fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat. a Viola reichenbachiana), hojnû jsou zastoupeny i druhy vlhãích lesních pÛd (napfi. Aegopodium podagraria, Athyrium filix-femina a Carex sylvatica) a druhy boreálních jehliãnat˘ch lesÛ jako Maianthemum bifolium a Oxalis acetosella, vzácnûji i Trientalis europaea. Mechové patro má malou pokryvnost nebo i chybí. Ekologie. Rovinaté terény i svahy s tûωími pÛdami, které mají niωí obsah skeletu a zpravidla jsou pseudooglejené, tedy nasáklé sráÏkovou vodou a hlavnû na jafie dlouhodobûji zamokfiené. Zásoba Ïivin je zpravidla dobrá, ale na nûkter˘ch místech mohou b˘t pÛdy i chud‰í. 50 55 60 65 70 Roz‰ífiení. Severní podhÛfií Rychlebsk˘ch hor a JeseníkÛ, Ostravsko, severní podhÛfií Beskyd, Moravská brána a Hornomoravsk˘ úval. OhroÏení. Pfievod na jehliãnaté kultury, pfiezvûfiení. Management. Zachování pfiirozené skladby stromového patra, udrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie. Literatura. Neuhäusl 1963, Neuhäusl in Moravec et al. 1982, Neuhäuslová in Neuhäuslová et al. 1998, Neuhäuslová in Moravec et al. 2000. Druhová kombinace Stromové a kefiové patro Dg Dm 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení polonsk˘ch dubohabfiin. Dm Dm Dm Carpinus betulus – habr obecn˘ Corylus avellana – líska obecná Populus tremula – topol osika Quercus petraea s. lat. – dub zimní Q. robur – dub letní Sambucus nigra – bez ãern˘ Tilia cordata – lípa srdãitá 51° 50° 49° Bylinné patro Aegopodium podagraria – br‰lice kozí noha Anemone nemorosa – sasanka hajní Asarum europaeum – kopytník evropsk˘ Athyrium filix-femina – papratka samiãí Brachypodium sylvaticum – váleãka lesní Campanula trachelium – zvonek kopfiivolist˘ Carex brizoides – ostfiice tfieslicovitá C. sylvatica – ostfiice lesní Fragaria vesca – jahodník obecn˘ Galeobdolon luteum s. lat. – pitulník Ïlut˘ Dg Galium schultesii – svízel SchultesÛv Geum urbanum – kuklík mûstsk˘ Maianthemum bifolium – pstroãek dvoulist˘ Mycelis muralis – mléãka zední Dg Oxalis acetosella – ‰Èavel kysel˘ Poa nemoralis – lipnice hajní Polygonatum multiflorum – kokofiík mnohokvût˘ Pulmonaria officinalis s. lat. – plicník lékafisk˘ Sanicula europaea – Ïindava evropská Scrophularia nodosa – krtiãník hlíznat˘ Dg Trientalis europaea – sedmikvítek evropsk˘ Dg Vaccinium myrtillus – borÛvka Viola reichenbachiana – violka lesní L3.3 Karpatské dubohabfiiny Carpathian oak-hornbeam forests Natura 2000. 91G0 * Pannonic oak-hornbeam forests – prioritní stanovi‰tû (viz také L3.4) Smaragd. 41.2 Oak-hornbeam forests (viz také L3.1, L3.2 a L3.4) CORINE. 41.26 Eastern oak-hornbeam forests Pal. Hab. 41.266 Carpathian hairy sedge oak-hornbeam forests EUNIS. G1.8/P-41.26 Sub-continental oak-hornbeam forests Fytocenologie. Svaz Carpinion Issler 1931 (viz také L3.1, L3.2 a L3.4): Carici pilosae-Carpinetum Neuhäusl et Neuhäuslová 1964 Potenciální vegetace. 10 Ostfiicová dubohabfiina Fyziotyp. HD Habrové a lipové doubravy Lesnická typologie. 2I5 Uléhavá kyselá buková doubrava se tfitinou rákosovitou na plo‰inách a mírn˘ch svazích, PLO 36 (viz také L7.1), 2S SvûÏí buková doubrava (2 – biková s ostfiicí prstnatou na plo‰inách a svazích, PLO 37 a 38, 5 – biková s lipnicí hajní na svazích a hfibetech, PLO 36, 9 – svahová, PLO 36) (viz také L3.1, L6.4 a L7.1), 2H Hlinitá buková doubrava (2 - s ostfiicí chlupatou na mírn˘ch svazích, PLO 36, 37 a 38, 3 - s ostfiicí chlupatou na ploch˘ch hfibetech, PLO 36, 37 a 38, 4 - s ostfiicí horskou na mírn˘ch svazích, PLO 36, 37 a 38, 7 - oglejená v mûlk˘ch prohybech plo‰in, PLO 36, 8 - strdivková, PLO 36 a 38, 9 - svahová, PLO 36) 183
