fulltext pdf file (40 MB)

fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)

28.06.2014 Views

L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat. a Viola reichenbachiana), hojnû jsou zastoupeny i druhy vlhãích lesních pÛd (napfi. Aegopodium podagraria, Athyrium filix-femina a Carex sylvatica) a druhy boreálních jehliãnat˘ch lesÛ jako Maianthemum bifolium a Oxalis acetosella, vzácnûji i Trientalis europaea. Mechové patro má malou pokryvnost nebo i chybí. Ekologie. Rovinaté terény i svahy s tûωími pÛdami, které mají niωí obsah skeletu a zpravidla jsou pseudooglejené, tedy nasáklé sráÏkovou vodou a hlavnû na jafie dlouhodobûji zamokfiené. Zásoba Ïivin je zpravidla dobrá, ale na nûkter˘ch místech mohou b˘t pÛdy i chud‰í. 50 55 60 65 70 Roz‰ífiení. Severní podhÛfií Rychlebsk˘ch hor a JeseníkÛ, Ostravsko, severní podhÛfií Beskyd, Moravská brána a Hornomoravsk˘ úval. OhroÏení. Pfievod na jehliãnaté kultury, pfiezvûfiení. Management. Zachování pfiirozené skladby stromového patra, udrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie. Literatura. Neuhäusl 1963, Neuhäusl in Moravec et al. 1982, Neuhäuslová in Neuhäuslová et al. 1998, Neuhäuslová in Moravec et al. 2000. Druhová kombinace Stromové a kefiové patro Dg Dm 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení polonsk˘ch dubohabfiin. Dm Dm Dm Carpinus betulus – habr obecn˘ Corylus avellana – líska obecná Populus tremula – topol osika Quercus petraea s. lat. – dub zimní Q. robur – dub letní Sambucus nigra – bez ãern˘ Tilia cordata – lípa srdãitá 51° 50° 49° Bylinné patro Aegopodium podagraria – br‰lice kozí noha Anemone nemorosa – sasanka hajní Asarum europaeum – kopytník evropsk˘ Athyrium filix-femina – papratka samiãí Brachypodium sylvaticum – váleãka lesní Campanula trachelium – zvonek kopfiivolist˘ Carex brizoides – ostfiice tfieslicovitá C. sylvatica – ostfiice lesní Fragaria vesca – jahodník obecn˘ Galeobdolon luteum s. lat. – pitulník Ïlut˘ Dg Galium schultesii – svízel SchultesÛv Geum urbanum – kuklík mûstsk˘ Maianthemum bifolium – pstroãek dvoulist˘ Mycelis muralis – mléãka zední Dg Oxalis acetosella – ‰Èavel kysel˘ Poa nemoralis – lipnice hajní Polygonatum multiflorum – kokofiík mnohokvût˘ Pulmonaria officinalis s. lat. – plicník lékafisk˘ Sanicula europaea – Ïindava evropská Scrophularia nodosa – krtiãník hlíznat˘ Dg Trientalis europaea – sedmikvítek evropsk˘ Dg Vaccinium myrtillus – borÛvka Viola reichenbachiana – violka lesní L3.3 Karpatské dubohabfiiny Carpathian oak-hornbeam forests Natura 2000. 91G0 * Pannonic oak-hornbeam forests – prioritní stanovi‰tû (viz také L3.4) Smaragd. 41.2 Oak-hornbeam forests (viz také L3.1, L3.2 a L3.4) CORINE. 41.26 Eastern oak-hornbeam forests Pal. Hab. 41.266 Carpathian hairy sedge oak-hornbeam forests EUNIS. G1.8/P-41.26 Sub-continental oak-hornbeam forests Fytocenologie. Svaz Carpinion Issler 1931 (viz také L3.1, L3.2 a L3.4): Carici pilosae-Carpinetum Neuhäusl et Neuhäuslová 1964 Potenciální vegetace. 10 Ostfiicová dubohabfiina Fyziotyp. HD Habrové a lipové doubravy Lesnická typologie. 2I5 Uléhavá kyselá buková doubrava se tfitinou rákosovitou na plo‰inách a mírn˘ch svazích, PLO 36 (viz také L7.1), 2S SvûÏí buková doubrava (2 – biková s ostfiicí prstnatou na plo‰inách a svazích, PLO 37 a 38, 5 – biková s lipnicí hajní na svazích a hfibetech, PLO 36, 9 – svahová, PLO 36) (viz také L3.1, L6.4 a L7.1), 2H Hlinitá buková doubrava (2 - s ostfiicí chlupatou na mírn˘ch svazích, PLO 36, 37 a 38, 3 - s ostfiicí chlupatou na ploch˘ch hfibetech, PLO 36, 37 a 38, 4 - s ostfiicí horskou na mírn˘ch svazích, PLO 36, 37 a 38, 7 - oglejená v mûlk˘ch prohybech plo‰in, PLO 36, 8 - strdivková, PLO 36 a 38, 9 - svahová, PLO 36) 183

