fulltext pdf file (40 MB)

fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)

28.06.2014 Views

K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a písãit˘ch náplavÛ Druhová kombinace Kefiové patro Dm Dg Dm Dm Dm Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Frangula alnus – kru‰ina ol‰ová Rubus barrandienicus – ostruÏiník barrandiensk˘ R. idaeus – ostruÏiník maliník R. koehleri – ostruÏiník pichlav˘ R. nessensis – ostruÏiník vzpfiímen˘ R. pedemontanus – ostruÏiník Ïláznat˘ R. plicatus – ostruÏiník zfiasen˘ R. sulcatus – ostruÏiník brázdit˘ Salix aurita – vrba u‰atá S. cinerea – vrba popelavá S. pentandra – vrba pûtimuÏná Spiraea salicifolia – tavolník vrbolist˘ Bylinné patro Angelica sylvestris – dûhel lesní Caltha palustris – blatouch bahenní Carex acuta – ostfiice ‰tíhlá C. brizoides – ostfiice tfieslicovitá C. vesicaria – ostfiice mûch˘fikatá Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá Equisetum fluviatile – pfiesliãka pofiíãní Filipendula ulmaria subsp. ulmaria – tuÏebník jilmov˘ prav˘ Galium palustre s. lat. – svízel bahenní Lysimachia vulgaris – vrbina obecná Lythrum salicaria – kyprej vrbice Dm Phragmites australis – rákos obecn˘ Scirpus sylvaticus – skfiípina lesní K2 Vrbové kfioviny podél vodních tokÛ Riverine willow scrub Zdenka Neuhäuslová & Martin Koãí Struktura a druhové sloÏení. Vegetace kefiov˘ch vrb na bfiezích a ‰tûrkov˘ch náplavech tokÛ vytváfií více nebo ménû uzavfiené porosty dosahující v˘‰ky 2–5(–10) m. SloÏení bylinného patra je zpravidla velmi rÛznorodé. UplatÀují se druhy rÛzn˘ch ekologick˘ch nárokÛ vãetnû druhÛ vlhkomiln˘ch, druhÛ nitrofilní bylinné vegetace i druhÛ ruderálních. Mechové patro ve vût‰inû porostÛ chybí. Ekologie. Bfiehy fiek a vût‰ích potokÛ od níÏin do podhÛfií, pfieváÏnû mezi 200–550 m n. m., a ‰tûrkové náplavy na stfiedních a horních tocích. Vrbové kfioviny jsou vystaveny mechanickému pÛsobení silného vodního proudu, kter˘ omezuje rozvoj stromové vegetace. U divoãících podhorsk˘ch tokÛ b˘vá vegetace po‰kozována hrubozrnn˘m ‰tûrkem pfiemísÈovan˘m pfii povodních. PÛdy pod pfiirozen˘mi porosty jsou pfieváÏnû slabû vyvinuté. Naproti tomu u druhotn˘ch vrbov˘ch kfiovin, vznikl˘ch na místû vykácen˘ch luÏních lesÛ, se ãasto nacházejí hluboké aluviální pÛdy. Porosty nesná‰ejí vût‰í zastínûní. Roz‰ífiení. Dolní a stfiední toky fiek a vût‰ích potokÛ po celé âR, roz‰ífiení v‰ak není dostateãnû známé. K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a písãit˘ch náplavÛ Willow scrub of loamy and sandy river banks Natura 2000. – Smaragd. 44.1 Riparian willow formations (viz také M4.2, K2.2 a L2.4) CORINE. 44.121 Almond willow-osier scrub, 24.32 Vegetated river sand banks Pal. Hab. 44.121 Almond willow-osier scrub, 24.32 Vegetated river sand banks EUNIS. G1.1/P-44.12 Lowland and collinar riverine willow scrub, C3.5/P-24.32 Sparsely vegetated river sand banks Fytocenologie. Svaz Salicion triandrae Müller et Görs 1958: Salicetum triandrae Malcuit ex Noirfalise in Lebrun et al. 1995. – Svaz Salicion albae Soó 1930 (viz také L2.4): Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis Müller et Görs 1958 Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy Geobiocenologie. 1–2 B–C 5a Saliceta albae inf. et sup. (vrbiny vrby bílé n. a v. st.) (viz také L2.3), 3–5 B–C 5a Saliceta fragilis inf. et sup. (vrbiny vrby kfiehké n. a v. st.) (viz také K2.2) Struktura a druhové sloÏení. Více nebo ménû zapojené porosty kefiov˘ch vrb s dominancí vrby trojmuÏné (Salix triandra), vrby ko‰íkáfiské (S. viminalis) 163

