fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
R3.2 Vrchovi‰tû s kleãí (Pinus mugo) R3.2 Vrchovi‰tû s kleãí (Pinus mugo) Raised bogs with Pinus mugo Natura 2000. 91D0 * Bog woodland – prioritní stanovi‰tû (viz také L9.2, L10.1, L10.2, L10.3 a L10.4) Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (viz také L9.2, L10.1, L10.2, L10.3 a L10.4) CORINE. 44.A3 Mountain pine bog woods Pal. Hab. 44.A3 Mountain pine bog woods EUNIS. G3.4/P-44.A3 Mountain pine bog woods Fytocenologie. Svaz Oxycocco-Empetrion hermaphroditi Nordhagen ex Hadaã et VáÀa 1967 (viz také R3.1): Pino mugo-Sphagnetum Kästner et Flössner 1933, Chamaemoro-Pinetum mugo (Zlatník 1928) Hadaã et VáÀa 1967. – Svaz Sphagnion medii Kästner et Flössner 1933 (viz také R3.1, R3.4, L10.3 a L10.4): Pino rotundatae-Sphagnetum (Kästner et Flössner 1933) Neuhäusl 1969 (viz také L10.4) Potenciální vegetace. 50 Komplex horsk˘ch vrchovi‰È, zãásti s Pinus mugo agg. a/nebo ra‰elinnou smrãinou Fyziotyp. PR Spoleãenstva prameni‰È a ra‰elini‰È Lesnická typologie. 9R1 Vrchovi‰tní kleã Struktura a druhové sloÏení. âásti horsk˘ch vrchovi‰È, kde do‰lo k souvislej‰ímu zapojení borovice kleãe (Pinus mugo) nebo borovice ra‰elinné (P. ✕pseudopumilio). Oba druhy mohou dosahovat v˘‰ky aÏ 2 m a pokryvnosti aÏ 90 %. V nejspodnûj‰ím, mechovém patfie pfievládají ãervenû zbarvené ra‰eliníky (Sphagnum capillifolium, S. magellanicum a S. rubellum), v su‰‰ích partiích pfiistupují rovnûÏ jiné mechorosty (napfi. Pleurozium schreberi a Polytrichum strictum) a li‰ejníky Cetraria islandica, Cladonia spp., Icmadophila ericetorum aj. V podrostu kleãe se uplatÀují zejména kefiíãky a dfievnatûjící byliny Betula nana, Empetrum hermaphroditum, Oxycoccus palustris s. lat., Rubus chamaemorus, Vaccinium myrtillus, V. uliginosum a V. vitis-idaea. Ekologie. Vysokohorská ra‰elini‰tû sycená pfieváÏnû sráÏkovou vodou a nûkdy souãasnû obohacovaná minerálnû chudou podzemní vodou. Ra‰elinná vrstva ãasto nedosahuje takové mocnosti jako u otevfien˘ch vrchovi‰È. Vrchovi‰tû s kleãí sukcesnû navazují na otevfiená vrchovi‰tû. âasto tvofií pfiechodnou zónu mezi otevfien˘mi vrchovi‰ti a okolními lesními porosty. V centrálních ãástech otevfien˘ch vrchovi‰È se kleã nejãastûji uchycuje na su‰‰ích kopeãcích s ra‰eliníkem hnûd˘m (Sphagnum fuscum). K rozvoji kleãového porostu ãasto dochází pfii mírném odvodnûní po antropogenním zásahu v blízkém okolí. Roz‰ífiení. ·umava, Novohradské hory, Slavkovsk˘ les, Kru‰né hory, Jizerské hory a vy‰‰í polohy Krkono‰. 50 40 45 50 55 60 65 70 75 51° 55 60 50° 65 70 49° 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení vrchovi‰È s kleãí (Pinus mugo). Vrchovi‰tû s kleãí na pfiechodu mezi blatkov˘m borem a otevfien˘m vrchovi‰tûm na Kladsk˘ch ra‰elinách ve Slavkovském lese. Poznámka k mapování. Podjednotka se velmi ãasto vyskytuje v mozaice s podjednotkou R3.1 Otevfiená vrchovi‰tû, kde je kleã jen vtrou‰ená, a s podjednotkou R3.3 Vrchovi‰tní ‰lenky. V takov˘ch 73
