fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
L8.2 Lesostepní bory Dg Dg Dg C. gracilis – dutohlávka ‰tíhlá C. portentosa – dutohlávka jeÏovitá C. rangiferina – dutohlávka sobí C. squamosa – dutohlávka ‰upinatá C. stellaris – dutohlávka horská Dicranum polysetum – dvouhrotec ãefiit˘ D. scoparium – dvouhrotec chvostnat˘ Hypnum cupressiforme – rokyt cypfii‰ov˘ Leucobryum juniperoideum – bûlomech Pleurozium schreberi – travník SchreberÛv Polytrichum piliferum – ploník chluponosn˘ Pohlia nutans – paprutka nicí L8.2 Lesostepní bory Forest-steppe pine forests Natura 2000. – Smaragd. 42.5232 Sarmatic steppe pine forests CORINE. 42.523 Lowland steppe Scots pine forests Pal. Hab. 42.5232 Sarmatic steppe pine forests EUNIS. G3.5/P-42.52 Middle European Scots pine forests Fytocenologie. Svaz Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris Krausch 1962: Anemono sylvestris-Pinetum Hohenester 1960, Pyrolo-Pinetum sylvestris (Libbert 1933) Schmid 1936 Potenciální vegetace. 30 Nerozli‰ené bazifilní teplomilné doubravy (z men‰í ãásti) Fyziotyp. BO Bory Lesnická typologie. 0X Dealpínsk˘ bor (0X1 – s váleãkou prapofiitou, 0X2 – pûchavov˘), 2Z4 Zakrslá buková doubrava s váleãkou prapofiitou (viz také L6.4), 2C3 Vys˘chavá buková doubrava s váleãkou prapofiitou (viz také L6.4 a L7.1) Geobiocenologie. – Struktura a druhové sloÏení. Dominantní dfievinou fiídkého a zakrslého stromového patra je borovice lesní (Pinus sylvestris) a vzácnû jsou pfiimí‰eny duby (Quercus petraea s. lat., Q. robur) nebo bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Kefiové patro má pokryvnost zpravidla do 50 % a mÛÏe b˘t druhovû bohaté; jeho nejãastûj‰ími druhy jsou Cornus sanguinea, Cotoneaster integerrimus, Frangula alnus, Juniperus communis, Ligustrum vulgare, Pinus sylvestris a Sorbus aria s. lat. Velmi bohaté a hustû zapojené je patro bylinné. Dominantními druhy jsou Brachypodium pinnatum, Carex flacca, C. humilis, Cirsium acaule, Globularia bisnagarica a Prunella grandiflora, vzácnûji také Inula salicina a Sesleria albicans. V˘znaãná je pfiítomnost vstavaãovit˘ch, napfi. druhÛ Epipactis atrorubens, Gymnadenia conopsea, Listera ovata a Ophrys insectifera. Fytogeograficky zajímav˘ je spoleãn˘ Druhovû bohaté lesostepní bory s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) se vyskytují na vápnit˘ch substrátech âeské kfiídové tabule. Les Na âernãí u Julãína na Ú‰tûcku. v˘skyt druhÛ boreokontinentálních aÏ eurosibifisk˘ch lesostepních (napfi. Arctostaphylos uva-ursi, Carex ericetorum, Pulsatilla patens, Scorzonera purpurea, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus a druhÛ z ãeledi Pyrolaceae) a druhÛ perialpidsk˘ch aÏ submediteránních (napfi. Biscutella laevigata subsp. varia, Linum tenuifolium, Prunella grandiflora, Sesleria albicans a Teucrium chamaedrys). Charakteristick˘ je také v˘skyt koniklecÛ Pulsatilla pratensis subsp. bohemica a P. vernalis a na vápnit˘ch pískovcích u Bûlé pod Bezdûzem také ‰ateru svazãitého (Gypsophila fastigiata). Bylinné patro je doplnûno dal‰ími druhy such˘ch trávníkÛ (Briza media, Centaurea scabiosa, Fragaria viridis, Knautia arvensis, Peucedanum cervaria, P. oreoselinum, Salvia pratensis, Scabiosa canescens, 215