K Kfioviny Porosty kfiovit˘ch vrb lemují hlavnû stfiední toky fiek. Oslava pod Ketkovsk˘m hradem. nebo vrby kfiehké (S. fragilis) na bfiezích vodních tokÛ. V˘‰ka porostÛ se pohybuje mezi 2–5(–10) m, pfiiãemÏ hranice mezi kefiov˘m a stromov˘m patrem b˘vá nûkdy nezfietelná. PfiíleÏitostná pfievaha vrby kfiehké (Salix fragilis) ve stromovém patfie na úkor patra kefiového je zpravidla v˘sledkem lidsk˘ch zásahÛ. Pfiítomnost ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa) ukazuje smûr dal‰í sukcese k luÏním lesÛm. Druhové sloÏení bylinného patra je zpravidla velmi rÛznorodé, pfiítomny jsou druhy rÛzn˘ch ekologick˘ch nárokÛ. âasté jsou zvlá‰tû druhy nitrofilní bylinné vegetace a luk. Na vlhk˘ch aÏ mokr˘ch pÛdách pfievládá Phalaris arundinacea, na ãerstvû vlhk˘ch pÛdách Urtica dioica, místy b˘vají hojné Aegopodium podagraria, Lamium maculatum a Stellaria nemorum, ve vy‰‰ích nadmofisk˘ch v˘‰kách také Chaerophyllum hirsutum. Jarní aspekt ãasto tvofií Ficaria bulbifera. Mechové patro ve vût‰inû porostÛ chybí. Ekologie. Bfiehy potokÛ a fiek od níÏin do podhÛfií, pfieváÏnû mezi 200–550 m n. m. Vrbové kfioviny se vyskytují v blízkosti tokÛ na místech vystaven˘ch mechanickému pÛsobení silného vodního proudu. Jde o svûtlomilnou vegetaci, ustupující pfii silnûj‰ím zastínûní spojeném s rozvojem stromového patra. Slabû vyvinuté lehãí pÛdy tûchto porostÛ odpovídají typÛm paternia nebo rambla. Jsou dobfie propustné a dostateãnû zásobené vodou i v suchém létû. PÛdy druhotn˘ch vrbin vznikajících na místech vytûÏen˘ch luÏních lesÛ patfií k v˘vojovû pokroãilej‰ím pÛdním typÛm glej a hnûdá vega. Roz‰ífiení. âastûj‰í v˘skyt je doloÏen zvlá‰tû na bfiezích Labe a jeho pfiítokÛ, dále Berounky, Sázavy, tokÛ v podhÛfií ·umavy, v Moravské bránû, na obvodech Beskyd a z nivy Odry. Pfiirozen˘ v˘skyt lze pfiedpokládat v níÏinn˘ch aÏ podhorsk˘ch úsecích 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení vrbov˘ch kfiovin hlinit˘ch a písãit˘ch náplavÛ. 51° 50° 49° 164

