Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
R1.4 Lesní prameni‰tû bez tvorby pûnovcÛ<br />
R1.4 Lesní prameni‰tû<br />
bez tvorby pûnovcÛ<br />
Forest springs without tufa formation<br />
Natura 2000. –<br />
Smaragd. –<br />
CORINE. 54.112 Bittercress springs<br />
Pal. Hab. 54.112 Bittercress springs<br />
EUNIS. C2.3/P-54.11 Soft water springs<br />
Fytocenologie. Svaz Cardaminion amarae Maas 1959:<br />
Cardaminetum amarae (Br.-Bl. 1926) Maas 1959,<br />
Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii Maas 1959,<br />
Chrysosplenietum oppositifolii Oberdorfer et Philippi 1977,<br />
Veronico montanae-Caricetum remotae S˘kora in Hadaã 1983,<br />
Carici remotae-Calthetum laetae Coldea 1978, Caricetum<br />
remotae (Kästner 1941) Schwickerath 1944. – Svaz Petasition<br />
officinalis Sillinger 1933 (viz také M5): Chaerophylletum<br />
cicutariae Zlatník 1928<br />
Fyziotyp. PR Spoleãenstva prameni‰È a ra‰elini‰È<br />
Struktura a druhové sloÏení. Prameni‰tû<br />
s fiídce zapojenou bylinnou nebo mechovobylinnou<br />
vegetací, v nûkter˘ch pfiípadech témûfi bez vegetace.<br />
Fyziognomii udávají nejãastûji ostfiice (Carex remota<br />
a C. sylvatica, v karpatské oblasti také C. pendula)<br />
a trávy (napfi. Brachypodium sylvaticum a Festuca<br />
gigantea), z ostatních cévnat˘ch rostlin zejména<br />
Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, C. oppositifolium<br />
a Petasites albus, vzácnûji i pfiesliãky<br />
(Equisetum arvense, E. sylvaticum a E. telmateia).<br />
Na nûkter˘ch lokalitách se utváfií vysokobylinná vegetace<br />
s Eupatorium cannabinum, Impatiens noli-tangere<br />
nebo Stachys sylvatica. V mechovém patfie nejãastûji<br />
pfievládají statné bokoplodé mechy (napfi. Brachythecium<br />
rivulare a Cratoneuron filicinum) a játrovky (napfi. Pellia<br />
epiphylla).<br />
Ekologie. Lesní zastínûná prameni‰tû s mûkkou<br />
vodou, jejíÏ nízk˘ obsah vápníku a hydrogenuhliãitanov˘ch<br />
aniontÛ neumoÏÀuje sráÏení pûnovcÛ.<br />
Vegetace je potlaãována zastínûním stromov˘m<br />
patrem a mnoÏstvím listového opadu. Na rozsáhlej‰ích<br />
prameni‰tích ménû ovlivnûn˘ch korunov˘m zápojem<br />
dfievin se proto nacházejí zapojenûj‰í a vy‰‰í porosty.<br />
Lesní prameni‰tû se vyvíjejí jak na humózních, tak<br />
i kamenit˘ch pÛdách, v mnoh˘ch pfiípadech i na mokr˘ch<br />
skalách. V tom pfiípadû mohou b˘t pfievládající<br />
sloÏkou vegetace li‰ejníky a mechorosty.<br />
50<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
51°<br />
55<br />
60<br />
50°<br />
65<br />
70<br />
49°<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení lesních prameni‰È bez tvorby<br />
pûnovcÛ.<br />
Roz‰ífiení. Po celém území âR s hojnûj‰ím<br />
v˘skytem v podhorsk˘ch a horsk˘ch polohách.<br />
Lesní prameni‰tû bez tvorby pûnovcÛ jsou na jafie nápadná díky bíl˘m<br />
kvûtÛm fiefii‰nice hofiké (Cardamine amara).<br />
Poznámka k mapování. Pokud z podmáãené<br />
pramenné plochy vyrÛstají stromy, zpravidla ol‰e<br />
nebo jasany, mapuje se pouze podjednotka L2.2 Údolní<br />
jasanovo-ol‰ové luhy. V opaãném pfiípadû se lesní pra-<br />
61
Change language