fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘ch náplavÛ v‰ech fiek a vût‰ích potokÛ âR, roz‰ífiení je v‰ak nedostateãnû známé. Regulacemi vodních tokÛ byl v˘skyt v niωích polohách místy silnû omezen. Variabilita. Pro vrbové kfioviny v nadmofisk˘ch v˘‰kách pfiibliÏnû do 350 m je typick˘ v˘skyt druhÛ bylinn˘ch lemÛ níÏinn˘ch fiek (Calystegia sepium, Carduus crispus, Chaerophyllum bulbosum, Cuscuta europaea, Humulus lupulus a Myosoton aquaticum). V˘‰e tyto druhy chybûjí, naopak zde b˘vá ãastá vrba nachová (Salix purpurea). V porostech vy‰‰ích poloh s dominancí vrby kfiehké (Salix fragilis) jsou více zastoupeny druhy údolních jasanovo-ol‰ov˘ch luhÛ. OhroÏení. Regulace fiíãních tokÛ, vysekávání pobfieÏních kfiovin, rekreaãní aktivity. Management. Îádn˘. Literatura. Stalmach 1983, 1984, Neuhäuslová 1985, 1987. Druhová kombinace Stromové a kefiové patro Dg Dm Dg Dg Dm Dg Dm Salix fragilis – vrba kfiehká S. purpurea – vrba nachová S. triandra – vrba trojmuÏná S. viminalis – vrba ko‰íkáfiská Bylinné patro Aegopodium podagraria – br‰lice kozí noha Angelica sylvestris – dûhel lesní Calystegia sepium – opletník plotní Dg Dm Chaerophyllum hirsutum – krabilice chlupatá Elymus caninus – p˘rovník psí Ficaria bulbifera – orsej jarní Filipendula ulmaria subsp. ulmaria – tuÏebník jilmov˘ prav˘ Galium aparine – svízel pfiítula Glechoma hederacea – popenec obecn˘ Myosotis nemorosa – pomnûnka hajní Dm Phalaris arundinacea – chrastice rákosovitá Dm Poa trivialis – lipnice obecná Ranunculus repens – pryskyfiník plaziv˘ Rumex obtusifolius – ‰Èovík tupolist˘ Stellaria nemorum – ptaãinec hajní Symphytum officinale – kostival lékafisk˘ Urtica dioica – kopfiiva dvoudomá K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘ch náplavÛ Willow scrub of river gravel banks Natura 2000. 3240 Alpine rivers and their ligneous vegetation with Salix elaeagnos Smaragd. 44.1 Riparian willow formations (viz také M4.2, K2.1 a L2.4), 24.2 River gravel banks (viz také M4.1, M4.2 a M4.3) CORINE. 44.112 Willow and sea-buckthorn brush, 24.224 Gravel bank thickets and woods Pal. Hab. 44.112 Pre-Alpine willow and sea-buckthorn brush, 24.224 Gravel bank thickets and woods EUNIS. G1.1/P-44.11 Orogenous riverine brush, C3.5/P-24.22 Sparsely vegetated river gravel banks Fytocenologie. Svaz Salicion eleagno-daphnoidis (Moor 1958) Grass in Mucina et al. 1993: Agrostio-Salicetum purpureae Jurko 1964 Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy Geobiocenologie. 3–5 B–C 5a Saliceta fragilis inf. et sup. (vrbiny vrby kfiehké n. a v. st.) (viz také K2.1), 5–6 BC–C 5a Alneta incanae (ol‰iny ol‰e ‰edé) (viz také L2.1) Struktura a druhové sloÏení. PobfieÏní porosty kfiovit˘ch vrb dosahující v˘‰ky 3(–5) m. V kefiovém patfie se uplatÀují Salix daphnoides, S. elaeagnos, S. fragilis, S. purpurea a S. triandra, z dal‰ích dfievin také Alnus incana, Betula pendula a Populus tremula. Jednotka zahrnuje jak sukcesnû pokroãilej‰í porosty s dobfie vyvinut˘m kefiov˘m i bylinn˘m patrem, tak mladé, nestabilizované porosty pfiedstavující iniciální stadia sukcese kfiovin na ãerstvû vytvofien˘ch ‰tûrkov˘ch lavicích, které mají jen malou pokryvnost kefiového patra. V bylinném patfie se uplatÀují vlhkomilné a ruderální druhy z okolní vegetace nebo rÛzné druhy splavené z vy‰‰ích poloh. Ekologie. Relativnû vyv˘‰ené polohy na mlad˘ch i star‰ích ‰tûrkov˘ch a ‰tûrkopískov˘ch fiíãních náplavech jak v korytech tokÛ, tak na pobfieÏních ‰tûrkov˘ch lavicích. Oproti ‰tûrkov˘m náplavÛm bez kefiové vegetace je pÛdotvorn˘ proces zpravidla pokroãilej‰í, s akumulací jemnozemû a humusu. NíÏe poloÏené ãásti ‰tûrkov˘ch náplavÛ se kaÏdoroãnû obnovují pfii vysok˘ch stavech vody na jafie nebo pfii vût‰ích neperiodick˘ch povodních z pfiívalov˘ch sráÏek. K pfieplavování a destrukci vy‰‰ích ãástí náplavÛ s kefiovou vegetací dochází fiidãeji, neboÈ svou v˘‰kou odpovídají úrovni maxim jarní vody. 165
