Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek<br />
Glechoma hederacea, Lamium maculatum, Lysimachia<br />
vulgaris, Poa palustris, Rubus caesius, Symphytum<br />
officinale aj. Na relativnû su‰‰ích místech dominuje<br />
Urtica dioica. V zamokfien˘ch porostech jsou hojné<br />
bahenní a vodní rostliny (Alisma plantago-aquatica,<br />
Caltha palustris, Carex acuta, C. acutiformis, C. riparia,<br />
Galium palustre s. lat., Glyceria maxima, Iris pseudacorus,<br />
Lemna minor, Phragmites australis, Spirodela polyrhiza<br />
aj.) a místy se vyskytují liány (Calystegia sepium,<br />
Humulus lupulus a Solanum dulcamara).<br />
Ekologie. ·iroké nivy níÏinn˘ch fiek, zpravidla<br />
do 200–220 m n. m., bfiehy fiek a slep˘ch fiíãních<br />
ramen. Pravidelné, ãasto dlouhotrvající záplavy<br />
omezují rozvoj dfievin a spolu se silnû kolísající<br />
hladinou podzemní vody jsou nejdÛleÏitûj‰ím ekologick˘m<br />
faktorem podmiÀujícím v˘skyt této vegetace.<br />
Po ústupu záplavov˘ch vod zÛstává na povrchu pÛdy<br />
vrstva hlinit˘ch aÏ jílovit˘ch sedimentÛ. Îivinami<br />
dostateãnû zásobené pÛdy jsou zpravidla tûωí, hluboké,<br />
odpovídající pÛdním typÛm glej nebo paternia.<br />
Roz‰ífiení. Fragmentárnû v níÏinn˘ch polohách<br />
âeské kfiídové tabule, moravsk˘ch úvalÛ a Ostravské<br />
pánve.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
51°<br />
50°<br />
Druhová kombinace<br />
Stromové a kefiové patro<br />
Dg<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Populus alba – topol bíl˘<br />
P. nigra – topol ãern˘<br />
Salix alba – vrba bílá<br />
S. fragilis – vrba kfiehká<br />
Sambucus nigra – bez ãern˘<br />
Bylinné patro<br />
Dm Aegopodium podagraria – br‰lice kozí noha<br />
Alisma plantago-aquatica – Ïabník jitrocelov˘<br />
Anthriscus sylvestris – kerblík lesní<br />
Caltha palustris – blatouch bahenní<br />
Calystegia sepium – opletník plotní<br />
Dm Carex acuta – ostfiice ‰tíhlá<br />
Dm C. acutiformis – ostfiice ostrá<br />
C. riparia – ostfiice pobfieÏní<br />
Galium aparine – svízel pfiítula<br />
G. palustre s. lat. – svízel bahenní<br />
Glechoma hederacea – popenec obecn˘<br />
Glyceria maxima – zblochan vodní<br />
Humulus lupulus – chmel otáãiv˘<br />
Iris pseudacorus – kosatec Ïlut˘<br />
Lamium maculatum – hluchavka skvrnitá<br />
Lysimachia vulgaris – vrbina obecná<br />
Dm Phalaris arundinacea – chrastice rákosovitá<br />
Dm Phragmites australis – rákos obecn˘<br />
Poa palustris – lipnice bahenní<br />
Rubus caesius – ostruÏiník jeÏiník<br />
Solanum dulcamara – lilek potmûchuÈ<br />
Symphytum officinale – kostival lékafisk˘<br />
Urtica dioica – kopfiiva dvoudomá<br />
70<br />
49°<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení mûkk˘ch luhÛ níÏinn˘ch fiek.<br />
OhroÏení. Naru‰ení vodního reÏimu krajiny,<br />
pûstování rychle rostoucích hybridních topolÛ<br />
(Populus ✕canadensis).<br />
Management. Zachování stromov˘ch vrb na pÛdách<br />
pfiíli‰ vlhk˘ch pro topol, na ãerstvû vlhk˘ch<br />
pÛdách pûstování vrb i domácích topolÛ, citlivé<br />
revitalizace fiíãních systémÛ, umûlé povodÀování<br />
na místech s omezen˘mi pfiirozen˘mi záplavami.<br />
Literatura. Neuhäuslová 1987, Vicherek<br />
et al. 2000.<br />
Jihomoravsk˘ mûkk˘ luh s bledulí letní (Leucojum aestivum).<br />
179
Change language