fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
L3.4 Panonské dubohabfiiny Roz‰ífiení. Pouze jiÏní Morava, hlavnû Pavlovské vrchy a Milovick˘ les, lesní celky v okolí Kobylí a Dolních Bojanovic, vzácnû jiÏní okraj Moravského krasu, oblast soutoku Moravy a Dyje, les Doubrava u Hodonína a jihozápadní v˘bûÏky Bíl˘ch Karpat. Variabilita. Od bûÏného a suchomilnûj‰ího typu na svazích a plo‰inách se li‰í dubohabfiiny na vyv˘- ‰en˘ch místech v nivû fiek Moravy a Dyje, kde se vyskytuje vût‰í mnoÏství vlhkomiln˘ch druhÛ, pfiesahujících z navazujících tvrd˘ch luhÛ. Poznámka k mapování. Na bazick˘ch pÛdách, zejména na vápencích v oblasti âeského masivu, se vyskytují dubohabfiiny s teplomiln˘mi druhy jinak charakteristick˘mi pro panonské dubohabfiiny, napfi. Cornus mas, Melittis melisophyllum a Primula veris. V souladu se souãasnou fytocenologickou klasifikací se tyto porosty mapují v rámci podjednotky L3.1 Hercynské dubohabfiiny. 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení panonsk˘ch dubohabfiin. OhroÏení. Pfievod na jehliãnaté kultury, oborní chov zvûfie a pfiezvûfiení i mimo obory. Management. Zachování pfiirozené skladby stromového patra, udrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie. Literatura. Neuhäusl & Neuhäuslová 1968, Neuhäusl in Moravec et al. 1982, Neuhäuslová in Neuhäuslová et al. 1998, Neuhäuslová in Moravec et al. 2000, Vicherek et al. 2000. Druhová kombinace Stromové a kefiové patro Dg Dg Dm Dg Acer campestre – javor babyka Carpinus betulus – habr obecn˘ Cornus mas – svída dfiín 51° 50° 49° C. sanguinea – svída krvavá Corylus avellana – líska obecná Crataegus laevigata – hloh obecn˘ C. monogyna – hloh jednosemenn˘ Dg Euonymus verrucosa – brslen bradaviãnat˘ Fagus sylvatica – buk lesní Ligustrum vulgare – ptaãí zob obecn˘ Lonicera xylosteum – zimolez p˘fiit˘ Dm Quercus petraea s. lat. – dub zimní Dm Q. robur – dub letní Rhamnus cathartica – fie‰etlák poãistiv˘ Dg Sorbus torminalis – jefiáb bfiek Tilia cordata – lípa srdãitá Ulmus minor – jilm habrolist˘ Bylinné patro Campanula persicifolia – zvonek broskvolist˘ C. rapunculoides – zvonek fiepkovit˘ C. trachelium – zvonek kopfiivolist˘ Carex montana – ostfiice horská Clinopodium vulgare – klinopád obecn˘ Convallaria majalis – konvalinka vonná Dg Corydalis pumila – dymnivka nízká Dactylis polygama – srha hajní Festuca heterophylla – kostfiava rÛznolistá Galeobdolon luteum s. lat. – pitulník Ïlut˘ Galium odoratum – mafiinka vonná G. sylvaticum – svízel lesní Geum urbanum – kuklík mûstsk˘ Hieracium murorum – jestfiábník zední Lathyrus niger – hrachor ãern˘ L. vernus – hrachor lecha Dg Lithospermum purpurocaeruleum – kamejka modronachová Maianthemum bifolium – pstroãek dvoulist˘ Melica nutans – strdivka nicí M. uniflora – strdivka jednokvûtá Dg Melittis melissophyllum – medovník velkokvût˘ Poa nemoralis – lipnice hajní Polygonatum multiflorum – kokofiík mnohokvût˘ Dg Primula veris – prvosenka jarní Dg Pulmonaria mollis – plicník mûkk˘ P. officinalis s. lat. – plicník lékafisk˘ Stellaria holostea – ptaãinec velkokvût˘ Symphytum tuberosum – kostival hlíznat˘ Tanacetum corymbosum – fiimbaba chocholiãnatá Veronica chamaedrys – rozrazil rezekvítek Dg Viola mirabilis – violka divotvárná V. reichenbachiana – violka lesní 187