L Lesy Stipa capillata, S. joannis aj.) a lesními acidofyty (Antennaria dioica, Genista tinctoria, Hieracium murorum aj.). Mechové patro není vÏdy pfiítomno a má velmi kolísavou pokryvnost. Ekologie. Lesostepní bory se vyskytují na nepfiíli‰ strm˘ch svazích jiÏní orientace i v rovinat˘ch polohách v nadmofisk˘ch v˘‰kách do 400 m. Geologick˘m podkladem jsou slínovce, resp. opuky a vápnité pískovce. PÛdy jsou mûlké rendziny, pararendziny a vápnité slinovatky se ‰patn˘m provzdu‰- nûním, vysok˘m podílem skeletu a s tendencí stfiídavého zamokfiování a vys˘chání. Roz‰ífiení. âeská kfiídová tabule a Ralská pahorkatina s pfiesahem do Polabí, zachovalé porosty nejãastûji v Ú‰tûcko-lomské pahorkatinû a v okolí Bûlé pod Bezdûzem. Vût‰ina pÛvodních porostÛ, zejména pfii okraji bíl˘ch strání, v‰ak byla sm˘cena nebo nahrazena kulturními lesy. Není vylouãen v˘skyt i jinde na vápnit˘ch substrátech. 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení lesostepních borÛ. Poznámka k mapování. Souãasné lesní porosty jsou vesmûs borové kultury a je velmi obtíÏné odli‰it lesy s pfiirozen˘m v˘skytem borovice od sekundárních v˘sadeb na místû pÛvodních teplomiln˘ch doubrav. Jako lesostepní bory se mapují pouze porosty s v˘skytem v˘‰e uveden˘ch boreokontinentálních, lesostepních a perialpidsk˘ch druhÛ, zatímco bory s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), v nichÏ tyto druhy chybûjí, jsou povaÏovány za degradované porosty odvozené od podjednotky L6.4 Stfiedoevropské bazifilní teplomilné doubravy. OhroÏení. Holoseãná tûÏba a následná degradace porostÛ. 51° 50° 49° Management. OdstraÀování bujného kefiového patra, které zpÛsobuje pokles druhové bohatosti bylinného patra, obãasná lesní pastva. Literatura. Kolbek & Petfiíãek 1985, Petfiíãek & Kolbek 1986a, b, 1994, Kolbek et al. in Neuhäuslová et al. 1998. Druhová kombinace Stromové a kefiové patro Dg Betula pendula – bfiíza bûlokorá Cornus sanguinea – svída krvavá Frangula alnus – kru‰ina ol‰ová Juniperus communis – jalovec obecn˘ Ligustrum vulgare – ptaãí zob obecn˘ Dg Dm Pinus sylvestris – borovice lesní Viburnum opulus – kalina obecná Bylinné patro Dg Anemone sylvestris – sasanka lesní Antennaria dioica – kociánek dvoudom˘ Dg Dm Anthericum ramosum – bûlozáfika vûtvitá Aster amellus – hvûzdnice chlumní A. linosyris – hvûzdnice zlatovlásek Biscutella laevigata subsp. varia – dvoj‰títek hladkoplod˘ promûnliv˘ Dm Brachypodium pinnatum – váleãka prapofiitá Briza media – tfieslice prostfiední Campanula glomerata – zvonek klubkat˘ Dg Dm Carex flacca – ostfiice chabá Dm C. humilis – ostfiice nízká Centaurea scabiosa – chrpa ãekánek Dm Cirsium acaule – pcháã bezlodyÏn˘ Dg Epipactis atrorubens – kru‰tík tmavoãerven˘ Genista tinctoria – kruãinka barvífiská Dg Globularia bisnagarica – koulenka prodlouÏená Dg Gymnadenia conopsea – pûtiprstka ÏeÏulník Gypsophila fastigiata – ‰ater svazãit˘ Hieracium murorum – jestfiábník zední Dg Inula salicina – oman vrbolist˘ Linum flavum – len Ïlut˘ Listera ovata – bradáãek vejãit˘ Dg Ophrys insectifera – tofiiã hmyzonosn˘ Peucedanum cervaria – smldník jelení P. oreoselinum – smldník ole‰níkov˘ Platanthera bifolia – vemeník dvoulist˘ Primula veris – prvosenka jarní Dg Prunella grandiflora – ãernohlávek velkokvût˘ Dg Pulsatilla patens – koniklec otevfien˘ 216
- Page 166 and 167: K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘c
- Page 168 and 169: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní
- Page 170 and 171: K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
- Page 172 and 173: L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
- Page 174 and 175: L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰
- Page 176 and 177: L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
- Page 178 and 179: L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 182 and 183: L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
- Page 184 and 185: L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat.
