fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní kfioviny K3 Vysoké mezofilní a xerofilní kfioviny Tall mesic and xeric scrub Jifií Sádlo Natura 2000. – Smaragd. – CORINE. 31.81 Medio-European rich-soil thickets Pal. Hab. 31.81 Medio-European rich-soil thickets EUNIS. F1.3/P-31.81 Medio-European rich-soil thickets Fytocenologie. Svaz Berberidion Br.-Bl. 1950: Pruno- Ligustretum Tüxen 1952, Roso gallicae-Prunetum Miky‰ka 1968, Antherico-Coryletum Kaiser 1926, Rhamno catharticae-Cornetum sanguineae Passarge 1962, Violo hirtae-Cornetum maris Hilbig et Klotz in Rauschert 1990, Prunetum mahaleb Nevole ex Müller 1986. – Svaz Pruno-Rubion radulae Weber 1974: Prunus spinosa- Rubus fruticosus spol. Fyziotyp. KR Mezofilní aÏ xerofilní kfioviny Geobiocenologie. 1 B 3 Querceta typica (typické doubravy) (viz také L3.1, L3.4, L6.2 a L6.4), 1 BC–C 1–2 Aceri campestris-querceta humilia (zakrslé babykové doubravy) (viz také L4), 1 BC 3 Aceri campestris-querceta (babykové doubravy) (viz také L3.4, L6.2 a L6.3), 1 BD 3 Ligustriquerceta (doubravy s ptaãím zobem) (viz také K4, L3.4, L6.2 a L6.4), 1–2 AB–B 1–2 Querceta humilia inf. et sup. (zakrslé doubravy n. a v. st.) (viz také K4, L3.1, L6.5 a L7.1), 1–2 BD 1–2 Ligustri-querceta humilia inf. et sup. (zakrslé doubravy s ptaãím zobem n. a v. st.) (viz také K4 a L6.4), 1–2 D 2(3) Corni-querceta petraeae-pubescentis inf. et sup. (dfiínové doubravy n. a v. st.) (viz také L6.1), 2 (A)AB–B 1–2 Fagi-querceta humilia (zakrslé bukové doubravy) (viz také L7.1), 2 B 3 Fagi-querceta typica (typické bukové doubravy) (viz také L3.1 a L3.3), 2 B 3x Carpini-querceta typica (typické habrové doubravy) (viz také L3.1), 2 BC–C 1–2 Carpini-acereta humilia (zakrslé habrové javofiiny) (viz také L4), 2 BC 3 Fagiquerceta aceris (javoro-bukové doubravy) (viz také L3.1 a L3.3), 2 BC 3x Carpini-querceta aceris (javoro-habrové doubravy) (viz také L3.1), 2 BD 3 Fagi-querceta tiliae (lipo-bukové doubravy) (viz také L3.1 a L3.3), 2 BD 3x Carpini-querceta tiliae (lipo-habrové doubravy) (viz také L3.1 a L6.3), 3 B 3 Querci-fageta typica (typické dubové buãiny) (viz také L3.1, L3.3 a L5.1), 3 BC 3 Querci-fageta aceris (javoro-dubové buãiny) (viz také L3.1 a L5.1), 3 BD 3 Querci-fageta tiliae (lipo-dubové buãiny) (viz také L3.1 a L5.3), 3 BC–BD 3 Querci-fageta tiliae-aceris (lipo-javoro-dubové buãiny) (viz také L3.3 a L5.3), 4 AB 3 Fageta abietino-quercina (jedlo-dubové buãiny) (viz také L5.4), 4 B 3 Fageta typica (typické buãiny) (viz také K5.1), 4 BC 3 Fageta aceris (javorové buãiny) (viz také K5.1), 4 BD 3 Fageta tiliae (lipové buãiny) (viz také L5.3), 4 BC–BD 3 Fageta tiliae-aceris (lipo-javorové buãiny) (viz také L5.3) Struktura a druhové sloÏení. Husté, ãasto trnité kfioviny, vysoké kolem 2–5 m, druhovû bohaté, ãasto velkoplo‰né nebo liniové. Vesmûs mají více dominantních druhÛ, nejãastûji Corylus avellana, Crataegus spp., Ligustrum vulgare, Prunus spinosa a Rosa spp., na bazick˘ch podkladech v nejteplej‰ích oblastech také Cornus mas a Prunus mahaleb. V podrostu je v˘raznû odli‰en svûtl˘ a such˘ okraj kfioviny s v˘skytem druhÛ sousedních trávníkÛ nebo lemÛ od stinného, ménû zarostlého vnitfiku s nitrofilními a mezofilními druhy a ãasto i s druhy hájov˘mi (napfi. Mercurialis perennis a Stellaria holostea). Ekologie. âerstvû vlhké aÏ suché pÛdy na rÛzn˘ch podkladech na rovinách i svazích v‰ech orientací od níÏin do podhorsk˘ch poloh. âasto jde o meziãtûj‰í enklávy v primárním bezlesí, napfi. skalní rozsedliny, dále o pfiirozené i sekundární lesní plá‰tû na rozhraní se skálami, such˘mi trávníky ãi loukami, velmi hojnû o meze podél cest a opu‰tûné louky, pastviny nebo pole. 