fulltext pdf file (40 MB)
Share Embed Flag
Download ePaper

fulltext pdf file (40 MB)

fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)

sci.muni.cz
28.06.2014 Views

L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy Peri-Alpidic basiphilous thermophilous oak forests Natura 2000. 91H0 * Pannonian white-oak woods – prioritní stanovi‰tû Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak woods (viz také L6.2, L6.3, L6.4 a L6.5) CORINE. – Pal. Hab. 41.7374 Pannonian white oak woods EUNIS. G1.9/P-41.73 Eastern white oak woods Fytocenologie. Svaz Quercion pubescenti-petraeae Br.-Bl. 1932: Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis Jakucs et Fekete 1957, Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis Klika 1932, Corno-Quercetum Máthé et Kovács 1962 Potenciální vegetace. 28 Hrachorová a/nebo kamejková doubrava, 29 Mahalebková a/nebo dfiínová doubrava Fyziotyp. XD Xerotermní doubravy Lesnická typologie. 1C Suchá habrová doubrava (viz také L3.1, L3.4, L6.2, L6.4 a L6.5), 1H6 Habrodfiínová doubrava kamejková (viz také L6.2 a L6.4), 1X Dfiínová doubrava (viz také L6.2 a L6.4) Geobiocenologie. 1–2 D 2(3) Corni-querceta petraeaepubescentis inf. et sup. (dfiínové doubravy n. a v. st.) (viz také K3), 1 D 1 Corni-querceta petraeae-pubescentis humilia (zakrslé dfiínové doubravy) (viz také K4), 2 BD 1–2 Fagi-querceta tiliae humilia (zakrslé lipo-bukové doubravy) Crataegus monogyna, Ligustrum vulgare a dal‰ími druhy. Duby jsou niωího vzrÛstu, zatímco kefie na porostních svûtlinách nûkdy dosahují aÏ v˘‰ky stromového patra. Bylinné patro je druhovû bohaté, dominují v nûm zpravidla Brachypodium pinnatum, Carex humilis, Lithospermum purpurocaeruleum nebo Vincetoxicum hirundinaria. Kromû dominant se v nûm vyskytuje mnoho druhÛ jihoevropského a jihov˘chodoevropského roz‰ífiení. Mechové patro je vyvinuto nev˘raznû. Ekologie. V˘slunné svahy v tepl˘ch a such˘ch oblastech na minerálnû bohat˘ch horninách (vápence, ãediãe a vzácnûji i jiné vulkanity, slínovce, vápnité pískovce a slepence) v nadmofisk˘ch v˘‰kách nejãastûji do 400 m, na mezoklimaticky pfiíhodn˘ch místech i v˘‰e. PÛdy jsou mûlké rendziny, pararendziny a rankery. 50 55 60 40 45 50 55 60 65 70 75 51° 50° 65 70 49° 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení perialpidsk˘ch bazifilních teplomiln˘ch doubrav. Roz‰ífiení. Vulkanické kopce âeského stfiedohofií, okolí Prahy, âesk˘ kras, Kfiivoklátsko, Podûbradsko, Moravsk˘ kras, okolí Ti‰nova, Moravského Krumlova, Znojma, Mikulova, Valtic a Hustopeãí, ojedinûlé fragmenty u StráÏnice a Mohelnice. V ‰ipákov˘ch doubravách na vápenci se místy vyskytují svûtliny s vegetací such˘ch lesních lemÛ. Velká hora u Karl‰tejna v âeském krasu, v pozadí vrch Doutnáã s rozsáhlou enklávou such˘ch trávníkÛ uprostfied ‰ipákov˘ch doubrav. Struktura a druhové sloÏení. Svûtlé lesy s ‰ipákem (Quercus pubescens s. lat.), na ménû such˘ch pÛdách nebo v makroklimaticky vlhãích oblastech také s dubem zimním (Q. petraea s. lat.). Bohatû je vyvinuto kefiové patro s Cornus mas, OhroÏení. Oborní chov zvûfie a pfiezvûfiení i mimo obory, pfievody na borové monokultury, invaze akátu (Robinia pseudacacia), tracheomykózy, eutrofizace. Management. Zachování pfiirozené druhové skladby, probírka star‰ích zapojen˘ch porostÛ, udrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie. Literatura. BlaÏková 1997, Chytr˘ 1997b, Chytr˘ & Horák 1997, Chytr˘ et al. in Neuhäuslová et al. 1998, Chytr˘ in Moravec et al. 2000. 199