K Kfioviny Roz‰ífiení. ¤eky v Beskydech a Podbeskydí: Morávka, Ostravice a RoÏnovská Beãva. Náplavy s vrbinami se zde vyskytují pouze lokálnû – mnoho náplavÛ vznikl˘ch po povodni v roce 1997 bylo zniãeno pfii rekultivacích. 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení vrbov˘ch kfiovin ‰tûrkov˘ch náplavÛ. Variabilita. Druhové sloÏení bylinného patra je velmi promûnlivé podle toho, které diaspory se usadí pfii povodni. SloÏení kefiového patra je v‰ak dosti stabilní. OhroÏení. Regulace fiíãních tokÛ, protipovodÀová opatfiení spojená s úpravou bfiehÛ a koryt tokÛ, tûÏba ‰tûrku. Management. Îádn˘. Literatura. – 51° 50° 49° Druhová kombinace Stromové a kefiové patro Dg Dm Dg Dm Dm Dg Dm Alnus incana – ol‰e ‰edá Populus tremula – topol osika Salix daphnoides – vrba l˘kovcová S. elaeagnos – vrba ‰edá S. fragilis – vrba kfiehká S. purpurea – vrba nachová S. triandra – vrba trojmuÏná Bylinné patro Agrostis capillaris – psineãek obecn˘ Artemisia vulgaris – pelynûk ãernob˘l Barbarea vulgaris – barborka obecná Calamagrostis pseudophragmites – tfitina pobfieÏní Chaerophyllum hirsutum – krabilice chlupatá Epilobium angustifolium – vrbka úzkolistá E. hirsutum – vrbovka chlupatá Equisetum arvense – pfiesliãka rolní Glyceria nemoralis – zblochan hajní Lychnis flos-cuculi – kohoutek luãní Lysimachia vulgaris – vrbina obecná Mentha longifolia – máta dlouholistá Petasites albus – devûtsil bíl˘ P. kablikianus – devûtsil Kablíkové Poa trivialis – lipnice obecná Ranunculus repens – pryskyfiník plaziv˘ Rumex obtusifolius – ‰Èovík tupolist˘ Taraxacum sect. Ruderalia – pampeli‰ka „lékafiská“ Tussilago farfara – podbûl lékafisk˘ Urtica dioica – kopfiiva dvoudomá ·tûrkov˘ náplav na RoÏnovské Beãvû u RoÏnova pod Radho‰tûm zarÛstající kfiovinami s vrbou nachovou (Salix purpurea). 166
- Page 116 and 117: T1.4 Aluviální psárkové louky c
- Page 118 and 119: T1.6 Vlhká tuÏebníková lada Dg
- Page 120 and 121: T1.7 Kontinentální zaplavované l
- Page 122 and 123: T1.8 Kontinentální vysokobylinná
- Page 124 and 125: T1.9 Stfiídavû vlhké bezkolencov
- Page 126 and 127: T2.1 Subalpínské smilkové trávn
- Page 128 and 129: T2.2 Horské smilkové trávníky s
- Page 130 and 131: T3 Suché trávníky Dg Dg Dm Carex
- Page 132 and 133: T3.1 Skalní vegetace s kostfiavou
- Page 134 and 135: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 136 and 137: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
- Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
- Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
- Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
- Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
- Page 148 and 149: T5.3 Kostfiavové trávníky písã
- Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
- Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
- Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
- Page 156 and 157: T7 Slaniska T7 Slaniska Inland salt
- Page 158 and 159: T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
- Page 160 and 161: T8.2 Sekundární podhorská a hors
- Page 162 and 163: T8.3 Brusnicová vegetace skal a dr
- Page 164 and 165: K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a
- Page 168 and 169: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní
- Page 170 and 171: K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
- Page 172 and 173: L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
- Page 174 and 175: L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰
- Page 176 and 177: L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
- Page 178 and 179: L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 182 and 183: L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
- Page 184 and 185: L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat.
