fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰edou (Alnus incana) L2 LuÏní lesy Alluvial forests Zdenka Neuhäuslová Struktura a druhové sloÏení. Svûtlé lesy s dominancí stromÛ sná‰ejících doãasné zamokfiení pÛdy, zejména ol‰í (Alnus glutinosa a A. incana), jasanÛ (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis a F. excelsior), jilmÛ (Ulmus laevis a U. minor), dubu letního (Quercus robur), stromov˘ch vrb (Salix alba a S. fragilis) nebo domácích druhÛ topolÛ (Populus alba a P. nigra). V podrostu pfievládají vlhkomilné druhy ‰iroké ekologické amplitudy spoleãné lesní, luãní i ruderální vegetaci (v kefiovém patfie Sambucus nigra, v bylinném patfie Aegopodium podagraria, Alliaria petiolata, Anthriscus sylvestris, Caltha palustris, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Lamium maculatum, Poa trivialis, Rubus caesius, Urtica dioica aj.). Mechové patro ve vût‰inû porostÛ víceménû chybí. Ekologie. Potoãní a fiíãní aluvia, svahová lesní prameni‰tû a terénní sníÏeniny s nehlubokou, protékající a v˘raznû kolísající podzemní vodou, obãas vystupující nad pÛdní povrch, na glejov˘ch nebo luÏních pÛdách rÛzného stupnû v˘voje v teplé aÏ chladné klimatické oblasti. Roz‰ífiení. Na bfiezích potokÛ a fiek po celém území âR. L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰edou (Alnus incana) Montane grey alder galleries Natura 2000. 91E0 * Mixed ash-alder alluvial forests of temperate and Boreal Europe (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) – prioritní stanovi‰tû (viz také L2.2 a L2.4) Smaragd. 44.2 Boreo-alpine riparian galleries CORINE. 44.21 Montane grey alder galleries Pal. Hab. 44.213 Hercynio-Carpathian grey alder galleries EUNIS. G1.1/P-44.21 Montane grey alder galleries Fytocenologie. Svaz Alnion incanae Paw∏owski et al. 1928, podsvaz Alnenion glutinoso-incanae Oberdorfer 1953 (viz také L2.2 a L5.4): Alnetum incanae Lüdi 1921 Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy Lesnická typologie. 6L Luh ol‰e ‰edé Geobiocenologie. (5)6 BC–C 5a Alneta incanae (ol‰iny ol‰e ‰edé) (viz také K2.2) Porosty ol‰e ‰edé (Alnus incana) doprovázejí prudce tekoucí horské bystfiiny. Luh PstruÏné u Hartmanic na ·umavû. Struktura a druhové sloÏení. Smí‰ené, druhovû bohaté tfiípatrové aÏ ãtyfipatrové porosty s pfievládající ol‰í ‰edou (Alnus incana), slabou pfiímûsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), vrby jívy (Salix caprea) a se smrkem ztepil˘m (Picea abies) ve stromovém i kefiovém patfie. Charakter hustého bylinného patra urãují vlhkomilné druhy Aegopodium podagraria, Chaerophyllum hirsutum, Crepis paludosa, Festuca gigantea, Knautia dipsacifolia, Petasites albus, Silene dioica, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum aj., mezi nimiÏ jsou hojné i druhy horsk˘ch vysokobylinn˘ch niv, napfi. Aconitum callibotryon, Athyrium distentifolium, Cicerbita alpina, Ranunculus platanifolius, Thalictrum aquilegiifolium a Veratrum album subsp. lobelianum, na ·umavû také Doronicum austriacum a Veratrum album subsp. album. Zpravidla chybí 173