R Prameni‰tû a ra‰elini‰tû pfiípadech zpravidla nelze vést ostré hranice a ra‰elini‰tû se mapuje jako mozaika tûchto podjednotek. Vrchovi‰tû s kleãí mohou rovnûÏ hraniãit s nera‰elinn˘mi porosty kleãe jednotky A7 Kosodfievina. OhroÏení. Zmûny vodního reÏimu, odvodÀování, tûÏba ra‰eliny. Management. UdrÏování stávajícího vodního reÏimu. Literatura. Kästner & Flössner 1933, Hadaã & VáÀa 1967, Sofron & ·andová 1972. Druhová kombinace Kefiové patro Dg Dm Dg Dm Picea abies – smrk ztepil˘ Pinus mugo – borovice kleã Pinus ✕pseudopumilio – borovice ra‰elinná R3.3 Vrchovi‰tní ‰lenky Bog hollows Natura 2000. 7110 * Active raised bogs – prioritní stanovi‰tû (viz také R3.1) Smaragd. 51.1 Near-natural raised bogs (viz také R3.1 a R3.4) CORINE. 51.12 Bog hollows (Schlenken) Pal. Hab. 51.12 Bog hollows (Schlenken) EUNIS. D1.1/P-51.12 Raised bog hollows (Schlenken) Fytocenologie. Svaz Leuko-Scheuchzerion palustris Nordhagen 1943: Carici rostratae-Drepanocladetum fluitantis Hadaã in Hadaã et VáÀa 1967, Drepanoclado fluitantis- Caricetum limosae (Kästner et Flössner 1933) Krisai 1972, Scheuchzerio-Sphagnetum cuspidati Osvald 1923 Fyziotyp. PR Spoleãenstva prameni‰È a ra‰elini‰È Bylinné patro Betula nana – bfiíza zakrslá Dg Dm Empetrum hermaphroditum – ‰icha oboupohlavná Dg Dm Eriophorum vaginatum – suchop˘r pochvat˘ Oxycoccus microcarpus – klikva maloplodá O. palustris – klikva bahenní Dg Rubus chamaemorus – ostruÏiník moru‰ka Vaccinium myrtillus – borÛvka V. uliginosum – vlochynû V. vitis-idaea – brusinka Mechorosty a li‰ejníky Cetraria islandica – pukléfika islandská Cladonia arbuscula – dutohlávka lesní C. deformis – dutohlávka znetvofiená C. rangiferina – dutohlávka sobí C. sulphurina – dutohlávka sírová Hylocomium splendens – rokytník skvûl˘ Icmadophila ericetorum – vláhomilka mûdûnková Pleurozium schreberi – travník SchreberÛv Polytrichum commune – ploník obecn˘ P. strictum – ploník tuh˘ Dm Sphagnum capillifolium – ra‰eliník ostrolist˘ S. fallax – ra‰eliník kfiivolist˘ S. fuscum – ra‰eliník hnûd˘ Dm S. magellanicum – ra‰eliník prostfiední S. russowii – ra‰eliník statn˘ Mozaika bultÛ s klikvou bahenní (Oxycoccus palustris) a ‰lenkÛ se suchop˘rem úzkolist˘m (Eriophorum angustifolium) na okraji Malého Mechového jezírka u Rejvízu v Hrubém Jeseníku. Struktura a druhové sloÏení. Vodou vyplnûné vrchovi‰tní prohlubnû s pfievládajícími submerzními mechorosty, zejména zelenû zbarven˘mi ra‰eliníky z okruhu Sphagnum cuspidatum a bokoplod˘m mechem Drepanocladus fluitans se srpovitû zakonãen˘mi lodyÏkami, pfiípadnû i játrovkou Gymnocolea inflata. Bylinné patro je druhovû chudé a je tvofieno zejména druhy Carex limosa, C. rostrata, Drosera anglica, D. rotundifolia, Eriophorum angustifolium a Scheuchzeria palustris. Ekologie. ·lenky se na otevfien˘ch vrchovi‰tích stfiídají se su‰‰ími vyv˘‰eninami. Mají rÛzn˘ tvar, od pfiibliÏnû kruhov˘ch aÏ ováln˘ch jezírek po ‰lenky v˘raznû protáhlé po vrstevnici (tzv. flarky) a po spádnici spojené drobn˘mi erozními r˘hami. Tyto morfologické tvary vznikají mrazov˘m odtrháváním 74
- Page 24 and 25: V5 Vegetace paroÏnatek V5 Vegetace