- Page 186 and 187: L3.3 Karpatské dubohabfiiny Ve vrc
- Page 188 and 189: L3.4 Panonské dubohabfiiny Roz‰
- Page 190 and 191: L4 SuÈové lesy vysoké byliny; na
- Page 192 and 193: L5.1 Kvûtnaté buãiny L5.1 Kvûtn
- Page 194 and 195: L5.2 Horské klenové buãiny Dg Dg
- Page 196 and 197: L5.3 Vápnomilné buãiny Struktura
- Page 198 and 199: L5.4 Acidofilní buãiny luzuloides
- Page 200 and 201: L6.1 Perialpidské bazifilní teplo
- Page 202 and 203: L6.2 Panonské teplomilné doubravy
- Page 204 and 205: L6.4 Stfiedoevropské bazifilní te
- Page 206 and 207: L6.5 Acidofilní teplomilné doubra
- Page 208 and 209: L7.1 Suché acidofilní doubravy Ek
- Page 210 and 211: L7.2 Vlhké acidofilní doubravy zp
- Page 212 and 213: L7.3 Subkontinentální borové dou
- Page 214 and 215: L8.1 Boreokontinentální bory L8 S
K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘ch náplavÛ<br />
v‰ech fiek a vût‰ích potokÛ âR, roz‰ífiení je v‰ak<br />
nedostateãnû známé. Regulacemi vodních tokÛ byl<br />
v˘skyt v niωích polohách místy silnû omezen.<br />
Variabilita. Pro vrbové kfioviny v nadmofisk˘ch<br />
v˘‰kách pfiibliÏnû do 350 m je typick˘ v˘skyt druhÛ<br />
bylinn˘ch lemÛ níÏinn˘ch fiek (Calystegia sepium,<br />
Carduus crispus, Chaerophyllum bulbosum, Cuscuta<br />
europaea, Humulus lupulus a Myosoton aquaticum).<br />
V˘‰e tyto druhy chybûjí, naopak zde b˘vá ãastá<br />
vrba nachová (Salix purpurea). V porostech vy‰‰ích<br />
poloh s dominancí vrby kfiehké (Salix fragilis) jsou<br />
více zastoupeny druhy údolních jasanovo-ol‰ov˘ch<br />
luhÛ.<br />
OhroÏení. Regulace fiíãních tokÛ, vysekávání<br />
pobfieÏních kfiovin, rekreaãní aktivity.<br />
Management. Îádn˘.<br />
Literatura. Stalmach 1983, 1984, Neuhäuslová<br />
1985, 1987.<br />
Druhová kombinace<br />
Stromové a kefiové patro<br />
Dg Dm<br />
Dg<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Salix fragilis – vrba kfiehká<br />
S. purpurea – vrba nachová<br />
S. triandra – vrba trojmuÏná<br />
S. viminalis – vrba ko‰íkáfiská<br />
Bylinné patro<br />
Aegopodium podagraria – br‰lice kozí noha<br />
Angelica sylvestris – dûhel lesní<br />
Calystegia sepium – opletník plotní<br />
Dg Dm Chaerophyllum hirsutum – krabilice chlupatá<br />
Elymus caninus – p˘rovník psí<br />
Ficaria bulbifera – orsej jarní<br />
Filipendula ulmaria subsp. ulmaria – tuÏebník jilmov˘<br />
prav˘<br />
Galium aparine – svízel pfiítula<br />
Glechoma hederacea – popenec obecn˘<br />
Myosotis nemorosa – pomnûnka hajní<br />
Dm Phalaris arundinacea – chrastice rákosovitá<br />
Dm Poa trivialis – lipnice obecná<br />
Ranunculus repens – pryskyfiník plaziv˘<br />
