fulltext pdf file (40 MB)
Share Embed Flag
Download ePaper

fulltext pdf file (40 MB)

fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)

sci.muni.cz
28.06.2014 Views

L5.4 Acidofilní buãiny luzuloides a Vaccinium myrtillus) a pravidelnû se vyskytují druhy vázané na buãiny (Gymnocarpium dryopteris, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea aj.). Ve vy‰‰ích nadmofisk˘ch v˘‰kách dominuje nejãastûji tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a vyskytují se dal‰í horské druhy (Blechnum spicant, Dryopteris dilatata, Homogyne alpina, Huperzia selago, Luzula sylvatica, Lycopodium annotinum aj.). V acidofilních buãinách Ostravské pánve se ãastûji vyskytuje ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa) a v podrostu pfievládají Carex brizoides, Impatiens noli-tangere a Oxalis acetosella. Mechorosty (napfi. Dicranum scoparium a Polytrichum spp.) rostou v men‰ích pol‰táfiích hlavnû na kamenech a padl˘ch kmenech. Ekologie. Mírné i strmûj‰í svahy s minerálnû chud˘mi pÛdami na kysel˘ch silikátov˘ch horninách krystalinika, hlavnû na Ïulách, rulách, svorech a fylitech, dále na proterozoick˘ch a paleozoick˘ch bfiidlicích, kfiemencích, buliÏnících, slepencích, paleoryolitech, znûlcích a pískovcích. Na minerálnû bohat‰ích horninách rostou acidofilní buãiny na exponovan˘ch svazích a hfibetech ochuzen˘ch o Ïiviny. Mineralizace opadu a kolobûh Ïivin jsou pomalé. Acidofilní buãiny se vyskytují v nadmofisk˘ch v˘‰kách 450–1200 m a v˘jimeãnû sestupují na severních svazích a ve stinn˘ch roklích i do niωích poloh (napfi. v Labsk˘ch pískovcích). V Ostravské pánvi v‰ak rostou na kysel˘ch pseudoglejích jiÏ od 200 m n. m. 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení acidofilních buãin. Roz‰ífiení. Hojnû v suprakolinních aÏ montánních polohách âeského masivu, hlavnû v âeském a Slavkovském lese, na ·umavû, v Kru‰n˘ch, LuÏick˘ch a Jizersk˘ch horách, Krkono‰ích a Podkrkono‰í, Orlick˘ch horách, na Kfiivoklátsku, v Îelezn˘ch horách, na âeskomoravské vrchovinû, v Hrubém Jeseníku, Rychlebsk˘ch horách, 51° 50° 49° Nahé buãiny s pÛdou krytou souvislou vrstvou bukového listí a bez bylinného patra se mapují jako acidofilní buãiny. Ostravské pánvi a vzácnûji i jinde. V moravsk˘ch Karpatech jsou vzhledem k charakteru geologického podloÏí roz‰ífieny spí‰e kvûtnaté buãiny; men‰í oblasti v˘skytu acidofilních buãin jsou v Moravskoslezsk˘ch Beskydech. Variabilita. Podle nadmofiské v˘‰ky a zastoupení montánních druhÛ se rozli‰ují podhorské acidofilní buãiny s bikou hajní pravou (Luzula luzuloides subsp. luzuloides) a horské acidofilní smrkové buãiny s tfitinou chloupkatou (Calamagrostis villosa). Na severní Moravû, zvlá‰tû v Beskydech, se v horsk˘ch acidofilních buãinách vyskytuje hojnûji tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), která je ãastá i v acidofilních buãinách na vrcholech severoãesk˘ch vulkanick˘ch kopcÛ. Na kamenit˘ch pÛdách a sutích silikátov˘ch hornin rostou druhovû chudé acidofilní buãiny s vysokou pokryvností kapradin. Na pseudoglejích v Ostravské pánvi mají acidofilní buãiny v˘raznou pfiímûs dubu letního (Quercus robur), pfiípadnû i ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa), a v jejich bylinném patfie pfievládá ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides). Poznámka k mapování. K acidofilním buãinám jsou fiazeny také druhovû chudé acidofilní jedliny. Kromû vy‰‰ího podílu jedle ve stromovém patfie jsou indikovány v˘skytem druhÛ Carex brizoides, C. digitata, C. pilulifera, C. remota, C. sylvatica, Galium 197