- Page 26 and 27: V6 Vegetace ‰ídlatek (Isoëtes)
- Page 28 and 29: M1.1 Rákosiny eutrofních stojat˘
- Page 30 and 31: M1.2 Slanomilné rákosiny a ostfii
- Page 32 and 33: M1.4 ¤íãní rákosiny Druhová k
- Page 34 and 35: M1.5 PobfieÏní vegetace potokÛ E
- Page 36 and 37: M1.7 Vegetace vysok˘ch ostfiic Dru
- Page 38 and 39: M1.8 Vápnitá slatini‰tû s mafi
- Page 40 and 41: M2.1 Vegetace letnûn˘ch rybníkÛ
- Page 42 and 43: M2.2 Jednoletá vegetace vlhk˘ch p
- Page 44 and 45: M2.4 Vegetace jednolet˘ch slanomil
- Page 46 and 47: M3 Vegetace vytrval˘ch obojÏiveln
- Page 48 and 49: M4.1 ·tûrkové náplavy bez veget
- Page 50 and 51: M4.3 ·tûrkové náplavy s tfitino
- Page 52 and 53: M5 Devûtsilové lemy horsk˘ch pot
- Page 54 and 55: M6 Bahnité fiíãní náplavy nami
- Page 56 and 57: M7 Bylinné lemy níÏinn˘ch fiek
- Page 58 and 59: R1.1 Luãní pûnovcová prameni‰
- Page 60 and 61: R1.2 Luãní prameni‰tû bez tvor
- Page 62 and 63: R1.4 Lesní prameni‰tû bez tvorb
- Page 64 and 65: R1.5 Subalpínská prameni‰tû me
- Page 66 and 67: R2.1 Vápnitá slatini‰tû Strukt
- Page 68 and 69: R2.2 Nevápnitá mechová slatini
- Page 70 and 71: R2.3 Pfiechodová ra‰elini‰tû
- Page 72 and 73: R3.1 Otevfiená vrchovi‰tû R3 Vr
- Page 76 and 77: R3.3 Vrchovi‰tní ‰lenky 50 40
- Page 78 and 79: S1 Skály a droliny S1 Skály a dro
- Page 80 and 81: S1.1 ·tûrbinová vegetace vápnit
- Page 82 and 83: S1.3 Vysokostébelné trávníky sk
- Page 84 and 85: S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemn
- Page 86 and 87: S2 Pohyblivé sutû Roz‰ífiení.
- Page 88 and 89: S3 Jeskynû S3 Jeskynû Caves Jifi
- Page 90 and 91: A1.1 Vyfoukávané alpínské tráv
- Page 92 and 93: A1.2 Zapojené alpínské trávník
- Page 94 and 95: A2.2 Subalpínská brusnicová vege
- Page 96 and 97: A3 Snûhová vyleÏiska Roz‰ífie
- Page 98 and 99: A4.1 Subalpínské vysokostébelné
- Page 100 and 101: A4.3 Subalpínské kapradinové niv
- Page 102 and 103: A5 Skalní vegetace sudetsk˘ch kar
- Page 104 and 105: A6 Acidofilní vegetace alpínsk˘c
- Page 106 and 107: A7 Kosodfievina Poznámka k mapová
- Page 108 and 109: A8.2 Vysoké subalpínské listnat
- Page 110 and 111: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1
- Page 112 and 113: T1.2 Horské troj‰tûtové louky
- Page 114 and 115: T1.3 PoháÀkové pastviny Struktur
- Page 116 and 117: T1.4 Aluviální psárkové louky c
- Page 118 and 119: T1.6 Vlhká tuÏebníková lada Dg
- Page 120 and 121: T1.7 Kontinentální zaplavované l
- Page 122 and 123: T1.8 Kontinentální vysokobylinná
R Prameni‰tû a ra‰elini‰tû<br />
pfiípadech zpravidla nelze vést ostré hranice a ra‰elini‰tû<br />
se mapuje jako mozaika tûchto podjednotek.<br />
Vrchovi‰tû s kleãí mohou rovnûÏ hraniãit s nera‰elinn˘mi<br />
porosty kleãe jednotky A7 Kosodfievina.<br />
OhroÏení. Zmûny vodního reÏimu, odvodÀování,<br />
tûÏba ra‰eliny.<br />
Management. UdrÏování stávajícího vodního<br />
reÏimu.<br />
Literatura. Kästner & Flössner 1933, Hadaã<br />
& VáÀa 1967, Sofron & ·andová 1972.<br />
Druhová kombinace<br />