Rumex obtusifolius – ‰Èovík tupolist˘<br />
Stellaria nemorum – ptaãinec hajní<br />
Symphytum officinale – kostival lékafisk˘<br />
Urtica dioica – kopfiiva dvoudomá<br />
K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘ch<br />
náplavÛ<br />
Willow scrub of river gravel banks<br />
Natura 2000. 32<strong>40</strong> Alpine rivers and their ligneous vegetation<br />
with Salix elaeagnos<br />
Smaragd. 44.1 Riparian willow formations (viz také M4.2, K2.1<br />
a L2.4), 24.2 River gravel banks (viz také M4.1, M4.2 a M4.3)<br />
CORINE. 44.112 Willow and sea-buckthorn brush,<br />
24.224 Gravel bank thickets and woods<br />
Pal. Hab. 44.112 Pre-Alpine willow and sea-buckthorn brush,<br />
24.224 Gravel bank thickets and woods<br />
EUNIS. G1.1/P-44.11 Orogenous riverine brush,<br />
C3.5/P-24.22 Sparsely vegetated river gravel banks<br />
Fytocenologie. Svaz Salicion eleagno-daphnoidis<br />
(Moor 1958) Grass in Mucina et al. 1993: Agrostio-Salicetum<br />
purpureae Jurko 1964<br />
Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy<br />
Geobiocenologie. 3–5 B–C 5a Saliceta fragilis inf. et sup.<br />
(vrbiny vrby kfiehké n. a v. st.) (viz také K2.1), 5–6 BC–C 5a<br />
Alneta incanae (ol‰iny ol‰e ‰edé) (viz také L2.1)<br />
Struktura a druhové sloÏení. PobfieÏní porosty<br />
kfiovit˘ch vrb dosahující v˘‰ky 3(–5) m. V kefiovém<br />
patfie se uplatÀují Salix daphnoides, S. elaeagnos,<br />
S. fragilis, S. purpurea a S. triandra, z dal‰ích dfievin<br />
také Alnus incana, Betula pendula a Populus tremula.<br />
Jednotka zahrnuje jak sukcesnû pokroãilej‰í porosty<br />
s dobfie vyvinut˘m kefiov˘m i bylinn˘m patrem,<br />
tak mladé, nestabilizované porosty pfiedstavující<br />
iniciální stadia sukcese kfiovin na ãerstvû vytvofien˘ch<br />
‰tûrkov˘ch lavicích, které mají jen malou pokryvnost<br />
kefiového patra. V bylinném patfie se uplatÀují<br />
vlhkomilné a ruderální druhy z okolní vegetace<br />
nebo rÛzné druhy splavené z vy‰‰ích poloh.<br />
Ekologie. Relativnû vyv˘‰ené polohy na mlad˘ch<br />
i star‰ích ‰tûrkov˘ch a ‰tûrkopískov˘ch fiíãních<br />
náplavech jak v korytech tokÛ, tak na pobfieÏních<br />
‰tûrkov˘ch lavicích. Oproti ‰tûrkov˘m náplavÛm<br />
bez kefiové vegetace je pÛdotvorn˘ proces zpravidla<br />
pokroãilej‰í, s akumulací jemnozemû a humusu.<br />
NíÏe poloÏené ãásti ‰tûrkov˘ch náplavÛ se kaÏdoroãnû<br />
obnovují pfii vysok˘ch stavech vody na jafie<br />
nebo pfii vût‰ích neperiodick˘ch povodních z pfiívalov˘ch<br />
sráÏek. K pfieplavování a destrukci vy‰‰ích<br />
ãástí náplavÛ s kefiovou vegetací dochází fiidãeji,<br />
neboÈ svou v˘‰kou odpovídají úrovni maxim jarní vody.<br />
165