Quercus robur – dub letní

Quercus robur – dub letní 

- mohutný strom, dorůstající 

výšky 30-40 (-50 m); 

- silný kmen o průměru 1-2 (-4) 

m; 

- silné, odstálé, zprohýbané 

větve; 

- dožívá se 400-500 let (vzácně 

více); 

- borka výrazně křivolace 

rozpukaná. 

http://www.cjb.unige.ch/BotSyst


-tvar listů značně proměnlivý, 

většinou nepravidelně laločnatý, 

s krátkým řapíkem (do 1 cm) a 

srdčitě vykrojenou bází; 

- listy obvykle lysé, rozmístěné 

ve svazečcích na koncích větví 

(„po obvodu koruny“); 

- plodenství žaludů na dlouhých 

stopkách (3-7 cm). 

http://einstein.uab.es/botanica 

http://www.flogaus-faust.de


Ekologie 1 

-světlomilná dřevina, ještě 

náročnější na světlo než dub zimní 

(→ špatně zmlazuje v zástinu); 

- pomalu rostoucí dřevina → pokud 

se mu podaří zmladit, bývá často 

zastíněn rychleji rostoucími druhy 

(jasan, habr) a chřadne; 

- výborně zmlazuje z pařezových 

výmladků →zvýhodněn v 

pařezinách.


Ekologie 2 

- výmladky (vlky) snadno tvoří i na 

kmeni → může reagovat na 

zvýšení přísunu světla; 

- četné spící pupeny → dobře 

regeneruje po poškození; 

-silný kůlovitý kořen → odolný vůči 

vývratům; 

-rašíčasněji než dub zimní - citlivý 

k pozdním mrazům, teplomilnější.


Ekologie 3 

- tvrdé luhy a dubohabřiny, dává 

přednost stanovištím s hlubokou 

půdou, dostatečně zásobenou 

živinami i vlhkostí (snáší záplavy), 

ale roste i v kyselých a 

teplomilných doubravách 

(„ekotypy“); 

- u nás především v nížinách a 

pánvích, ve středních polohách 

daleko méně než dub zimní. 

http://www.e-dovolena.cz 

10 nejvěrnějších 

Tilia cordata, Polygonatum multiflorum, 

Carpinus betulus, Poa nemoralis, 

Convallaria majalis, Corylus avellana, 

Pulmonaria officinalis agg., Stellaria 

holostea, Betula pendula, Campanula 

trachelium.


evropský areál

Quercus petraea agg. – dub zimní 

- strom střední velikosti, 

dorůstající výšky 20-30 (-40 m); 

- kmen o průměru i přes 1 m; 

- koruna protáhlá, často 

nepravidelně utvářená; 

- dožívá se 400-500 let, vzácně 

více; 

- borka v mládí hladká, později 

podélně rozpukaná. 

http://wildblumen.freezope.org


- strom střední velikosti, 

dorůstající výšky 20-30 (-40 m); 

- kmen o průměru i přes 1 m; 

- koruna protáhlá, často 

nepravidelně utvářená; 

- dožívá se 400-500 let, vzácně 

více; 

- borka v mládí hladká, později 


Úradníček, Maděra & kol. 2001


http://www.baumschule-pflanzen.de 

- plodenství žaludů na 

krátkých stopkách (obvykle 

do 2 cm); 

http://online-media.uni-marburg.de/biologie 

- listy víceméně pravidelně laločnaté, s řapíkem 1-3 cm dlouhým a čepelí na 

bázi klínovitě sbíhavou, vzácněji uťatou až nevýrazně vykrojenou; 

- na rubu zejména podél žilek drobnými hvězdovitými chlupy pýřité; 

- víceméně pravidelně rozmístěné i na větvích uvnitř koruny, čili koruna hustší 

než u dubu letního.


http://www.baumschule-pflanzen.de 

dub zimní 

dub letní 

- plodenství žaludů na 

krátkých stopkách (obvykle 

do 2 cm); 

http://www-ang.kfunigraz.ac.at 

- listy víceméně pravidelně laločnaté, s řapíkem 1-3 cm dlouhým a čepelí na 

bázi klínovitě sbíhavou, vzácněji uťatou až nevýrazně vykrojenou; 

- na rubu zejména podél žilek drobnými hvězdovitými chlupy pýřité; 

- víceméně pravidelně rozmístěné i na větvích uvnitř koruny, čili koruna hustší 

než u dubu letního.