Kefiové patro<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Picea abies – smrk ztepil˘<br />
Pinus mugo – borovice kleã<br />
Pinus ✕pseudopumilio – borovice ra‰elinná<br />
R3.3 Vrchovi‰tní ‰lenky<br />
Bog hollows<br />
Natura 2000. 7110 * Active raised bogs – prioritní stanovi‰tû<br />
(viz také R3.1)<br />
Smaragd. 51.1 Near-natural raised bogs (viz také R3.1 a R3.4)<br />
CORINE. 51.12 Bog hollows (Schlenken)<br />
Pal. Hab. 51.12 Bog hollows (Schlenken)<br />
EUNIS. D1.1/P-51.12 Raised bog hollows (Schlenken)<br />
Fytocenologie. Svaz Leuko-Scheuchzerion palustris<br />
Nordhagen 1943: Carici rostratae-Drepanocladetum fluitantis<br />
Hadaã in Hadaã et VáÀa 1967, Drepanoclado fluitantis-<br />
Caricetum limosae (Kästner et Flössner 1933) Krisai 1972,<br />
Scheuchzerio-Sphagnetum cuspidati Osvald 1923<br />
Fyziotyp. PR Spoleãenstva prameni‰È a ra‰elini‰È<br />
Bylinné patro<br />
Betula nana – bfiíza zakrslá<br />
Dg Dm Empetrum hermaphroditum – ‰icha oboupohlavná<br />
Dg Dm Eriophorum vaginatum – suchop˘r pochvat˘<br />
Oxycoccus microcarpus – klikva maloplodá<br />
O. palustris – klikva bahenní<br />
Dg Rubus chamaemorus – ostruÏiník moru‰ka<br />
Vaccinium myrtillus – borÛvka<br />
V. uliginosum – vlochynû<br />
V. vitis-idaea – brusinka<br />
Mechorosty a li‰ejníky<br />
Cetraria islandica – pukléfika islandská<br />
Cladonia arbuscula – dutohlávka lesní<br />
C. deformis – dutohlávka znetvofiená<br />
C. rangiferina – dutohlávka sobí<br />
C. sulphurina – dutohlávka sírová<br />
Hylocomium splendens – rokytník skvûl˘<br />
Icmadophila ericetorum – vláhomilka mûdûnková<br />
Pleurozium schreberi – travník SchreberÛv<br />
Polytrichum commune – ploník obecn˘<br />
P. strictum – ploník tuh˘<br />
Dm Sphagnum capillifolium – ra‰eliník ostrolist˘<br />
S. fallax – ra‰eliník kfiivolist˘<br />
S. fuscum – ra‰eliník hnûd˘<br />
Dm S. magellanicum – ra‰eliník prostfiední<br />
S. russowii – ra‰eliník statn˘<br />
Mozaika bultÛ s klikvou bahenní (Oxycoccus palustris) a ‰lenkÛ<br />
se suchop˘rem úzkolist˘m (Eriophorum angustifolium)<br />
na okraji Malého Mechového jezírka u Rejvízu v Hrubém Jeseníku.<br />
Struktura a druhové sloÏení. Vodou vyplnûné<br />
vrchovi‰tní prohlubnû s pfievládajícími submerzními<br />
mechorosty, zejména zelenû zbarven˘mi ra‰eliníky<br />
z okruhu Sphagnum cuspidatum a bokoplod˘m mechem<br />
Drepanocladus fluitans se srpovitû zakonãen˘mi<br />
lodyÏkami, pfiípadnû i játrovkou Gymnocolea inflata.<br />
Bylinné patro je druhovû chudé a je tvofieno<br />
zejména druhy Carex limosa, C. rostrata, Drosera<br />
anglica, D. rotundifolia, Eriophorum angustifolium<br />
a Scheuchzeria palustris.<br />
Ekologie. ·lenky se na otevfien˘ch vrchovi‰tích<br />
stfiídají se su‰‰ími vyv˘‰eninami. Mají rÛzn˘ tvar,<br />
od pfiibliÏnû kruhov˘ch aÏ ováln˘ch jezírek po ‰lenky<br />
v˘raznû protáhlé po vrstevnici (tzv. flarky) a po spádnici<br />
spojené drobn˘mi erozními r˘hami. Tyto<br />
morfologické tvary vznikají mrazov˘m odtrháváním<br />
74
Change language