fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
L8.1 Boreokontinentální bory L8 Suché bory Dry pine forests Jifií Kolbek & Milan Chytr˘ Struktura a druhové sloÏení. Primární bory s dominantní borovicí lesní (Pinus sylvestris) a ãasto s pfiímûsí dubu zimního (Quercus petraea s. lat.) nebo bfiízy bûlokoré (Betula pendula) ve stromovém patfie. Kefiové patro b˘vá obvykle chudé a jsou v nûm zastoupeni hlavnû niωí jedinci druhÛ stromového patra. Bylinné patro b˘vá u acidofilních typÛ chudé, zatímco u borÛ na bazick˘ch substrátech dosahuje vysoké druhové bohatosti i pokryvnosti. V˘znamnou diagnostickou skupinu tvofií mechorosty a li‰ejníky, a to zejména u boreokontinentálních borÛ. Ekologie. Svahy, skalní ostroÏny, vzácnûji i rovinaté, ale pfieváÏnû v˘slunné polohy na minerálnû chud˘ch i bohat˘ch substrátech od tvrd˘ch silikátov˘ch hornin aÏ po horniny vápnité a hadce. Kamenité, v˘su‰né a obvykle mûlké pÛdy nejãastûji náleÏí k rankerÛm s pomalou humifikací. Roz‰ífiení. âeská kfiídová tabule, zafiíznutá fiíãní údolí âeského masivu, hadcové ostrÛvky po celém území âR, vzácnûji i jinde. V karpatské ãásti Moravy zcela ojedinûle. L8.1 Boreokontinentální bory Boreo-continental pine forests Natura 2000. – Smaragd. – CORINE. 42.521 Subcontinental Scots pine forests, 42.522 Hercynian Scots pine forests Pal. Hab. 42.521 Subcontinental Scots pine forests, 42.522 Hercynian Scots pine forests EUNIS. G3.5/P-42.52 Middle European Scots pine forests Fytocenologie. Svaz Dicrano-Pinion (Libbert 1933) Matuszkiewicz 1962 (viz také L10.2 a L10.4): Dicrano- Pinetum Preising et Knapp ex Oberdorfer 1957, Cladonio rangiferinae-Pinetum sylvestris Kobendza 1930, Betulo carpaticae- Pinetum Miky‰ka 1970, Hieracio pallidi-Pinetum Stöcker 1965, Asplenio cuneifolii-Pinetum Pi‰ta 1982 prov., Cardaminopsio petraeae-Pinetum Hübl et Holzner 1977 Potenciální vegetace. 41 (Sub)montánní smrkov˘ bor a smrãina na balvanit˘ch rozpadech, 42 Ostatní acidofilní bory Fyziotyp. BO Bory Lesnická typologie. 0Z Reliktní bor, 0Y Roklinov˘ bor, 0C Hadcov˘ bor (viz také L8.3), 0M Chud˘ (dubov˘) bor, 0P Kysel˘ jedlodubov˘ bor, 0Q Chud˘ jedlodubov˘ bor Geobiocenologie. 3 A 1–2 Pineta quercina (dubobory), 4 A 1–2 Pineta lichenosa (li‰ejníkové bory), 4–5 A(D) 2–3 Pineta serpentini inf. et sup. (hadcové bory n. a v. st.), 5–6 A 1–2 Pineta piceosa inf. et sup. (smrkové bory n. a v. st.) Hadcov˘ substrát pÛsobí na vût‰inu stromÛ kromû borovice toxicky, a proto zde borové lesy rostou obvykle nejen na svazích, ale i na plo‰inách. Borovsko u údolní nádrÏe Îelivka. Struktura a druhové sloÏení. Dominantním druhem svûtlého stromového patra je borovice lesní (Pinus sylvestris), ãasto zakrslého vzrÛstu; obãas se objevují dal‰í dfieviny, zejména Betula pendula a Quercus petraea s. lat. Kefiové patro je vyvinuto s pokryvností zpravidla nepfievy‰ující 20 %, v nûkter˘ch porostech i chybí. Jako dal‰í dfieviny se v nûm nûkdy vyskytují Frangula alnus, Sorbus aria s. lat. a S. aucuparia subsp. aucuparia. Bylinné patro má rovnûÏ pomûrnû nízkou pokryvnost, je druhovû chudé a pfievaÏují v nûm zejména acidofilní traviny (napfi. Avenella flexuosa, Festuca ovina a Luzula luzuloides subsp. luzuloides) nebo kefiíãky (hlavnû Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea, v Labsk˘ch pískovcích i Ledum palustre). Na hadcích mÛÏe pfievládat bezkolenec modr˘ (Molinia caerulea s. lat.), zejména v místech s hlub‰í vrstvou jehliãnatého opadu. Dal‰í skupinou jsou druhy sná‰ející 213