Ekologie 1 

-světlomilná dřevina, poněkud lépe 

snášející stín než dub letní (→ za 

jistých podmínek možná koexistence 

např. s bukem); 

- pomalu rostoucí dřevina; 

-z pařezových výmladků zmlazuje 

stejně dobře jako dub letní.


Ekologie 2 

-kořenová soustava bez výrazného 

kůlového kořene; 

- velmi dobrá výmladnost z kmene 

(vlky); 

-méně citlivý k jarním mrazům než 

dub letní (raší později).



Carpinus betulus 

Poa nemoralis 

Convallaria majalis 

Hieracium sabaudum 

Lathyrus niger 

Hieracium murorum 

Lathyrus vernus 

Galium sylvaticum 

Hieracium lachenalii 

Pyrethrum corymbosum 

Ekologie 3 

- dubohabřiny, teplomilné a kyselé doubravy, vyhýbá se přeplavovaným a oglejeným 

půdám, naopak prosperuje i na půdách mělkých, vysychavých, minerálně chudých; 

-především v pahorkatinách, vystupuje do středních poloh, běžně o 200-300 m výše 

než dub letní, zvlášť na svazích říčních údolí, nesnáší však kontinentální podmínky.


Z, stř., JZ Evropa, chybí v 

kontinentální V Evropě 

http://linnaeus.nrm.se/flora


Taxonomická problematika agregátu 

Q. petraea s.s. – dub zimní Znaky: celkový tvar čepele, tvar báze čepele, vykrajování 

Q. dalechampii – dub žlutavý čepele, charakter listové žilnatiny, charakter číšek žaludů, 

Q. polycarpa - dub mnohoplodý ekologie, rozšíření. Vše je ovšem nedostatečně prozkoumáno. 

Q. petraea s.s. Q. dalechampii Q. polycarpa 

vše Úradníček, Maděra & kol. 2001


Taxonomická problematika agregátu 

Q. petraea s.s. – dub zimní Znaky: celkový tvar čepele, tvar báze čepele, vykrajování 

Q. dalechampii – dub žlutavý čepele, charakter listové žilnatiny, charakter číšek žaludů, 

Q. polycarpa - dub mnohoplodý ekologie, rozšíření. Vše je ovšem nedostatečně prozkoumáno. 

Q. petraea s.s. Q. dalechampii Q. polycarpa 

Slavík 1990 vše Úradníček, Maděra & kol. 2001

Quercus robur a Q. petraea– dub letní a d. zimní 

Využití 

Lesnicky významné dřeviny, po buku nejvýznamnější listnáče. Tvrdého, pevného a 

trvanlivého dřeva se využívá pro stavební účely, k výrobě dýh, v lodním stavitelství, k 

výrobě parket, sudů, pražců a nábytku. Dřevo je trvanlivé i pod vodou (vodní stavby). 

Kůra s vysokým obsahem tříslovin se používala k výrobě činidel na zpracování kůží 

(tříslo) a má i farmaceutické/bylinářské využití (stahující účinky). Dříve velice ceněny a 

podporovány jako plodina pro pastvu prasat – zejména dub letní, jehož žaludy jsou 

prý sladší/méně hořké než d. zimního. Především dub letní je krajinářsky hodnotný 

druh, působivý jako solitér i v liniové výsadbě (hráze rybníků).

Quercus pubescens – dub pýřitý, šípák 

- strom 6-15 (-20) m vysoký, na 

exponovaných stanovištích jenom 

křovitého vzrůstu; 

- kmen a větve často křivolace 

zprohýbané; 

- borka hrubě kostkovitě 

rozpukaná; 

- letorosty plstnaté, listy 

nahloučené na koncích větví; 

http://mab.kav.cas.cz 

- listy značně proměnlivého tvaru, v mládí 

po obou stranách hustě plstnaté, na lící 

záhy olysávající.


http://mab.kav.cas.cz 

Ekologie 

-světlomilná a teplomilná 

dřevina, velmi odolná k suchu; 

- roste na mělkých i hlubokých, 

bazických i kyselých půdách (u 

nás častěji na bazických, ale 

např. ve Středomoří tato 

preference není zjevná); 

- významná dominanta 

xerotermních doubrav v 

nejsušších a nejteplejších 

oblastech ČR. 

