fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
M3 Vegetace vytrval˘ch obojÏiveln˘ch bylin M3 Vegetace vytrval˘ch obojÏiveln˘ch bylin Vegetation of perennial amphibious herbs Katefiina ·umberová Natura 2000. 3130 Oligotrophic to mesotrophic standing waters of plains to subalpine levels of the Continental and Alpine Region and mountain areas of other regions, with vegetation belonging to Littorelletea uniflorae and/or to Isoëto-Nanojuncetea (viz také V6, M2.1, M2.2 a M2.3) Smaragd. 22.31 Euro-Siberian perennial amphibious communities (viz také V6) CORINE. 22.3111 Shoreweed lawns, 22.312 Spike-rush shallow-water swards, 22.313 Acid pool fringe shallow-water swards Pal. Hab. 22.3111 Shoreweed lawns, 22.312 Spike-rush shallow-water swards, 22.3134 Juncus bulbosus communities EUNIS. C3.5/P-22.31 Euro-Siberian perennial amphibious communities Fytocenologie. Svaz Littorellion uniflorae Koch 1926: Littorello-Eleocharitetum acicularis Malcuit ex Klika 1935, Eleocharis acicularis spol., Ranunculo flammulae-Juncetum bulbosi Oberdorfer 1957, Ranunculo flammulae-Juncetum articulati Jirásek 1998 Fyziotyp. VO Vodní a baÏinná spoleãenstva Struktura a druhové sloÏení. Nízké, pfieváÏnû jednovrstevné porosty vytrval˘ch obojÏiveln˘ch bylin. Jde o druhovû chudou vegetaci, v níÏ obvykle dominují bahniãka jehlovitá (Eleocharis acicularis), sítina cibulkatá (Juncus bulbosus), vzácnû pobfieÏnice jednokvûtá (Littorella uniflora), míãovka kulkonosná (Pilularia globulifera) nebo Ïabníãek vzpl˘vav˘ (Luronium natans). Spektrum prÛvodních druhÛ je závislé na délce záplavy a suchozemské fáze. V porostech s ãastûj‰í a del‰í suchozemskou fází se mohou objevit jednoletky (napfi. Eleocharis ovata a Gnaphalium uliginosum), v dlouhodobûji zaplavené vegetaci naopak vytrvalé baÏinné byliny (napfi. Alisma plantago-aquatica a Sagittaria sagittifolia) a vodní makrofyta (napfi. Myriophyllum spp. a Potamogeton spp.). Ve v‰ech typech této vegetace se vyskytují druhy rodÛ Batrachium, Callitriche a Elatine, které, podobnû jako dominantní druhy, vytváfiejí suchozemské i ponofiené formy. Ekologie. Mûlké pobfieÏní zóny rybníkÛ, mrtvá fiíãní ramena, jezírka v lomech a pískovnách, ale i periodicky zaplavovan˘ a vlhk˘ substrát na pobfieÏí stojat˘ch vod a dnech pískoven. Ve vodních nádrÏích se tato vegetace vyskytuje podle prÛhlednosti vody v hloubkách do 1 m, vzácnû i hloubûji. Substrát dna je písãit˘, ‰tûrkovit˘ nebo jílovit˘, nûkdy mírnû zra‰elinûl˘, vody jsou oligotrofní aÏ mezotrofní, u porostÛ s Eleocharis acicularis ãasto aÏ eutrofní. Charakteristické druhy této vegetace kvetou a plodí nad vodní hladinou a pro jejich generativní rozmnoÏování je nutn˘ v˘razn˘ pokles v˘‰ky vodního sloupce bûhem vegetaãní sezony. Na ãetn˘ch lokalitách se ponofiené porosty tûchto druhÛ udrÏují pouze vegetativnû. V˘jimkou je Ïabníãek vzpl˘vav˘ (Luronium natans), kter˘ vytváfií dlouhé lodyhy se submerzními i vzpl˘vav˘mi listy a kvûty vynofien˘mi nad hladinu. Úplné vyschnutí substrátu má na vegetaci nepfiízniv˘ vliv a mÛÏe vést aÏ k odumfiení porostÛ. Roz‰ífiení. Roztrou‰enû od níÏin do pahorkatin, vzácnûji aÏ do hor. V˘skyt je soustfiedûn do TfieboÀské pánve, na Jindfiichohradecko, âeskomoravskou vrchovinu a Dokesko. Vegetace s Luronium natans je známa jen z Ml˘nského rybníka a z poÏární nádrÏe u obce Maxiãky na Dûãínsku. 