fulltext pdf file (40 MB)

L5.3 Vápnomilné buãiny
Struktura a druhové sloÏení. Lesy s pfievládajícím
bukem lesním (Fagus sylvatica) a nûkdy s pfiímûsí
dal‰ích listnat˘ch dfievin (Acer platanoides,
A. pseudoplatanus, Carpinus betulus, Tilia cordata aj.),
pfiípadnû také jedle bûlokoré (Abies alba). Kefiové
patro je vyvinuto ãasto, ale má zpravidla malou
pokryvnost. Kromû bukového zmlazení se v nûm
ãastûji vyskytují Cornus sanguinea a Daphne mezereum.
V bylinném patfie pfievládají mezofilní lesní druhy
(Galium odoratum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus,
Mercurialis perennis aj.), na rozdíl od jin˘ch buãin jsou
v‰ak ãastûji zastoupeny vstavaãovité (Cephalanthera
damasonium, C. rubra, Epipactis helleborine s. lat.,
Neottia nidus-avis aj.) a nûkteré teplomilnûj‰í druhy
typické jinak spí‰e pro dubohabfiiny (Campanula persicifolia,
C. rapunculoides, Carex digitata, Convallaria majalis,
Galium sylvaticum, Tanacetum corymbosum aj.). Ve
fragmentech vápnomiln˘ch buãin v údolí Mohelky
pod âesk˘m Dubem a v âeském ráji se jako dominanta
podrostu uplatÀuje pûchava vápnomilná
(Sesleria albicans). Mechorosty rostou spí‰e na vyãnívajících
kamenech nebo na bázích kmenÛ neÏ
na pÛdním povrchu.
Ekologie. Svahy na vápencích, vzácnûji téÏ na opukách
a vápnit˘ch pískovcích, kde se vyvíjí mûlká pÛda
typu rendzina, pfiípadnû pararendzina. PÛdy jsou
vys˘chavûj‰í neÏ u jin˘ch typÛ buãin, a proto je
stromové patro ãasto niωí a rozvolnûnûj‰í. Na plo-
‰inách s hlub‰ími pÛdami b˘vají vápnomilné buãiny
nahrazeny kvûtnat˘mi buãinami. Porosty se vyskytují
vût‰inou maloplo‰nû v pahorkatinách aÏ podhÛfiích
v nadmofisk˘ch v˘‰kách mezi 300 a 600 m.
50
55
60
65
70
40 45 50 55 60 65 70 75
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
Roz‰ífiení vápnomiln˘ch buãin.
Roz‰ífiení. Roztrou‰enû v oblastech s v˘skytem
vápencÛ a vápnit˘ch hornin, zejména v âeském krasu,
DÏbánu, na Je‰tûdském hfibetu, po‰umavsk˘ch
vápencích, v Moravském a Javofiíãském krasu,
51°
50°
49°
v podhÛfií Hrubého Jeseníku, vzácnû ve v˘chodní
ãásti âeské kfiídové tabule a v Poorliãí.
Poznámka k mapování. V kvûtnat˘ch buãinách
na fly‰i v moravsk˘ch Karpatech se místy vyskytují
okrotice (Cephalanthera spp.) a dal‰í vstavaãovité.
Jde zpravidla o umûle prosvûtlené porosty ovlivnûné
blízkostí minerálního pramene. Pokud dominuje
ostfiice chlupatá (Carex pilosa) a chybûjí teplomilné
druhy, nefiadí se tyto porosty k vápnomiln˘m, ale
ke kvûtnat˘m buãinám.
OhroÏení. Pfievod na jehliãnaté kultury, pfiezvûfiení,
ruderalizace.
Management. UdrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie,
ochrana pfiirozeného zmlazení.
Literatura. Moravec in Moravec et al. 1982,
Moravec in Neuhäuslová et al. 1998, Moravec
& Husová in Moravec et al. 2000.
Druhová kombinace
Stromové a kefiové patro
Dg Dm
Cornus sanguinea – svída krvavá
Daphne mezereum – l˘kovec jedovat˘
Fagus sylvatica – buk lesní
Bylinné patro
Actaea spicata – samorostlík klasnat˘
Campanula persicifolia – zvonek broskvolist˘
C. rapunculoides – zvonek fiepkovit˘
Dg Cephalanthera damasonium – okrotice bílá
Dg C. longifolia – okrotice dlouholistá
Dg C. rubra – okrotice ãervená
Convallaria majalis – konvalinka vonná
Corallorhiza trifida – korálice trojklaná
Dg Epipactis helleborine s. lat. – kru‰tík ‰irolist˘
Galium odoratum – mafiinka vonná
G. sylvaticum – svízel lesní
Hedera helix – bfieãÈan popínav˘
Hepatica nobilis – jaterník trojlaloãn˘
Hieracium murorum – jestfiábník zední
Lathyrus vernus – hrachor lecha
Mercurialis perennis – baÏanka vytrvalá
Dg Neottia nidus-avis – hlístník hnízdák
Orthilia secunda – hru‰tice jednostranná
Poa nemoralis – lipnice hajní
Prenanthes purpurea – vûsenka nachová
Tanacetum corymbosum – fiimbaba chocholiãnatá
195