L Lesy L4 SuÈové lesy Ravine forests Milan Chytr˘ Natura 2000. 9180 * Tilio-Acerion forests of slopes, screes and ravines – prioritní stanovi‰tû Smaragd. 41.4 Mixed ravine and slope forests CORINE. 41.42 Hercynian slope forests, 41.45 Thermophilous Alpine and peri-Alpine mixed lime forests Pal. Hab. 41.42 Hercynian slope forests, 41.45 Thermophilous Alpine and peri-Alpine mixed lime forests EUNIS. G1.H/P-41.42 Hercynian slope forests, G1.H/P-41.45 Thermophilous Alpine and peri-Alpine mixed lime forests Fytocenologie. Svaz Tilio-Acerion Klika 1955: Aceri-Carpinetum Klika 1941, Lunario-Aceretum Schlüter in Grüneberg et Schlüter 1957, Scolopendrio-Fraxinetum Schwickerath 1938, Arunco-Aceretum Moor 1952, Mercuriali-Fraxinetum (Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982, Seslerio albicantis-Tilietum cordatae Chytr˘ et Sádlo 1997 Potenciální vegetace. 13 SuÈové a roklinové lesy kolinních aÏ montánních poloh Fyziotyp. SU SuÈové a roklinové lesy Lesnická typologie. 1J Habrová javofiina, 1A Javorohabrová doubrava (kromû 1A9, PLO 35), 2A Javorobuková doubrava (viz také L6.4), 3J Lipová javofiina, 3U Javorová jasenina (viz také L2.2), 5J SuÈová (jilmojasanová) javofiina, 5U Vlhká jasanová javofiina, 6J SuÈová jilmovosmrková javofiina Geobiocenologie. 1 BC–C 1–2 Aceri campestris-querceta humilia (zakrslé babykové doubravy) (viz také K3), 1–2 C 3 Carpini-acereta inf. et sup. (habrové javofiiny n. a v. st.), 2 BC–C 1–2 Carpini-acereta humilia (zakrslé habrové javofiiny) (viz také K3), 1–2 CD 2–3 Corni-acereta inf. et sup. (dfiínové javofiiny n. a v. st.), 2 D 1–2 Fagiquerceta dealpina (dealpínské bukové doubravy), 3 C 3 Tili-acereta (lipové javofiiny), 3 CD (1)2–3 Corniacereta fagi (buko-dfiínové javofiiny), 3 BC–C 1–2 Tiliacereta humilia (zakrslé lipové javofiiny), 3 D (1)2 Quercifageta dealpina (dealpínské dubové buãiny), 4 C 3 Tiliacereta fagi (buko-lipové javofiiny), 4 BC–C 1–2 Tili-acereta fagi humilia (zakrslé buko-lipové javofiiny), 4 CD (2)3 Acereta fagi (javofiiny s bukem), 4 D (1)2 Fageta dealpina (dealpínské buãiny) (viz také L5.3), 5 C 3 Fagi-acereta inf. (bukové javofiiny n. st.), 5 BC–C 1–2 Fagi-acereta humilia inf. (zakrslé bukové javofiiny n. st.), 5 CD 3 Fraxini-acereta (jasanové javofiiny) sylvatica) a naopak ustupují lípy. Vzácnû se v suÈov˘ch lesích vyskytuje i tis ãerven˘ (Taxus baccata). RovnûÏ kefiové patro s Corylus avellana, Ribes uvacrispa, Sambucus nigra, S. racemosa a dal‰ími druhy je bohatû vyvinuto. V bylinném patfie je málo ekologicky specializovan˘ch druhÛ, spí‰e se vyskytují druhy pfiesahující z buãin, dubohabfiin, údolních jasanovo-ol‰ov˘ch luhÛ a vzácnûji i z teplomiln˘ch doubrav. Typické je zastoupení nitrofilních druhÛ, napfi. Geranium robertianum a Urtica dioica, a druhÛ nároãn˘ch na vlhkost jako Lamium maculatum a Stellaria nemorum. Jako v˘razné dominanty bylinného patra se v nûkter˘ch porostech uplatÀují stín sná‰ející Struktura a druhové sloÏení. Stromové patro je druhovû bohat‰í neÏ u jin˘ch typÛ mezofilních listnat˘ch lesÛ. Pfievládají v nûm suÈové dfieviny Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, T. platyphyllos a Ulmus glabra. V niωích nadmofisk˘ch v˘‰kách je hojnû zastoupen habr obecn˘ (Carpinus betulus), zatímco v podhorsk˘ch a horsk˘ch polohách je pfiimí‰en i buk lesní (Fagus SuÈov˘ les s javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a habrem obecn˘m (Carpinus betulus) na skalnatém svahu v údolí Bílé vody v Moravském krasu. 188
- Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
- Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
- Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
- Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
- Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
- Page 148 and 149: T5.3 Kostfiavové trávníky písã
- Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
- Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
- Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
- Page 156 and 157: T7 Slaniska T7 Slaniska Inland salt
- Page 158 and 159: T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
- Page 160 and 161: T8.2 Sekundární podhorská a hors
- Page 162 and 163: T8.3 Brusnicová vegetace skal a dr
- Page 164 and 165: K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a
- Page 166 and 167: K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘c
- Page 168 and 169: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní
- Page 170 and 171: K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
- Page 172 and 173: L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
- Page 174 and 175: L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰
- Page 176 and 177: L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
- Page 178 and 179: L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 182 and 183: L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
- Page 184 and 185: L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat.
- Page 186 and 187: L3.3 Karpatské dubohabfiiny Ve vrc
- Page 190 and 191: L4 SuÈové lesy vysoké byliny; na
- Page 192 and 193: L5.1 Kvûtnaté buãiny L5.1 Kvûtn
- Page 194 and 195: L5.2 Horské klenové buãiny Dg Dg
- Page 196 and 197: L5.3 Vápnomilné buãiny Struktura
- Page 198 and 199: L5.4 Acidofilní buãiny luzuloides
- Page 200 and 201: L6.1 Perialpidské bazifilní teplo
- Page 202 and 203: L6.2 Panonské teplomilné doubravy
- Page 204 and 205: L6.4 Stfiedoevropské bazifilní te
- Page 206 and 207: L6.5 Acidofilní teplomilné doubra
- Page 208 and 209: L7.1 Suché acidofilní doubravy Ek
- Page 210 and 211: L7.2 Vlhké acidofilní doubravy zp
- Page 212 and 213: L7.3 Subkontinentální borové dou
- Page 214 and 215: L8.1 Boreokontinentální bory L8 S
- Page 216 and 217: L8.2 Lesostepní bory Dg Dg Dg C. g
- Page 218 and 219: L8.3 Perialpidské hadcové bory Dg
- Page 220 and 221: L9.1 Horské tfitinové smrãiny L9
- Page 222 and 223: L9.2 Ra‰elinné a podmáãené sm
- Page 224 and 225: L9.3 Horské papratkové smrãiny E
- Page 226 and 227: L10.1 Ra‰elinné bfieziny typ veg
- Page 228 and 229: L10.3 Suchop˘rové bory kontinent
- Page 230 and 231: L10.4 Blatkové bory L10.4 Blatkov
- Page 232 and 233: X Biotopy silnû ovlivnûné nebo v
- Page 234 and 235: X Biotopy silnû ovlivnûné nebo v
- Page 236 and 237: Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd M1
L3.4 Panonské dubohabfiiny<br />
Roz‰ífiení. Pouze jiÏní Morava, hlavnû Pavlovské<br />
vrchy a Milovick˘ les, lesní celky v okolí Kobylí<br />
a Dolních Bojanovic, vzácnû jiÏní okraj Moravského<br />
krasu, oblast soutoku Moravy a Dyje, les Doubrava<br />
u Hodonína a jihozápadní v˘bûÏky Bíl˘ch Karpat.<br />
Variabilita. Od bûÏného a suchomilnûj‰ího typu<br />
na svazích a plo‰inách se li‰í dubohabfiiny na vyv˘-<br />
‰en˘ch místech v nivû fiek Moravy a Dyje, kde se<br />
