fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
M6 Bahnité fiíãní náplavy namice vegetace. Pro rozvoj vegetace jednolet˘ch bylin na náplavech je nejvhodnûj‰í období prÛtokového minima pfiibliÏnû od konce srpna. 50 40 45 50 55 60 65 70 75 51° 55 60 50° 65 70 49° 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení bahnit˘ch fiíãních náplavÛ. Roz‰ífiení. Neregulované, pfiípadnû jen mírnû regulované fiíãní úseky Berounky na Kfiivoklátsku, LuÏnice na TfieboÀsku, Blanice, Otavy, Chrudimky, Labe, dolního toku Jihlavy a Dyje, Moravy, Beãvy i jinde. Variabilita. Vegetace bahnit˘ch náplavÛ je znaãnû promûnlivá v závislosti na fyzikálních a chemick˘ch vlastnostech substrátu i na flófie daného území. Nahodilost v˘skytu náplavÛ a nestejnorodost floristického sloÏení jejich vegetace i v jedné geografické oblasti v‰ak nedovoluje variabilitu systematicky hodnotit. Poznámka k mapování. Do mapování se zahrnují pfiirozené ãásti vodních tokÛ s v˘skytem meandrÛ a mrtv˘ch ramen s bahnit˘mi a písãit˘mi náplavy v rÛzném stadiu sukcese, pfiípadnû se ‰tûrkov˘mi náplavy, pokud obsahují podíl jílovité sloÏky a vyskytuje-li se na nich vegetace jednolet˘ch nitrofilních bylin. Mladé náplavy s pfievahou nízk˘ch jednolet˘ch obojÏiveln˘ch druhÛ se zahrnují do podjednotky M2.1 Vegetace letnûn˘ch rybníkÛ. Vegetace zcela zmûnûná vlivem invazních neofytÛ (zejména Acer negundo, Impatiens glandulifera, Reynoutria japonica, R. sachalinensis, Rudbeckia laciniata, Solidago canadensis a S. gigantea) a druhovû chudé ruderální porosty s pfievahou druhÛ rodÛ Amaranthus a Atriplex nebo dvouzubce ãernoplodého (Bidens frondosa) se mapují jako jednotka X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla. Pouze porosty s v˘skytem drobnokvûtu pobfieÏního (Corrigiola litoralis) se mapují ve v‰ech pfiípadech. Vegetace obdobného charakteru Mlad˘ bahnit˘ náplav fieky Jihlavy u Moravsk˘ch Bránic s pfievahou nízk˘ch jednolet˘ch druhÛ. V pozdûj‰ích sukcesních stadiích tyto náplavy zarÛstají chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea). na rybnících, kterou nelze zahrnout do podjednotky M2.1 Vegetace letnûn˘ch rybníkÛ, se zaznamenává jako X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla. OhroÏení. Napfiimování a prohlubování tokÛ, zpevÀování bfiehÛ, stavba jezÛ a pfiehrad, ‰ífiení invazních druhÛ rostlin, zneãi‰tûní vod, rekreaãní rybolov a koupání. Management. Asanace invazních druhÛ rostlin. Literatura. Hejn˘ et al. 1979, Kopeck˘ & Hejn˘ 1992. 53
M Mokfiady a pobfieÏní vegetace Druhová kombinace Alisma plantago-aquatica – Ïabník jitrocelov˘ Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dg Dg Allium schoenoprasum subsp. schoenoprasum – paÏitka pobfieÏní pravá Alopecurus aequalis – psárka plavá Bidens cernua – dvouzubec nicí B. frondosa – dvouzubec ãernoplod˘ B. tripartita – dvouzubec trojdíln˘ Chenopodium ficifolium – merlík fíkolist˘ C. glaucum – merlík siv˘ C. polyspermum – merlík mnohosemenn˘ C. rubrum – merlík ãerven˘ Corrigiola litoralis – drobnokvût pobfieÏní