Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Nardeta a přirozená ladní společenstva v údolí Bobrůvky u Bobrové“ a v r. 1931 V. Krist
Hořce Československé republiky.
K obohacení herbářových sbírek podnikl prof. Podpěra závažný krok, když v r. 1925
vydal první centurii exsikátové sbírky Flora exsiccata Reipublicae Bohemicae Slovenicae.
Tento materiál multiplikátů domácí květeny s tištěnými schedami sloužil k výměně se
specializovanými institucemi a byl rozesílán na více než 70 míst celého světa. Herbářové
doklady získané výměnou za exsikáty představovaly spolu s materiálem sbíraným každoročně
pracovníky ústavu a materiálem získaným dary nebo koupí od různých floristů hlavní zdroj
přírůstků herbáře. Do roku 1930 vydal Podpěra dalších pět centurií, takže do konce roku 1930
se ústavní herbář rozrostl na plných 215 182 položek.
Prof. Podpěra byl zván na významná mezinárodní shromáždění, kde často přednášel:
na přelomu května a června 1924 se účastnil v Paříži kongresu Congres international pour la
protection de la nature, hned nato byl na I. sjezdu slovanských geografů v Praze, na němž
byla zřízena sekce pro rostlinnou geografii (geobotaniku). V r. 1930 se konal mezinárodní
botanický sjezd v Cambridge, na který Masarykova univerzita vyslala profesory Podpěru a
Úlehlu. Před tímto sjezdem se Podpěra ještě účastnil mezinárodního zahradnického kongresu
v Londýně (9th International Horticultural Congress), kde byl zvolen do mezinárodního
komitétu ředitelů botanických zahrad, který měl podporovat styk mezi univerzitními
botanickými zahradami. Na kongresu v Cambridge podal Podpěra referát o epifytech
v bukových formacích. Byl zde zvolen členem komitétu pro úpravu bryologické literatury.
Pokračoval pak exkurzemi do Wisley, Ripley, Maidstone a Kentu a navštívil botanické
zahrady v Kolíně nad Rýnem, Bruselu, Antverpách, Liège a Norimberku.
V r. 1925 byl jmenován zahraničním členem společnosti Polskie towarysztwo
botaniczne. Významné pocty se mu dostalo v říjnu 1926, kdy jej finská Societas pro Fauna et
Flora Fennica jmenovala dopisujícím členem. Za dlouholetý úspěšný výzkum, podporu
činnosti pořádáním přednášek a exkurzí jmenoval Přírodovědecký klub v Prostějově v r. 1927
Podpěru čestným členem, v r. 1931 byl zvolen členem geobotanické sekce Československé
botanické společnosti a Československá národní rada badatelská jej v tomtéž roce zvolila
členem výboru pro správu Geobotanické stanice v Montpellier.
Světoví fytogeografové se setkávali po dvou nebo třech letech na exkurzích s cílem
navštívit oblasti, které byly zpracovány domácími botaniky. Podpěra smysl těchto setkání
charakterizoval: "... za průvodu příslušného autora studují členové I. P. E (International
Phytogeographic Excursion) určité území, vyslechnou výklad onoho botanika, který je
vědecky zpracoval a buď na místě, nebo večer při odpočinku rozpřede se živá kritika a
23