Taxonomická poznámka: není uvažován dub 

jadranský (Q. virgiliana), jehož taxonomické postavení 

je podobně problematické jako u druhů agregátu Q. 

petraea 


Lithospermum purpurocaeruleum, Cornus mas, Dictamnus albus, Ligustrum vulgare, 

Viburnum lantana, Sorbus torminalis, Campanula bononiensis, Pyrethrum 

corymbosum, Euphorbia epithymoides, Melampyrum cristatum.




Slavík 1990

Quercus cerris – dub cer 

- strom střední velikosti, dorůstající 

výšky 20-30 (-35) m; 

- kmen štíhlý, o průměru do 1 m; 

- koruna protáhlá, značně hustá (v 

monocenóze vytváří největší 

korunový zápoj z našich dubů); 

- dožívá se i přes 200 let 

- borka hrubě rozpukná, v 

prasklinách rezavě zbarvená. 

http://www.liguriambiente.it


http://www.funghiitaliani.it/Alberi 

- plodenství žaludů přisedlá nebo 

na krátkých stopkách, číšky s 

nápadně odstálými šídlovitými 

šupinami; 

- listy ostře, mělce až hluboce vykrajované, na lící tmavě zelené, lesklé, tuhé; 

-na lícídrsně chlupaté, na rubu hustě pýřité hvězdovitými chlupy; 

- na bázi listů nápadné vytrvávající šídlovité palisty.


http://www.funghiitaliani.it/Alberi 

- plodenství žaludů přisedlá 

nebo na krátkých stopkách, 

číšky s nápadně odstálými 

šídlovitými šupinami; 

- listy ostře, mělce až hluboce vykrajované, na lící tmavě zelené, lesklé, tuhé; 

-na lícídrsně chlupaté, na rubu hustě pýřité hvězdovitými chlupy; 

- na bázi listů nápadné vytrvávající šídlovité palisty.


Ekologie 1 

-středně světlomilná dřevina, 

dobře snášející mírný zástin 

(úspěšně zmlazuje v podmínkách, 

kdy ostatní duby chřadnou); 

- dobře zmlazuje z pařezu i kmene; 

-méně trpí okusem než ostatní 

duby; 

- teplomilný druh, nesnášející 

silnější mrazy (praskání dřeva); 

- raší později než ostatní duby – 

uniká působení pozdních mrazů.


Ekologie 2 

-středně suchomilná dřevina, 

rostoucí mnohdy ve směsi s 

dubem zimním ve světlých, ale 

nexerotermních lesích (as. 

Quercetum petraeae-cerris); 

- snáší i výrazně suchá a živinami 

chudá stanoviště; 

- často na na ilimerizovaných 

půdách. 

10 nejvěrnějších (platí v rámci 

slovenské lesní vegetace) 

Vicia cassubica, Poa angustifolia, 

Lychnis coronaria, Festuca rupicola, 

Rosa gallica, Filipendula vulgaris, 

Euphorbia cyparissias, Viola hirta, 

Agrimonia eupatoria, Prunus spinosa.




Slavík 1990

Fagus sylvatica – buk lesní 

- statný strom, dorůstající výšky 35 

(-40) m; 

- kmen rovný, válcovitý, o průměru i 

přes 1 m; 

- koruna vysoko nasazená, v 

zapojených porostech bohatě 

metlovitě vzhůru větvená; 

- dožívá se 200-400 let; 

- borka hladká, 

- plodenství 

stříbrošedá. 

žaludů přisedlá 



šídlovitými šupinami;


http://www.offwell.free-online.co.uk 

- plody trojboké nažky 

(bukvice), uzavřené po dvou v 

dřevnaté číšce, pokryté 

zdřevnatělými ostny, otvírající 

se 4 chlopněmi; 

- listy celistvé, čepel eliptická, celokrajná nebo mělce zubatá, na okraji 

často zvlněná, žilnatina oproti habru méně vyniklá; 

- na líci lysé, na okraji a na rubu v paždí žilek dlouze pýřité; 

- postranních žilek 5-9 párů; 

- pupeny nápadně štíhle vřetenovité, skořicově hnědé.


