fulltext pdf file (40 MB)

R Prameni‰tû a ra‰elini‰tû
R1 Prameni‰tû
Springs
Michal Hájek
Struktura a druhové sloÏení. Prameni‰tû
vznikají zpravidla na plochách nûkolika málo m 2 na v˘vûrech
podzemní vody a v okolí pramenn˘ch struÏek
v luãních a lesních celcích. Ve vegetaci jsou v˘raznû
zastoupeny nebo pfievaÏují mechy (Bryum pseudotriquetrum,
Cratoneuron spp., Dicranella palustris,
Philonotis spp., Plagiomnium affine s. lat., Rhizomnium
punctatum aj.), játrovky (Aneura pinguis, Conocephalum
conicum, Pellia spp., Preissia quadrata aj.) a fiasy, k nimÏ
na osvûtlenûj‰ích místech pfiistupují nízké ostfiice
(napfi. Carex canescens, C. flacca, C. nigra a C. panicea),
suchop˘ry (Eriophorum angustifolium a E. latifolium),
pfiesliãky (Equisetum fluviatile, E. palustre a E. telmateia),
zdrojovky (Montia spp.) a dal‰í cévnaté rostliny
(napfi. Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium
a Stellaria alsine).
Ekologie. Pro prameni‰tû je dÛleÏit˘ trval˘ pfiísun
tekoucí prameni‰tní vody. Druhové sloÏení je ovliv-
Àováno zejména chemismem vody úzce spjat˘m
s tvorbou pûnovcov˘ch inkrustací, nezávisle na nûm
pÛsobí míra osvûtlení, ovlivnûní listov˘m opadem a
také nadmofiská v˘‰ka prameni‰tû. V souladu
s tím se rozli‰ují prameni‰tû pûnovcová a bez tvorby
pûnovcÛ, prameni‰tû luãní a lesní a do zvlá‰tní podjednotky
jsou fiazena subalpínská prameni‰tû.
Teplota vody na dostateãnû vydatn˘ch prameni‰-
tích jen málo kolísá bûhem roku, coÏ umoÏÀuje
v˘skyt oceanick˘ch druhÛ, rozvoj mechového patra,
ale i spásání vegetace zvûfií v zimním období.
Roz‰ífiení. Roztrou‰enû a maloplo‰nû po celém
území âR od kolinního do subalpínského stupnû.
V planárním stupni vzácnû na artézsk˘ch pramenech.
R1.1 Luãní pûnovcová
prameni‰tû
Meadow springs with tufa formation
Natura 2000. 7220 * Petrifying springs with tufa formation
(Cratoneurion) – prioritní stanovi‰tû (viz také R1.3)
Smaragd. 54.12 Hard water springs (viz také R1.3)
CORINE. 54.121 Tufa cones
Pal. Hab. 54.121 Tufa cones
EUNIS. C2.3/P-54.12 Hard water springs
Fytocenologie. Svaz Caricion davallianae Klika 1934
(viz také R2.1): Carici flavae-Cratoneuretum filicini Kovács
et Felföldy 1958. – Svaz Calthion palustris Tüxen 1937,
podsvaz Calthenion palustris (viz také T1.5): Cirsietum
rivularis Nowiƒski 1927 eriophoretosum latifoliae
Balátová-Tuláãková 1973 p. p., Cirsietum rivularis
equisetetosum telmateiae Hájek 1998
Fyziotyp. PR Spoleãenstva prameni‰È a ra‰elini‰È
V˘vojovû mladá luãní pûnovcová prameni‰tû se vyznaãují mnoÏstvím
struÏek a nesouvislou vrstvou pûnovce. Hrub˘ Mechnáã u Lopeníku
v Bíl˘ch Karpatech.
Struktura a druhové sloÏení. Vegetace s inkrustacemi
pûnovcÛ a usazeninami vápnitého sintru
na pramenn˘ch v˘vûrech a v pramenn˘ch struÏkách.
Pûnovce mohou charakteristicky ovlivÀovat reliéf,
a to tvorbou tzv. pûnovcov˘ch jazykÛ, sukÛ a brad,
ale vût‰inou je fyziognomie dána pfievládající mechovou
nebo ostfiicovomechovou vegetací. Charakter
porostÛ urãují nízké ostfiice Carex flacca, C. flava,
56