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení vegetace vytrval˘ch obojÏiveln˘ch bylin. Poznámka k mapování. Pfii mapování se zaznamenávají jen porosty s v˘raznou pfievahou druhÛ uveden˘ch v pfiehledu jako dominanty a s nízk˘m kvantitativním zastoupením ostatních druhÛ. Porosty s pfievahou Callitriche palustris, v nichÏ chybûjí ostatní diagnostické druhy této jednotky, se mapují v rámci podjednotky V2 Makrofytní vegetace mûlk˘ch stojat˘ch vod. Biotopy s pfievahou Callitriche palustris, kde se navíc vyskytují druhy rodu Elatine nebo Peplis portula, se zahrnují do podjednotky M2.1 Vegetace 51° 50° 49° 45
M Mokfiady a pobfieÏní vegetace letnûn˘ch rybníkÛ. Do této jednotky se nezahrnují porosty s Ranunculus flammula na lesních cestách a okrajích pfiíkopÛ. OhroÏení. Vápnûní a hnojení rybníkÛ, eutrofizace pfiirozen˘ch vod, niãení mrtv˘ch ramen. Vyhrnování rybníkÛ nebo hromadná rekreace spojená s koupáním pÛsobí negativnû na pobfieÏnici jednokvûtou (Littorella uniflora), naopak podporuje ‰ífiení bahniãky jehlovité (Eleocharis acicularis) a sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus). Management. Extenzivní hospodafiení na rybnících, záchranná kultivace kriticky ohroÏen˘ch druhÛ Littorella uniflora a Luronium natans. Literatura. AmbroÏ 1939, Suda et al. 2000. Druhová kombinace Dg Callitriche palustris – hvûzdo‰ jarní Dg Dg Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dm Dg Dm Elatine hexandra – úpor ‰estimuÏn˘ E. hydropiper – úpor peprn˘ E. triandra – úpor trojmuÏn˘ Eleocharis acicularis – bahniãka jehlovitá Juncus bulbosus – sítina cibulkatá Littorella uniflora – pobfieÏnice jednokvûtá Luronium natans – Ïabníãek vzpl˘vav˘ Peplis portula – kaluÏník ‰ruchov˘ Pilularia globulifera – míãovka kulkonosná Ranunculus flammula – pryskyfiník plamének Mozaika porostÛ sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus) a pobfieÏnice jednokvûté (Littorella uniflora) na obnaÏeném pobfieÏí rybníka Osika u Nové Bystfiice na Jindfiichohradecku. M4 ·tûrkové fiíãní náplavy River gravel banks Martin Koãí a Jifií Sádlo Struktura a druhové sloÏení. ·tûrkové náplavy vznikají na bfiezích fiek v fiíãních zákrutech (jesepy), bfiehov˘ch lavicích nebo tvofií ostrÛvky (v˘spy) v fiíãních korytech. V závislosti na síle proudu a jeho uná‰ivé schopnosti jsou budovány sedimenty rÛzné zrnitosti – kameny, ‰tûrkem, pískem i jemnozemí. Mladé náplavy jsou ãasto bez vegetace, star‰í porÛstají fiídkou, druhovû chudou vegetací, v níÏ se kromû druhÛ sná‰ejících naru‰ování proudící vodou (Calamagrostis pseudophragmites, Myricaria germanica, Phalaris arundinacea aj.) vyskytují mezofilní rostliny z okolních porostÛ a nûkteré rychle klíãící jednoletky. Mechové patro chybí. Ekologie. ·tûrkové náplavy jsou znaãnû pohyblivé, pfii vût‰ích povodních b˘vají ãasto pozmûnûny nebo odplaveny a ukládají se jinde. Vegetace je ovlivÀována hlavnû mechanick˘mi úãinky proudící vody a pfiemísÈováním sedimentovaného materiálu. Substrát náplavÛ se vyznaãuje nedostatkem Ïivin a vlhkosti v horních vrstvách, odkud jsou jemné ãástice vym˘vány. V fiíãních úsecích s ãastûj‰ími 46
- Page 1 and 2: Katalog biotopÛ âeské republiky
- Page 3 and 4: Recenzenti: Jarmila Kubíková, Vá
- Page 5 and 6: T2 Smilkové trávníky (F. Krahule