L Lesy (viz také L3.1 a L6.4), 2B Bohatá buková doubrava (2 – strdivková na svazích, PLO 36 a 38, 4 – váleãková na svazích, PLO 36, 37 a 38, 5 – s ostfiicí chlupatou a strdivkou, PLO 36, 6 – strdivková na hfiebenech, PLO 36, 37 a 38) (viz také L3.1 a L6.4), 2O5 (Jedlo)buková doubrava ostfiicová na sníÏeninách plo‰in a hfibetech, PLO 37 (viz také L3.1 a L7.2) Geobiocenologie. 2 B 3 Fagi-querceta typica (typické bukové doubravy) (viz také K3 a L3.1), 2 BC 3 Fagi-querceta aceris (javoro-bukové doubravy) (viz také K3 a L3.1), 2 BD 3 Fagi-querceta tiliae (lipo-bukové doubravy) (viz také K3 a L3.1), 3 B 3 Querci-fageta typica (typické dubové buãiny) (viz také K3, L3.1 a L5.1), 3 BC–BD 3 Querci-fageta tiliae-aceris (lipo-javoro-dubové buãiny) (viz také K3 a L5.3) ve stromovém patfie. Kefiové patro je v jednotliv˘ch porostech rÛznû bohatû vyvinuté. V bylinném patfie v˘raznû dominuje ostfiice chlupatá (Carex pilosa) a diagnosticky v˘znamn˘ je téÏ v˘skyt nûkolika dal‰ích druhÛ vázan˘ch v âR pfieváÏnû na karpatskou oblast (napfi. Euphorbia amygdaloides, Galium schultesii a Hacquetia epipactis). Dále se vyskytují hájové druhy Carex digitata, Fragaria vesca, Galium odoratum, Hieracium murorum, H. sabaudum, Lathyrus vernus, Melica uniflora, Mycelis muralis, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum aj. Mechové patro je vyvinuto nev˘raznû. Ekologie. Svahy nebo rovinaté terény na fly‰ov˘ch pískovcích a jílovcích star‰ích tfietihor, lokálnû pfiekryt˘ch mlad‰ími sedimenty. Na tûωích pÛdách mÛÏe místy docházet k pseudooglejení. Zásoba Ïivin v pÛdû je dobrá. Roz‰ífiení. JiÏní okraje Drahanské vrchoviny a obvodové pahorkatiny karpatsk˘ch pohofií: Îdánick˘ les, Chfiiby, Litenãické, Vizovické a Host˘nské vrchy, Podbeskydská pahorkatina, Bílé Karpaty a Ostravsko. 50 40 45 50 55 60 65 70 75 51° 55 60 50° 65 70 49° 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení karpatsk˘ch dubohabfiin. Na mapû nejsou zaznamenány pfiechodné porosty k hercynsk˘m dubohabfiinám v oblasti âeského masivu. V˘raznou dominantou podrostu karpatsk˘ch dubohabfiin je ostfiice chlupatá (Carex pilosa), která kvete tûsnû pfied olistûním stromÛ. Îdánick˘ les. Struktura a druhové sloÏení. Lesy s pfievahou habru obecného (Carpinus betulus) nebo dubu zimního (Quercus petraea s. lat.) a místy s pfiímûsí buku lesního (Fagus sylvatica) jako podúrovÀové dfieviny Poznámka k mapování. Na západní a jihozápadní Moravû, zejména v ‰ir‰ím okolí Brna, Znojma a Tfiebíãe, a také na nûkter˘ch dal‰ích lokalitách v âeském masivu se vyskytují dubohabfiiny s pfievládající ostfiicí chlupatou (Carex pilosa), v˘skytem pry‰ce mandloÀového (Euphorbia amygdaloides) a souãasnû s jaterníkem trojlaloãn˘m (Hepatica nobilis), kter˘ je diagnostick˘m druhem hercynsk˘ch dubohabfiin. V souãasném fytocenologickém pojetí jsou tyto porosty fiazeny k hercynsk˘m dubohabfiinám, pfii mapování je v‰ak vhodné zaznamenávat je 184

L3.2 Polonské dubohabfiiny<br />

s. lat. a Viola reichenbachiana), hojnû jsou zastoupeny<br />

i druhy vlhãích lesních pÛd (napfi. Aegopodium podagraria,<br />

Athyrium filix-femina a Carex sylvatica) a druhy<br />

boreálních jehliãnat˘ch lesÛ jako Maianthemum<br />

bifolium a Oxalis acetosella, vzácnûji i Trientalis europaea.<br />

Mechové patro má malou pokryvnost nebo i chybí.<br />

Ekologie. Rovinaté terény i svahy s tûωími pÛdami,<br />

které mají niωí obsah skeletu a zpravidla jsou pseudooglejené,<br />

tedy nasáklé sráÏkovou vodou a hlavnû<br />

na jafie dlouhodobûji zamokfiené. Zásoba Ïivin je<br />

zpravidla dobrá, ale na nûkter˘ch místech mohou<br />

b˘t pÛdy i chud‰í.<br />

50<br />

55<br />

60<br />

65<br />

70<br />

Roz‰ífiení. Severní podhÛfií Rychlebsk˘ch hor<br />

a JeseníkÛ, Ostravsko, severní podhÛfií Beskyd,<br />

Moravská brána a Hornomoravsk˘ úval.<br />

OhroÏení. Pfievod na jehliãnaté kultury, pfiezvûfiení.<br />

Management. Zachování pfiirozené skladby<br />

stromového patra, udrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie.<br />