L Lesy (viz také L3.1 a L6.4), 2B Bohatá buková doubrava (2 – strdivková na svazích, PLO 36 a 38, 4 – váleãková na svazích, PLO 36, 37 a 38, 5 – s ostfiicí chlupatou a strdivkou, PLO 36, 6 – strdivková na hfiebenech, PLO 36, 37 a 38) (viz také L3.1 a L6.4), 2O5 (Jedlo)buková doubrava ostfiicová na sníÏeninách plo‰in a hfibetech, PLO 37 (viz také L3.1 a L7.2) Geobiocenologie. 2 B 3 Fagi-querceta typica (typické bukové doubravy) (viz také K3 a L3.1), 2 BC 3 Fagi-querceta aceris (javoro-bukové doubravy) (viz také K3 a L3.1), 2 BD 3 Fagi-querceta tiliae (lipo-bukové doubravy) (viz také K3 a L3.1), 3 B 3 Querci-fageta typica (typické dubové buãiny) (viz také K3, L3.1 a L5.1), 3 BC–BD 3 Querci-fageta tiliae-aceris (lipo-javoro-dubové buãiny) (viz také K3 a L5.3) ve stromovém patfie. Kefiové patro je v jednotliv˘ch porostech rÛznû bohatû vyvinuté. V bylinném patfie v˘raznû dominuje ostfiice chlupatá (Carex pilosa) a diagnosticky v˘znamn˘ je téÏ v˘skyt nûkolika dal‰ích druhÛ vázan˘ch v âR pfieváÏnû na karpatskou oblast (napfi. Euphorbia amygdaloides, Galium schultesii a Hacquetia epipactis). Dále se vyskytují hájové druhy Carex digitata, Fragaria vesca, Galium odoratum, Hieracium murorum, H. sabaudum, Lathyrus vernus, Melica uniflora, Mycelis muralis, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum aj. Mechové patro je vyvinuto nev˘raznû. Ekologie. Svahy nebo rovinaté terény na fly‰ov˘ch pískovcích a jílovcích star‰ích tfietihor, lokálnû pfiekryt˘ch mlad‰ími sedimenty. Na tûωích pÛdách mÛÏe místy docházet k pseudooglejení. Zásoba Ïivin v pÛdû je dobrá. Roz‰ífiení. JiÏní okraje Drahanské vrchoviny a obvodové pahorkatiny karpatsk˘ch pohofií: Îdánick˘ les, Chfiiby, Litenãické, Vizovické a Host˘nské vrchy, Podbeskydská pahorkatina, Bílé Karpaty a Ostravsko. 50 40 45 50 55 60 65 70 75 51° 55 60 50° 65 70 49° 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení karpatsk˘ch dubohabfiin. Na mapû nejsou zaznamenány pfiechodné porosty k hercynsk˘m dubohabfiinám v oblasti âeského masivu. V˘raznou dominantou podrostu karpatsk˘ch dubohabfiin je ostfiice chlupatá (Carex pilosa), která kvete tûsnû pfied olistûním stromÛ. Îdánick˘ les. Struktura a druhové sloÏení. Lesy s pfievahou habru obecného (Carpinus betulus) nebo dubu zimního (Quercus petraea s. lat.) a místy s pfiímûsí buku lesního (Fagus sylvatica) jako podúrovÀové dfieviny Poznámka k mapování. Na západní a jihozápadní Moravû, zejména v ‰ir‰ím okolí Brna, Znojma a Tfiebíãe, a také na nûkter˘ch dal‰ích lokalitách v âeském masivu se vyskytují dubohabfiiny s pfievládající ostfiicí chlupatou (Carex pilosa), v˘skytem pry‰ce mandloÀového (Euphorbia amygdaloides) a souãasnû s jaterníkem trojlaloãn˘m (Hepatica nobilis), kter˘ je diagnostick˘m druhem hercynsk˘ch dubohabfiin. V souãasném fytocenologickém pojetí jsou tyto porosty fiazeny k hercynsk˘m dubohabfiinám, pfii mapování je v‰ak vhodné zaznamenávat je 184
- Page 134 and 135: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 136 and 137: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
- Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
- Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
- Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
- Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
- Page 148 and 149: T5.3 Kostfiavové trávníky písã
- Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
- Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
- Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
- Page 156 and 157: T7 Slaniska T7 Slaniska Inland salt
- Page 158 and 159: T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
- Page 160 and 161: T8.2 Sekundární podhorská a hors
- Page 162 and 163: T8.3 Brusnicová vegetace skal a dr
- Page 164 and 165: K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a
- Page 166 and 167: K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘c
- Page 168 and 169: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní
- Page 170 and 171: K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
- Page 172 and 173: L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
- Page 174 and 175: L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰
- Page 176 and 177: L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
- Page 178 and 179: L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 182 and 183: L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
- Page 186 and 187: L3.3 Karpatské dubohabfiiny Ve vrc
- Page 188 and 189: L3.4 Panonské dubohabfiiny Roz‰
- Page 190 and 191: L4 SuÈové lesy vysoké byliny; na
- Page 192 and 193: L5.1 Kvûtnaté buãiny L5.1 Kvûtn
- Page 194 and 195: L5.2 Horské klenové buãiny Dg Dg
- Page 196 and 197: L5.3 Vápnomilné buãiny Struktura
- Page 198 and 199: L5.4 Acidofilní buãiny luzuloides
- Page 200 and 201: L6.1 Perialpidské bazifilní teplo
- Page 202 and 203: L6.2 Panonské teplomilné doubravy
- Page 204 and 205: L6.4 Stfiedoevropské bazifilní te
- Page 206 and 207: L6.5 Acidofilní teplomilné doubra
- Page 208 and 209: L7.1 Suché acidofilní doubravy Ek
- Page 210 and 211: L7.2 Vlhké acidofilní doubravy zp
- Page 212 and 213: L7.3 Subkontinentální borové dou
- Page 214 and 215: L8.1 Boreokontinentální bory L8 S
- Page 216 and 217: L8.2 Lesostepní bory Dg Dg Dg C. g
- Page 218 and 219: L8.3 Perialpidské hadcové bory Dg
- Page 220 and 221: L9.1 Horské tfitinové smrãiny L9
- Page 222 and 223: L9.2 Ra‰elinné a podmáãené sm
- Page 224 and 225: L9.3 Horské papratkové smrãiny E
- Page 226 and 227: L10.1 Ra‰elinné bfieziny typ veg
- Page 228 and 229: L10.3 Suchop˘rové bory kontinent
- Page 230 and 231: L10.4 Blatkové bory L10.4 Blatkov
- Page 232 and 233: X Biotopy silnû ovlivnûné nebo v
L3.2 Polonské dubohabfiiny<br />
s. lat. a Viola reichenbachiana), hojnû jsou zastoupeny<br />
i druhy vlhãích lesních pÛd (napfi. Aegopodium podagraria,<br />
Athyrium filix-femina a Carex sylvatica) a druhy<br />
boreálních jehliãnat˘ch lesÛ jako Maianthemum<br />
bifolium a Oxalis acetosella, vzácnûji i Trientalis europaea.<br />
Mechové patro má malou pokryvnost nebo i chybí.<br />
Ekologie. Rovinaté terény i svahy s tûωími pÛdami,<br />
které mají niωí obsah skeletu a zpravidla jsou pseudooglejené,<br />
tedy nasáklé sráÏkovou vodou a hlavnû<br />
na jafie dlouhodobûji zamokfiené. Zásoba Ïivin je<br />
zpravidla dobrá, ale na nûkter˘ch místech mohou<br />
b˘t pÛdy i chud‰í.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
70<br />
Roz‰ífiení. Severní podhÛfií Rychlebsk˘ch hor<br />