L Lesy kvûtnat˘ jarní aspekt. Mechové patro b˘vá vût‰inou jen slabû naznaãeno. Ekologie. âasto zaplavované bfiehy bystfiin s prudce tekoucí vodou v horsk˘ch polohách, zfiídka v chladn˘ch podhorsk˘ch údolích na slabû vyvinut˘ch luÏních pÛdách rÛzného zrnitostního sloÏení, typu rambla nebo paternia, pfiípadnû na glejích, dostateãnû zásoben˘ch Ïivinami. Roz‰ífiení. ·umava, Krkono‰e, Hrub˘ Jeseník a Moravskoslezské Beskydy, vzácnûji také v Kru‰n˘ch a Orlick˘ch horách, na Je‰tûdském hfibetu a v podhÛfiích tûchto pohofií. 50 55 60 65 40 45 50 55 60 65 70 75 51° 50° Dm Dg Dg Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dg Dg Athyrium filix-femina – papratka samiãí Chaerophyllum hirsutum – krabilice chlupatá Cicerbita alpina – mléãivec alpsk˘ Crepis paludosa – ‰karda bahenní Doronicum austriacum – kamziãník rakousk˘ Festuca gigantea – kostfiava obrovská Impatiens noli-tangere – net˘kavka nedÛtklivá Knautia dipsacifolia – chrastavec lesní Oxalis acetosella – ‰Èavel kysel˘ Petasites albus – devûtsil bíl˘ Phyteuma spicatum – zvoneãník klasnat˘ Ranunculus platanifolius – pryskyfiník platanolist˘ Rumex alpestris – ‰Èovík áronolist˘ Senecio ovatus – starãek vejãit˘ Silene dioica – silenka dvoudomá Stachys sylvatica – ãistec lesní Stellaria nemorum – ptaãinec hajní Thalictrum aquilegiifolium – ÏluÈucha orlíãkolistá Veratrum album subsp. album – k˘chavice bílá pravá Veratrum album subsp. lobelianum – k˘chavice bílá Lobelova 49° 70 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení horsk˘ch ol‰in s ol‰í ‰edou (Alnus incana). L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové luhy Ash-alder alluvial forests Variabilita. V horách se uplatÀují v˘‰e zmínûné druhy subalpínsk˘ch vysokobylinn˘ch niv, které v podhorsk˘ch údolích chybûjí a jsou naopak zastoupeny teplomilnûj‰ími lesními druhy Asarum europaeum, Geum urbanum a Pulmonaria officinalis s. lat. OhroÏení. Vysekávání dfievin. Management. Zachování pfiirozené dfievinné skladby porostÛ a vodního reÏimu území. Literatura. Neuhäuslová-Novotná 1975, Neuhäuslová-Novotná in Moravec et al. 1982, Neuhäuslová in Moravec et al. 2000. Druhová kombinace Stromové a kefiové patro Dg Dm Alnus incana – ol‰e ‰edá Rubus idaeus – ostruÏiník maliník Bylinné patro Dg Aconitum callibotryon – omûj ‰alamounek Dm Aegopodium podagraria – br‰lice kozí noha Natura 2000. 91E0 * Mixed ash-alder alluvial forests of temperate and Boreal Europe (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) – prioritní stanovi‰tû (viz také L2.1 a L2.4) Smaragd. 44.3 Middle European stream ash-alder woods CORINE. 44.3 Medio-European stream ash-alder woods Pal. Hab. 44.3 Middle European stream ash-alder woods EUNIS. G1.4/P-44.3 Riverine ash-alder woodland, wet at high but not at low water Fytocenologie. Svaz Alnion incanae Paw∏owski et al. 1928, podsvaz Alnenion glutinoso-incanae Oberdorfer 1953 (viz také L2.1 a L5.4): Pruno-Fraxinetum Oberdofer 1953, Stellario-Alnetum glutinosae Lohmeyer 1957, Arunco sylvestris- Alnetum glutinosae Tüxen 1957, Carici remotae-Fraxinetum Koch ex Faber 1936, Piceo-Alnetum Rubner ex Oberdofer 1957 Potenciální vegetace. 1 Stfiemchová jasenina, místy v komplexu s mokfiadními ol‰inami, 2 Stfiemchová doubrava a ol‰ina s ostfiicí tfieslicovitou (Carex brizoides), místy v komplexu s mokfiadními ol‰inami a spoleãenstvy rákosin a vysok˘ch ostfiic, 3 Smrková ol‰ina Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy Lesnická typologie. 1T9 Smrková ol‰ina, 1G1 Vrbová ol‰ina luÏní, 2L Potoãní luh, 3L Jasanová ol‰ina, 3U1 Javorová jasenina br‰licová na hlinitém deluviu, PLO 36, a v úÏlabinách, PLO 37 (viz také L4), 5L Montánní (jasanová) ol‰ina Geobiocenologie. 2–5 BC–C (4)5a Fraxini-alneta inf. et sup. (jasanové ol‰iny n. a v. st.), (2)3–5 BC 4(5a) Fraxini-alneta aceris inf. et sup. (javoro-jasanové ol‰iny n. a v. st.) 174
