Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

přítomni až 25. září 1920. Zpoždění bylo dále ovlivněno i složitým jednáním o uvolnění
budov pro přírodovědeckou fakultu v městském chudobinci na Kotlářské ulici. Přes toto
dlouhé jednání rozhodl již profesorský sbor o rozdělení pavilonů mezi jednotlivé ústavy:
ústavu botanickému byl přidělen pavilon číslo 5 „jako provisorní, dokud nebudou postaveny
nové universitní budovy“. Nyní vyvstal hlavní úkol, obsadit „stolici“ botaniky, a to „dvojmo“,
totiž botaniky všeobecné a rostlinné fyziologie. Pro obor systematiky rostlin, morfologie,
ekologie a fytogeografie byl navržen Dr. Josef Podpěra, profesor II. české reálky v Brně, se
zdůvodněním, že „... není sice habilitován na některé tuzemské vysoké škole (vrátil se z války
teprve 9. srpna 1920), ale byl r. 1919 přidělen Ústavu pro výzkum Sibiře v Tomsku jako
specialista v VI. třídě v hodnosti řádného univerzitního profesora“. Vedení ústavu fyziologie
rostlin převzal Dr. Vladimír Úlehla.
Děkanův návrh na jmenování J. Podpěry profesorem vyřídilo Ministerstvo školství a
osvěty 18. června 1921 a jmenovalo jej „řádným profesorem všeobecné a systematické
botaniky“. Podpěra přijetí profesury ministerstvu podrobněji a zajímavě vysvětlil: „... chce
obrátit vědeckou činnost, vedle botanického výzkumu Moravy, ku botanickému prozkoumání
slovanských zemí balkánských a Rusi, prosí, aby mu ministerstvo neodepřelo podpory na
soustavné vybudování v příštích letech botanického ústavu pro výzkum slovanských zemí a
aby mu poskytlo ... mimořádnou podporu na zakoupení ruské botanické literatury, která u nás
není vůbec zastoupena v ústavních knihovnách“. V těchto větách je patrný vztah Podpěrův ke
slovanským a především ruským botanikům, který u něj vznikl již ve studentských letech a
pobytem v Rusku a spoluprací s ruskými botaniky zesílil. Projevoval se však i v jeho fakultní
činnosti: ve funkci ředitele botanického ústavu a zahrady podporoval morálně i finančně ruské
a ukrajinské občany, především tím, že jim umožnil pracovat v zařízeních fakulty.
Přestavba pavilonu 5, který byl přidělen ústavu botanickému a zoologickému, se
přizpůsobovala požadavkům na specifické úkoly botaniky: vedle pracoven, učeben a
knihovny byl např. potřebný větší prostor pro umístění herbářových skříní a místnost pro
dezinfekci herbářů.
Již v začátcích činnosti byly stanoveny základní zásady způsobu studia na brněnských
vysokých školách: Na přírodovědecké fakultě bylo studium rozděleno na obory, které bylo
možné studovat jen v předepsaných skupinách, jako přírodopis (kam patřily obory
mineralogie, geologie, botanika a zoologie) a zeměpis jako předměty hlavní, nebo přírodopis
jako předmět hlavní s kombinací předmětů vedlejších (jako matematika a fysika a další).
Josef Podpěra, jemuž bylo v té době 42 let, byl uvolněn ze služby na reálce začátkem
roku 1921 a začal intenzivně budovat ústav. Měl za sebou rozsáhlou vědeckou činnost doma i
14