a JeseníkÛ, Ostravsko, severní podhÛfií Beskyd,<br />
Moravská brána a Hornomoravsk˘ úval.<br />
OhroÏení. Pfievod na jehliãnaté kultury, pfiezvûfiení.<br />
Management. Zachování pfiirozené skladby<br />
stromového patra, udrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie.<br />
Literatura. Neuhäusl 1963, Neuhäusl in Moravec<br />
et al. 1982, Neuhäuslová in Neuhäuslová et al. 1998,<br />
Neuhäuslová in Moravec et al. 2000.<br />
Druhová kombinace<br />
Stromové a kefiové patro<br />
Dg Dm<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení polonsk˘ch dubohabfiin.<br />
Dm<br />
Dm<br />
Dm<br />
Carpinus betulus – habr obecn˘<br />
Corylus avellana – líska obecná<br />
Populus tremula – topol osika<br />
Quercus petraea s. lat. – dub zimní<br />
Q. robur – dub letní<br />
Sambucus nigra – bez ãern˘<br />
Tilia cordata – lípa srdãitá<br />
51°<br />
50°<br />
49°<br />
Bylinné patro<br />
Aegopodium podagraria – br‰lice kozí noha<br />
Anemone nemorosa – sasanka hajní<br />
Asarum europaeum – kopytník evropsk˘<br />
Athyrium filix-femina – papratka samiãí<br />
Brachypodium sylvaticum – váleãka lesní<br />
Campanula trachelium – zvonek kopfiivolist˘<br />
Carex brizoides – ostfiice tfieslicovitá<br />
C. sylvatica – ostfiice lesní<br />
Fragaria vesca – jahodník obecn˘<br />
Galeobdolon luteum s. lat. – pitulník Ïlut˘<br />
Dg Galium schultesii – svízel SchultesÛv<br />
Geum urbanum – kuklík mûstsk˘<br />
Maianthemum bifolium – pstroãek dvoulist˘<br />
Mycelis muralis – mléãka zední<br />
Dg Oxalis acetosella – ‰Èavel kysel˘<br />
Poa nemoralis – lipnice hajní<br />
Polygonatum multiflorum – kokofiík mnohokvût˘<br />
Pulmonaria officinalis s. lat. – plicník lékafisk˘<br />
Sanicula europaea – Ïindava evropská<br />
Scrophularia nodosa – krtiãník hlíznat˘<br />
Dg Trientalis europaea – sedmikvítek evropsk˘<br />
Dg Vaccinium myrtillus – borÛvka<br />
Viola reichenbachiana – violka lesní<br />
L3.3 Karpatské dubohabfiiny<br />
Carpathian oak-hornbeam forests<br />
Natura 2000. 91G0 * Pannonic oak-hornbeam forests<br />
– prioritní stanovi‰tû (viz také L3.4)<br />
Smaragd. 41.2 Oak-hornbeam forests (viz také L3.1,<br />
L3.2 a L3.4)<br />
CORINE. 41.26 Eastern oak-hornbeam forests<br />
Pal. Hab. 41.266 Carpathian hairy sedge oak-hornbeam<br />
forests<br />
EUNIS. G1.8/P-41.26 Sub-continental oak-hornbeam forests<br />
Fytocenologie. Svaz Carpinion Issler 1931 (viz také L3.1,<br />
L3.2 a L3.4): Carici pilosae-Carpinetum Neuhäusl<br />
et Neuhäuslová 1964<br />
Potenciální vegetace. 10 Ostfiicová dubohabfiina<br />
Fyziotyp. HD Habrové a lipové doubravy<br />
Lesnická typologie. 2I5 Uléhavá kyselá buková doubrava<br />
se tfitinou rákosovitou na plo‰inách a mírn˘ch svazích,<br />
PLO 36 (viz také L7.1), 2S SvûÏí buková doubrava<br />
(2 – biková s ostfiicí prstnatou na plo‰inách a svazích,<br />
PLO 37 a 38, 5 – biková s lipnicí hajní na svazích<br />
a hfibetech, PLO 36, 9 – svahová, PLO 36) (viz také L3.1,<br />
L6.4 a L7.1), 2H Hlinitá buková doubrava (2 - s ostfiicí<br />
chlupatou na mírn˘ch svazích, PLO 36, 37 a 38, 3 - s ostfiicí<br />
chlupatou na ploch˘ch hfibetech, PLO 36, 37 a 38, 4<br />
- s ostfiicí horskou na mírn˘ch svazích, PLO 36, 37 a 38, 7<br />
- oglejená v mûlk˘ch prohybech plo‰in, PLO 36, 8<br />
- strdivková, PLO 36 a 38, 9 - svahová, PLO 36)<br />
183