- Page 124 and 125: T1.9 Stfiídavû vlhké bezkolencov
- Page 126 and 127: T2.1 Subalpínské smilkové trávn
- Page 128 and 129: T2.2 Horské smilkové trávníky s
- Page 130 and 131: T3 Suché trávníky Dg Dg Dm Carex
- Page 132 and 133: T3.1 Skalní vegetace s kostfiavou
- Page 134 and 135: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 136 and 137: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
- Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
- Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
- Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
- Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
- Page 148 and 149: T5.3 Kostfiavové trávníky písã
- Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
- Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
- Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
- Page 156 and 157: T7 Slaniska T7 Slaniska Inland salt
- Page 158 and 159: T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
- Page 160 and 161: T8.2 Sekundární podhorská a hors
- Page 162 and 163: T8.3 Brusnicová vegetace skal a dr
- Page 164 and 165: K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a
- Page 166 and 167: K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘c
- Page 168 and 169: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní
- Page 170 and 171: K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
- Page 172 and 173: L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
- Page 176 and 177: L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
- Page 178 and 179: L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 182 and 183: L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
- Page 184 and 185: L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat.
- Page 186 and 187: L3.3 Karpatské dubohabfiiny Ve vrc
- Page 188 and 189: L3.4 Panonské dubohabfiiny Roz‰
- Page 190 and 191: L4 SuÈové lesy vysoké byliny; na
- Page 192 and 193: L5.1 Kvûtnaté buãiny L5.1 Kvûtn
- Page 194 and 195: L5.2 Horské klenové buãiny Dg Dg
- Page 196 and 197: L5.3 Vápnomilné buãiny Struktura
- Page 198 and 199: L5.4 Acidofilní buãiny luzuloides
- Page 200 and 201: L6.1 Perialpidské bazifilní teplo
- Page 202 and 203: L6.2 Panonské teplomilné doubravy
- Page 204 and 205: L6.4 Stfiedoevropské bazifilní te
- Page 206 and 207: L6.5 Acidofilní teplomilné doubra
- Page 208 and 209: L7.1 Suché acidofilní doubravy Ek
- Page 210 and 211: L7.2 Vlhké acidofilní doubravy zp
- Page 212 and 213: L7.3 Subkontinentální borové dou
- Page 214 and 215: L8.1 Boreokontinentální bory L8 S
- Page 216 and 217: L8.2 Lesostepní bory Dg Dg Dg C. g
- Page 218 and 219: L8.3 Perialpidské hadcové bory Dg
- Page 220 and 221: L9.1 Horské tfitinové smrãiny L9
- Page 222 and 223: L9.2 Ra‰elinné a podmáãené sm
L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰edou (Alnus incana)<br />
L2 LuÏní lesy<br />
Alluvial forests<br />
