Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

zoufalými dopisy z Jugoslávie Gavriil Noskov, jako na českého přítele svého otce Alexandra
Kuprjanoviče Noskova; kterého Podpěra znal z Ufy. Gavriil vypsal svou anabázi z éry
generála Děnikina v Jekatěrinodaru a evakuaci armád na Krym do ochrany generála Vrangela.
Avšak osud jej zavál do Uher, odtud do Topoly v Jugoslavii, kde byl později přijat na
agronomickou fakultu v Zagrebu. Vzhledem k politické situaci v Rusku v r. 1921 mu Podpěra
nemohl zprostředkovat setkání s příbuznými v Rusku ani informace o nich, pomohl mu však
finančně. Později, jak ukázaly dopisy z let 1933–1935, mu pomohl získat i československé
státní občanství, takže se Gavriil usadil v Chustu na Podkarpatské Rusi.
Vedle vybudování botanického ústavu vzal na sebe prof. Podpěra také další závažný a
obtížný úkol – zřídit botanickou zahradu. Její důležitost pro účely výuky i širší brněnskou
veřejnost zdůvodnil ministerstvu v r. 1922; elaborát byl doplněn návrhem rozpočtu na
základní zařízení a práce prvním zahradníkem Jindřichem Jiráskem (1888–1928), který měl
bohatou praxi v několika předních evropských botanických zahradách (působil v Berlíně-
Dahlemu, v Royal Botanical Gardens v Kew, na pařížské Jardin des Plantes a na
univerzitních botanických zahradách ve Vídni a Innsbrucku). Avšak pro závažnou nemoc
místo zastával jen krátce a inspektorem zahrady se stal jeho bratr František Jirásek 4 , který
udržoval vysokou úroveň sbírek v zahradě i ve sklenících až do r. 1957. Umístění botanické
zahrady v areálu budov mezi Kotlářskou a Veveří ulicí bylo od samého začátku pokládáno za
provisorní. Na ploše 1,5 ha, která byla předtím součástí starobince jako zeleninová zahrada
pro potřeby kuchyně, začal Podpěra budovat se spolupracovníky zahradu, a to na
ekologickém základě, totiž jako soustavu rostlinných formací se zřetelem k moravské
květeně. Vedle formací moravské květeny byly v zahradě zastoupeny také květena Balkánu,
4 František JIRÁSEK (* 8. 12. 1896 Štětkovice u Sedlčan, † 30. 9. 1985 Brno) byl absolventem Vyšší
zahradnické školy v Lednici. Když si jej prof. Podpěra vybral za spolupracovníka při budování botanické
zahrady, měl za sebou F. Jirásek zkušenosti z tříleté práce v botanických zahradách v Tbilisi a v Kyjevě v době
první světové války. Originální Podpěrovo pojetí botanické zahrady, tak aby zachycovala především charakter
významných biotopů Moravy a Republiky Československé, dovedl F. Jirásek s úspěchem uskutečnit. V plánku v
příloze k Jiráskově průvodci po botanické zahradě z roku 1948 tak lze nalézt mj. oddělení květena Pavlovských
kopců, jihomoravská niva, jihomoravský háj, jihomoravská step, moravská Sahara, písčiny slovácké, skalní step
na křemenitém slepenci, rostliny slanisté, rašeliny jihočeské, černavy polabské, květena Fatry, oblast lesních
Karpat či Bielské Tatry vápencové.
Jak píše Š. Husák v Živě (63:100), využíval F. Jirásek každé příležitosti k návštěvě cizích botanických
zahrad, z nichž snad nebyla tehdy v Evropě jediná, kterou by nenavštívil (zejména v letech 1945–1949). O těchto
návštěvách pak referoval v mnohých článcích. Ve svých přednáškách a mnohých příspěvcích však také dovedl
zprostředkovat bohaté zkušenosti s pěstěním rostlin. Tomuto tématu věnoval i knihy: Chcete míti krásnou
zahrádku? (1932), Květiny pro Váš byt (1938), Mandloně a jejich pěstění v ČSR (1950), Pěstujeme teplomilné
užitkové rostliny (1955) a Květiny v našich domovech a na pracovištích (1959) či kapitoly Palmy a
Amaryllidaceae ve Vaňkově knize Zahradnické květinářství (1944). Je také autorem příručky České názvy
rostlin (1954). Díky dlouholetému působení ve vedení redakce rubriky „Příroda a zahrádka“ v Lidových
novinách navázal blízké přátelství s bratry Čapkovými. Průkopnický byl také jeho zájem o ozeleňování hald a
18