L Lesy sezonní vys˘chání pÛdy (napfi. Campanula rotundifolia, Hieracium pilosella a Rumex acetosella) a druhy skalních substrátÛ (napfi. Festuca pallens a Hieracium schmidtii, na jihozápadní Moravû také Genista pilosa). Na hadcích se vyskytují kapradiny Asplenium adulterinum a A. cuneifolium a dal‰í druhy specificky vázané na tento geologick˘ podklad. Mechové patro mÛÏe nûkdy pokr˘vat i více neÏ polovinu pÛdního povrchu. Je tvofieno suchomilnûj‰ími druhy mechÛ (napfi. Dicranum polysetum, D. scoparium, Leucobryum juniperoideum, Pleurozium schreberi a Polytrichum piliferum) a li‰ejníkÛ, hlavnû ãetn˘mi druhy rodu Cladonia. Ekologie. Geologick˘m podkladem jsou tvrdé, ‰patnû zvûtrávající a minerálnû slab‰í horniny, dále kvádrové pískovce, váté písky a v chladnûj‰ích a vlhãích oblastech také hadce. Mûlké a suché rankerové pÛdy jsou chudé humusem a kamenité. Skalní podklad ãasto vystupuje nad povrch pÛdy. Porosty se vyskytují vût‰inou maloplo‰nû na strm˘ch svazích a skalních ostroÏnách, kde je ve vegetaãním období nedostatek pÛdní vláhy. Roz‰ífiení. Roztrou‰enû od pahorkatin do podhÛfií, hlavnû v oblasti âeského masivu. V˘skyt je soustfiedûn do pískovcov˘ch skalních mûst âeské kfiídové tabule, hluboce zafiíznut˘ch fiíãních údolí a na lokality hadcÛ. 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení boreokontinentálních borÛ. Mapa je dosti neúplná a vyÏaduje zpfiesnûní dal‰ím v˘zkumem. Variabilita. NáleÏí sem jak bory s druhovû chud˘m bylinn˘m a bohat˘m mechov˘m patrem, tak bory na slunn˘ch skalnat˘ch v˘chozech mûlk˘ch pÛd, jejichÏ bylinné patro je pomûrnû bohaté a mÛÏe obsahovat i nûkteré teplomilné druhy. Poznámka k mapování. Na svazích v teplej- ‰ích oblastech âech, zejména v âeské kfiídové 51° 50° 49° tabuli, se vyskytují druhovû chudé kulturní bory, které sv˘m sloÏením pfiipomínají pfiirozené bory, jsou v‰ak degradovan˘m typem druhovû bohat‰ích borov˘ch doubrav. Odli‰ení pfiirozen˘ch a sekundárních typÛ je ãasto velmi obtíÏné aÏ nemoÏné. V pfiípadû pochybností by v rámci podjednotky L8.1 mûly b˘t mapovány jen porosty na velmi mûlk˘ch a Ïivinami chud˘ch pÛdách, napfiíklad na skalních ostroÏnách. OhroÏení. V˘sadba a zarÛstání cizorod˘mi dfievinami, zejména druhy Pinus nigra, P. strobus a Robinia pseudacacia. Management. Îádn˘. Literatura. Miky‰ka 1964, 1970, Neuhäusl & Neuhäuslová-Novotná 1972a, Pi‰ta 1982, Husová & Andresová 1992, Husová & Jirásek in Neuhäuslová et al. 1998. Druhová kombinace Stromové a kefiové patro Dg Dg Dg Dm Betula pendula – bfiíza bûlokorá Frangula alnus – kru‰ina ol‰ová Pinus sylvestris – borovice lesní Quercus petraea s. lat. – dub zimní Bylinné patro Dm Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká Dm Calluna vulgaris – vfies obecn˘ Campanula rotundifolia – zvonek okrouhlolist˘ Dg Cardaminopsis arenosa – fiefii‰niãník píseãn˘ Dm Festuca ovina – kostfiava ovãí F. pallens – kostfiava sivá Genista pilosa – kruãinka chlupatá Hieracium murorum – jestfiábník zední H. pilosella – jestfiábník chlupáãek Dg H. schmidtii – jestfiábník bled˘ Luzula luzuloides subsp. luzuloides – bika hajní pravá Molinia caerulea s. lat. – bezkolenec modr˘ Rumex acetosella – ‰Èovík men‰í Dg Dm Vaccinium myrtillus – borÛvka Dg Dm V. vitis-idaea – brusinka Mechorosty a li‰ejníky Cetraria islandica – pukléfika islandská Cladonia arbuscula – dutohlávka lesní C. coccifera – dutohlávka ãervcová 214
- Page 164 and 165: K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a
- Page 166 and 167: K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘c
- Page 168 and 169: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní
- Page 170 and 171: K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
- Page 172 and 173: L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
- Page 174 and 175: L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰
- Page 176 and 177: L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
- Page 178 and 179: L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 182 and 183: L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
- Page 184 and 185: L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat.
