Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy<br />
zpravidla mezi 200 a <strong>40</strong>0 m n. m., fiidãeji v mûlk˘ch<br />
sníÏeninách uprostfied acidofilních buãin v nadmofisk˘ch<br />
v˘‰kách kolem 450 m (napfi. na Kfiivoklátsku).<br />
PÛdním typem jsou stfiídavû vlhké, silnû kyselé,<br />
ve spodinû zhutnûlé pseudogleje nebo pseudooglejené<br />
kambizemû, doãasnû zamokfiené stagnující<br />
sráÏkovou vodou a silnû vys˘chající v suchém létû<br />
nebo podzimu. V bezodtok˘ch sníÏeninách se tvofií<br />
kysel˘ surov˘ humus a pfii silném zamokfiení dochází<br />
k povrchovému slatinûní, kter˘m vzniká tzv. anmór.<br />
Roz‰ífiení. âastûji ve stfiedních a v˘chodních<br />
âechách v oblasti âeské tabule a na Opavsku, maloplo‰nû<br />
i na Kfiivoklátsku a v okolí Prahy, ojedinûle<br />
i jinde.<br />
50<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
51°<br />
55<br />
60<br />
50°<br />
65<br />
70<br />
49°<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení vlhk˘ch acidofilních doubrav.<br />
Poznámka k mapování. V chladnûj‰ích a vlhãích<br />
oblastech vût‰inou mezi <strong>40</strong>0 a 600 m n. m. se místy<br />
vyskytují fragmentární a smrkov˘m hospodáfistvím<br />
silnû ovlivnûné acidofilní jedlové doubravy. Jejich<br />
pfiirozené porosty tvofií jedle bûlokorá (Abies alba)<br />
a duby (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) se slabou<br />
pfiímûsí pion˘rsk˘ch dfievin Betula pendula a Sorbus<br />
aucuparia subsp. aucuparia. V bylinném patfie jsou<br />
ãasté druhy vlhk˘ch acidofilních doubrav<br />
a Calamagrostis arundinacea, Galium rotundifolium,<br />
Luzula pilosa, Mycelis muralis, Oxalis acetosella,<br />
Senecio ovatus a Viola riviniana. Z mechÛ pfievládají<br />
málo nároãné acidofyty Hypnum cupressiforme,<br />
Pleurozium schreberi a Polytrichum formosum. PÛdy<br />
jsou pseudooglejené kambizemû na minerálnû<br />
slab‰ích substrátech. Fragmenty porostÛ jsou<br />
doloÏeny pfiedev‰ím z Kfiivoklátska, Jevanské plo‰iny<br />
a Îelezn˘ch hor, jako potenciální pfiirozená vegetace<br />
jsou v‰ak pfiedpokládány na velk˘ch plochách v jiÏní<br />
polovinû âech. Vzhledem k obtíÏnosti a ãasto aÏ<br />
nemoÏnosti rozli‰ovat v terénu acidofilní doubravy<br />
Vlhké acidofilní doubravy s bezkolencem rákosovit˘m (Molinia<br />
arundinacea) se vyskytují v mûlk˘ch terénních sníÏeninách se<br />
zhutnûl˘mi, silnû kysel˘mi pseudoglejov˘mi pÛdami. âihátka u Kublova<br />
na Kfiivoklátsku.<br />
od souãasn˘ch fragmentárních porostÛ jedlov˘ch<br />
doubrav fiadíme jedlové doubravy k podjednotce<br />
vlhk˘ch acidofilních doubrav.<br />
OhroÏení. M˘cení porostÛ, pfievod na borové,<br />
pfiíp. smrkové kultury, odvodnûní drenáÏními kanály,<br />
tracheomykózy, eutrofizace.<br />
Management. Zachování pfiirozeného sloÏení<br />
stromového patra.<br />
Literatura. Mráz 1959, Samek 1962, Neuhäusl<br />
& Neuhäuslová-Novotná 1967, 1989, Moravec<br />
1998, Neuhäuslová & Sádlo in Neuhäuslová et al.<br />
1998.<br />
209
Change language