Literatura. Neuhäusl 1963, Neuhäusl in Moravec<br />

et al. 1982, Neuhäuslová in Neuhäuslová et al. 1998,<br />

Neuhäuslová in Moravec et al. 2000.<br />

Druhová kombinace<br />

Stromové a kefiové patro<br />

Dg Dm<br />

<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />

12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />

Roz‰ífiení polonsk˘ch dubohabfiin.<br />

Dm<br />

Dm<br />

Dm<br />

Carpinus betulus – habr obecn˘<br />

Corylus avellana – líska obecná<br />

Populus tremula – topol osika<br />

Quercus petraea s. lat. – dub zimní<br />

Q. robur – dub letní<br />

Sambucus nigra – bez ãern˘<br />

Tilia cordata – lípa srdãitá<br />

51°<br />

50°<br />

49°<br />

Bylinné patro<br />

Aegopodium podagraria – br‰lice kozí noha<br />

Anemone nemorosa – sasanka hajní<br />

Asarum europaeum – kopytník evropsk˘<br />

Athyrium filix-femina – papratka samiãí<br />

Brachypodium sylvaticum – váleãka lesní<br />

Campanula trachelium – zvonek kopfiivolist˘<br />

Carex brizoides – ostfiice tfieslicovitá<br />

C. sylvatica – ostfiice lesní<br />

Fragaria vesca – jahodník obecn˘<br />

Galeobdolon luteum s. lat. – pitulník Ïlut˘<br />

Dg Galium schultesii – svízel SchultesÛv<br />

Geum urbanum – kuklík mûstsk˘<br />

Maianthemum bifolium – pstroãek dvoulist˘<br />

Mycelis muralis – mléãka zední<br />

Dg Oxalis acetosella – ‰Èavel kysel˘<br />

Poa nemoralis – lipnice hajní<br />

Polygonatum multiflorum – kokofiík mnohokvût˘<br />

Pulmonaria officinalis s. lat. – plicník lékafisk˘<br />

Sanicula europaea – Ïindava evropská<br />

Scrophularia nodosa – krtiãník hlíznat˘<br />

Dg Trientalis europaea – sedmikvítek evropsk˘<br />

Dg Vaccinium myrtillus – borÛvka<br />

Viola reichenbachiana – violka lesní<br />

L3.3 Karpatské dubohabfiiny<br />

Carpathian oak-hornbeam forests<br />

Natura 2000. 91G0 * Pannonic oak-hornbeam forests<br />

– prioritní stanovi‰tû (viz také L3.4)<br />

Smaragd. 41.2 Oak-hornbeam forests (viz také L3.1,<br />

L3.2 a L3.4)<br />

CORINE. 41.26 Eastern oak-hornbeam forests<br />

Pal. Hab. 41.266 Carpathian hairy sedge oak-hornbeam<br />

forests<br />

EUNIS. G1.8/P-41.26 Sub-continental oak-hornbeam forests<br />

Fytocenologie. Svaz Carpinion Issler 1931 (viz také L3.1,<br />

L3.2 a L3.4): Carici pilosae-Carpinetum Neuhäusl<br />

et Neuhäuslová 1964<br />

Potenciální vegetace. 10 Ostfiicová dubohabfiina<br />

Fyziotyp. HD Habrové a lipové doubravy<br />

Lesnická typologie. 2I5 Uléhavá kyselá buková doubrava<br />

se tfitinou rákosovitou na plo‰inách a mírn˘ch svazích,<br />

PLO 36 (viz také L7.1), 2S SvûÏí buková doubrava<br />

(2 – biková s ostfiicí prstnatou na plo‰inách a svazích,<br />

PLO 37 a 38, 5 – biková s lipnicí hajní na svazích<br />

a hfibetech, PLO 36, 9 – svahová, PLO 36) (viz také L3.1,<br />

L6.4 a L7.1), 2H Hlinitá buková doubrava (2 - s ostfiicí<br />

chlupatou na mírn˘ch svazích, PLO 36, 37 a 38, 3 - s ostfiicí<br />

chlupatou na ploch˘ch hfibetech, PLO 36, 37 a 38, 4<br />

- s ostfiicí horskou na mírn˘ch svazích, PLO 36, 37 a 38, 7<br />

- oglejená v mûlk˘ch prohybech plo‰in, PLO 36, 8<br />

- strdivková, PLO 36 a 38, 9 - svahová, PLO 36)<br />

183

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!