- Page 186 and 187: L3.3 Karpatské dubohabfiiny Ve vrc
- Page 188 and 189: L3.4 Panonské dubohabfiiny Roz‰
- Page 190 and 191: L4 SuÈové lesy vysoké byliny; na
- Page 192 and 193: L5.1 Kvûtnaté buãiny L5.1 Kvûtn
- Page 194 and 195: L5.2 Horské klenové buãiny Dg Dg
- Page 196 and 197: L5.3 Vápnomilné buãiny Struktura
- Page 198 and 199: L5.4 Acidofilní buãiny luzuloides
- Page 200 and 201: L6.1 Perialpidské bazifilní teplo
- Page 202 and 203: L6.2 Panonské teplomilné doubravy
- Page 204 and 205: L6.4 Stfiedoevropské bazifilní te
- Page 206 and 207: L6.5 Acidofilní teplomilné doubra
- Page 208 and 209: L7.1 Suché acidofilní doubravy Ek
- Page 210 and 211: L7.2 Vlhké acidofilní doubravy zp
- Page 212 and 213: L7.3 Subkontinentální borové dou
- Page 214 and 215: L8.1 Boreokontinentální bory L8 S
- Page 218 and 219: L8.3 Perialpidské hadcové bory Dg
- Page 220 and 221: L9.1 Horské tfitinové smrãiny L9
- Page 222 and 223: L9.2 Ra‰elinné a podmáãené sm
- Page 224 and 225: L9.3 Horské papratkové smrãiny E
- Page 226 and 227: L10.1 Ra‰elinné bfieziny typ veg
- Page 228 and 229: L10.3 Suchop˘rové bory kontinent
- Page 230 and 231: L10.4 Blatkové bory L10.4 Blatkov
- Page 232 and 233: X Biotopy silnû ovlivnûné nebo v
- Page 234 and 235: X Biotopy silnû ovlivnûné nebo v
- Page 236 and 237: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd M1
- Page 238 and 239: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd A5
- Page 240 and 241: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd T5
- Page 242 and 243: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd L7
- Page 244 and 245: Natura 2000 ➔ Biotopy Tvrdolisté
- Page 246 and 247: Smaragd ➔ Biotopy Tabulka 3. Pfie
- Page 248 and 249: Fytocenologie ➔ Biotopy 54.6 Spol
- Page 250 and 251: Fytocenologie ➔ Biotopy PUCCINELL
- Page 252 and 253: Fytocenologie ➔ Biotopy SALICETEA
- Page 254 and 255: Fytocenologie ➔ Biotopy GALIO-URT
- Page 256 and 257: Summary Fyziotyp - Physiotype. Corr
- Page 258 and 259: Literatura Frey W., Frahm J. P., Fi
- Page 260 and 261: Literatura Kopeck˘ K. & Hejn˘ S.