Cyperus fuscus – ‰áchor hnûd˘ Echinochloa crus-galli – jeÏatka kufií noha Gnaphalium uliginosum – protûÏ moãálová Juncus bufonius – sítina Ïabí Dg Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dm Leersia oryzoides – tajniãka r˘Ïovitá Limosella aquatica – blatûnka vodní Myosoton aquaticum – kfiehk˘‰ vodní Persicaria hydropiper – rdesno peprník P. lapathifolia subsp. brittingeri – rdesno ble‰ník skvrnité P. lapathifolia subsp. lapathifolia – rdesno ble‰ník pravé P. mitis – rdesno fiídkokvûté Plantago uliginosa – jitrocel chudokvût˘ Potentilla supina – mochna poléhavá Ranunculus sceleratus – pryskyfiník lít˘ Veronica anagallis-aquatica – rozrazil drchniãkovit˘ V. anagalloides – rozrazil baÏinn˘ V. beccabunga – rozrazil potoãní V. catenata – rozrazil pobfieÏní Xanthium strumarium s. lat. – fiepeÀ durkoman M7 Bylinné lemy níÏinn˘ch fiek Herbaceous fringes of lowland rivers Katefiina ·umberová Natura 2000. 6430 Hydrophilous tall herb fringe communities of plains and of the montane to alpine levels (viz také M5, A4.1, A4.2, A4.3, T1.6 a T1.8) Smaragd. – CORINE. 37.71 Watercourse veils Pal. Hab. 37.71 Watercourse veils EUNIS. E2.6/P-37.71 Watercourse veils Fytocenologie. Svaz Senecionion fluviatilis Tüxen ex auct.: Fallopio-Cucubaletum bacciferi Passarge (1965) 1976, Aristolochio-Cucubaletum bacciferi (Kopeck˘ 1965) Passarge 1976, Cuscuto europaeae-Convolvuletum sepium Tüxen (1947) 1950, Convolvulo-Epilobietum hirsuti Hilbig, Heinrich et Niemann 1972 Fyziotyp. VO Vodní a baÏinná spoleãenstva Struktura a druhové sloÏení. Vysoká vegetace tvofiená statn˘mi bylinami, napfi. Althaea officinalis, Aristolochia clematitis, Carduus crispus, Chaerophyllum bulbosum, Senecio sarracenicus a Urtica dioica. Naopak traviny, nejãastûji zastoupené chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), obvykle nedosahují vy‰‰í pokryvnosti. Charakteristickou sloÏku této vegetace pfiedstavují bylinné liány, zvlá‰tû Calystegia sepium, Cucubalus baccifer, Cuscuta europaea, Fallopia dumetorum a Humulus lupulus, vzácnû téÏ Cuscuta lupuliformis. Vlivem vysoké pokryvnosti vy‰‰ího bylinného patra a lián b˘vá niωí bylinné patro vyvinuto jen fragmentárnû nebo zcela chybí. Bylinná vegetace lemující kanál v luÏním lese podél Dyje u Lednice. Ekologie. Nitrofilní vysokobylinná vegetace osídlující zaplavované nivy potokÛ a fiek, nejãastûji v blízkém okolí toku, mrtv˘ch ramen, tÛní a na bfiezích pfiíkopÛ a kanálÛ. Navazuje na pobfieÏní vrbové kfioviny se Salix triandra a S. viminalis nebo na rákosiny. V pfiirozen˘ch podmínkách jde o vegetaci úzk˘ch lemÛ, která se vlivem odlesÀování fiíãních niv, zanedbaného kosení luk a jin˘ch faktorÛ v poslední dobû ‰ífií. Druhotné porosty jsou ale zpravidla znaãnû ruderalizované. PÛdy jsou hlinitopísãité aÏ písãité nebo 54
- Page 3 and 4: Recenzenti: Jarmila Kubíková, Vá
- Page 5 and 6: T2 Smilkové trávníky (F. Krahule
- Page 7 and 8: Úvod Katalog biotopÛ âeské repu
- Page 9 and 10: Terminologická poznámka: biotop,
- Page 11 and 12: n˘ rozpor mezi ãesk˘m názvem bi
