28.06.2014 Views

Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

4. Z iniciativy učitele Jana Kranicha byl r. 1905 založen přírodovědecký klub také v <strong>Brně</strong>;<br />

časopis Sborník klubu přírodovědeckého v <strong>Brně</strong> začal vycházet v r. 1914. Prvním<br />

předsedou klubu byl kustos sbírek Moravského muzea, botanik K. Vandas (1861–1923),<br />

zpracovatel Formánkovy balkánské herbářové pozůstalosti (Reliquiae Formanekianae).<br />

Vandas byl také prvním botanikem – vysokoškolským profesorem v <strong>Brně</strong> – byl profesorem<br />

polního a lesního hospodářství na brněnské technice.<br />

5. Pod Kranichovou redakcí vycházel od r. 1903 v <strong>Brně</strong> také známý časopis Příroda, který se<br />

po Kranichově odchodu do Ostravy stal tiskovým orgánem Společnosti přírodovědecké v<br />

Moravské Ostravě, založené r. 1907; ta později od r. 1921 vydávala Sborník<br />

přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě.<br />

Floristické příspěvky v těchto nově vzniklých periodikách uveřejňoval např. již dříve<br />

jmenovaný F. Gogela, vyškovský učitel F. Čouka (1884–1962), profesor prostějovské reálky<br />

V. Spitzner (1852–1907), žďárský obuvník F. Kovář (1863–1925), profesor olomouckého<br />

učitelského ústavu a kustos olomouckého muzea H. Laus (1872–1941), prof. německého<br />

gymnázia v <strong>Brně</strong> H. Iltis (1882–1940), poštovní úředník a kustos olomouckého muzea J.<br />

Otruba (1889–1953) a farář z Hovězího G. Říčan (1867–1939).<br />

Vedle phanerogamologických příspěvků přibyla však také řada kryptogamologických,<br />

a tak se na Moravě postupně etablovala:<br />

lichenologie – již zmínění F. Kovář a V. Spitzner a také tehdy brněnský učitel J. Suza (viz též<br />

dále);<br />

mykologie – mykolog fytopatologické sekce Moravskoslezského zemského výzkumného<br />

ústavu zemědělského R. Picbauer (1886–1955), J. Macků (viz dále) a pozdější profesor<br />

Vysoké školy zemědělské v <strong>Brně</strong> E. Baudyš (1886–1968), O. Mrkos (viz dále), profesor<br />

fytopatologie na pražské technice F. Bubák (1866–1925), pozdější profesor na VŠZ v <strong>Brně</strong><br />

A. Bayer (1875–1947), kustos herbáře Moravského muzea F. Skyva (1880–1966) a<br />

profesor německého gymnázia v <strong>Brně</strong> J. Hruby (1882–1964);<br />

algologie – třebíčský a mohelenský učitel R. Dvořák (1874–1945), šlapanický učitel J. Bílý<br />

(1895–1970), třebíčský učitel F. Nováček (1897–1944) a německy píšící O. Richter a R.<br />

Fischer;<br />

bryologie – učitel z Přerovska M. Béňa (1861–1944) a německy publikující F. Matouschek.<br />

Také první zoocecidologické práce se v tomto období začínají objevovat; publikovali<br />

je již zmínění E. Bayer a E. Baudyš.<br />

Do této doby přichází v roce 1903 na Moravu jako profesor na olomouckou reálku<br />

Josef Podpěra.<br />

10

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!