- Page 262 and 263: Literatura communities and habitat
- Page 264 and 265: Abies alba - Agrostio-Caricetum sec
L8.2 Lesostepní bory<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
C. gracilis – dutohlávka ‰tíhlá<br />
C. portentosa – dutohlávka jeÏovitá<br />
C. rangiferina – dutohlávka sobí<br />
C. squamosa – dutohlávka ‰upinatá<br />
C. stellaris – dutohlávka horská<br />
Dicranum polysetum – dvouhrotec ãefiit˘<br />
D. scoparium – dvouhrotec chvostnat˘<br />
Hypnum cupressiforme – rokyt cypfii‰ov˘<br />
Leucobryum juniperoideum – bûlomech<br />
Pleurozium schreberi – travník SchreberÛv<br />
Polytrichum piliferum – ploník chluponosn˘<br />
Pohlia nutans – paprutka nicí<br />
L8.2 Lesostepní bory<br />
Forest-steppe pine forests<br />
Natura 2000. –<br />
Smaragd. 42.5232 Sarmatic steppe pine forests<br />
CORINE. 42.523 Lowland steppe Scots pine forests<br />
Pal. Hab. 42.5232 Sarmatic steppe pine forests<br />
EUNIS. G3.5/P-42.52 Middle European Scots pine forests<br />
Fytocenologie. Svaz Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris<br />
Krausch 1962: Anemono sylvestris-Pinetum Hohenester 1960,<br />
Pyrolo-Pinetum sylvestris (Libbert 1933) Schmid 1936<br />
Potenciální vegetace. 30 Nerozli‰ené bazifilní teplomilné<br />
doubravy (z men‰í ãásti)<br />
Fyziotyp. BO Bory<br />
Lesnická typologie. 0X Dealpínsk˘ bor (0X1 – s váleãkou<br />
prapofiitou, 0X2 – pûchavov˘), 2Z4 Zakrslá buková<br />
doubrava s váleãkou prapofiitou (viz také L6.4),<br />
2C3 Vys˘chavá buková doubrava s váleãkou prapofiitou<br />
(viz také L6.4 a L7.1)<br />
Geobiocenologie. –<br />
Struktura a druhové sloÏení. Dominantní<br />
dfievinou fiídkého a zakrslého stromového patra je<br />
borovice lesní (Pinus sylvestris) a vzácnû jsou pfiimí‰eny<br />
duby (Quercus petraea s. lat., Q. robur) nebo bfiíza<br />
bûlokorá (Betula pendula). Kefiové patro má pokryvnost<br />
zpravidla do 50 % a mÛÏe b˘t druhovû<br />
bohaté; jeho nejãastûj‰ími druhy jsou Cornus<br />
sanguinea, Cotoneaster integerrimus, Frangula alnus,<br />
Juniperus communis, Ligustrum vulgare, Pinus sylvestris<br />
a Sorbus aria s. lat. Velmi bohaté a hustû zapojené je<br />
patro bylinné. Dominantními druhy jsou Brachypodium<br />
pinnatum, Carex flacca, C. humilis, Cirsium acaule,<br />
Globularia bisnagarica a Prunella grandiflora, vzácnûji<br />
také Inula salicina a Sesleria albicans. V˘znaãná je<br />
pfiítomnost vstavaãovit˘ch, napfi. druhÛ Epipactis<br />
atrorubens, Gymnadenia conopsea, Listera ovata a Ophrys<br />
insectifera. Fytogeograficky zajímav˘ je spoleãn˘<br />
Druhovû bohaté lesostepní bory s váleãkou prapofiitou (Brachypodium<br />
pinnatum) se vyskytují na vápnit˘ch substrátech âeské kfiídové tabule.<br />
Les Na âernãí u Julãína na Ú‰tûcku.<br />
v˘skyt druhÛ boreokontinentálních aÏ eurosibifisk˘ch<br />
lesostepních (napfi. Arctostaphylos uva-ursi, Carex<br />
ericetorum, Pulsatilla patens, Scorzonera purpurea,<br />
Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus a druhÛ z ãeledi<br />
Pyrolaceae) a druhÛ perialpidsk˘ch aÏ submediteránních<br />
(napfi. Biscutella laevigata subsp. varia,<br />
Linum tenuifolium, Prunella grandiflora, Sesleria albicans<br />
a Teucrium chamaedrys). Charakteristick˘ je také<br />
v˘skyt koniklecÛ Pulsatilla pratensis subsp. bohemica<br />
a P. vernalis a na vápnit˘ch pískovcích u Bûlé<br />
pod Bezdûzem také ‰ateru svazãitého (Gypsophila<br />
fastigiata). Bylinné patro je doplnûno dal‰ími druhy<br />
such˘ch trávníkÛ (Briza media, Centaurea scabiosa,<br />
Fragaria viridis, Knautia arvensis, Peucedanum cervaria,<br />
P. oreoselinum, Salvia pratensis, Scabiosa canescens,<br />
215
Change language