Zdenka Neuhäuslová<br />
Struktura a druhové sloÏení. Svûtlé lesy<br />
s dominancí stromÛ sná‰ejících doãasné zamokfiení<br />
pÛdy, zejména ol‰í (Alnus glutinosa a A. incana), jasanÛ<br />
(Fraxinus angustifolia subsp. danubialis a F. excelsior),<br />
jilmÛ (Ulmus laevis a U. minor), dubu letního (Quercus<br />
robur), stromov˘ch vrb (Salix alba a S. fragilis)<br />
nebo domácích druhÛ topolÛ (Populus alba a P. nigra).<br />
V podrostu pfievládají vlhkomilné druhy ‰iroké<br />
ekologické amplitudy spoleãné lesní, luãní i ruderální<br />
vegetaci (v kefiovém patfie Sambucus nigra, v bylinném<br />
patfie Aegopodium podagraria, Alliaria petiolata,<br />
Anthriscus sylvestris, Caltha palustris, Geum urbanum,<br />
Glechoma hederacea, Lamium maculatum, Poa trivialis,<br />
Rubus caesius, Urtica dioica aj.). Mechové patro<br />
ve vût‰inû porostÛ víceménû chybí.<br />
Ekologie. Potoãní a fiíãní aluvia, svahová lesní<br />
prameni‰tû a terénní sníÏeniny s nehlubokou,<br />
protékající a v˘raznû kolísající podzemní vodou,<br />
obãas vystupující nad pÛdní povrch, na glejov˘ch<br />
nebo luÏních pÛdách rÛzného stupnû v˘voje v teplé<br />
aÏ chladné klimatické oblasti.<br />
Roz‰ífiení. Na bfiezích potokÛ a fiek po celém<br />
území âR.<br />
L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰edou<br />
(Alnus incana)<br />
Montane grey alder galleries<br />
Natura 2000. 91E0 * Mixed ash-alder alluvial forests<br />
of temperate and Boreal Europe (Alno-Padion, Alnion incanae,<br />
Salicion albae) – prioritní stanovi‰tû (viz také L2.2 a L2.4)<br />
Smaragd. 44.2 Boreo-alpine riparian galleries<br />
CORINE. 44.21 Montane grey alder galleries<br />
Pal. Hab. 44.213 Hercynio-Carpathian grey alder galleries<br />
EUNIS. G1.1/P-44.21 Montane grey alder galleries<br />
Fytocenologie. Svaz Alnion incanae Paw∏owski et al. 1928,<br />
podsvaz Alnenion glutinoso-incanae Oberdorfer 1953<br />
(viz také L2.2 a L5.4): Alnetum incanae Lüdi 1921<br />
Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy<br />
Lesnická typologie. 6L Luh ol‰e ‰edé<br />
Geobiocenologie. (5)6 BC–C 5a Alneta incanae (ol‰iny ol‰e<br />
‰edé) (viz také K2.2)<br />
Porosty ol‰e ‰edé (Alnus incana) doprovázejí prudce tekoucí horské<br />
bystfiiny. Luh PstruÏné u Hartmanic na ·umavû.<br />
Struktura a druhové sloÏení. Smí‰ené,<br />
druhovû bohaté tfiípatrové aÏ ãtyfipatrové porosty<br />
s pfievládající ol‰í ‰edou (Alnus incana), slabou pfiímûsí<br />
javoru klenu (Acer pseudoplatanus), vrby jívy<br />
(Salix caprea) a se smrkem ztepil˘m (Picea abies)<br />
ve stromovém i kefiovém patfie. Charakter hustého<br />
bylinného patra urãují vlhkomilné druhy Aegopodium<br />
podagraria, Chaerophyllum hirsutum, Crepis paludosa,<br />
Festuca gigantea, Knautia dipsacifolia, Petasites albus,<br />
Silene dioica, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum aj.,<br />
mezi nimiÏ jsou hojné i druhy horsk˘ch vysokobylinn˘ch<br />
niv, napfi. Aconitum callibotryon, Athyrium<br />
distentifolium, Cicerbita alpina, Ranunculus platanifolius,<br />
Thalictrum aquilegiifolium a Veratrum album subsp.<br />
lobelianum, na ·umavû také Doronicum austriacum<br />
a Veratrum album subsp. album. Zpravidla chybí<br />
173
Change language