Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Dějiny botaniky v Brně - Přírodovědecká fakulta - Masarykova ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
4. Z iniciativy učitele Jana Kranicha byl r. 1905 založen přírodovědecký klub také v <strong>Brně</strong>;<br />
časopis Sborník klubu přírodovědeckého v <strong>Brně</strong> začal vycházet v r. 1914. Prvním<br />
předsedou klubu byl kustos sbírek Moravského muzea, botanik K. Vandas (1861–1923),<br />
zpracovatel Formánkovy balkánské herbářové pozůstalosti (Reliquiae Formanekianae).<br />
Vandas byl také prvním botanikem – vysokoškolským profesorem v <strong>Brně</strong> – byl profesorem<br />
polního a lesního hospodářství na brněnské technice.<br />
5. Pod Kranichovou redakcí vycházel od r. 1903 v <strong>Brně</strong> také známý časopis Příroda, který se<br />
po Kranichově odchodu do Ostravy stal tiskovým orgánem Společnosti přírodovědecké v<br />
Moravské Ostravě, založené r. 1907; ta později od r. 1921 vydávala Sborník<br />
přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě.<br />
Floristické příspěvky v těchto nově vzniklých periodikách uveřejňoval např. již dříve<br />
jmenovaný F. Gogela, vyškovský učitel F. Čouka (1884–1962), profesor prostějovské reálky<br />
V. Spitzner (1852–1907), žďárský obuvník F. Kovář (1863–1925), profesor olomouckého<br />
učitelského ústavu a kustos olomouckého muzea H. Laus (1872–1941), prof. německého<br />
gymnázia v <strong>Brně</strong> H. Iltis (1882–1940), poštovní úředník a kustos olomouckého muzea J.<br />
Otruba (1889–1953) a farář z Hovězího G. Říčan (1867–1939).<br />
Vedle phanerogamologických příspěvků přibyla však také řada kryptogamologických,<br />
a tak se na Moravě postupně etablovala:<br />
lichenologie – již zmínění F. Kovář a V. Spitzner a také tehdy brněnský učitel J. Suza (viz též<br />
dále);<br />
mykologie – mykolog fytopatologické sekce Moravskoslezského zemského výzkumného<br />
ústavu zemědělského R. Picbauer (1886–1955), J. Macků (viz dále) a pozdější profesor<br />
Vysoké školy zemědělské v <strong>Brně</strong> E. Baudyš (1886–1968), O. Mrkos (viz dále), profesor<br />
fytopatologie na pražské technice F. Bubák (1866–1925), pozdější profesor na VŠZ v <strong>Brně</strong><br />
A. Bayer (1875–1947), kustos herbáře Moravského muzea F. Skyva (1880–1966) a<br />
profesor německého gymnázia v <strong>Brně</strong> J. Hruby (1882–1964);<br />
algologie – třebíčský a mohelenský učitel R. Dvořák (1874–1945), šlapanický učitel J. Bílý<br />
(1895–1970), třebíčský učitel F. Nováček (1897–1944) a německy píšící O. Richter a R.<br />
Fischer;<br />
bryologie – učitel z Přerovska M. Béňa (1861–1944) a německy publikující F. Matouschek.<br />
Také první zoocecidologické práce se v tomto období začínají objevovat; publikovali<br />
je již zmínění E. Bayer a E. Baudyš.<br />
Do této doby přichází v roce 1903 na Moravu jako profesor na olomouckou reálku<br />
Josef Podpěra.<br />
10