Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Došlo i na výuku: začátkem zimního semestru 1932/33 vyšel z ministerstva návrh, aby
určité přednášky a cvičení byly konány střídavě každým druhým rokem. Prof. Podpěra
nedoporučil změnu a namítl, že plán výuky se provádí na 10 let, znamenitě se osvědčuje a
nedá se beze škody redukovat. Z úsporných důvodů nebyla Podpěrovi povolena účast na VII.
sjezdu českých přírodozpytců, lékařů a inženýrů v r. 1934. Na fakultě byla zvolena „úsporná
komise“, aby zvážila snížení „neproduktivních“ výdajů: byla to položka na otop, a proto se
přednášky měly zkoncentrovat do nejmenšího počtu poslucháren (z 13 poslucháren se navrhlo
nouzově 5–6) a soustředit na určité dny s využitím hlavně poledních hodin, neměly se vytápět
knihovny, sbírky a chodby. Na exkurze nebyla opět povolena dotace, a proto na jaře byly jen
tři jednodenní exkurze. V r. 1937 se prof. Podpěra již z funkce rektora bránil zákazu dotací na
exkurze, avšak ministerstvo neoblomně trvalo na svém. Byly tedy na jaře 1938 opět jen tři
krátké exkurze do blízkosti Brna.
Do roku 1931 se Podpěrovi podařilo rozšířit knihovnu na 12 tisíc inventárních čísel,
ročně přibývalo asi tisíc čísel, časopisů chodilo 112. V dalších letech byla knihovna
doplňována při snížených dotacích, získala knihy i darem (např. prof. Arne Novák daroval
knihy po svém tragicky zemřelém bratrovi botaniku Theodorovi). Za pobytu v Leningradě v r.
1937 na mezinárodním geologickém kongresu dostal Podpěra velkou kolekci (307)
odborných botanických knih. Byl to cenný příspěvek pro botanický ústav, kde už před tím
byla v mimoruské Evropě snad nejbohatší sbírka ruské botanické literatury.
Na osudu knihovny spolku Naturforschender Verein in Brünn lze demonstrovat
kolegiální vztahy profesorů přírodovědecké fakulty k členům tohoto německého spolku. Ten
měl knihovnu v Zemském archivu, odkud ji bylo nutné vystěhovat. Tehdejší rektor (v r. 1934)
a ředitel zoologického ústavu prof. Zavřel a ředitel botanického ústavu, předseda Komise pro
přírodovědecký výzkum Moravy a Klubu přírodovědeckého, prof. Podpěra zdůraznili velkou
hodnotu knihovny a ochotu spolku půjčovat knihy vědeckým zájemcům i Masarykově
univerzitě, proto požádali starostu města a presidium městské rady, aby pomohli knihovnu
přemístit do jiné budovy. K tomu později došlo, a knihovna tak dostala místo v budově
lékařské fakulty na dnešním Komenského náměstí.
Krize postihla i oba botanické ústavy. Vzhledem k finančním nesrovnalostem na
fyziologickém ústavu rozhodlo ministerstvo školství „z důvodů nutných úspor, jakož i
racionalizace vysokého školství“ sloučit v r. 1934 ústav pro fyziologii rostlin vedený prof.
Úlehlou s botanickým ústavem, takže prof. Podpěra se stal ředitelem nového Ústavu pro
botaniku a fysiologii rostlin. Vztahy mezi oběma profesory zůstaly i nadále vysoce korektní a
přátelské.
29