Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

přírodovědecké fakultě; to se ovšem stalo mnohem později. Podpěra se kromě toho zabýval
také myšlenkou, aby botanický ústav byl rozšířen o „ústav pro užitou botaniku“, neboť „...
posud není v naší republice užitá botanika zastoupena na žádné vysoké škole“.
Prof. Podpěra se na zasedání akademického senátu 5. listopadu 1925 ujal funkce
děkana přírodovědecké fakulty, což byla tehdy funkce jednoletá.
Svoji základní přednášku, Fylogenetická systematika rostlin, rozšířil Podpěra na lekci
několikasemestrovou. Specializace určovala studujícím účastnit se na „samostatných
vědeckých pracích“ v rozsahu 15 hodin týdně. Střídavě s prof. Úlehlou vedl konversace o
nové botanické literatuře. Větší podíl na výuce měl i J. Suza jako Podpěrův asistent (určování
tajnosnubných), zatímco F. Nábělek se specializoval v přednáškách na morfologii a principy
fylogenetického uspořádání rostlin.
Bohaté a také náročné exkurze s Podpěrou utkvěly jeho žákům v nejlepších
vzpomínkách „na dny strávené ve společnosti tohoto vědce, čistého demokrata a vytrvalého
učitele a rádce“. Nebylo mu obtížné znovu a znovu vysvětlovat, a budit tím trvalý zájem pro
botaniku, ale i přírodní krásy, přírodu a její ochranu. Studenti vzpomínali na výpravné
exkurze do Liptovských holí, Slovenského krasu, na Muráň nebo do okolí Prešova.
Různorodost lokalit měla posluchačům poskytnout přehled o bohatství československé flóry,
a to i na kratších, mnohdy jen jednodenních exkurzích. Byly to v těchto letech návštěvy stepi
u Pouzdřan, Pavlovských kopců, Výhonu, Větrníků, stepi u Mohelna, ale i Kotouče u
Štramberka, Dářka a velké Podpěrovy lásky – Bílých Karpat.
Mimořádnou událostí byly pro vybrané posluchače zahraniční exkurze, které
organizoval Podpěrův spolupracovník a přítel F. Nábělek. Ten podnikl v červenci 1927
dvoutýdenní cestu do severoitalských Dolomit. Dodnes tuto cestu připomíná objemné album,
v němž vedle podrobného popisu trasy s floristickými poznatky a téměř poetického líčení
přírody těchto velehor je 46 stran fotografií. Tento úspěch a zájem studentů podnítil Nábělka
k organizaci dalších cest – v r. 1928 do Rumunska (podrobně ji popsal v časopisu Příroda) a
v r. 1929 do Bulharska a Turecka. Také z této téměř sedmitýdenní cesty je album fotografií o
42 listech uloženo v archivech.
V r. 1924 byla prof. Podpěrovi předložena první disertační práce. Byl to Nástin
zeměpisného rozšíření lišejníků na Moravě vzhledem k poměrům evropským J. Suzy a brzy
následovaly další: v r. 1925 Zeměpisné rozšíření rzí na Moravě se zřetelem k poměrům
evropským R. Picbauera, v r. 1926 Stepní květena Šév a jejich okolí A. Kudrmana a
Onobrychis generis revisio critica, Pars I. G. I. Širjajeva. V r. 1929 předložil L. Sýkora spis
22