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení vysok˘ch mezofilních a xerofilních kfiovin. Roz‰ífiení. Vût‰ina území âR, nejhojnûji v tepl˘ch a such˘ch oblastech s mozaikovitou kulturní krajinou na ãlenitûj‰ím reliéfu. Tato vegetace je v‰ak vzácná nebo chybí v moderní agrárnû-prÛmyslové krajinû níÏin, v podmáãen˘ch pánvích, jako je TfieboÀsko, v pohraniãních pohofiích a v nejvy‰‰ích ãástech âeskomoravské vrchoviny. Variabilita. Jednotka zahrnuje jednak husté porosty s pfievahou silnû klonálních kefiÛ (napfi. Ligustrum 51° 50° 49° 167
K Kfioviny Expanze kfiovin do suchého trávníku. Vrch Kienberg u Mikulova. vulgare a Prunus spinosa) a s fiídk˘m podrostem, jednak skupinovité porosty vysok˘ch kefiÛ (napfi. Cornus mas, Corylus avellana a Crataegus spp.), vût‰inou se silnûji zapojen˘m podrostem. Poznámka k mapování. Mladá a mezernatá sukcesní stadia kfiovin se pfii mapování zaznamenávají jako mozaika kfiovin a pÛvodního biotopu, do kterého kfioviny expandují, tedy napfi. suchého trávníku nebo louky. Do této jednotky nepatfií kfioviny s pfievahou pasekov˘ch nebo synantropních dfievin, napfi. Robinia pseudacacia, Rubus spp. vãetnû R. idaeus, Salix caprea a Sorbus aucuparia subsp. aucuparia, ani silnûji ruderalizované kfioviny s absencí druhÛ kvûtnat˘ch lemÛ, zato s hojn˘m ãern˘m bezem (Sambucus nigra), ostruÏiníkem kfiovit˘m (Rubus spp.) a podrostem tvofien˘m pfieváÏnû kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica), lopuchy (Arctium spp.) a neofyty. Uvedené typy kfiovin se mapují v rámci jednotek X8 Kfioviny s ruderálními a nepÛvodními druhy a X11 Paseky s nitrofilní vegetací. OhroÏení. Eutrofizace, ‰ífiení ruderálních a nepÛvodních druhÛ, pfiirozená sukcese. Management. V˘bûrové vytínání vzrÛstajících stromÛ, obãasná holoseã na vût‰ích plochách. Literatura. Sádlo 1991, Holub & Kuãera 2001. Druhová kombinace Kefiové patro Dm Dg Dg Dm Acer campestre – javor babyka Berberis vulgaris – dfii‰Èál obecn˘ Cornus mas – svída dfiín Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dm Dg Dg C. sanguinea – svída krvavá Corylus avellana – líska obecná Cotoneaster integerrimus – skalník celokrajn˘ Crataegus spp. 1) – hloh Euonymus europaea – brslen evropsk˘ E. verrucosa – brslen bradaviãnat˘ Fraxinus excelsior – jasan ztepil˘ Ligustrum vulgare – ptaãí zob obecn˘ Prunus avium – tfie‰eÀ ptaãí P. mahaleb – mahalebka obecná P. spinosa – slivoÀ trnka Pyrus pyraster – hru‰eÀ polniãka Rhamnus cathartica – fie‰etlák poãistiv˘ Rosa spp. 2) – rÛÏe Rubus spp. 3) – ostruÏiník Rubus idaeus – ostruÏiník maliník Sorbus aucuparia subsp. aucuparia – jefiáb ptaãí prav˘ Viburnum lantana – kalina tu‰alaj 1) V‰echny domácí druhy vãetnû hybridogenních, zejména Crataegus laevigata, C. lindmanii, C. monogyna, C. praemonticola, C. ✕calycina, C. ✕fallacina, C. ✕macrocarpa a C. ✕media. 2) V‰echny domácí vy‰‰í kefie: Rosa agrestis, R. canina, R. dumalis, R. elliptica, R. ✕jundzillii, R. micrantha, R. rubiginosa, R. sherardii a R. tomentosa. 3) Druhy s vazbou na nelesní prostfiedí s v˘jimkou acidofilních, zejména ze subsekce Rubus (R. constrictus) a sérií Canescentes (R. canescens), Discolores (vût‰ina druhÛ) a Radulae (R. radula). Bylinné patro Dm Aegopodium podagraria – br‰lice kozí noha Arrhenatherum elatius – ovsík vyv˘‰en˘ Dm Brachypodium pinnatum – váleãka prapofiitá Campanula persicifolia – zvonek broskvolist˘ C. rapunculoides – zvonek fiepkovit˘ C. trachelium – zvonek kopfiivolist˘ Clinopodium vulgare – klinopád obecn˘ Dactylis glomerata – srha laloãnatá Elytrigia repens – p˘r plaziv˘ Euphorbia cyparissias – pry‰ec chvojka Festuca rubra s. lat. – kostfiava ãervená Dm Fragaria moschata – jahodník truskavec F. vesca – jahodník obecn˘ Galium album – svízel bíl˘ G. aparine – svízel pfiítula Dm Geranium robertianum – kakost smrdut˘ Geum urbanum – kuklík mûstsk˘ Poa nemoralis – lipnice hajní 168
