Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
R1.1 Luãní pûnovcová prameni‰tû<br />
C. lepidocarpa, C. panicea a vzácnûji C. davalliana i suchop˘ry<br />
Eriophorum angustifolium a E. latifolium.<br />
Na nûkter˘ch prameni‰tích se objevuje pfiedjarní<br />
aspekt s kvetoucím podbûlem lékafisk˘m (Tussilago<br />
farfara), místy se v˘raznû uplatÀují vstavaãovité<br />
(Dactylorhiza incarnata, D. majalis, Epipactis palustris,<br />
Gymnadenia densiflora aj.) nebo vysoké ostfiice,<br />
napfi. Carex paniculata. Mechové patro je tvofieno<br />
druhy fiádÛ Bryales a Hypnales, mezi nimiÏ ãasto dominuje<br />
tmavû zelen˘ aÏ hnûdoãerven˘ vlá‰enit˘<br />
mech Cratoneuron commutatum, zpravidla inkrustovan˘<br />
uhliãitany. Nûkdy se ve vodû vytváfiejí synuzie<br />
paroÏnatek. Na vys˘chavûj‰ích prameni‰tích se nûkdy<br />
vyvíjejí vy‰‰í porosty s bezkolencem rákosovit˘m<br />
(Molinia arundinacea). Prameni‰tû jsou zpravidla<br />
protkána struÏkami, v nichÏ se mohou objevit stínomilné<br />
mechorosty typické pro lesní pûnovcová<br />
prameni‰tû (napfi. Conocephalum conicum, Eucladium<br />
verticillatum, Pellia endiviifolia a Preissia quadrata).<br />
Ekologie. Svahová, ãasto extenzivnû kosená prameni‰tní<br />
slatini‰tû v luãních porostech, zásobovaná<br />
proudící, silnû bazickou a extrémnû minerálnû bohatou<br />
vodou s vysok˘m obsahem Ca 2+ , HCO 3– , ãasto<br />
i Mg 2+ . Determinujícím znakem je v˘skyt inkrustací<br />
CaCO 3 , promísen˘ch s usazeninami nezpevnûn˘ch<br />
kvartérních vápencÛ, slatinou, slínem, detritem,<br />
pfiípadnû tzv. bahenní rudou. Inkrustace vznikají<br />
na mechov˘ch rostlinkách i na nadzemních ãástech<br />
cévnat˘ch rostlin, zejména pfiesliãek, schránkách<br />
ÏivoãichÛ apod. Svrchní pÛdní horizont je z velké<br />
ãásti tvofien vápnit˘mi minerálními sedimenty a inkrustacemi,<br />
jen z men‰í ãásti ostfiicovomechovou<br />
slatinou.<br />
Roz‰ífiení. Oblasti s v˘skytem podzemních vod<br />
bohat˘ch vápníkem, hofiãíkem a hydrogenuhliãita-<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
70<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení luãních pûnovcov˘ch prameni‰È.<br />
51°<br />
50°<br />
49°<br />
nov˘mi ionty, hojnûji v karpatské oblasti Moravy,<br />
a to v Bíl˘ch Karpatech, Host˘nsko-vsetínské<br />
hornatinû, Zlínsk˘ch vr‰ích, Javornících a u Bílé<br />
v Moravskoslezsk˘ch Beskydech. Vzácnû se luãní<br />
pûnovcová prameni‰tû vyskytují v âeském krasu,<br />
DÏbánu, âeském stfiedohofií, âeském ráji, Podorliãí<br />
a jinde.<br />
Poznámka k mapování. Luãní pûnovcová<br />
prameni‰tû ãasto vytváfiejí mozaiku s vápnit˘mi slatini‰ti<br />
a oba typy je nutné v fiadû pfiípadÛ mapovat<br />
spoleãnû. V˘skyt synuzie paroÏnatek na prameni‰ti<br />
se zaznamenává jako mozaika s jednotkou V5 Vegetace<br />
paroÏnatek. Mapují se pouze aktivní pûnovcová prameni‰tû<br />
s v˘skytem níÏe uveden˘ch druhÛ, nikoliv<br />
fosilní vyschlé pûnovce.<br />
OhroÏení. Antropogenní odvodnûní, pokles vydatnosti<br />
pramenÛ, zachycení pramene do studny, eutrofizace,<br />
zmûny v hospodafiení, mechanické naru‰ení<br />
intenzivní pastvou, terénními vozidly nebo zvûfií,<br />
hloubení tÛní pro obojÏivelníky.<br />
Management. Kosení v pozdním létû, odstraÀování<br />
náletu dfievin.<br />
Literatura. Hájek 1998, Hájková & Hájek 2000.<br />
Druhová kombinace<br />
Bylinné patro<br />
Dm<br />
Dm<br />
Dm<br />
Dm<br />
Dm<br />
Dm<br />
Dm<br />
Dm<br />
Blysmus compressus – skfiípinka smáãknutá<br />
Carex davalliana – ostfiice Davallova<br />
C. distans – ostfiice oddálená<br />
C. flacca – ostfiice chabá<br />
C. flava – ostfiice rusá<br />
C. lepidocarpa – ostfiice ‰upinoplodá<br />
C. panicea – ostfiice prosová<br />
Eleocharis quinqueflora – bahniãka chudokvûtá<br />
Epipactis palustris – kru‰tík bahenní<br />
Equisetum telmateia – pfiesliãka nejvût‰í<br />
Eriophorum angustifolium – suchop˘r úzkolist˘<br />
E. latifolium – suchop˘r ‰irolist˘<br />
Gymnadenia densiflora – pûtiprstka hustokvûtá<br />
Juncus inflexus – sítina sivá<br />
J. subnodulosus – sítina uzlíkatá<br />
Molinia arundinacea – bezkolenec rákosovit˘<br />
Parnassia palustris – tolije bahenní<br />
Polygala amarella – vítod nahofikl˘<br />
Taraxacum sect. Palustria – pampeli‰ka „bahenní“<br />
Triglochin palustre – bafiiãka bahenní<br />
57
Change language