L Lesy rotundifolium, Juncus effusus, Luzula pilosa, Maianthemum bifolium, Melica nutans a Moehringia trinervia. V souãasnosti jsou jedliny vzhledem k plo‰nému odumírání jedle a pfievodÛm porostÛ na smrkové monokultury jiÏ natolik vzácné a fragmentární, Ïe je prakticky nemoÏné je mapovat jako aktuální vegetaci, i kdyÏ na nûkter˘ch místech jedle úspû‰nû regeneruje. OhroÏení. Pfievod na jehliãnaté kultury, pfiezvûfiení, ruderalizace. Management. UdrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie, ochrana pfiirozeného zmlazení. Literatura. Husová & Moravec in Moravec et al. 1982, Moravec et al. in Neuhäuslová et al. 1998, Moravec & Husová in Moravec et al. 2000. Druhová kombinace Stromové a kefiové patro Abies alba – jedle bûlokorá Acer pseudoplatanus – javor klen Dg Dm Fagus sylvatica – buk lesní Picea abies – smrk ztepil˘ Bylinné patro Athyrium filix-femina – papratka samiãí Dg Dm Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká Dg Dm Calamagrostis arundinacea – tfitina rákosovitá Dg Dm C. villosa – tfitina chloupkatá Dg Dm Carex brizoides – ostfiice tfieslicovitá Dm Dryopteris dilatata – kapraì rozloÏená D. filix-mas – kapraì samec Gymnocarpium dryopteris – bukovník kapraìovit˘ Hieracium murorum – jestfiábník zední Dg Luzula luzuloides subsp. luzuloides – bika hajní pravá Maianthemum bifolium – pstroãek dvoulist˘ Melampyrum pratense – ãern˘‰ luãní Oxalis acetosella – ‰Èavel kysel˘ Poa nemoralis – lipnice hajní Polygonatum verticillatum – kokofiík pfieslenit˘ Prenanthes purpurea – vûsenka nachová Senecio ovatus s. lat. – starãek vejãit˘ Dg Dm Vaccinum myrtillus – borÛvka Veronica officinalis – rozrazil lékafisk˘ L6 Teplomilné doubravy Thermophilous oak forests Milan Chytr˘ Struktura a druhové sloÏení. Svûtlé lesy s dubem zimním (Quercus petraea s. lat.), dubem letním (Q. robur), ‰ipákem (Q. pubescens s. lat.) a na jiÏní Moravû vzácnû i s dubem cerem (Q. cerris). Jiné druhy stromÛ jsou vzácnû pfiimí‰eny v niωí úrovni stromového patra. Kefiové patro je dobfie vyvinuté a druhovû bohaté, v pfiezvûfien˘ch porostech v‰ak mÛÏe i chybût. RovnûÏ bylinné patro je druhovû velmi bohaté; kombinují se v nûm teplomilné druhy jihoevropského, kontinentálního i stfiedoevropského roz‰ífiení s druhy mezofilních lesÛ a druhy such˘ch trávníkÛ. Mechové patro je vyvinuto spí‰e sporadicky, vût‰í pokryvnosti dosahuje pouze v rozvolnûn˘ch doubravách na skalnat˘ch svazích silikátov˘ch hornin. Ekologie. Mûlké i hlub‰í pÛdy na rÛzn˘ch druzích hornin, vÏdy v‰ak su‰‰í a s pomalej‰ím kolobûhem Ïivin neÏ u buãin nebo dubohabfiin. V nejteplej‰ích a nejsu‰‰ích níÏinách a pahorkatinách tvofií teplomilné doubravy i velkoplo‰né porosty na mírn˘ch svazích nebo plo‰inách, v chladnûj‰ích a vlhãích oblastech suprakolinního stupnû jsou v‰ak vázány témûfi v˘hradnû na strmûj‰í, jiÏnû orientované svahy, kde tvofií maloplo‰né porosty, obklopené nejãastûji dubohabfiinami. V‰echny typy teplomiln˘ch doubrav byly v minulosti tûÏeny zpravidla na palivové dfiíví a obnovovaly se z pafiezov˘ch v˘mladkÛ. Roz‰ífiení. âeské stfiedohofií, dolní Poohfií, okolí Prahy, âesk˘ kras, Kfiivoklátsko, okolí Plznû, Pootaví, okolí âeského Krumlova, Posázaví, Kokofiínsko, dolní Pojizefií, povodí Cidliny, v˘chodoãeské Polabí, v˘chodní okraj Drahanské vrchoviny a jiÏní Morava od Brna na jih, jihozápad a jihov˘chod. 198