- Page 13 and 14: jména li‰ejníkÛ podle Klíãe
- Page 16 and 17: V1 Makrofytní vegetace pfiirozenû
- Page 18 and 19: V1 Makrofytní vegetace pfiirozenû
- Page 20 and 21: V2 Makrofytní vegetace mûlk˘ch s
- Page 22 and 23: V3 Makrofytní vegetace oligotrofn
- Page 24 and 25: V5 Vegetace paroÏnatek V5 Vegetace
- Page 26 and 27: V6 Vegetace ‰ídlatek (Isoëtes)
- Page 28 and 29: M1.1 Rákosiny eutrofních stojat˘
- Page 30 and 31: M1.2 Slanomilné rákosiny a ostfii
- Page 32 and 33: M1.4 ¤íãní rákosiny Druhová k
- Page 34 and 35: M1.5 PobfieÏní vegetace potokÛ E
- Page 36 and 37: M1.7 Vegetace vysok˘ch ostfiic Dru
- Page 38 and 39: M1.8 Vápnitá slatini‰tû s mafi
- Page 40 and 41: M2.1 Vegetace letnûn˘ch rybníkÛ
- Page 42 and 43: M2.2 Jednoletá vegetace vlhk˘ch p
- Page 44 and 45: M2.4 Vegetace jednolet˘ch slanomil
- Page 46 and 47: M3 Vegetace vytrval˘ch obojÏiveln
- Page 48 and 49: M4.1 ·tûrkové náplavy bez veget
- Page 50 and 51: M4.3 ·tûrkové náplavy s tfitino
- Page 52 and 53: M5 Devûtsilové lemy horsk˘ch pot
- Page 56 and 57: M7 Bylinné lemy níÏinn˘ch fiek
- Page 58 and 59: R1.1 Luãní pûnovcová prameni‰
- Page 60 and 61: R1.2 Luãní prameni‰tû bez tvor
- Page 62 and 63: R1.4 Lesní prameni‰tû bez tvorb
- Page 64 and 65: R1.5 Subalpínská prameni‰tû me
- Page 66 and 67: R2.1 Vápnitá slatini‰tû Strukt
- Page 68 and 69: R2.2 Nevápnitá mechová slatini
- Page 70 and 71: R2.3 Pfiechodová ra‰elini‰tû
- Page 72 and 73: R3.1 Otevfiená vrchovi‰tû R3 Vr
- Page 74 and 75: R3.2 Vrchovi‰tû s kleãí (Pinus
- Page 76 and 77: R3.3 Vrchovi‰tní ‰lenky 50 40
- Page 78 and 79: S1 Skály a droliny S1 Skály a dro
- Page 80 and 81: S1.1 ·tûrbinová vegetace vápnit
- Page 82 and 83: S1.3 Vysokostébelné trávníky sk
- Page 84 and 85: S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemn
- Page 86 and 87: S2 Pohyblivé sutû Roz‰ífiení.
- Page 88 and 89: S3 Jeskynû S3 Jeskynû Caves Jifi
- Page 90 and 91: A1.1 Vyfoukávané alpínské tráv
- Page 92 and 93: A1.2 Zapojené alpínské trávník
- Page 94 and 95: A2.2 Subalpínská brusnicová vege
- Page 96 and 97: A3 Snûhová vyleÏiska Roz‰ífie
- Page 98 and 99: A4.1 Subalpínské vysokostébelné
- Page 100 and 101: A4.3 Subalpínské kapradinové niv
- Page 102 and 103: A5 Skalní vegetace sudetsk˘ch kar
M Mokfiady a pobfieÏní vegetace<br />
Druhová kombinace<br />
Alisma plantago-aquatica – Ïabník jitrocelov˘<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Allium schoenoprasum subsp. schoenoprasum<br />
– paÏitka pobfieÏní pravá<br />
Alopecurus aequalis – psárka plavá<br />
Bidens cernua – dvouzubec nicí<br />
B. frondosa – dvouzubec ãernoplod˘<br />
B. tripartita – dvouzubec trojdíln˘<br />
Chenopodium ficifolium – merlík fíkolist˘<br />
C. glaucum – merlík siv˘<br />
C. polyspermum – merlík mnohosemenn˘<br />
C. rubrum – merlík ãerven˘<br />
Corrigiola litoralis – drobnokvût pobfieÏní<br />
Cyperus fuscus – ‰áchor hnûd˘<br />
Echinochloa crus-galli – jeÏatka kufií noha<br />
Gnaphalium uliginosum – protûÏ moãálová<br />
