Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

této části výstavy byl prof. V. Úlehla. Také botanický ústav a botanická zahrada Masarykovy
univerzity se účastnily a zajistily přípravu a úpravu botanické části, za což prof. Podpěra
obdržel v říjnu 1928 diplom „za vystavené předměty vědecké ceny v expozici odboru vědy,
duchové a technické kultury a školství vysokého“.
Stísněné poměry botanické zahrady, vklíněné mezi frekventované ulice, nutily
neustále Podpěru hledat vhodnější lokality. Snahy projevil i profesorský sbor přírodovědecké
fakulty, když navrhl v r. 1923 Městské radě hlavního města Brna, aby pro „příští všeobecnou
botanickou zahradu Masarykovy univerzity rezervovala pozemky za Lužánkami nad
Ponávkou až po Černá pole“. Znovu pak koncem téhož roku jednal děkanát na Podpěrův
popud s ministerstvem zemědělství, zda a za jakých podmínek by bylo možné získat zámek a
park v Židlochovicích ke zřízení botanické zahrady. Odpověď ministerstva byla záporná:
Židlochovický zámek je rezervován k ubytování zahraničních hostů u příležitosti
reprezentačních honů a dal by se těžko adaptovat na byty úředníků a zřízenců. V přízemí a
pravém křídle zámku jsou totiž byty zaměstnanců velkostatku a panské konírny, skleníky,
sklepy a ovocná zahrada budou dány k dispozici státnímu včelařskému výzkumnému ústavu.
Podpěra však na akademický senát útočil dále: v r. 1927 navrhl umístit botanickou
zahradu za město, nejlépe „do krajiny severně Žabovřesk“. Rozsah pozemků by byl 30–60 ha
a Podpěra vypočetl vedle nákladů na pozemek i náklady na jednotlivé budovy, skleníky a
zabýval se i detaily (plot, úprava cest apod.) v celkové hodnotě vyšší než 4 miliony Kč.
Když i tento návrh vyzněl bez pozitivní odpovědi, jednal Podpěra v r. 1929 se
Zemským úřadem v Brně a navrhl pro zahradu několik lokalit: nejvhodnější je Mniší hora
nedaleko plánované přehrady, hlavní budovy a příchod by byly od silnice u dnešní myslivny.
Další vhodnou lokalitou by byl les Holedná, jejímž nedostatkem je však málo polí na
kultivační plochy a skleníky. Komínský vrch pod Mniší horou se hodil méně pro příliš suchý
terén a podobně méně vhodná se Podpěrovi zdála i Kozí hora.
Při této rozsáhlé práci pedagogické, vědecké, organizační a konzultační měl Podpěra
na starosti, podobně jako jiní jeho kolegové, i chod ústavu z hlediska provozu, péče o budovu
a zařízení. Vždyť tehdy v budově bydleli někteří asistenti a dokonce zřízenec s rodinou.
Z tohoto období je např. zajímavý archivní dokument o problémech, které způsobila
legendární zima 1928/29. Děkanát v polovině února sdělil, že dosud nedošlo topivo objednané
pro fakultu a že jeho dodání nelze pro dopravní obtíže očekávat. Vyzval proto k omezení
vytápění místností, a začátek letního semestru bylo nutno posunout na 3. března. V budově
botanického ústavu popraskalo mrazy sedm tabulí skla v oknech.
25