Ekologie 2 

-kořenový systém srdčitý, velmi 

hustý (silný konkurent v 

rhizosféře), všesměrný (málo trpí 

vývraty, ale přece jen víc než 

druhy s kůlovým kořenem); 

- nesnáší silně kyselé a 

podmáčené půdy; 

- bukové listí se dost špatně 

rozkládá, často dochází k jeho 

hromadění, což potlačuje rozvoj 

bylinného patra.


Ekologie 3 

- u nás vytváří čisté nebo smíšené 

porosty především ve středních 

nadmořských výškách (300-800 m), 

ale sestupuje i pod 200 m n. m. – v 

nižších nadmořských výškách byl 

zřejmě zčásti vytlačen lidskou 

činností (pařeziny); v horách 

vystupuje až do 1200 m; 

- na silně kyselých, podmáčených a 

oglejených půdách nebo v 

mrazových kotlinách bývá nahrazen 

dubem zimním nebo letním, ve 

vyšších polohách smrkem; 


Galium odoratum, Oxalis acetosella, 

Dryopteris filix-mas, Prenanthes purpurea, 

Mercurialis perennis, Dentaria bulbifera, 

Athyrium filix-femina, Senecio nemorensis 

agg., Mycelis muralis, Galeobdolon 

luteum s.lat.


Úradníček, Maděra & kol. 2001 



Slavík 1990


Využití 

Lesnicky nejvýznamnější listnáč (5% lesní půdy). Dříve považován za druhořadou 

dřevinu, v době chemického zpracování dřeva jeho popularita roste. Dřevo je tvrdé, 

těžké a pevné, ale málo trvanlivé (sesychavé) a pružné. Ceněn v nábytkářství (dýhy, 

ohýbaný nábytek), dále pro výrobu parket, pražců (dobře se impregnuje), dřevěného 

uhlí, destilačních produktů i na papír. Z bukvic se dříve lisoval olej, využívaly se pro 

pastvu prasat, jsou vyhledávány divou zvěří. Buk je hodnotný okrasný strom, zejména 

jako solitér (cv. Atropunicea s červenými listy).

Carpinus betulus – habr obecný 

-středně velký strom, dorůstající výšky 

20 (-30) m; 

- kmen často mírně zprohýbaný, rovný, 

v porostu metlovitě větvený; 

- koruna velmi hustá, bohatě větvená; 

- nepříliš dlouhověký, v porostu zřídka 

až 150 let, jako solitér přes 200 let; 

- borka hladká, šedá, stříbřitě 

mramorovaná. 




šídlovitými šupinami;


http://www.sci.muni.cz/botany/galerie 

- plody oříšky, podepřené 

trojlaločným podpůrným 

listenem; habr může plodit už v 

15 letech, v porostu ve 40 

letech; 

- listy celistvé, čepel podlouhle vejčitá, dvojitě pilovitá, na okraji často 

zvlněná, žilnatina oproti buku více vyniklá; 

- v mládí oboustranně hedvábitě chlupaté, olysávající; 

- postranních žilek 11-15 párů; 

-samčí i samičí květenství jehnědy.


Ekologie 1 

- stínomilná dřevina, dobře zmlazující 

a odrůstající i ve značně zapojených 

porostech – v mladí odrůstá rychleji 

než buk a vzhledem k časné 

fruktifikaci může „utéct“ jeho 

konkurenci; 

- nezdolně zmlazuje, snáší téměř 

libovolně intenzivní seřezávání 

(použití do živých plotů), prosperuje v 

pařezinách s krátkou obmýtní dobou; 

-tvoří výmladky z povrchových 

kořenů, které mohou souvisle pokrýt 

půdu a konkurovat bylinám; 

-kořenový systém variabilní, na 

hlubších půdách srdčitý až s kůlovým 

kořenem, na mělčích půdách 

koncentrovaný při povrchu.


