fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
L10.4 Blatkové bory L10.4 Blatkové bory Pinus rotundata bog forests Natura 2000. 91D0 * Bog woodland – prioritní stanovi‰tû (viz také R3.2, L9.2, L10.1, L10.2 a L10.3) Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (viz také R3.2, L9.2, L10.1, L10.2 a L10.3) CORINE. 44.A3 Mountain pine bog woods Pal. Hab. 44.A3 Mountain pine bog woods EUNIS. G3.4/P-44.A3 Mountain pine bog woods Fytocenologie. Svaz Sphagnion medii Kästner et Flössner 1933 (viz také R3.1, R3.2, R3.4 a L10.3): Pino rotundatae- Sphagnetum (Kästner et Flössner 1933) Neuhäusl 1969 (viz také R3.2). – Svaz Dicrano-Pinion (Libbert 1933) Matuszkiewicz 1962 (viz také L8.1 a L10.2): Vaccinio uliginosi-Pinetum rotundatae Oberdorfer 1934 Potenciální vegetace. 49 Komplex submontánních borov˘ch ra‰elini‰È Fyziotyp. PR Spoleãenstva prameni‰È a ra‰elini‰È, BO Bory Lesnická typologie. 0R Blatkov˘ bor (5 - borÛvkov˘, 6 - rojovníkov˘), 9R2 Blatkové vrchovi‰tû Geobiocenologie. 4–6 A 6 Pineta rotundatae (blatkové bory) Struktura a druhové sloÏení. Blatková vrchovi‰tû tvofií terminální stadium vrchovi‰È stfiedních poloh, podobnû jako brusnicové a suchop˘rové ra‰elinné bory. Dominuje jim stromová borovice blatka (P. rotundata) a pfiimí‰eny mohou b˘t borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo její kfiíÏenec s blatkou (Pinus ✕digenea), smrk ztepil˘ (Picea abies) a ménû ãasto bfiíza p˘fiitá (Betula pubescens). Stromové patro mÛÏe mít rÛznou v˘‰ku i zápoj. V˘‰ka stromÛ je nejãastûji 8–10 m, na lokalitách ovlivnûn˘ch odvodÀováním aÏ 18 m, zápoj kolísá od roztrou‰en˘ch jednotliv˘ch stromÛ po uzavfiené lesní porosty. Bylinné patro je fiídce zapojené. Dominují v nûm kefiíãky (Ledum palustre, Oxycoccus palustris s. lat., Vaccinium myrtillus, V. uliginosum a V. vitis-idaea) a na vlhãích místech Eriophorum vaginatum. V mechovém patfie pfievládají ra‰eliníky (Sphagnum capillifolium, S. fallax, S. magellanicum aj.) a v su‰‰ích partiích pfiistupují dal‰í mechorosty (napfi. Dicranum polysetum, Hylocomium splendens, Pleurozium schreberi a Polytrichum strictum) a li‰ejníky. 50 40 45 50 55 60 65 70 75 51° 55 60 50° 65 70 49° 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení blatkov˘ch borÛ. Blatkové bory jsou vázány na vrchovi‰tû s mohutnou vrstvou ra‰eliny. Kladské ra‰eliny ve Slavkovském lese. Ekologie. PfieváÏnû sráÏkovou vodou sycená ra‰elini‰tû mírnû konvexního tvaru hluboká pfies 2 m. Hladina podzemní vody v nenaru‰en˘ch blatkov˘ch borech obvykle neklesá hloubûji neÏ 30 cm pod povrch terénu. âasto probíhá cyklická, mozaikovitá sukcese v závislosti na zmûnách vodního reÏimu. Kromû mechorostÛ reaguje na zmûny vodního re- Ïimu velmi citlivû i stromová vegetace: pfii odvodÀování rychlej‰ím rÛstem a zvy‰ováním zápoje, pfii náhlém zvodnûní doãasn˘m rozpadem stromového patra. Podobnû jako bory ra‰elinn˘ch pÛd byly i blatkové bory silnû pozmûnûny ãinností ãlovûka. PÛvodnû asi jen roztrou‰ené zakrslé blatky vytváfiely s postupujícím poklesem vodní hladiny víceménû zapojené porosty. Na druhé stranû tak bylo pod- 229
