fulltext pdf file (40 MB)

R Prameni‰tû a ra‰elini‰tû
R2 Slatinná a pfiechodová ra‰elini‰tû
Fens and transitional mires
Michal Hájek & Kamil Rybníãek
Struktura a druhové sloÏení. Plochá, na pramenech
nûkdy ãoãkovitû vyklenutá minerotrofní
ra‰elini‰tû. Jejich vegetaci tvofií ostfiicovomechové,
nûkdy i extenzivnû kosené porosty, vût‰inou s velmi
dobfie vyvinut˘m mechov˘m patrem o pokryvnosti
aÏ 90 % a s nízk˘m nebo stfiednû vysok˘m bylinn˘m
patrem, podle druhu dominantní ostfiice o v˘‰ce
(10–)20–70(–100) cm. Kefiíãky a kefie se vyskytují
jen vzácnû a s velmi nízkou pokryvností (napfi. Frangula
alnus, Salix spp., Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea).
Mezi cévnat˘mi rostlinami se nejvíce uplatÀují ostfiice
(Carex davalliana, C. echinata, C. flava s. lat., C. nigra,
C. panicea, C. rostrata aj.) a suchop˘ry (Eriophorum
angustifolium a E. latifolium), jejichÏ chm˘r urãuje
v létû vzhled nûkter˘ch porostÛ. Vyskytují se i jiné
traviny, pfiesliãky (Equisetum spp.) a dvoudûloÏné
rostliny. Mechové patro mÛÏe b˘t tvofieno ra‰eliníky
(Sphagnum spp.) i mechy z ãeledí Amblystegiaceae
a Bryaceae. Prokofienûní je vût‰inou hluboké jen
do 20–30 cm.
R2.1 Vápnitá slatini‰tû
Calcareous fens
Natura 2000. 7230 Alkaline fens
Smaragd. 54.2 Rich fens
CORINE. 54.2 Rich fens
Pal. Hab. 54.2 Rich fens
EUNIS. D4.1 Rich fens, including eutrophic tall-herb fens
and calcareous flushes and soaks
Fytocenologie. Svaz Caricion davallianae Klika 1934
(viz také R1.1): Juncetum subnodulosi Koch 1926,
Eleocharitetum pauciflorae Lüdi 1921, Valeriano dioicae-
Caricetum davallianae (Kuhn 1937) Moravec in Moravec
et Rybníãková 1964, Schoenetum nigricantis Koch 1926,
Seslerietum uliginosae (Palmgren 1916) Soó 1941, Valeriano
simplicifoliae-Caricetum flavae Paw∏owski et al. 1960
Potenciální vegetace. 47 Komplex ostfiicov˘ch
a ostfiicovomechov˘ch spoleãenstev minerotrofních ra‰elini‰È
Fyziotyp. PR Spoleãenstva prameni‰È a ra‰elini‰È
Ekologie. Minerotrofní ra‰elini‰tû s vyvinutou
vrstvou organogenních sedimentÛ (slatiny nebo ra-
‰eliny), zásobované pfieváÏnû podzemní vodou obohacenou
o vápník a dal‰í kationty. Obsah vápníku klesá
od vápnit˘ch slatini‰È pfies nevápnitá mechová slatini‰tû
aÏ k vápníkem chud˘m pfiechodov˘m ra‰elini‰tím.
Tento trofick˘ gradient mÛÏe v nûkter˘ch
oblastech souviset s postupující sukcesí. Slatinná
a pfiechodová ra‰elini‰tû se vyskytují jak na pramenech,
tak na okrajích vodních nádrÏí, pfiechodová ra‰elini‰tû
i na ãásteãnû odtûÏen˘ch neodvodnûn˘ch
vrchovi‰tích a minerálnû bohat‰ích okrajích vrchovi‰È
v tzv. laggu. Mohou b˘t pfiirozenou vegetací,
ale ãastûji jde o extenzivnû kosené ra‰elinné a slatinné
louky.
Roz‰ífiení. Po celém území âR od nejniωích
poloh aÏ po subalpínsk˘ stupeÀ s optimem v˘skytu
v humidních oblastech na horninách krystalinika.
Vápnité slatini‰tû s ‰á‰inou rezavou (Schoenus ferrugineus)
na Hrabanovské ãernavû u Lysé nad Labem.
64