- Page 118 and 119: T1.6 Vlhká tuÏebníková lada Dg
- Page 120 and 121: T1.7 Kontinentální zaplavované l
- Page 122 and 123: T1.8 Kontinentální vysokobylinná
- Page 124 and 125: T1.9 Stfiídavû vlhké bezkolencov
- Page 126 and 127: T2.1 Subalpínské smilkové trávn
- Page 128 and 129: T2.2 Horské smilkové trávníky s
- Page 130 and 131: T3 Suché trávníky Dg Dg Dm Carex
- Page 132 and 133: T3.1 Skalní vegetace s kostfiavou
- Page 134 and 135: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 136 and 137: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
- Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
- Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
- Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
- Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
- Page 148 and 149: T5.3 Kostfiavové trávníky písã
- Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
- Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
- Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
- Page 156 and 157: T7 Slaniska T7 Slaniska Inland salt
- Page 158 and 159: T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
- Page 160 and 161: T8.2 Sekundární podhorská a hors
- Page 162 and 163: T8.3 Brusnicová vegetace skal a dr
- Page 164 and 165: K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a
- Page 166 and 167: K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘c
- Page 170 and 171: K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
- Page 172 and 173: L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
- Page 174 and 175: L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰
- Page 176 and 177: L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
- Page 178 and 179: L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 182 and 183: L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
- Page 184 and 185: L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat.
- Page 186 and 187: L3.3 Karpatské dubohabfiiny Ve vrc
- Page 188 and 189: L3.4 Panonské dubohabfiiny Roz‰
- Page 190 and 191: L4 SuÈové lesy vysoké byliny; na
- Page 192 and 193: L5.1 Kvûtnaté buãiny L5.1 Kvûtn
- Page 194 and 195: L5.2 Horské klenové buãiny Dg Dg
- Page 196 and 197: L5.3 Vápnomilné buãiny Struktura
- Page 198 and 199: L5.4 Acidofilní buãiny luzuloides
- Page 200 and 201: L6.1 Perialpidské bazifilní teplo
- Page 202 and 203: L6.2 Panonské teplomilné doubravy
- Page 204 and 205: L6.4 Stfiedoevropské bazifilní te
- Page 206 and 207: L6.5 Acidofilní teplomilné doubra
- Page 208 and 209: L7.1 Suché acidofilní doubravy Ek
- Page 210 and 211: L7.2 Vlhké acidofilní doubravy zp
- Page 212 and 213: L7.3 Subkontinentální borové dou
- Page 214 and 215: L8.1 Boreokontinentální bory L8 S
- Page 216 and 217: L8.2 Lesostepní bory Dg Dg Dg C. g
K Kfioviny<br />
Expanze kfiovin do suchého trávníku. Vrch Kienberg u Mikulova.<br />
vulgare a Prunus spinosa) a s fiídk˘m podrostem, jednak<br />
skupinovité porosty vysok˘ch kefiÛ (napfi. Cornus<br />
mas, Corylus avellana a Crataegus spp.), vût‰inou se<br />
silnûji zapojen˘m podrostem.<br />
