fulltext pdf file (40 MB)

L3.1 Hercynské dubohabfiiny
doubrava (viz také L3.4), 1O Lipová doubrava (viz také
L3.4 a L6.4), 1P SvûÏí bfiezová doubrava (viz také L3.4
a L7.2), 2X Dfiínová doubrava s bukem (viz také L3.4),
2S SvûÏí buková doubrava (viz také L3.3, L6.4 a L7.1),
2H Hlinitá buková doubrava (viz také L3.3 a L6.4),
2B Bohatá habrová doubrava s bukem (viz také L3.3 a L6.4),
2D Obohacená buková doubrava, 2V Vlhká buková
doubrava, 2O Jedlobuková doubrava (viz také L3.3 a L7.2)
Geobiocenologie. 2 AB 3x Carpini-querceta (habrové
doubravy), 2 B 3x Carpini-querceta typica (typické habrové
doubravy) (viz také K3), 2 BC 3x Carpini-querceta aceris
(javoro-habrové doubravy) (viz také K3), 2 BD 3x Carpiniquerceta
tiliae (lipo-habrové doubravy) (viz také K3 a L6.4),
1 B 3 Querceta typica (typické doubravy) (viz také K3,
L3.4, L6.2 a L6.4), 1–2 AB–B 1–2 Querceta humilia inf.
et sup. (zakrslé doubravy n. a v. st.) (viz také K3, K4, L6.5
a L7.1), 2 B 3 Fagi-querceta typica (typické bukové doubravy)
(viz také K3 a L3.3), 2 BC 3 Fagi-querceta aceris (javorobukové
doubravy) (viz také K3 a L3.3), 2 BD 3 Fagiquerceta
tiliae (lipo-bukové doubravy) (viz také K3 a L3.3),
1–2 B–BD (3)4 Tili-querceta roboris inf. et sup. (lipové
doubravy n. a v. st.) (viz také L2.3 a L3.4), 1–2 BC–C (3)4
Tili-querceta roboris-aceris inf. et sup. (javoro-lipové
doubravy n. a v. st.), 3 B 3 Querci-fageta typica (typické
dubové buãiny) (viz také K3, L3.3 a L5.1), 3 BC 3 Quercifageta
aceris (javoro-dubové buãiny) (viz také K3 a L5.1),
3 BD 3 Querci-fageta tiliae (lipo-dubové buãiny) (viz také
K3 a L5.3)
a dále se vyskytují hájové druhy, jako napfi. Anemone
nemorosa, Hieracium murorum, Lathyrus vernus, Melica
nutans, Poa nemoralis, Pulmonaria officinalis s. lat.
a Tanacetum corymbosum. Mechové patro je vyvinuto
spí‰e sporadicky.
Ekologie. Îivinami bohaté, zpravidla hluboké
pÛdy na svazích i plo‰inách v teplej‰ích oblastech.
PodloÏí je tvofieno nejrÛznûj‰ími typy hornin, a to
od kysel˘ch hornin krystalinika pfies vápence a slínovce
aÏ po tfietihorní a ãtvrtohorní sedimenty.
Na tûωích pÛdách mÛÏe docházet i k lokálnímu
zamokfiení.
50
55
60
65
70
40 45 50 55 60 65 70 75
51°
50°
49°
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení hercynsk˘ch dubohabfiin.
Roz‰ífiení. Hercynské dubohabfiiny jsou jedním
z nejãastûj‰ích typÛ pfiirozené lesní vegetace
v âeském stfiedohofií, Mostecké pánvi, Pojizefií,
Polabí, podhÛfií Orlick˘ch hor, okolí Prahy,
âeském krasu, na Kfiivoklátsku, v okolí Plznû, údolí
Otavy a stfiední Vltavy, na obvodech Îelezn˘ch hor,
v oblasti jihov˘chodního okraje âeského masivu
od Znojma po Brno a v podhÛfií Drahanské vrchoviny
a Rychlebsk˘ch hor.
Jarní aspekt dubohabfiiny s kvetoucí sasankou hajní (Anemone
nemorosa), sasankou pryskyfiníkovitou (A. ranunculoides) a hrachorem
lechou (Lathyrus vernus) v jiÏní ãásti Moravského krasu.
Struktura a druhové sloÏení. Lesy s pfievahou
habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního
a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a ãastou
pfiímûsí lípy srdãité (Tilia cordata). V kefiovém patfie
se vyskytují niωí jedinci dfievin stromového patra
a dále napfi. Cornus sanguinea, Corylus avellana
a Lonicera xylosteum. V bylinném patfie má v˘znamnûj‰í
indikaãní hodnotu zejména Hepatica nobilis
Variabilita. Druhové sloÏení bylinného patra je
promûnlivé hlavnû v závislosti na vlhkosti a pÛdní
reakci. Kromû typick˘ch porostÛ zahrnuje tato
podjednotka rÛzné pfiechodné porosty k tvrd˘m
luhÛm, teplomiln˘m doubravám, acidofilním
doubravám a kvûtnat˘m buãinám. V jiÏních âechách
na stfiedním toku Otavy a Blanice chybûjí v porostech
pfiirozenû habr obecn˘ (Carpinus betulus) a dub zimní
(Quercus petraea s. lat.) a pfievládajícími dfievinami
stromového patra jsou lípa srdãitá (Tilia cordata)
a dub letní (Quercus robur).
OhroÏení. Pfievod na jehliãnaté kultury, pfiezvûfiení.
181