- Page 186 and 187: L3.3 Karpatské dubohabfiiny Ve vrc
- Page 188 and 189: L3.4 Panonské dubohabfiiny Roz‰
- Page 190 and 191: L4 SuÈové lesy vysoké byliny; na
- Page 192 and 193: L5.1 Kvûtnaté buãiny L5.1 Kvûtn
- Page 194 and 195: L5.2 Horské klenové buãiny Dg Dg
- Page 196 and 197: L5.3 Vápnomilné buãiny Struktura
- Page 198 and 199: L5.4 Acidofilní buãiny luzuloides
- Page 200 and 201: L6.1 Perialpidské bazifilní teplo
- Page 202 and 203: L6.2 Panonské teplomilné doubravy
- Page 204 and 205: L6.4 Stfiedoevropské bazifilní te
- Page 206 and 207: L6.5 Acidofilní teplomilné doubra
- Page 208 and 209: L7.1 Suché acidofilní doubravy Ek
- Page 210 and 211: L7.2 Vlhké acidofilní doubravy zp
- Page 212 and 213: L7.3 Subkontinentální borové dou
- Page 216 and 217: L8.2 Lesostepní bory Dg Dg Dg C. g
- Page 218 and 219: L8.3 Perialpidské hadcové bory Dg
- Page 220 and 221: L9.1 Horské tfitinové smrãiny L9
- Page 222 and 223: L9.2 Ra‰elinné a podmáãené sm
- Page 224 and 225: L9.3 Horské papratkové smrãiny E
- Page 226 and 227: L10.1 Ra‰elinné bfieziny typ veg
- Page 228 and 229: L10.3 Suchop˘rové bory kontinent
- Page 230 and 231: L10.4 Blatkové bory L10.4 Blatkov
- Page 232 and 233: X Biotopy silnû ovlivnûné nebo v
- Page 234 and 235: X Biotopy silnû ovlivnûné nebo v
- Page 236 and 237: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd M1
- Page 238 and 239: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd A5
- Page 240 and 241: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd T5
- Page 242 and 243: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd L7
- Page 244 and 245: Natura 2000 ➔ Biotopy Tvrdolisté
- Page 246 and 247: Smaragd ➔ Biotopy Tabulka 3. Pfie
- Page 248 and 249: Fytocenologie ➔ Biotopy 54.6 Spol
- Page 250 and 251: Fytocenologie ➔ Biotopy PUCCINELL
- Page 252 and 253: Fytocenologie ➔ Biotopy SALICETEA
- Page 254 and 255: Fytocenologie ➔ Biotopy GALIO-URT
- Page 256 and 257: Summary Fyziotyp - Physiotype. Corr
- Page 258 and 259: Literatura Frey W., Frahm J. P., Fi
- Page 260 and 261: Literatura Kopeck˘ K. & Hejn˘ S.