Poznámka k mapování. Mladá a mezernatá<br />
sukcesní stadia kfiovin se pfii mapování zaznamenávají<br />
jako mozaika kfiovin a pÛvodního biotopu, do kterého<br />
kfioviny expandují, tedy napfi. suchého trávníku<br />
nebo louky. Do této jednotky nepatfií kfioviny<br />
s pfievahou pasekov˘ch nebo synantropních dfievin,<br />
napfi. Robinia pseudacacia, Rubus spp. vãetnû R. idaeus,<br />
Salix caprea a Sorbus aucuparia subsp. aucuparia,<br />
ani silnûji ruderalizované kfioviny s absencí druhÛ<br />
kvûtnat˘ch lemÛ, zato s hojn˘m ãern˘m bezem<br />
(Sambucus nigra), ostruÏiníkem kfiovit˘m (Rubus spp.)<br />
a podrostem tvofien˘m pfieváÏnû kopfiivou dvoudomou<br />
(Urtica dioica), lopuchy (Arctium spp.) a neofyty.<br />
Uvedené typy kfiovin se mapují v rámci jednotek<br />
X8 Kfioviny s ruderálními a nepÛvodními druhy a X11<br />
Paseky s nitrofilní vegetací.<br />
OhroÏení. Eutrofizace, ‰ífiení ruderálních a nepÛvodních<br />
druhÛ, pfiirozená sukcese.<br />
Management. V˘bûrové vytínání vzrÛstajících<br />
stromÛ, obãasná holoseã na vût‰ích plochách.<br />
Literatura. Sádlo 1991, Holub & Kuãera 2001.<br />
Druhová kombinace<br />
Kefiové patro<br />
Dm<br />
Dg<br />
Dg Dm<br />
Acer campestre – javor babyka<br />
Berberis vulgaris – dfii‰Èál obecn˘<br />
Cornus mas – svída dfiín<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg Dm<br />
Dg<br />
Dg<br />
C. sanguinea – svída krvavá<br />
Corylus avellana – líska obecná<br />
Cotoneaster integerrimus – skalník celokrajn˘<br />
Crataegus spp. 1) – hloh<br />
Euonymus europaea – brslen evropsk˘<br />
E. verrucosa – brslen bradaviãnat˘<br />
Fraxinus excelsior – jasan ztepil˘<br />
Ligustrum vulgare – ptaãí zob obecn˘<br />
Prunus avium – tfie‰eÀ ptaãí<br />
P. mahaleb – mahalebka obecná<br />
P. spinosa – slivoÀ trnka<br />
Pyrus pyraster – hru‰eÀ polniãka<br />
Rhamnus cathartica – fie‰etlák poãistiv˘<br />
Rosa spp. 2) – rÛÏe<br />
Rubus spp. 3) – ostruÏiník<br />
Rubus idaeus – ostruÏiník maliník<br />
Sorbus aucuparia subsp. aucuparia – jefiáb ptaãí<br />
prav˘<br />
Viburnum lantana – kalina tu‰alaj<br />
1)<br />
V‰echny domácí druhy vãetnû hybridogenních, zejména<br />
Crataegus laevigata, C. lindmanii, C. monogyna, C. praemonticola,<br />
C. ✕calycina, C. ✕fallacina, C. ✕macrocarpa a C. ✕media.<br />
2)<br />
V‰echny domácí vy‰‰í kefie: Rosa agrestis, R. canina, R. dumalis,<br />
R. elliptica, R. ✕jundzillii, R. micrantha, R. rubiginosa, R. sherardii<br />
a R. tomentosa.<br />
3)<br />
Druhy s vazbou na nelesní prostfiedí s v˘jimkou acidofilních,<br />
zejména ze subsekce Rubus (R. constrictus) a sérií Canescentes<br />
(R. canescens), Discolores (vût‰ina druhÛ) a Radulae (R. radula).<br />
Bylinné patro<br />
Dm Aegopodium podagraria – br‰lice kozí noha<br />
Arrhenatherum elatius – ovsík vyv˘‰en˘<br />
Dm Brachypodium pinnatum – váleãka prapofiitá<br />
Campanula persicifolia – zvonek broskvolist˘<br />
C. rapunculoides – zvonek fiepkovit˘<br />
C. trachelium – zvonek kopfiivolist˘<br />
Clinopodium vulgare – klinopád obecn˘<br />
Dactylis glomerata – srha laloãnatá<br />
Elytrigia repens – p˘r plaziv˘<br />
Euphorbia cyparissias – pry‰ec chvojka<br />
Festuca rubra s. lat. – kostfiava ãervená<br />
Dm Fragaria moschata – jahodník truskavec<br />
F. vesca – jahodník obecn˘<br />
Galium album – svízel bíl˘<br />
G. aparine – svízel pfiítula<br />
Dm Geranium robertianum – kakost smrdut˘<br />
Geum urbanum – kuklík mûstsk˘<br />
Poa nemoralis – lipnice hajní<br />
168
Change language