- Page 7 and 8: Úvod Katalog biotopÛ âeské repu
- Page 9 and 10: Terminologická poznámka: biotop,
- Page 11 and 12: n˘ rozpor mezi ãesk˘m názvem bi
- Page 13 and 14: jména li‰ejníkÛ podle Klíãe
- Page 16 and 17: V1 Makrofytní vegetace pfiirozenû
- Page 18 and 19: V1 Makrofytní vegetace pfiirozenû
- Page 20 and 21: V2 Makrofytní vegetace mûlk˘ch s
- Page 22 and 23: V3 Makrofytní vegetace oligotrofn
- Page 24 and 25: V5 Vegetace paroÏnatek V5 Vegetace
- Page 26 and 27: V6 Vegetace ‰ídlatek (Isoëtes)
- Page 28 and 29: M1.1 Rákosiny eutrofních stojat˘
- Page 30 and 31: M1.2 Slanomilné rákosiny a ostfii
- Page 32 and 33: M1.4 ¤íãní rákosiny Druhová k
- Page 34 and 35: M1.5 PobfieÏní vegetace potokÛ E
- Page 36 and 37: M1.7 Vegetace vysok˘ch ostfiic Dru
- Page 38 and 39: M1.8 Vápnitá slatini‰tû s mafi
- Page 40 and 41: M2.1 Vegetace letnûn˘ch rybníkÛ
- Page 42 and 43: M2.2 Jednoletá vegetace vlhk˘ch p
- Page 44 and 45: M2.4 Vegetace jednolet˘ch slanomil
- Page 48 and 49: M4.1 ·tûrkové náplavy bez veget
- Page 50 and 51: M4.3 ·tûrkové náplavy s tfitino
- Page 52 and 53: M5 Devûtsilové lemy horsk˘ch pot
- Page 54 and 55: M6 Bahnité fiíãní náplavy nami
- Page 56 and 57: M7 Bylinné lemy níÏinn˘ch fiek
- Page 58 and 59: R1.1 Luãní pûnovcová prameni‰
- Page 60 and 61: R1.2 Luãní prameni‰tû bez tvor
- Page 62 and 63: R1.4 Lesní prameni‰tû bez tvorb
- Page 64 and 65: R1.5 Subalpínská prameni‰tû me
- Page 66 and 67: R2.1 Vápnitá slatini‰tû Strukt
- Page 68 and 69: R2.2 Nevápnitá mechová slatini
- Page 70 and 71: R2.3 Pfiechodová ra‰elini‰tû
- Page 72 and 73: R3.1 Otevfiená vrchovi‰tû R3 Vr
- Page 74 and 75: R3.2 Vrchovi‰tû s kleãí (Pinus
- Page 76 and 77: R3.3 Vrchovi‰tní ‰lenky 50 40
- Page 78 and 79: S1 Skály a droliny S1 Skály a dro
- Page 80 and 81: S1.1 ·tûrbinová vegetace vápnit
- Page 82 and 83: S1.3 Vysokostébelné trávníky sk
- Page 84 and 85: S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemn
- Page 86 and 87: S2 Pohyblivé sutû Roz‰ífiení.
- Page 88 and 89: S3 Jeskynû S3 Jeskynû Caves Jifi
- Page 90 and 91: A1.1 Vyfoukávané alpínské tráv
- Page 92 and 93: A1.2 Zapojené alpínské trávník
- Page 94 and 95: A2.2 Subalpínská brusnicová vege
M3 Vegetace vytrval˘ch obojÏiveln˘ch bylin<br />
M3 Vegetace vytrval˘ch obojÏiveln˘ch bylin<br />
Vegetation of perennial amphibious herbs<br />
Katefiina ·umberová<br />
Natura 2000. 3130 Oligotrophic to mesotrophic standing<br />
waters of plains to subalpine levels of the Continental<br />
and Alpine Region and mountain areas of other regions,<br />
with vegetation belonging to Littorelletea uniflorae<br />
and/or to Isoëto-Nanojuncetea (viz také V6, M2.1,<br />
M2.2 a M2.3)<br />
Smaragd. 22.31 Euro-Siberian perennial amphibious<br />
communities (viz také V6)<br />
CORINE. 22.3111 Shoreweed lawns, 22.312 Spike-rush<br />
shallow-water swards, 22.313 Acid pool fringe<br />
shallow-water swards<br />
Pal. Hab. 22.3111 Shoreweed lawns, 22.312 Spike-rush<br />
shallow-water swards, 22.3134 Juncus bulbosus communities<br />
EUNIS. C3.5/P-22.31 Euro-Siberian perennial amphibious<br />
communities<br />
Fytocenologie. Svaz Littorellion uniflorae Koch 1926:<br />
Littorello-Eleocharitetum acicularis Malcuit ex Klika 1935,<br />
Eleocharis acicularis spol., Ranunculo flammulae-Juncetum bulbosi<br />