L Lesy pofieno ‰ífiení borovice lesní do centrálních ãástí vrchovi‰È, které zpÛsobilo introgresivní hybridizaci s blatkou a její postupnou genetickou erozi. Roz‰ífiení. TfieboÀská pánev, niωí ãásti ·umavy, âesk˘ les, Slavkovsk˘ les, Îìárské vrchy a Hrub˘ Jeseník. Variabilita. V závislosti na kolísání hladiny podzemní vody a podle dominanty bylinného patra lze rozli‰it tfii varianty blatkov˘ch borÛ. Podle klesající prÛmûrné hladiny podzemní vody to jsou stadium s dominujícím suchop˘rem pochvat˘m (Eriophorum vaginatum), stadium s pfievahou rojovníku bahenního (Ledum palustre) a stadium s pfievládající borÛvkou (Vaccinium myrtillus). Tato stadia se li‰í i v˘‰kou a zápojem stromového patra. MÛÏe mezi nimi docházet k cyklické sukcesi v závislosti na pfiirozen˘ch zmûnách vodního reÏimu podmínûn˘ch dynamikou stromového patra. V nûkter˘ch oblastech, hlavnû v âeském lese, se diagnostick˘ druh Ledum palustre vyskytuje v blatkov˘ch borech jen velmi vzácnû. Poznámka k mapování. Blatkové bory zpravidla navazují na ra‰elinné brusnicové bory (L10.2) nebo ra‰elinné smrãiny (L9.2). Nûkteré porosty tvofií mozaiku s otevfien˘mi vrchovi‰ti (R3.1), s nimiÏ jsou v˘vojovû spjaty. OhroÏení. OdvodÀování, tûÏba ra‰eliny, introgresivní hybridizace blatky, zmûna lesní kultury. Management. UdrÏování existujícího vodního reÏimu, v pfiípadû porostÛ ovlivnûn˘ch odvodÀováním postupná úprava vodního reÏimu. Literatura. Neuhäusl 1969, 1972a, b, 1975, Bfiezina 1975, Neuhäusl in Rybníãek et al. 1984, Businsk˘ 1998, Kuãerová et al. 2000. Druhová kombinace Stromové a kefiové patro Dg Dm Betula pubescens – bfiíza p˘fiitá Picea abies – smrk ztepil˘ Pinus rotundata – borovice blatka P. sylvestris – borovice lesní Bylinné patro Calluna vulgaris – vfies obecn˘ Dm Eriophorum vaginatum – suchop˘r pochvat˘ Dg Dm Ledum palustre – rojovník bahenní Melampyrum pratense – ãern˘‰ luãní Oxycoccus palustris s. lat. – klikva bahenní Dm Vaccinium myrtillus – borÛvka Dm V. uliginosum – vlochynû V. vitis-idaea – brusinka Mechorosty a li‰ejníky Aulacomnium palustre – klamonoÏka bahenní Cladonia arbuscula – dutohlávka lesní C. digitata – dutohlávka prstitá C. incrassata – dutohlávka ra‰elinná C. sulphurina – dutohlávka sírová Dicranum polysetum – dvouhrotec ãefiit˘ Dm Hylocomium splendens – rokytník skvûl˘ Icmadophila ericetorum – vláhomilka mûdûnková Dm Pleurozium schreberi – travník SchreberÛv Polytrichum strictum – ploník tuh˘ Dm Sphagnum capillifolium – ra‰eliník ostrolist˘ Dm S. fallax – ra‰eliník kfiivolist˘ Dg Dm S. magellanicum – ra‰eliník prostfiední S. russowii – ra‰eliník statn˘ 230
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 182 and 183: L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
- Page 184 and 185: L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat.