L Lesy Druhová kombinace Stromové a kefiové patro Dg Dm Dg Dm Dg Acer campestre – javor babyka Cornus mas – svída dfiín Crataegus monogyna – hloh jednosemenn˘ Ligustrum vulgare – ptaãí zob obecn˘ Quercus petraea s. lat. – dub zimní Q. pubescens s. lat. – ‰ipák Sorbus torminalis – jefiáb bfiek Viburnum lantana – kalina tu‰alaj Bylinné patro Anthericum ramosum – bûlozáfika vûtvitá Asperula tinctoria – mafiinka barvífiská Dg Aster amellus – hvûzdnice chlumní Dm Brachypodium pinnatum – váleãka prapofiitá Bupleurum falcatum – prorostlík srpovit˘ Dm Carex humilis – ostfiice nízká C. michelii – ostfiice Micheliova Dg Clematis recta – plamének pfiím˘ Clinopodium vulgare – klinopád obecn˘ Dg Dictamnus albus – tfiemdava bílá Euphorbia cyparissias – pry‰ec chvojka Festuca rupicola – kostfiava Ïlábkatá Fragaria viridis – jahodník trávnice Dg Galium glaucum – svízel siv˘ Dg Geranium sanguineum – kakost krvav˘ Inula ensifolia – oman meãolist˘ Dg I. hirta – oman srstnat˘ Dg Lathyrus pannonicus subsp. collinus – hrachor panonsk˘ chlumní Dg Lithospermum purpurocaeruleum – kamejka modronachová Dg Melampyrum cristatum – ãern˘‰ hfiebenit˘ Origanum vulgare – dobromysl obecná Polygonatum odoratum – kokofiík vonn˘ Primula veris – prvosenka jarní Dg Salvia pratensis – ‰alvûj luãní Securigera varia – ãiãorka pestrá Dg Silene nemoralis – silenka hajní Dg Stachys recta – ãistec pfiím˘ Tanacetum corymbosum – fiimbaba chocholiãnatá Teucrium chamaedrys – oÏanka kalamandra Trifolium alpestre – jetel alpínsk˘ Dg Veronica teucrium – rozrazil oÏankovit˘ Dm Vincetoxicum hirundinaria – tolita lékafiská Viola hirta – violka srstnatá L6.2 Panonské teplomilné doubravy na spra‰i Pannonian thermophilous oak forests on loess Natura 2000. 91I0 * Euro-Siberian steppe oak woods – prioritní stanovi‰tû (viz také L6.3, L6.4 a L6.5) Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak woods (viz také L6.1, L6.3, L6.4 a L6.5) CORINE. – Pal. Hab. 41.7A211 Pannonic loess steppe oak woods EUNIS. G1.9/P-41.7A Euro-Siberian steppe oak woods Fytocenologie. Svaz Aceri tatarici-Quercion Zólyomi 1957 (viz také L6.3): Quercetum pubescenti-roboris (Zólyomi 1957) Michalko et DÏatko 1965 Potenciální vegetace. 31 Spra‰ová doubrava s Quercus petraea, Q. pubescens, Q. robur Fyziotyp. XD Xerotermní doubravy Lesnická typologie. 1X Dfiínová doubrava (viz také L6.1 a L6.4), 1C Suchá habrová doubrava (viz také L3.1, L3.4, L6.1, L6.4 a L6.5), 1H Spra‰ová habrová doubrava (viz také L3.1, L6.1 a L6.4) Geobiocenologie. 1 B 3 Querceta typica (typické doubravy) (viz také K3, L3.1, L3.4 a L6.4), 1 BD 3 Ligustri-querceta (doubravy s ptaãím zobem) (viz také K3, K4, L3.4 a L6.4), 1 BC 3 Aceri campestris-querceta (babykové doubravy) (viz také K3, L3.4 a L6.3) Panonská teplomilná doubrava na spra‰ov˘ch plo‰inách a mírn˘ch svazích Milovického lesa u Mikulova. Struktura a druhové sloÏení. Rozvolnûné teplomilné doubravy s dubem zimním (Quercus petraea s. lat.), ‰ipákem (Q. pubescens s. lat.) a dubem letním (Q. robur), vzácnû také s pfiímûsí dubu ceru (Q. cerris). Kefiové patro s Acer campestre, Cornus sanguinea, Ligustrum vulgare a dal‰ími druhy je v pfiirozen˘ch porostech bohatû vyvinuto, pfii dne‰ním vysokém pfiezvûfiení v‰ak na mnoh˘ch místech chybí. Bylinné patro je pfiirozenû druhovû bohaté, v pfiezvûfien˘ch lesích v‰ak ãasto ochuzené 200

