fulltext pdf file (40 MB)

L5.1 Kvûtnaté buãiny
L5.1 Kvûtnaté buãiny
Herb-rich beech forests
Natura 2000. 9130 Asperulo-Fagetum beech forests
Smaragd. 41.1 Beech forests (viz také L5.2, L5.3 a L5.4)
CORINE. 41.13 Neutrophilous beech forests
Pal. Hab. 41.13 Medio-European neutrophile beech forests
EUNIS. G1.7/P-41.13 Medio-European neutrophile beech forests
Fytocenologie. Svaz Fagion Luquet 1926, podsvaz
Eu-Fagenion Oberdorfer 1957: Tilio platyphylli-Fagetum
Klika 1939, Tilio cordatae-Fagetum Mráz 1960, Melico-Fagetum
Seibert 1954, Carici pilosae-Fagetum Oberdorfer 1957,
Dentario enneaphylli-Fagetum Oberdorfer ex W.
et A. Matuszkiewicz 1960, Dentario glandulosae-Fagetum
Matuszkiewicz ex Guzikowa et KornaÊ 1969, Violo reichenbachianae-Fagetum
Moravec 1979, Festuco altissimae-Fagetum
Schlüter in Grüneberg et Schlüter 1957; – podsvaz Galio-
Abietenion Oberdorfer 1962: Carici remotae-Abietetum
Husová 1998, Saniculo europaeae-Abietetum Husová (1968)
1998
Potenciální vegetace. 14 Lipová buãina s lípou velkolistou,
15 Lipová buãina s lípou srdãitou, 16 Strdivková buãina,
17 Ostfiicová buãina, 18 Buãina s kyãelnicí devítilistou,
19 Buãina s kyãelnicí Ïláznatou, 20 Kostfiavová buãina,
21 Violková buãina, 23 Îindavová jedlina
Fyziotyp. BU Jedliny a buãiny
Lesnická typologie. 3X Dfiínová buãina (na ãediãích, PLO 4),
3Z8 Zakrslá dubová buãina lipnicová, 3F Svahová dubová
buãina (viz také L3.2), 3A Lipodubová buãina (kromû 3A9),
3C Vys˘chavá dubová buãina (kromû 3C4) (viz také L3.2),
3S SvûÏí dubová buãina (kromû 3S8) (viz také L3.2),
3H Hlinitá dubová buãina (viz také L3.2), 3B Bohatá dubová
buãina, 3D Obohacená dubová buãina (viz také L3.2),
3V Vlhká dubová buãina, 3O Jedlodubová buãina (kromû
3O6, 3O7 a 3O8), 4Z8 Zakrslá buãina lipnicová, 4F Svahová
buãina, 4A Lipová buãina (kromû 4A9), 4C Vys˘chavá
buãina (kromû 4C1), 4S SvûÏí buãina (kromû 4S5),
4H Hlinitá buãina, 4B Bohatá buãina, 4D Obohacená buãina,
4V Vlhká buãina, 4O SvûÏí dubová jedlina (viz také L5.4),
5Z8 Zakrslá jedlová buãina Ïivná, 5F Svahová jedlová
buãina, 5A Klenová buãina, 5C Vys˘chavá jedlová buãina,
5S SvûÏí jedlová buãina (kromû 5S6), 5H Hlinitá jedlová
buãina, 5B Bohatá jedlová buãina, 5D Obohacená jedlová
buãina, 5V Vlhká jedlová buãina, 5O SvûÏí (buková) jedlina
(kromû 5O1 a 5O2), 6Z8 Zakrslá smrková buãina Ïivná
(na ãediãích, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6F Svahová smrková
buãina, 6S SvûÏí smrková buãina (kromû 6S4), 6H Hlinitá
smrková buãina, 6B Bohatá smrková buãina, 6D Obohacená
smrková buãina, 6V Vlhká smrková buãina (viz také L5.2)
Geobiocenologie. 3 B 3 Querci-fageta typica (typické dubové
buãiny) (viz také K3, L3.1 a L3.3), 3 BC 3 Querci-fageta
aceris (javoro-dubové buãiny) (viz také K3 a L3.1),
3 AB–B 1–2 Querci-fageta humilia (zakrslé dubové buãiny)
(viz také L5.4), 3–4 (AB)B(BC) 3 Fageta paupera inf. et sup.
(holé buãiny n. a v. st.) (viz také L5.4), 4 B 3 Fageta typica
(typické buãiny) (viz také K3), 4 BC 3 Fageta aceris (javorové
buãiny) (viz také K3), 4 AB–B 1–2 Fageta humilia (zakrslé
buãiny) (viz také L5.4) (3)4 (AB)B–BC(BD) (3)4 Abietiquerceta
roboris fagi (buko-jedlové doubravy) (viz také L5.4),
5 B 3 Abieti-fageta typica (typické jedlové buãiny),
5–6 BC 3 Abieti-fageta aceris inf. et sup. (javoro-jedlové
buãiny n. a v. st.), 5 AB–B(BC) 3(4) Fagi-abieta (bukové
jedliny) (viz také L5.4), 5–6 BC–C 4(5) Aceri-fageta fraxini
inf. et sup. (jasano-javorové buãiny n. a v. st.), 6 B 3 Abietifageta
piceae typica (typické smrko-jedlové buãiny),
6 AB–B 3(4) Fagi-abieta piceae (smrko-bukové jedliny)
(viz také L5.4)
Kvûtnatá buãina s kyãelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) v severní
ãásti Bíl˘ch Karpat u Svatého ·tûpána.
Struktura a druhové sloÏení. Listnaté lesy
s pfievládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a nûkdy
s pfiímûsí dal‰ích listnáãÛ (Acer platanoides, A. pseudoplatanus,
Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus
petraea s. lat., Tilia cordata, T. platyphyllos a Ulmus
glabra), ve vy‰‰ích nadmofisk˘ch v˘‰kách také jedle
bûlokoré (Abies alba) a smrku ztepilého (Picea abies).
V kefiovém patfie rostou kromû zmlazujících dfievin
stromového patra také Corylus avellana, Daphne
mezereum, Lonicera nigra, L. xylosteum, Sambucus
racemosa, Sorbus aucuparia subsp. aucuparia aj.
Pokryvnost bylinného patra se zpravidla pohybuje
mezi 30–60 %, ale mÛÏe b˘t i niωí. BûÏnû se v nûm
vyskytují mezofilní druhy listnat˘ch lesÛ (Actaea
spicata, Bromus benekenii, Carex pilosa, Dentaria
bulbifera, D. enneaphyllos, Dryopteris filix-mas, Festuca
altissima, Galeobdolon luteum s. lat., Galium odoratum,
Gymnocarpium dryopteris, Hordelymus europaeus,
Melica uniflora, Mercurialis perennis, Milium effusum,
Paris quadrifolia, Polygonatum verticillatum, Prenanthes
purpurea, Scrophularia nodosa, Senecio ovatus, Viola
reichenbachiana aj.). Mechorosty rostou spí‰e na padl˘ch
kmenech a kamenech.
Ekologie. Kvûtnaté buãiny se vyskytují na eutrofních,
obvykle kambizemních pÛdách s rychlou mineralizací
humusu, na rÛzn˘ch druzích hornin. Na horninách mi-
191