Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
L Lesy<br />
Variabilita. Porosty jsou promûnlivé hlavnû<br />
v závislosti na minerální bohatosti a vlhkosti pÛdy.<br />
Od nejroz‰ífienûj‰ího typu na ãerstv˘ch a relativnû<br />
hlub‰ích pÛdách se odli‰ují porosty ‰patného vzrÛstu<br />
na mûlk˘ch a such˘ch pÛdách skalnat˘ch svahÛ,<br />
kam pronikají i nûkteré teplomilné druhy. V zakrsl˘ch<br />
doubravách na obtíÏnû zvûtravateln˘ch, minerálnû<br />
velmi chud˘ch, mûlk˘ch a vys˘chav˘ch pÛdách<br />
typu ranker dominují acidofilní kefiíãky (Calluna<br />
vulgaris, zfiídka téÏ Vaccinium myrtillus) a ãastûji se<br />
vyskytují mechy Ceratodon purpureus, Pohlia nutans<br />
a Polytrichum piliferum.<br />
OhroÏení. M˘cení pfiirozen˘ch porostÛ, pfievod<br />
na jehliãnaté kultury, tracheomykózy, eutrofizace.<br />
Management. Zachování pfiirozené dfievinné<br />
skladby s dominancí dubÛ.<br />
Literatura. Neuhäusl & Neuhäuslová-Novotná<br />
1967, Moravec 1998, Neuhäuslová & Sádlo<br />
in Neuhäuslová et al. 1998.<br />
Druhová kombinace<br />
Stromové a kefiové patro<br />
Dm<br />
Dm<br />
Betula pendula – bfiíza bûlokorá<br />
Frangula alnus – kru‰ina ol‰ová<br />
Quercus petraea s. lat. – dub zimní<br />
Q. robur – dub letní<br />
Bylinné patro<br />
Dm Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká<br />
Calamagrostis arundinacea – tfitina rákosovitá<br />
Dg Dm Calluna vulgaris – vfies obecn˘<br />
Dm Festuca ovina – kostfiava ovãí<br />
Dg Genista germanica – kruãinka nûmecká<br />
G. tinctoria – kruãinka barvífiská<br />
Hieracium lachenalii – jestfiábník LachenalÛv<br />
H. murorum – jestfiábník zední<br />
H. sabaudum – jestfiábník savojsk˘<br />
Dg Dm Luzula luzuloides subsp. luzuloides – bika hajní<br />
pravá<br />
Melampyrum pratense – ãern˘‰ luãní<br />
Dm Poa nemoralis – lipnice hajní<br />
Dg Silene nutans – silenka nicí<br />
Sorbus aucuparia subsp. aucuparia – jefiáb ptaãí<br />
prav˘<br />
Dm Vaccinium myrtillus – borÛvka<br />
Veronica officinalis – rozrazil lékafisk˘<br />
Mechorosty<br />
Dicranum scoparium – dvouhrotec chvostnat˘<br />
Pleurozium schreberi – travník SchreberÛv<br />
Polytrichum formosum – ploník ztenãen˘<br />
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy<br />
Wet acidophilous oak forests<br />
Natura 2000. 9190 Old acidophilous oak woods with Quercus<br />
robur on sandy plains<br />
Smaragd. 41.5 Acidophilous oak forests (viz také L7.1, L7.3<br />
a L7.4)<br />
CORINE. 41.57 Medio-European acidophilous oak forests<br />
Pal. Hab. 41.57141 Peri-Bohemian giant moorgrass sessile<br />
oak forest<br />
EUNIS. G1.8/P-41.57 Medio-European acidophilous oak<br />
forests<br />
Fytocenologie. Svaz Genisto germanicae-Quercion<br />
Neuhäusl et Neuhäuslová-Novotná 1967 (viz také L6.5, L7.1,<br />
L7.3 a L7.4): Molinio arundinaceae-Quercetum Samek 1962,<br />
Abieti-Quercetum Mráz 1959<br />
Potenciální vegetace. 37 Bezkolencová doubrava<br />
Fyziotyp. AD Acidofilní doubravy<br />
Lesnická typologie. 0O SvûÏí jedlodubov˘ bor (kromû 0O9),<br />
1P SvûÏí bfiezová doubrava (viz také L3.1 a L3.4),<br />
1Q Bfiezová doubrava, 2O Jedlobuková doubrava<br />
(viz také L3.1 a L3.3), 2P Kyselá jedlová doubrava,<br />
2Q Chudá jedlová doubrava, 2T Podmáãená chudá jedlová<br />
doubrava, 2G Podmáãená jedlová doubrava, 3P Kyselá<br />
jedlová doubrava (smrková), 3Q Chudá jedlová doubrava,<br />
3T Podmáãená chudá jedlová doubrava, 3G Podmáãená<br />
jedlová doubrava (smrková)<br />
Geobiocenologie. 2–3 A–AB 4 Betuli-querceta roboris sup.<br />
(bfiezové doubravy v. st.), (3)4 A (3)4 Querci-abieta<br />
piceosa (smrko-dubové jedliny), (3)4 AB (3)4 Abietiquerceta<br />
roboris-piceae (smrko-jedlové doubravy)<br />
Struktura a druhové sloÏení. Porosty tvofiené<br />
dominantním dubem letním (Quercus robur)<br />
s pfiímûsí Betula pendula, Pinus sylvestris, Quercus<br />
petraea s. lat. a mnoh˘ch dfievin severoevropsk˘ch<br />
boreálních lesÛ (Betula pubescens, Populus tremula,<br />
Sorbus aucuparia subsp. aucuparia, pfiípadnû i Picea<br />
abies). V kefiovém patfie se ãasto vyskytuje kru‰ina<br />
ol‰ová (Frangula alnus). V bylinném patfie dominuje<br />
bezkolenec rákosovit˘ (Molinia arundinacea), pfiípadnû<br />
ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), doprovázené<br />
druhy vlhk˘ch kysel˘ch pÛd (napfi. Lysimachia vulgaris<br />
a Potentilla erecta). Pravidelnû je vyvinuto mechové<br />
patro.<br />
Ekologie. Mûlké terénní sníÏeniny, plo‰iny, bezodtoké<br />
mûlké úÏlabiny v níÏinách a pahorkatinách,<br />
208
Change language