- Page 262 and 263: Literatura communities and habitat
L8.1 Boreokontinentální bory<br />
L8 Suché bory<br />
Dry pine forests<br />
Jifií Kolbek & Milan Chytr˘<br />
Struktura a druhové sloÏení. Primární bory<br />
s dominantní borovicí lesní (Pinus sylvestris) a ãasto<br />
s pfiímûsí dubu zimního (Quercus petraea s. lat.)<br />
nebo bfiízy bûlokoré (Betula pendula) ve stromovém<br />
patfie. Kefiové patro b˘vá obvykle chudé a jsou<br />
v nûm zastoupeni hlavnû niωí jedinci druhÛ stromového<br />
patra. Bylinné patro b˘vá u acidofilních<br />
typÛ chudé, zatímco u borÛ na bazick˘ch substrátech<br />
dosahuje vysoké druhové bohatosti i pokryvnosti.<br />
V˘znamnou diagnostickou skupinu tvofií mechorosty<br />
a li‰ejníky, a to zejména u boreokontinentálních borÛ.<br />
Ekologie. Svahy, skalní ostroÏny, vzácnûji i rovinaté,<br />
ale pfieváÏnû v˘slunné polohy na minerálnû<br />
chud˘ch i bohat˘ch substrátech od tvrd˘ch silikátov˘ch<br />
hornin aÏ po horniny vápnité a hadce.<br />
Kamenité, v˘su‰né a obvykle mûlké pÛdy nejãastûji<br />
náleÏí k rankerÛm s pomalou humifikací.<br />
Roz‰ífiení. âeská kfiídová tabule, zafiíznutá fiíãní<br />
údolí âeského masivu, hadcové ostrÛvky po celém<br />
území âR, vzácnûji i jinde. V karpatské ãásti Moravy<br />
zcela ojedinûle.<br />
L8.1 Boreokontinentální bory<br />
Boreo-continental pine forests<br />
Natura 2000. –<br />
Smaragd. –<br />
CORINE. 42.521 Subcontinental Scots pine forests,<br />
42.522 Hercynian Scots pine forests<br />
Pal. Hab. 42.521 Subcontinental Scots pine forests,<br />
42.522 Hercynian Scots pine forests<br />
EUNIS. G3.5/P-42.52 Middle European Scots pine forests<br />
Fytocenologie. Svaz Dicrano-Pinion (Libbert 1933)<br />
Matuszkiewicz 1962 (viz také L10.2 a L10.4): Dicrano-<br />
Pinetum Preising et Knapp ex Oberdorfer 1957, Cladonio<br />
rangiferinae-Pinetum sylvestris Kobendza 1930, Betulo carpaticae-<br />
Pinetum Miky‰ka 1970, Hieracio pallidi-Pinetum Stöcker 1965,<br />
Asplenio cuneifolii-Pinetum Pi‰ta 1982 prov., Cardaminopsio<br />
petraeae-Pinetum Hübl et Holzner 1977<br />
Potenciální vegetace. 41 (Sub)montánní smrkov˘ bor<br />
a smrãina na balvanit˘ch rozpadech, 42 Ostatní acidofilní bory<br />
Fyziotyp. BO Bory<br />
Lesnická typologie. 0Z Reliktní bor, 0Y Roklinov˘ bor,<br />
0C Hadcov˘ bor (viz také L8.3), 0M Chud˘ (dubov˘) bor,<br />
0P Kysel˘ jedlodubov˘ bor, 0Q Chud˘ jedlodubov˘ bor<br />
Geobiocenologie. 3 A 1–2 Pineta quercina (dubobory),<br />
4 A 1–2 Pineta lichenosa (li‰ejníkové bory), 4–5 A(D) 2–3<br />
Pineta serpentini inf. et sup. (hadcové bory n. a v. st.),<br />
5–6 A 1–2 Pineta piceosa inf. et sup. (smrkové bory n. a v. st.)<br />
Hadcov˘ substrát pÛsobí na vût‰inu stromÛ kromû borovice toxicky,<br />
a proto zde borové lesy rostou obvykle nejen na svazích, ale i na plo‰inách.<br />
Borovsko u údolní nádrÏe Îelivka.<br />
Struktura a druhové sloÏení. Dominantním<br />
druhem svûtlého stromového patra je borovice<br />
lesní (Pinus sylvestris), ãasto zakrslého vzrÛstu; obãas<br />
se objevují dal‰í dfieviny, zejména Betula pendula<br />
a Quercus petraea s. lat. Kefiové patro je vyvinuto<br />
s pokryvností zpravidla nepfievy‰ující 20 %, v nûkter˘ch<br />
porostech i chybí. Jako dal‰í dfieviny se v nûm<br />
nûkdy vyskytují Frangula alnus, Sorbus aria s. lat.<br />
a S. aucuparia subsp. aucuparia. Bylinné patro má<br />
rovnûÏ pomûrnû nízkou pokryvnost, je druhovû<br />
chudé a pfievaÏují v nûm zejména acidofilní traviny<br />
(napfi. Avenella flexuosa, Festuca ovina a Luzula<br />
luzuloides subsp. luzuloides) nebo kefiíãky (hlavnû<br />
Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea,<br />
v Labsk˘ch pískovcích i Ledum palustre). Na hadcích<br />
mÛÏe pfievládat bezkolenec modr˘ (Molinia caerulea<br />
s. lat.), zejména v místech s hlub‰í vrstvou jehliãnatého<br />
opadu. Dal‰í skupinou jsou druhy sná‰ející<br />
213
Change language