- Page 186 and 187: L3.3 Karpatské dubohabfiiny Ve vrc
- Page 188 and 189: L3.4 Panonské dubohabfiiny Roz‰
- Page 190 and 191: L4 SuÈové lesy vysoké byliny; na
- Page 192 and 193: L5.1 Kvûtnaté buãiny L5.1 Kvûtn
- Page 194 and 195: L5.2 Horské klenové buãiny Dg Dg
- Page 196 and 197: L5.3 Vápnomilné buãiny Struktura
- Page 198 and 199: L5.4 Acidofilní buãiny luzuloides
- Page 200 and 201: L6.1 Perialpidské bazifilní teplo
- Page 202 and 203: L6.2 Panonské teplomilné doubravy
- Page 204 and 205: L6.4 Stfiedoevropské bazifilní te
- Page 206 and 207: L6.5 Acidofilní teplomilné doubra
- Page 208 and 209: L7.1 Suché acidofilní doubravy Ek
- Page 210 and 211: L7.2 Vlhké acidofilní doubravy zp
- Page 212 and 213: L7.3 Subkontinentální borové dou
- Page 214 and 215: L8.1 Boreokontinentální bory L8 S
- Page 216 and 217: L8.2 Lesostepní bory Dg Dg Dg C. g
- Page 218 and 219: L8.3 Perialpidské hadcové bory Dg
- Page 220 and 221: L9.1 Horské tfitinové smrãiny L9
- Page 222 and 223: L9.2 Ra‰elinné a podmáãené sm
- Page 224 and 225: L9.3 Horské papratkové smrãiny E
- Page 226 and 227: L10.1 Ra‰elinné bfieziny typ veg
- Page 228 and 229: L10.3 Suchop˘rové bory kontinent
- Page 232 and 233: X Biotopy silnû ovlivnûné nebo v
- Page 234 and 235: X Biotopy silnû ovlivnûné nebo v
- Page 236 and 237: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd M1
- Page 238 and 239: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd A5
- Page 240 and 241: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd T5
- Page 242 and 243: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd L7
- Page 244 and 245: Natura 2000 ➔ Biotopy Tvrdolisté
- Page 246 and 247: Smaragd ➔ Biotopy Tabulka 3. Pfie
- Page 248 and 249: Fytocenologie ➔ Biotopy 54.6 Spol
- Page 250 and 251: Fytocenologie ➔ Biotopy PUCCINELL
- Page 252 and 253: Fytocenologie ➔ Biotopy SALICETEA
- Page 254 and 255: Fytocenologie ➔ Biotopy GALIO-URT
- Page 256 and 257: Summary Fyziotyp - Physiotype. Corr
- Page 258 and 259: Literatura Frey W., Frahm J. P., Fi
- Page 260 and 261: Literatura Kopeck˘ K. & Hejn˘ S.
