Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
yly popisy vegetaãních typÛ shrnuty v pfiíruãce<br />
o managementu vegetace (Míchal & Petfiíãek 1999,<br />
Petfiíãek 1999).<br />
Zavádûní programÛ Natura 2000 a Smaragd staví<br />
ãeskou ochranu pfiírody do nové situace. Bude nutno<br />
podrobnû zmapovat v˘skyt tzv. typÛ pfiírodních<br />
stanovi‰È, které jsou pfiedmûtem ochrany v obou<br />
programech. Vymezení mnoh˘ch z nich v evropsk˘ch<br />
dokumentech, závazn˘ch pro oba programy<br />
(Devillers & Devillers-Terschuren 1996, European<br />
Commission 1999), se v‰ak li‰í od vymezení vhodného<br />
pro stfiedoevropské pomûry a tradiãnû pouÏívaného<br />
v ãeské fytocenologii. Zejména pfii vymezování<br />
typÛ pfiírodních stanovi‰È v programu Natura 2000<br />
se mnohdy uplatnily spí‰e politické neÏ vûdecké<br />
argumenty, a proto definice nûkter˘ch z nich jsou<br />
z odborného hlediska dosti problematické a jejich<br />
interpretace je obtíÏná. Pfii mapování nelze bohuÏel<br />
pouÏít Ïádn˘ z existujících systémÛ typizace pfiírody<br />
âeské republiky, aÈ uÏ fytocenologick˘, nebo jak˘koliv<br />
jin˘, a doplnit ho jednoduch˘mi pfievody na typy<br />
pfiírodních stanovi‰È vymezené v programech<br />
Natura 2000 a Smaragd.<br />
Úãel a náplÀ katalogu<br />
Cílem této pfiíruãky je navrÏení klasifikaãního systému<br />
biotopÛ âeské republiky, kter˘ by jednak maximálnû<br />
respektoval odborná hlediska a vhodn˘m zpÛsobem<br />
odráÏel variabilitu ãeské pfiírody, jednak by byl<br />
snadno pfievoditeln˘ na typy pfiírodních stanovi‰È<br />
programÛ Natura 2000 a Smaragd. KvÛli tomuto<br />
kompromisu se nûkterá fie‰ení pouÏitá v katalogu<br />
odchylují od ãeské fytocenologické tradice, pfiípadnû<br />
je ‰ífie pojetí jednotek odli‰ná v rÛzn˘ch skupinách<br />
biotopÛ (viz napfi. ‰iroké pojetí jednotek buãin<br />
nebo suÈov˘ch lesÛ a úzké pojetí jednotek dubohabfiin).<br />
Na druhé stranû v‰ak zohlednûní fytocenologické<br />
klasifikace vhodné pro území âeské<br />
republiky v mnoha pfiípadech vedlo k tomu, Ïe typy<br />
pfiírodních stanovi‰È programÛ Natura 2000 nebo<br />
Smaragd nejsou na jednotky katalogu jednodu‰e<br />
pfievoditelné „jedna ku jedné“.<br />
NáplÀ katalogu tvofií biotopy, které jsou tradiãnû<br />
pfiedmûtem zájmu ochrany pfiírody, tedy ãást svûta<br />
zpravidla chápaná vefiejností jako „pfiíroda“. Ostatní<br />
biotopy, napfi. urbanizovaná území, polní a lesní<br />
kultury nebo ruderální vegetace, jsou zahrnuty doplÀkovû,<br />
aby mohla b˘t krajina mapována celoplo‰nû.<br />
I na takové biotopy je sice vázán v˘skyt ohroÏen˘ch<br />
organismÛ, ale ochrana pfiírody v souãasném pojetí<br />
je zde obtíÏnû uskuteãnitelná. RovnûÏ nebyly<br />
v katalogu zpracovány biotopy, které nelze definovat<br />
fytocenologicky, s v˘jimkou dvou jednotek zahrnut˘ch<br />
do programÛ Natura 2000 nebo Smaragd, a to<br />
jeskyní a ‰tûrkov˘ch náplavÛ bez vegetace.<br />
Pfii sestavování katalogu jsme se snaÏili zahrnout<br />
v‰echny fytocenologicky definovatelné biotopy spadající<br />
do uvedeného vymezení „pfiírody“, vyskytující se<br />
na území âeské republiky. Mnohé z nich sice nejsou<br />
pfiedmûtem ochrany v soustavách Natura 2000 ani<br />
Smaragd, ale jsou vzácné nebo ohroÏené podle národních<br />
hledisek, popfi. se v nich vyskytují zvlá‰tû<br />
chránûné druhy, a proto zasluhují plnou ochranu.<br />
DÛleÏit˘m cílem pfii sestavování katalogu bylo<br />
vytvofiit popisy klasifikaãních jednotek, které by byly<br />
srozumitelné ‰ir‰í pfiírodovûdecké vefiejnosti, tedy<br />
i mimo pomûrnû úzk˘ okruh specialistÛ – fytocenologÛ.<br />
Nezbytn˘m pfiedpokladem pro porozumûní<br />
a praktické pouÏívání katalogu v‰ak je dobrá znalost<br />
rostlinn˘ch druhÛ na‰í flóry, pfiedev‰ím cévnat˘ch<br />
rostlin, a u nûkter˘ch biotopÛ, zejména prameni‰È<br />
a ra‰elini‰È, také bûÏnûj‰ích mechorostÛ. Katalog by<br />
tedy mûl b˘t dobfie srozumiteln˘ profesionálním<br />
i amatérsk˘m botanikÛm, studentÛm botaniky, ale<br />
i mnoh˘m dal‰ím absolventÛm nebo studentÛm<br />
pfiírodovûdeck˘ch, pedagogick˘ch, lesnick˘ch a agronomick˘ch<br />
fakult.<br />
Aby byla usnadnûna orientace v navrÏeném systému<br />
biotopÛ pro ty odborníky, ktefií jsou zvyklí<br />
pracovat s klasifikaãním systémem fytocenologick˘m,<br />
lesnick˘m typologick˘m nebo geobiocenologick˘m,<br />
byly do katalogu zahrnuty podrobné pfievody. KvÛli<br />
rÛznorodosti tûchto klasifikaãních systémÛ v‰ak pfievody<br />
nemohly b˘t vÏdy zcela pfiesné nebo jednoznaãné<br />
a mají pouze pomocn˘ charakter. Pokud by<br />
uÏivatel narazil na nejednoznaãnosti nebo rozpory<br />
v popisu biotopu s pfievodem na nûkter˘ z uveden˘ch<br />
systémÛ, je nutno za rozhodující povaÏovat popis<br />
biotopu v textu katalogu.<br />
Roz‰ifiující informace o biotopech âeské republiky<br />
nad rámec katalogu lze nalézt zejména v publikaci<br />
Biogeografické ãlenûní âeské republiky (Culek 1996),<br />
v geobotanick˘ch mapách (Miky‰ka et al. 1968,<br />
Neuhäuslová et al. 1998), v seznamu fytocenologick˘ch<br />
jednotek (Moravec et al. 1995), v publikacích<br />
o managementu vegetace (Míchal & Petfiíãek 1999,<br />
Petfiíãek 1999), v pfiehledu geobiocenologick˘ch<br />
jednotek (Buãek & Lacina 1999) a v Kvûtenû âeské<br />
republiky (Hejn˘ & Slavík 1988 et seq.)<br />
7
Change language