Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

2. Životní osudy Josefa Podpěry před založením ústavu všeobecné a systematické
botaniky
Vladimír Vacek
Josef Podpěra se narodil 7. listopadu 1878 v Jílovém u Prahy jako syn kontrolora
berního úřadu Josefa Podpěry a Anny, roz. Rigrové, z Nového Bydžova. První třídu gymnázia
studoval v Praze v Truhlářské ulici, od sekundy byl na gymnáziu v Mladé Boleslavi, kde
maturoval v červnu 1897. Podle jeho vlastního curriculum vitae samotné okolí tohoto města
nad Jizerou na něj podnětně působilo a učitel přírodopisu H. Konvalinka v něm vzbudil
nadšení pro živou přírodu. V r. 1897 se zapsal na Filosofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy
univerzity s cílem získat učitelskou aprobaci pro přírodopis na vyšších gymnáziích a
matematiku a fyziku na nižších gymnáziích. Jeho učiteli byli mnozí známí odborníci a
kulturní činitelé: z botaniky to byl morfolog L. Čelakovský, systematik J. Velenovský,
fyziolog a anatom B. Němec, geolog J. Woldřich, mineralog K. Vrba, zoolog J. Vejdovský,
teorii vědy poslouchal u F. Čády, filosofii u T. Masaryka. Vysvědčení učitelské způsobilosti
získal v r. 1902 a doktorátu z filosofie dosáhl v r. 1903 na základě disertace Monografická
studie o českých druzích rodu Bryum.
Takzvaný zkušební rok absolvoval jako učitel zčásti na vyšším gymnáziu na
Královských Vinohradech a zčásti na reálném gymnáziu v Novém Bydžově a od 1. září 1903
byl jmenován profesorem na státním gymnáziu v Olomouci. Do příchodu na nové působiště
uveřejnil Podpěra již více než 30 prací, např. prvou studii o teplobytné květeně Čech, o vlivu
doby ledové na naši květenu, zveřejnil výsledky své cesty do Bulharska, již podnikl r. 1900, a
několik prací bryologických. Během četných exkurzí na Hané začal také bryologický výzkum
Moravy a připravoval materiál pro následné obsáhlejší studie.
Zásluhou prof. V. Spitznera, ředitele reálky v Prostějově, rozvíjel v té době aktivní
činnost Klub přírodovědecký v Prostějově. Zde nalezl Podpěra místo k uplatnění svých
organizačních schopností. Přednášel v Klubu a publikoval v jeho Věstníku výsledky svých
bryologických průzkumů na Moravě. Již v r. 1904 byl jmenován zakládajícím členem Klubu
přírodovědeckého v Prostějově a po smrti V. Spitznera se stal v r. 1907 předsedou Klubu a
redaktorem Věstníku Klubu přírodovědeckého v Prostějově. Velmi činný byl Podpěra i ve
Vlastivědném museu v Olomouci, kde pracoval v letech 1903–1908 jako člen výboru. Z doby
Podpěrova působení v Olomouci pochází jeho větší knižní práce Vývoj a zeměpisné rozšíření
11