vyskytuje vût‰í mnoÏství vlhkomiln˘ch druhÛ, pfiesahujících<br />
z navazujících tvrd˘ch luhÛ.<br />
Poznámka k mapování. Na bazick˘ch pÛdách,<br />
zejména na vápencích v oblasti âeského masivu, se<br />
vyskytují dubohabfiiny s teplomiln˘mi druhy jinak<br />
charakteristick˘mi pro panonské dubohabfiiny,<br />
napfi. Cornus mas, Melittis melisophyllum a Primula<br />
veris. V souladu se souãasnou fytocenologickou<br />
klasifikací se tyto porosty mapují v rámci podjednotky<br />
L3.1 Hercynské dubohabfiiny.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
70<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení panonsk˘ch dubohabfiin.<br />
OhroÏení. Pfievod na jehliãnaté kultury, oborní<br />
chov zvûfie a pfiezvûfiení i mimo obory.<br />
Management. Zachování pfiirozené skladby<br />
stromového patra, udrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie.<br />
Literatura. Neuhäusl & Neuhäuslová 1968,<br />
Neuhäusl in Moravec et al. 1982, Neuhäuslová<br />
in Neuhäuslová et al. 1998, Neuhäuslová in Moravec<br />
et al. 2000, Vicherek et al. 2000.<br />
Druhová kombinace<br />
Stromové a kefiové patro<br />
Dg<br />
Dg Dm<br />
Dg<br />
Acer campestre – javor babyka<br />
Carpinus betulus – habr obecn˘<br />
Cornus mas – svída dfiín<br />
51°<br />
50°<br />
49°<br />
C. sanguinea – svída krvavá<br />
Corylus avellana – líska obecná<br />
Crataegus laevigata – hloh obecn˘<br />
C. monogyna – hloh jednosemenn˘<br />
Dg Euonymus verrucosa – brslen bradaviãnat˘<br />
Fagus sylvatica – buk lesní<br />
Ligustrum vulgare – ptaãí zob obecn˘<br />
Lonicera xylosteum – zimolez p˘fiit˘<br />
Dm Quercus petraea s. lat. – dub zimní<br />
Dm Q. robur – dub letní<br />
Rhamnus cathartica – fie‰etlák poãistiv˘<br />
Dg Sorbus torminalis – jefiáb bfiek<br />
Tilia cordata – lípa srdãitá<br />
Ulmus minor – jilm habrolist˘<br />
Bylinné patro<br />
Campanula persicifolia – zvonek broskvolist˘<br />
C. rapunculoides – zvonek fiepkovit˘<br />
C. trachelium – zvonek kopfiivolist˘<br />
Carex montana – ostfiice horská<br />
Clinopodium vulgare – klinopád obecn˘<br />
Convallaria majalis – konvalinka vonná<br />
Dg Corydalis pumila – dymnivka nízká<br />
Dactylis polygama – srha hajní<br />
Festuca heterophylla – kostfiava rÛznolistá<br />
Galeobdolon luteum s. lat. – pitulník Ïlut˘<br />
Galium odoratum – mafiinka vonná<br />
G. sylvaticum – svízel lesní<br />
Geum urbanum – kuklík mûstsk˘<br />
Hieracium murorum – jestfiábník zední<br />
Lathyrus niger – hrachor ãern˘<br />
L. vernus – hrachor lecha<br />
Dg Lithospermum purpurocaeruleum – kamejka<br />
modronachová<br />
Maianthemum bifolium – pstroãek dvoulist˘<br />
Melica nutans – strdivka nicí<br />
M. uniflora – strdivka jednokvûtá<br />
Dg Melittis melissophyllum – medovník velkokvût˘<br />
Poa nemoralis – lipnice hajní<br />
Polygonatum multiflorum – kokofiík mnohokvût˘<br />
Dg Primula veris – prvosenka jarní<br />
Dg Pulmonaria mollis – plicník mûkk˘<br />
P. officinalis s. lat. – plicník lékafisk˘<br />
Stellaria holostea – ptaãinec velkokvût˘<br />
Symphytum tuberosum – kostival hlíznat˘<br />
Tanacetum corymbosum – fiimbaba chocholiãnatá<br />
Veronica chamaedrys – rozrazil rezekvítek<br />
Dg Viola mirabilis – violka divotvárná<br />
V. reichenbachiana – violka lesní<br />
187
Change language