K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a písãit˘ch náplavÛ<br />

Druhová kombinace<br />

Kefiové patro<br />

Dm<br />

Dg Dm<br />

Dm<br />

Dm<br />

Dm<br />

Dg Dm<br />

Dg Dm<br />

Dg Dm<br />

Dg Dm<br />

Frangula alnus – kru‰ina ol‰ová<br />

Rubus barrandienicus – ostruÏiník barrandiensk˘<br />

R. idaeus – ostruÏiník maliník<br />

R. koehleri – ostruÏiník pichlav˘<br />

R. nessensis – ostruÏiník vzpfiímen˘<br />

R. pedemontanus – ostruÏiník Ïláznat˘<br />

R. plicatus – ostruÏiník zfiasen˘<br />

R. sulcatus – ostruÏiník brázdit˘<br />

Salix aurita – vrba u‰atá<br />

S. cinerea – vrba popelavá<br />

S. pentandra – vrba pûtimuÏná<br />

Spiraea salicifolia – tavolník vrbolist˘<br />

Bylinné patro<br />

Angelica sylvestris – dûhel lesní<br />

Caltha palustris – blatouch bahenní<br />

Carex acuta – ostfiice ‰tíhlá<br />

C. brizoides – ostfiice tfieslicovitá<br />

C. vesicaria – ostfiice mûch˘fikatá<br />

Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá<br />

Equisetum fluviatile – pfiesliãka pofiíãní<br />

Filipendula ulmaria subsp. ulmaria – tuÏebník<br />

jilmov˘ prav˘<br />

Galium palustre s. lat. – svízel bahenní<br />

Lysimachia vulgaris – vrbina obecná<br />

Lythrum salicaria – kyprej vrbice<br />

Dm Phragmites australis – rákos obecn˘<br />

Scirpus sylvaticus – skfiípina lesní<br />

K2 Vrbové kfioviny podél vodních tokÛ<br />

Riverine willow scrub<br />

Zdenka Neuhäuslová & Martin Koãí<br />

Struktura a druhové sloÏení. Vegetace<br />

kefiov˘ch vrb na bfiezích a ‰tûrkov˘ch náplavech tokÛ<br />

vytváfií více nebo ménû uzavfiené porosty dosahující<br />

v˘‰ky 2–5(–10) m. SloÏení bylinného patra je zpravidla<br />

velmi rÛznorodé. UplatÀují se druhy rÛzn˘ch<br />

ekologick˘ch nárokÛ vãetnû druhÛ vlhkomiln˘ch,<br />

druhÛ nitrofilní bylinné vegetace i druhÛ ruderálních.<br />

Mechové patro ve vût‰inû porostÛ chybí.<br />

Ekologie. Bfiehy fiek a vût‰ích potokÛ od níÏin<br />

do podhÛfií, pfieváÏnû mezi 200–550 m n. m., a ‰tûrkové<br />

náplavy na stfiedních a horních tocích. Vrbové<br />

kfioviny jsou vystaveny mechanickému pÛsobení<br />

silného vodního proudu, kter˘ omezuje rozvoj<br />

stromové vegetace. U divoãících podhorsk˘ch tokÛ<br />

b˘vá vegetace po‰kozována hrubozrnn˘m ‰tûrkem<br />

pfiemísÈovan˘m pfii povodních. PÛdy pod pfiirozen˘mi<br />

porosty jsou pfieváÏnû slabû vyvinuté. Naproti tomu<br />

u druhotn˘ch vrbov˘ch kfiovin, vznikl˘ch na místû<br />

vykácen˘ch luÏních lesÛ, se ãasto nacházejí hluboké<br />

aluviální pÛdy. Porosty nesná‰ejí vût‰í zastínûní.<br />

Roz‰ífiení. Dolní a stfiední toky fiek a vût‰ích<br />

potokÛ po celé âR, roz‰ífiení v‰ak není dostateãnû<br />

známé.<br />

K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch<br />

a písãit˘ch náplavÛ<br />

Willow scrub of loamy and sandy river banks<br />

Natura 2000. –<br />

Smaragd. 44.1 Riparian willow formations (viz také M4.2,<br />

K2.2 a L2.4)<br />

CORINE. 44.121 Almond willow-osier scrub,<br />

24.32 Vegetated river sand banks<br />

Pal. Hab. 44.121 Almond willow-osier scrub,<br />

24.32 Vegetated river sand banks<br />

EUNIS. G1.1/P-44.12 Lowland and collinar riverine willow<br />

scrub, C3.5/P-24.32 Sparsely vegetated river sand banks<br />

Fytocenologie. Svaz Salicion triandrae Müller et Görs 1958:<br />

Salicetum triandrae Malcuit ex Noirfalise in Lebrun et al.<br />

1995. – Svaz Salicion albae Soó 1930 (viz také L2.4):<br />

Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis Müller et Görs 1958<br />

Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy<br />

Geobiocenologie. 1–2 B–C 5a Saliceta albae inf. et sup.<br />

(vrbiny vrby bílé n. a v. st.) (viz také L2.3), 3–5 B–C 5a<br />

Saliceta fragilis inf. et sup. (vrbiny vrby kfiehké n. a v. st.)<br />

(viz také K2.2)<br />

Struktura a druhové sloÏení. Více nebo ménû<br />

zapojené porosty kefiov˘ch vrb s dominancí vrby<br />

trojmuÏné (Salix triandra), vrby ko‰íkáfiské (S. viminalis)<br />

163

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!