Ekologie 2 

- druh mezofilních lesů, od 

nejsušších tvrdých luhů, přes 

dubohabřiny, roklinové lesy, po 

okraje bučin ve středních polohách 

(max. 500-700 m n.m.); 

- jeho rozšíření na úkor buku bylo 

zřejmě historicky podpořeno 

dlouhodobým pařezinovým 

hospodařením; 

- dnes se samovolně šíří ve světlých 

dubových lesích, vytlačuje 

světlomilné druhy; 


Tilia cordata, Lathyrus vernus, Polygonatum multiflorum, Pulmonaria officinalis, Poa 

nemoralis, Quercus petraea agg., Melica nutans, Galium sylvaticum, Convallaria 

majalis, Stellaria holostea.


evropský areál, podobný Quercus petraea, 

poněkud kontinentálnější 



Slavík 1990


Carpinus betulus 'Fastigiata' 

Využití 

Pro lesníky podřadná, plevelná dřevina, vyžívaná jen jako „čistící“ dřeviny – v 

doubravách zastiňuje kmeny dubů a tím zamezuje tvorbě kmenových výmladků a 

košatých korun, zhoršujících kvalitu dubového dřeva. Poskytuje dobré palivové dříví – 

tvrdé a pevné, hodně výhřevné. 

V zahradnictví dost často jako okrasná dřevina, včetně živých plotů (dobrá 

výmladnost).

Abies alba – jedle bělokorá 

- statný strom, dorůstající 30-60 m, 

při průměru kmene až 2 m (až 45 m 3 

dřeva, z našich druhů nejvíc); 

- kmen přímý, průběžný, větve v 

přeslenu, odstávají téměř pravoúhle; 

- koruna kuželovitá, později 

válcovitá, uťatá („čapí hnízdo“); 

- dlouhověká, 300-400 let; 

- borka bělavě 

- plodenství 

šedá, hladká, 

žaludů 

ve 

přisedlá 

stáří 




šídlovitými šupinami; 

http://www.siegen-wittgenstein.de 

http://www.hubbardbrook.org


http://www.uib.es/depart/dba/botanica 

http://www.boga.ruhr-uni-bochum.de 

- šišky vzpřímené, záhy 

rozpadavé; plodí v porostu od 

60 let až do vysokého věku, v 

intervalu 2-6 let; 

- jehlice dvouřadé, ploché, tupé, na rubu se dvěma bílými voskovými 

proužky; vytrvávají dlouho (9-11 let); 

- pupeny bez pryskyřice (trpí okusem); 

-větvení koncových větviček ploché.


Ekologie 1 

- v mládí snáší bez ztráty vitality 

dlouhodobý hluboký stín – jedlečekatelky 

o výšce 2 m a průměru 

kmínku 5-8 cm mohou být až 100 let 

staré; 

- v dospělosti má větší nároky na 

světlo než v mládí; 

- roste pomaleji než buk – pro 

udržení ve směsi potřebuje náskok; 

- dokáže zmladit z kmene („vlky“), z 

pařezu nezmlazuje; 

http://www.abicko.cz/images 

-kořenový systém hluboký, s 

kůlovým kořenem a „panohami“.


Ekologie 2 

- vyžaduje dostatečně vlhká 

stanoviště, snáší zamokření (okolí 

lesních pramenišť), ale ne 

organogenní substrát; 

- preferuje hlubší, živinami bohatší 

půdy; 

- špatně snáší tuhé mrazy 

(suboceanický druh); 

http://www.abicko.cz/images 

10 nejvěrnějších: Picea abies, Oxalis acetosella, 

Fagus sylvatica, Dryopteris filix-mas, Senecio 

nemorensis agg., Prenanthes purpurea, Mycelis 

muralis, Dryopteris dilatata, Galeobdolon luteum 

s.lat., Athyrium filix-femina. 