L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy<br />

L6.1 Perialpidské bazifilní<br />

teplomilné doubravy<br />

Peri-Alpidic basiphilous thermophilous oak forests<br />

Natura 2000. 91H0 * Pannonian white-oak woods – prioritní<br />

stanovi‰tû<br />

Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak<br />

woods (viz také L6.2, L6.3, L6.4 a L6.5)<br />

CORINE. –<br />

Pal. Hab. 41.7374 Pannonian white oak woods<br />

EUNIS. G1.9/P-41.73 Eastern white oak woods<br />

Fytocenologie. Svaz Quercion pubescenti-petraeae<br />

Br.-Bl. 1932: Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis Jakucs<br />

et Fekete 1957, Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis<br />

Klika 1932, Corno-Quercetum Máthé et Kovács 1962<br />

Potenciální vegetace. 28 Hrachorová a/nebo kamejková<br />

doubrava, 29 Mahalebková a/nebo dfiínová doubrava<br />

Fyziotyp. XD Xerotermní doubravy<br />

Lesnická typologie. 1C Suchá habrová doubrava (viz také L3.1,<br />

L3.4, L6.2, L6.4 a L6.5), 1H6 Habrodfiínová doubrava<br />

kamejková (viz také L6.2 a L6.4), 1X Dfiínová doubrava<br />

(viz také L6.2 a L6.4)<br />

Geobiocenologie. 1–2 D 2(3) Corni-querceta petraeaepubescentis<br />

inf. et sup. (dfiínové doubravy n. a v. st.)<br />

(viz také K3), 1 D 1 Corni-querceta petraeae-pubescentis humilia<br />

(zakrslé dfiínové doubravy) (viz také K4), 2 BD 1–2<br />

Fagi-querceta tiliae humilia (zakrslé lipo-bukové doubravy)<br />

Crataegus monogyna, Ligustrum vulgare a dal‰ími druhy.<br />

Duby jsou niωího vzrÛstu, zatímco kefie na porostních<br />

svûtlinách nûkdy dosahují aÏ v˘‰ky stromového<br />

patra. Bylinné patro je druhovû bohaté, dominují<br />

v nûm zpravidla Brachypodium pinnatum, Carex humilis,<br />

Lithospermum purpurocaeruleum nebo Vincetoxicum<br />

hirundinaria. Kromû dominant se v nûm vyskytuje<br />

mnoho druhÛ jihoevropského a jihov˘chodoevropského<br />

roz‰ífiení. Mechové patro je vyvinuto<br />

nev˘raznû.<br />

Ekologie. V˘slunné svahy v tepl˘ch a such˘ch oblastech<br />

na minerálnû bohat˘ch horninách (vápence,<br />

ãediãe a vzácnûji i jiné vulkanity, slínovce, vápnité<br />

pískovce a slepence) v nadmofisk˘ch v˘‰kách nejãastûji<br />

do <strong>40</strong>0 m, na mezoklimaticky pfiíhodn˘ch<br />

místech i v˘‰e. PÛdy jsou mûlké rendziny, pararendziny<br />

a rankery.<br />

50<br />

55<br />

60<br />

<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />

51°<br />

50°<br />

65<br />

70<br />

49°<br />

12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />

Roz‰ífiení perialpidsk˘ch bazifilních teplomiln˘ch doubrav.<br />

Roz‰ífiení. Vulkanické kopce âeského stfiedohofií,<br />

okolí Prahy, âesk˘ kras, Kfiivoklátsko, Podûbradsko,<br />

Moravsk˘ kras, okolí Ti‰nova, Moravského Krumlova,<br />

Znojma, Mikulova, Valtic a Hustopeãí, ojedinûlé<br />

fragmenty u StráÏnice a Mohelnice.<br />

V ‰ipákov˘ch doubravách na vápenci se místy vyskytují svûtliny s vegetací<br />

such˘ch lesních lemÛ. Velká hora u Karl‰tejna v âeském krasu, v pozadí<br />

vrch Doutnáã s rozsáhlou enklávou such˘ch trávníkÛ uprostfied<br />

‰ipákov˘ch doubrav.<br />

Struktura a druhové sloÏení. Svûtlé lesy<br />

s ‰ipákem (Quercus pubescens s. lat.), na ménû<br />

such˘ch pÛdách nebo v makroklimaticky vlhãích<br />

oblastech také s dubem zimním (Q. petraea s. lat.).<br />

Bohatû je vyvinuto kefiové patro s Cornus mas,<br />

OhroÏení. Oborní chov zvûfie a pfiezvûfiení i mimo<br />

obory, pfievody na borové monokultury, invaze<br />

akátu (Robinia pseudacacia), tracheomykózy, eutrofizace.<br />

Management. Zachování pfiirozené druhové<br />

skladby, probírka star‰ích zapojen˘ch porostÛ,<br />

udrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie.<br />

Literatura. BlaÏková 1997, Chytr˘ 1997b, Chytr˘<br />

& Horák 1997, Chytr˘ et al. in Neuhäuslová et al.<br />

1998, Chytr˘ in Moravec et al. 2000.<br />

199

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!