Oberdorfer 1957, Ranunculo flammulae-Juncetum articulati<br />
Jirásek 1998<br />
Fyziotyp. VO Vodní a baÏinná spoleãenstva<br />
Struktura a druhové sloÏení. Nízké, pfieváÏnû<br />
jednovrstevné porosty vytrval˘ch obojÏiveln˘ch bylin.<br />
Jde o druhovû chudou vegetaci, v níÏ obvykle dominují<br />
bahniãka jehlovitá (Eleocharis acicularis), sítina<br />
cibulkatá (Juncus bulbosus), vzácnû pobfieÏnice jednokvûtá<br />
(Littorella uniflora), míãovka kulkonosná<br />
(Pilularia globulifera) nebo Ïabníãek vzpl˘vav˘ (Luronium<br />
natans). Spektrum prÛvodních druhÛ je závislé na délce<br />
záplavy a suchozemské fáze. V porostech s ãastûj‰í<br />
a del‰í suchozemskou fází se mohou objevit jednoletky<br />
(napfi. Eleocharis ovata a Gnaphalium uliginosum),<br />
v dlouhodobûji zaplavené vegetaci naopak vytrvalé<br />
baÏinné byliny (napfi. Alisma plantago-aquatica<br />
a Sagittaria sagittifolia) a vodní makrofyta (napfi.<br />
Myriophyllum spp. a Potamogeton spp.). Ve v‰ech typech<br />
této vegetace se vyskytují druhy rodÛ Batrachium,<br />
Callitriche a Elatine, které, podobnû jako dominantní<br />
druhy, vytváfiejí suchozemské i ponofiené formy.<br />
Ekologie. Mûlké pobfieÏní zóny rybníkÛ, mrtvá<br />
fiíãní ramena, jezírka v lomech a pískovnách, ale<br />
i periodicky zaplavovan˘ a vlhk˘ substrát na pobfieÏí<br />
stojat˘ch vod a dnech pískoven. Ve vodních nádrÏích<br />
se tato vegetace vyskytuje podle prÛhlednosti vody<br />
v hloubkách do 1 m, vzácnû i hloubûji. Substrát dna<br />
je písãit˘, ‰tûrkovit˘ nebo jílovit˘, nûkdy mírnû<br />
zra‰elinûl˘, vody jsou oligotrofní aÏ mezotrofní,<br />
u porostÛ s Eleocharis acicularis ãasto aÏ eutrofní.<br />
Charakteristické druhy této vegetace kvetou a plodí<br />
nad vodní hladinou a pro jejich generativní rozmnoÏování<br />
je nutn˘ v˘razn˘ pokles v˘‰ky vodního<br />
sloupce bûhem vegetaãní sezony. Na ãetn˘ch lokalitách<br />
se ponofiené porosty tûchto druhÛ udrÏují<br />
pouze vegetativnû. V˘jimkou je Ïabníãek vzpl˘vav˘<br />
(Luronium natans), kter˘ vytváfií dlouhé lodyhy se<br />
submerzními i vzpl˘vav˘mi listy a kvûty vynofien˘mi<br />
nad hladinu. Úplné vyschnutí substrátu má na vegetaci<br />
nepfiízniv˘ vliv a mÛÏe vést aÏ k odumfiení porostÛ.<br />
Roz‰ífiení. Roztrou‰enû od níÏin do pahorkatin,<br />
vzácnûji aÏ do hor. V˘skyt je soustfiedûn<br />
do TfieboÀské pánve, na Jindfiichohradecko,<br />
âeskomoravskou vrchovinu a Dokesko. Vegetace<br />
s Luronium natans je známa jen z Ml˘nského<br />
rybníka a z poÏární nádrÏe u obce Maxiãky<br />
na Dûãínsku.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
70<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení vegetace vytrval˘ch obojÏiveln˘ch bylin.<br />
Poznámka k mapování. Pfii mapování se zaznamenávají<br />
jen porosty s v˘raznou pfievahou druhÛ<br />
uveden˘ch v pfiehledu jako dominanty a s nízk˘m<br />
kvantitativním zastoupením ostatních druhÛ.<br />
Porosty s pfievahou Callitriche palustris, v nichÏ chybûjí<br />
ostatní diagnostické druhy této jednotky, se mapují<br />
v rámci podjednotky V2 Makrofytní vegetace mûlk˘ch<br />
stojat˘ch vod. Biotopy s pfievahou Callitriche palustris,<br />
kde se navíc vyskytují druhy rodu Elatine nebo Peplis<br />
portula, se zahrnují do podjednotky M2.1 Vegetace<br />
51°<br />
50°<br />
49°<br />
45