Juncus bufonius – sítina Ïabí<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg Dm<br />
Leersia oryzoides – tajniãka r˘Ïovitá<br />
Limosella aquatica – blatûnka vodní<br />
Myosoton aquaticum – kfiehk˘‰ vodní<br />
Persicaria hydropiper – rdesno peprník<br />
P. lapathifolia subsp. brittingeri – rdesno ble‰ník<br />
skvrnité<br />
P. lapathifolia subsp. lapathifolia – rdesno ble‰ník<br />
pravé<br />
P. mitis – rdesno fiídkokvûté<br />
Plantago uliginosa – jitrocel chudokvût˘<br />
Potentilla supina – mochna poléhavá<br />
Ranunculus sceleratus – pryskyfiník lít˘<br />
Veronica anagallis-aquatica – rozrazil drchniãkovit˘<br />
V. anagalloides – rozrazil baÏinn˘<br />
V. beccabunga – rozrazil potoãní<br />
V. catenata – rozrazil pobfieÏní<br />
Xanthium strumarium s. lat. – fiepeÀ durkoman<br />
M7 Bylinné lemy níÏinn˘ch fiek<br />
Herbaceous fringes of lowland rivers<br />
Katefiina ·umberová<br />
Natura 2000. 6430 Hydrophilous tall herb fringe communities<br />
of plains and of the montane to alpine levels (viz také M5,<br />
A4.1, A4.2, A4.3, T1.6 a T1.8)<br />
Smaragd. –<br />
CORINE. 37.71 Watercourse veils<br />
Pal. Hab. 37.71 Watercourse veils<br />
EUNIS. E2.6/P-37.71 Watercourse veils<br />
Fytocenologie. Svaz Senecionion fluviatilis Tüxen ex auct.:<br />
Fallopio-Cucubaletum bacciferi Passarge (1965) 1976,<br />
Aristolochio-Cucubaletum bacciferi (Kopeck˘ 1965)<br />
Passarge 1976, Cuscuto europaeae-Convolvuletum sepium<br />
Tüxen (1947) 1950, Convolvulo-Epilobietum hirsuti Hilbig,<br />
Heinrich et Niemann 1972<br />
Fyziotyp. VO Vodní a baÏinná spoleãenstva<br />
Struktura a druhové sloÏení. Vysoká vegetace<br />
tvofiená statn˘mi bylinami, napfi. Althaea officinalis,<br />
Aristolochia clematitis, Carduus crispus, Chaerophyllum<br />
bulbosum, Senecio sarracenicus a Urtica dioica.<br />
Naopak traviny, nejãastûji zastoupené chrasticí<br />
rákosovitou (Phalaris arundinacea), obvykle nedosahují<br />
vy‰‰í pokryvnosti. Charakteristickou sloÏku této<br />
vegetace pfiedstavují bylinné liány, zvlá‰tû Calystegia<br />
sepium, Cucubalus baccifer, Cuscuta europaea, Fallopia<br />
dumetorum a Humulus lupulus, vzácnû téÏ Cuscuta<br />
lupuliformis. Vlivem vysoké pokryvnosti vy‰‰ího bylinného<br />
patra a lián b˘vá niωí bylinné patro vyvinuto<br />
jen fragmentárnû nebo zcela chybí.<br />
Bylinná vegetace lemující kanál v luÏním lese podél Dyje u Lednice.<br />
Ekologie. Nitrofilní vysokobylinná vegetace osídlující<br />
zaplavované nivy potokÛ a fiek, nejãastûji<br />
v blízkém okolí toku, mrtv˘ch ramen, tÛní a na bfiezích<br />
pfiíkopÛ a kanálÛ. Navazuje na pobfieÏní vrbové<br />
kfioviny se Salix triandra a S. viminalis nebo na rákosiny.<br />
V pfiirozen˘ch podmínkách jde o vegetaci úzk˘ch lemÛ,<br />
která se vlivem odlesÀování fiíãních niv, zanedbaného<br />
kosení luk a jin˘ch faktorÛ v poslední dobû ‰ífií.<br />
Druhotné porosty jsou ale zpravidla znaãnû ruderalizované.<br />
PÛdy jsou hlinitopísãité aÏ písãité nebo<br />
54
Change language