L Lesy<br />

rotundifolium, Juncus effusus, Luzula pilosa,<br />

Maianthemum bifolium, Melica nutans a Moehringia<br />

trinervia. V souãasnosti jsou jedliny vzhledem<br />

k plo‰nému odumírání jedle a pfievodÛm porostÛ<br />

na smrkové monokultury jiÏ natolik vzácné a fragmentární,<br />

Ïe je prakticky nemoÏné je mapovat jako<br />

aktuální vegetaci, i kdyÏ na nûkter˘ch místech jedle<br />

úspû‰nû regeneruje.<br />

OhroÏení. Pfievod na jehliãnaté kultury, pfiezvûfiení,<br />

ruderalizace.<br />

Management. UdrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie,<br />

ochrana pfiirozeného zmlazení.<br />

Literatura. Husová & Moravec in Moravec et al.<br />

1982, Moravec et al. in Neuhäuslová et al. 1998,<br />

Moravec & Husová in Moravec et al. 2000.<br />

Druhová kombinace<br />

Stromové a kefiové patro<br />

Abies alba – jedle bûlokorá<br />

Acer pseudoplatanus – javor klen<br />

Dg Dm Fagus sylvatica – buk lesní<br />

Picea abies – smrk ztepil˘<br />

Bylinné patro<br />

Athyrium filix-femina – papratka samiãí<br />

Dg Dm Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká<br />

Dg Dm Calamagrostis arundinacea – tfitina rákosovitá<br />

Dg Dm C. villosa – tfitina chloupkatá<br />

Dg Dm Carex brizoides – ostfiice tfieslicovitá<br />

Dm Dryopteris dilatata – kapraì rozloÏená<br />

D. filix-mas – kapraì samec<br />

Gymnocarpium dryopteris – bukovník kapraìovit˘<br />

Hieracium murorum – jestfiábník zední<br />

Dg Luzula luzuloides subsp. luzuloides – bika hajní pravá<br />

Maianthemum bifolium – pstroãek dvoulist˘<br />

Melampyrum pratense – ãern˘‰ luãní<br />

Oxalis acetosella – ‰Èavel kysel˘<br />

Poa nemoralis – lipnice hajní<br />

Polygonatum verticillatum – kokofiík pfieslenit˘<br />

Prenanthes purpurea – vûsenka nachová<br />

Senecio ovatus s. lat. – starãek vejãit˘<br />

Dg Dm Vaccinum myrtillus – borÛvka<br />

Veronica officinalis – rozrazil lékafisk˘<br />

L6 Teplomilné doubravy<br />

Thermophilous oak forests<br />

Milan Chytr˘<br />

Struktura a druhové sloÏení. Svûtlé lesy<br />

s dubem zimním (Quercus petraea s. lat.), dubem<br />

letním (Q. robur), ‰ipákem (Q. pubescens s. lat.)<br />

a na jiÏní Moravû vzácnû i s dubem cerem (Q. cerris).<br />

Jiné druhy stromÛ jsou vzácnû pfiimí‰eny v niωí<br />

úrovni stromového patra. Kefiové patro je dobfie<br />

vyvinuté a druhovû bohaté, v pfiezvûfien˘ch porostech<br />

v‰ak mÛÏe i chybût. RovnûÏ bylinné patro je<br />

druhovû velmi bohaté; kombinují se v nûm teplomilné<br />

druhy jihoevropského, kontinentálního i stfiedoevropského<br />

roz‰ífiení s druhy mezofilních lesÛ<br />

a druhy such˘ch trávníkÛ. Mechové patro je vyvinuto<br />

spí‰e sporadicky, vût‰í pokryvnosti dosahuje<br />

pouze v rozvolnûn˘ch doubravách na skalnat˘ch<br />

svazích silikátov˘ch hornin.<br />

Ekologie. Mûlké i hlub‰í pÛdy na rÛzn˘ch druzích<br />

hornin, vÏdy v‰ak su‰‰í a s pomalej‰ím kolobûhem<br />

Ïivin neÏ u buãin nebo dubohabfiin. V nejteplej‰ích<br />

a nejsu‰‰ích níÏinách a pahorkatinách tvofií teplomilné<br />

doubravy i velkoplo‰né porosty na mírn˘ch<br />

svazích nebo plo‰inách, v chladnûj‰ích a vlhãích<br />

oblastech suprakolinního stupnû jsou v‰ak vázány<br />

témûfi v˘hradnû na strmûj‰í, jiÏnû orientované svahy,<br />

kde tvofií maloplo‰né porosty, obklopené nejãastûji<br />

dubohabfiinami. V‰echny typy teplomiln˘ch doubrav<br />

byly v minulosti tûÏeny zpravidla na palivové dfiíví<br />

a obnovovaly se z pafiezov˘ch v˘mladkÛ.<br />

Roz‰ífiení. âeské stfiedohofií, dolní Poohfií, okolí<br />

Prahy, âesk˘ kras, Kfiivoklátsko, okolí Plznû,<br />

Pootaví, okolí âeského Krumlova, Posázaví,<br />

Kokofiínsko, dolní Pojizefií, povodí Cidliny, v˘chodoãeské<br />

Polabí, v˘chodní okraj Drahanské vrchoviny<br />

a jiÏní Morava od Brna na jih, jihozápad a jihov˘chod.<br />

198

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!