Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

diskuse o navštívených místech a jejich společenstvech rostlinných, diskuse, která při
odchylných názorech některých evropských (Uppsala, Curych, Montpellier) i amerických škol
mívá někdy bystrý spád".
První setkání I. P. E. bylo v Anglii, druhé v Severní Americe a třetí pak v r. 1923 ve
Švýcarsku. Toho se účastnil i Podpěra a využil cesty ke sběru mechů ve švýcarských Alpách.
Výsledky zveřejnil ve švýcarském geobotanickém sborníku. Pozvání na takové velké
mezinárodní kongresy znamenalo uznání vědeckých výsledků univerzitních pracovníků.
Švédsko a Norsko hostilo geobotaniky na čtvrté I. P. E. v r. 1925. Svoji cestu popsal Podpěra
v časopisu Příroda na 26 stranách a informoval o ní členy Klubu přírodovědeckého
přednáškami. Tato vědecká událost zaujala ovšem i místní populární tisk, který si všímal i
„lidské“ stránky cizinců. Tak švédský list Dagens Nyheter zveřejnil charakteristiku některých
botaniků a humorně vystihl Podpěru: „... přijde jako velká voda, jeho červený obličej září
tučným zbožňováním slunce. Je to obrovská pivoňka ... Podává-li ruku a pozdraví-li, zní to
jako »Servus, stará páro, a ukončeme to co možná rychle, jsou tu důležitější věci na práci.«
Hřmotně nese se jeho tón tahací harmoniky o kráse Švédska, o osadách a lidech, které viděl, o
půvabu cesty, o mravech a zvycích, které nejsou známy v Brně...“ (Překlad československého
velvyslanectví ve Stockholmu z r. 1925.)
Na rok 1928 se připravoval pátý kongres I. P. E. do ČSR a Polska (po 20 dnech
v každém státě). Pro československé botaniky včetně Podpěry tím nastalo mnoho příprav, a to
i proto, že současně na rok 1928 se chystal VI. sjezd československých přírodozpytců, lékařů
a inženýrů v Praze a v rámci toho pak II. sjezd slovanských botaniků; ti navštívili 1. července
Mohelno. I. P. E. měla v ČSR vynikající průběh a úspěch, cestu spolu s profesory K.
Dominem a K. Rudolphem organizoval prof. Podpěra. Na Moravě se zahraniční botanici
zdrželi pět dní: 13. července navštívili Macochu, den nato Moravské muzeum a Špilberk,
botanický ústav a botanickou zahradu Masarykovy univerzity (kde k jejich spokojenosti a
v dobré náladě byla podána svačina), následovala návštěva Mohelna, Pavlovských kopců a
Pouzdřan, přes Luhačovice jeli do Bílých Karpat a až do 22. července pokračovali v cestě po
Slovensku. Ohlasy na sjezd byly značné, svědčí o tom děkovné dopisy (prof. A. Borza
z Cluje, dr. R. Soó z Tihany, prof. L. Diels z Berlína, V. Iljin z Leningradu a dalších).
K 10. výročí republiky byla v r. 1928 v nově zbudovaném areálu výstaviště Brně
uspořádána celostátní Výstava soudobé kultury v Československu. Centrální části výstavy
dominoval hlavní pavilon, jehož prostory byly určeny pro expozice o našem školství,
výtvarném umění a veřejné péči o živnosti a domácí umělecký průmysl. Asi čtvrtina této
výstavní plochy byla vyhrazena pro vědu, kulturu a školství. Předsedou organizačního výboru
24