- Page 262 and 263: Literatura communities and habitat
- Page 264 and 265: Abies alba - Agrostio-Caricetum sec
- Page 266 and 267: Agrostion alpinae - Atropion bellae
- Page 268 and 269: Aulacomnium palustre - bukovník v
- Page 270 and 271: ukvice lékafiská - Cerasi-quercet
- Page 272 and 273: Cerasi-querceta pini humilia - Cyti
- Page 274 and 275: Cytisus procumbens - Epilobium alsi
- Page 276 and 277: Epilobium angustifolium - Gentiana
- Page 278 and 279: Gentiana pneumonanthe - Hyperico-Po
L Lesy<br />
pofieno ‰ífiení borovice lesní do centrálních ãástí<br />
vrchovi‰È, které zpÛsobilo introgresivní hybridizaci<br />
s blatkou a její postupnou genetickou erozi.<br />
Roz‰ífiení. TfieboÀská pánev, niωí ãásti ·umavy,<br />
âesk˘ les, Slavkovsk˘ les, Îìárské vrchy a Hrub˘<br />
Jeseník.<br />
Variabilita. V závislosti na kolísání hladiny podzemní<br />
vody a podle dominanty bylinného patra lze<br />
rozli‰it tfii varianty blatkov˘ch borÛ. Podle klesající<br />
prÛmûrné hladiny podzemní vody to jsou stadium<br />
s dominujícím suchop˘rem pochvat˘m (Eriophorum<br />
vaginatum), stadium s pfievahou rojovníku bahenního<br />
(Ledum palustre) a stadium s pfievládající borÛvkou<br />
(Vaccinium myrtillus). Tato stadia se li‰í i v˘‰kou a zápojem<br />
stromového patra. MÛÏe mezi nimi docházet<br />
k cyklické sukcesi v závislosti na pfiirozen˘ch zmûnách<br />
vodního reÏimu podmínûn˘ch dynamikou<br />
stromového patra. V nûkter˘ch oblastech, hlavnû<br />
v âeském lese, se diagnostick˘ druh Ledum palustre<br />
vyskytuje v blatkov˘ch borech jen velmi vzácnû.<br />
Poznámka k mapování. Blatkové bory zpravidla<br />
navazují na ra‰elinné brusnicové bory (L10.2)<br />
nebo ra‰elinné smrãiny (L9.2). Nûkteré porosty<br />
tvofií mozaiku s otevfien˘mi vrchovi‰ti (R3.1), s nimiÏ<br />
jsou v˘vojovû spjaty.<br />
OhroÏení. OdvodÀování, tûÏba ra‰eliny, introgresivní<br />
hybridizace blatky, zmûna lesní kultury.<br />
Management. UdrÏování existujícího vodního<br />
reÏimu, v pfiípadû porostÛ ovlivnûn˘ch odvodÀováním<br />
postupná úprava vodního reÏimu.<br />
Literatura. Neuhäusl 1969, 1972a, b, 1975,<br />
Bfiezina 1975, Neuhäusl in Rybníãek et al. 1984,<br />
Businsk˘ 1998, Kuãerová et al. 2000.<br />
Druhová kombinace<br />
Stromové a kefiové patro<br />
Dg Dm<br />
Betula pubescens – bfiíza p˘fiitá<br />
Picea abies – smrk ztepil˘<br />
Pinus rotundata – borovice blatka<br />
P. sylvestris – borovice lesní<br />
Bylinné patro<br />
Calluna vulgaris – vfies obecn˘<br />
Dm Eriophorum vaginatum – suchop˘r pochvat˘<br />
Dg Dm Ledum palustre – rojovník bahenní<br />
Melampyrum pratense – ãern˘‰ luãní<br />
Oxycoccus palustris s. lat. – klikva bahenní<br />
Dm Vaccinium myrtillus – borÛvka<br />
Dm V. uliginosum – vlochynû<br />
V. vitis-idaea – brusinka<br />
Mechorosty a li‰ejníky<br />
Aulacomnium palustre – klamonoÏka bahenní<br />
Cladonia arbuscula – dutohlávka lesní<br />
C. digitata – dutohlávka prstitá<br />
C. incrassata – dutohlávka ra‰elinná<br />
C. sulphurina – dutohlávka sírová<br />
Dicranum polysetum – dvouhrotec ãefiit˘<br />
Dm Hylocomium splendens – rokytník skvûl˘<br />
Icmadophila ericetorum – vláhomilka mûdûnková<br />
Dm Pleurozium schreberi – travník SchreberÛv<br />
Polytrichum strictum – ploník tuh˘<br />
Dm Sphagnum capillifolium – ra‰eliník ostrolist˘<br />
Dm S. fallax – ra‰eliník kfiivolist˘<br />
Dg Dm S. magellanicum – ra‰eliník prostfiední<br />
S. russowii – ra‰eliník statn˘<br />
230