak učinit zabráním sousední průmyslové školy v ulici Sokolské. ...<br />
Tím by byla přírodovědecká <strong>fakulta</strong> plně saturována a není proto třeba, aby byla znovu<br />
budována na Kraví hoře, když se investovaly do jejích objektů milionové náklady (téměř 18<br />
milionů Kč)“.<br />
30
Change language