- roste od inverzích poloh v nížině 

(Labské pískovce 140 m n. m.) po 

hory (1100 m), ale nedosahuje horní 

hranice lesa; 

- od jedlových doubrav na oglejených 

půdách přes jedlobučiny po smrkojedlo-bukové 

horské lesy (tzv. 

hercynská směs).


poměrně malý evropský areál 

Jalas & Suominen 1999


Slavík 1990


Využití 

Po velkém ústupu lesnicky opět poněkud častěji pěstovaná dřevina. Dřevo podobné 

smrkovému, ale bez pryskyřičných kanálků – jako stavební dřevo dříve oblíbenější 

než smrk. Dobře odolává vodě – vodní stavby. Dál k výrobě hudebních nástrojů 

(dobře rezonuje), nábytku, v řezbářství a k výrobě šindelů (dobře se štípe). 

Jako okrasná dřevina málo (nesnáší městské prostředí), ale jedlové snítky jsou 

oblíbeným dekoračním materiálem.

Picea abies – smrk ztepilý 

http://www.wsl.ch/media 

http://www.funghiitaliani.it 

- statný strom, dorůstající 30-50 m, 

při průměru kmene až 1,5 m (30 m 3 

dřeva); 

- kmen přímý, průběžný, větve mírně 

dolů skloněné, ke konci vystoupavé; 

- tvar koruny se liší podle ekotypů – 

horské mívají korunu štíhlou s 

jemnými větvemi, jiné typy jsou 

širokokorunné; 


-může dosáhnout 

nebo na 

značného 

krátkých 

věku 

stopkách, 

(350-400 let); 


- borka hnědá, 

šídlovitými 

rozpukaná. 

šupinami;


http://www.natur-lexikon.com 

http://www.cfl.scf.rncan.gc.ca 

- šišky převislé, dřevnaté, v 

celku opadavé, dozrávají na 

podzim 1. roku; plodí asi od 60 

let věku v intervalu 4-5 let; 

- jehlice všestranně rozestálé (v zástinu ale dvouřadé), čtyřhranné, 

zašpičatělé; 

- pupeny bez pryskyřice, mladé prýty chutně nakyslé.


Ekologie 1 

- rychlerostoucí, značně světlomilná 

dřevina, snášející zástin v mládí 

(schopnost podrůstat v porostech 

pionýrských dřevin); 

- nenáročný na živiny; 

- vyžaduje dostatečnou vlhkost, snáší 

zamokření i na organogenním 

substrátu (rašelinné smrčiny; 

http://www.tisicovky.cz 

-mělký kořenový systém – špatně 

odolává větru (vývraty); 

- odolný vůči drsnému klimatu 

(mrazivé zimy, krátká vegetační 

sezóna), ale citlivý k znečištění; 

- 

- v porostech s vrstvou 

nerozloženého opadu dokáže zmladit 

na padlých kmenech.


Ekologie 2 

- dominantní druh horských, 

rašelinných a podmáčených smrčin, 

vtroušeně v smrkových jedlobučinách; 

- v inverzních polohách sestupuje až 

do nížin (Labské pískovce 140 m n. 

m.), ale v termofytiku byl přirozeně 

vzácný nebo zcela chyběl. 

http://www.tisicovky.cz 

10 nejvěrnějších: Vaccinium 

myrtillus, Oxalis acetosella, 

Dryopteris dilatata, Calamagrostis 

villosa, Abies alba, Avenella flexuosa, 

Polytrichum formosum, Fagus 

sylvatica, Dicranum scoparium, 

Senecio nemorensis agg.


pohoří střední a JV Evropy, boreální Evropa 

Picea obovata 

Jalas & Suominen 1999


Slavík 1990


http://web.utk.edu/~grissino www.feld.cvut.cz http://www.natur-lexikon.com 

Využití 

Lesnicky nejdůležitější dřevina, hlavní zdroj dřevní hmoty u nás. Dřevo je lehké, 

pružné a pevné, snadno opracovatelné, ale málo trvanlivé. Široce využíváno ve 

stavebnictví, na výrobu papíru, nábytku, hudebních nástrojů i jako palivové dřevo. 

Borka se využívá k výrobě tříslovin, pryskyřice se dříve těžila k výrobě bednářské 

smůly, kalafuny a terpentýnu. Řada okrasných kultivarů, nejběžnější vánoční stromek.


Význam 

Smrkové kultury mají i mimořádný estetický význam…

Quercus robur – dub letní

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?