Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

květeny zemí českých ve srovnání s poměry evropskými (1906), v r. 1908 pak vyšel v prvním
vydání jeho známý Klíč na určování nižších rostlin tajnosnubných.
V r. 1908 přešel J. Podpěra na II. českou reálku v Brně na Křenové ulici. Dostal se tak
do střediska vědeckých snah na Moravě a začal vyvíjet činnost v Klubu přírodovědeckém
v Brně 1 a v Komisi pro přírodovědecké prozkoumání Moravy. Od r. 1911 se stal předsedou
Klubu přírodovědeckého v Brně. V těchto funkcích se ihned projevily Podpěrovy organizační
schopnosti, jeho energie, píle i zkušenosti. V r. 1911 vyšla jeho Květena Hané: Základy
zeměpisného rozšíření rostlinstva na Horním úvalu moravském. V říjnu 1909 byl jmenován
na tři roky konzervátorem Moravského zemského muzea a v r. 1912 se stal ředitelem sbírek
botanického oddělení muzea, dále předsedou Komise pro přírodovědecké prozkoumání
Moravy a sekretářem Zemské komise pro zachování památek přírodních na Moravě. V r.
1912 se stal zakládajícím členem České botanické společnosti. V r. 1910 podnikl studijní
cestu na Balkán do Srbska, Řecka, Rumunska a Turecka, v r. 1912 do Německa a Dánska, v r.
1913 do Kraňska a Dalmácie. Podpěrova publikační aktivita po příchodu do Brna je
reprezentována více než 40 botanickými pracemi a 33 recenzemi.
Tato úspěšná a nadšená činnost byla náhle přerušena vypuknutím světové války, do
níž byl J. Podpěra povolán již v srpnu 1914. Dostal se do východní Haliče, kde byl po ústupu
rakouské armády v březnu 1915 v pevnosti Přemyšlu zajat ruskými vojsky. Za místo pobytu
bylo Podpěrovi určeno město Ufa, hlavní město dnešní Baškirie (Baškorostán), ležící nad
nádherným lučním územím a na pokraji lesostepi v oblasti jižního Uralu. Na zákrok botanické
zahrady v Petrohradě dostal Podpěra v listopadu 1915 svolení zůstat pracovat jako zajatec
1 V rámci Klubu přírodovědeckého v Brně se Podpěra ujal nejprve řízení botanické sekce; ještě v
prvním roce se ve zprávě za rok 1910 konstatuje, že „... sekce botanická trpí nedostatkem členů. Podniknuty dva
výlety.“ (Příroda 8: 352). Již příštího roku se však píše, že za Podpěrova vedení proběhlo 23 exkurzí a dvě
přednášky: Podpěrova Květena vysokohoří Bulharského a J. Macků Moravské houby jedlé a jim podobné
jedovaté. 5. února 1911 byl Podpěra zvolen místopředsedou a 18. září 1911 předsedou Klubu přírodovědeckého
v Brně; v této funkci setrval až do smrti v r. 1954. Do práce ve výboru Klubu přírodovědeckého se zapojili i další
Podpěrovi spolupracovníci z botanického ústavu: J. Suza v letech 1912–1932, F. Nábělek v letech 1922–1939,
V. Krist v letech 1933–1941, po válce J. Jedlička ve čtyřicátých letech a F. Slavoňovský v padesátých letech. Po
smrti Podpěry byl po dlouhá léta předsedou Klubu přírodovědeckého zoolog prof. S. Hrabě (po něm byli
předsedy zoolog prof. S. Obr, botanik a profesor Vysoké školy zemědělské F. Kühn a ekolog doc. Z. Šeda), ve
výboru a jednotlivých sekcích pracovali také botanikové A. Hrabětová (již od r. 1929 náhradnice výboru, od r.
1961 vedoucí exkurzní sekce, ve výboru do r. 1981), Z. Šeda (od r. 1959 dosud, od r. 1995 předseda), J. Unar
(od r. 1964 dosud) a F. Dvořák (v letech 1975–1985).
Vedle organizační práce ve výboru klubu se prof. Podpěra výrazně angažoval v přednáškové činnosti a
ve vedení exkurzí. V klubu přednášeli a exkurze vedli také učitelé botanického ústavu J. Suza, F. Nábělek a V.
Krist, po válce J. Jedlička, F. Slavoňovský, A. Hrabětová, J. Šmarda, Z. Šeda, M. Smejkal, J. Špaček, F. Dvořák,
J. Vicherek, J. Unar a V. Řehořek. Od devadesátých let probíhají každoroční přednáškové cykly
přírodovědeckého klubu v praktiku katedry botaniky.
Od poloviny šedesátých let změnil klubový časopis jméno; namísto Sborník klubu přírodovědeckého v
Brně se jmenuje Práce z oboru botaniky a zoologie a nevychází již každoročně, ale jen příležitostně, značně
nepravidelně.
12