fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a písãit˘ch náplavÛ Druhová kombinace Kefiové patro Dm Dg Dm Dm Dm Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Frangula alnus – kru‰ina ol‰ová Rubus barrandienicus – ostruÏiník barrandiensk˘ R. idaeus – ostruÏiník maliník R. koehleri – ostruÏiník pichlav˘ R. nessensis – ostruÏiník vzpfiímen˘ R. pedemontanus – ostruÏiník Ïláznat˘ R. plicatus – ostruÏiník zfiasen˘ R. sulcatus – ostruÏiník brázdit˘ Salix aurita – vrba u‰atá S. cinerea – vrba popelavá S. pentandra – vrba pûtimuÏná Spiraea salicifolia – tavolník vrbolist˘ Bylinné patro Angelica sylvestris – dûhel lesní Caltha palustris – blatouch bahenní Carex acuta – ostfiice ‰tíhlá C. brizoides – ostfiice tfieslicovitá C. vesicaria – ostfiice mûch˘fikatá Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá Equisetum fluviatile – pfiesliãka pofiíãní Filipendula ulmaria subsp. ulmaria – tuÏebník jilmov˘ prav˘ Galium palustre s. lat. – svízel bahenní Lysimachia vulgaris – vrbina obecná Lythrum salicaria – kyprej vrbice Dm Phragmites australis – rákos obecn˘ Scirpus sylvaticus – skfiípina lesní K2 Vrbové kfioviny podél vodních tokÛ Riverine willow scrub Zdenka Neuhäuslová & Martin Koãí Struktura a druhové sloÏení. Vegetace kefiov˘ch vrb na bfiezích a ‰tûrkov˘ch náplavech tokÛ vytváfií více nebo ménû uzavfiené porosty dosahující v˘‰ky 2–5(–10) m. SloÏení bylinného patra je zpravidla velmi rÛznorodé. UplatÀují se druhy rÛzn˘ch ekologick˘ch nárokÛ vãetnû druhÛ vlhkomiln˘ch, druhÛ nitrofilní bylinné vegetace i druhÛ ruderálních. Mechové patro ve vût‰inû porostÛ chybí. Ekologie. Bfiehy fiek a vût‰ích potokÛ od níÏin do podhÛfií, pfieváÏnû mezi 200–550 m n. m., a ‰tûrkové náplavy na stfiedních a horních tocích. Vrbové kfioviny jsou vystaveny mechanickému pÛsobení silného vodního proudu, kter˘ omezuje rozvoj stromové vegetace. U divoãících podhorsk˘ch tokÛ b˘vá vegetace po‰kozována hrubozrnn˘m ‰tûrkem pfiemísÈovan˘m pfii povodních. PÛdy pod pfiirozen˘mi porosty jsou pfieváÏnû slabû vyvinuté. Naproti tomu u druhotn˘ch vrbov˘ch kfiovin, vznikl˘ch na místû vykácen˘ch luÏních lesÛ, se ãasto nacházejí hluboké aluviální pÛdy. Porosty nesná‰ejí vût‰í zastínûní. Roz‰ífiení. Dolní a stfiední toky fiek a vût‰ích potokÛ po celé âR, roz‰ífiení v‰ak není dostateãnû známé. K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a písãit˘ch náplavÛ Willow scrub of loamy and sandy river banks Natura 2000. – Smaragd. 44.1 Riparian willow formations (viz také M4.2, K2.2 a L2.4) CORINE. 44.121 Almond willow-osier scrub, 24.32 Vegetated river sand banks Pal. Hab. 44.121 Almond willow-osier scrub, 24.32 Vegetated river sand banks EUNIS. G1.1/P-44.12 Lowland and collinar riverine willow scrub, C3.5/P-24.32 Sparsely vegetated river sand banks Fytocenologie. Svaz Salicion triandrae Müller et Görs 1958: Salicetum triandrae Malcuit ex Noirfalise in Lebrun et al. 1995. – Svaz Salicion albae Soó 1930 (viz také L2.4): Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis Müller et Görs 1958 Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy Geobiocenologie. 1–2 B–C 5a Saliceta albae inf. et sup. (vrbiny vrby bílé n. a v. st.) (viz také L2.3), 3–5 B–C 5a Saliceta fragilis inf. et sup. (vrbiny vrby kfiehké n. a v. st.) (viz také K2.2) Struktura a druhové sloÏení. Více nebo ménû zapojené porosty kefiov˘ch vrb s dominancí vrby trojmuÏné (Salix triandra), vrby ko‰íkáfiské (S. viminalis) 163
K Kfioviny Porosty kfiovit˘ch vrb lemují hlavnû stfiední toky fiek. Oslava pod Ketkovsk˘m hradem. nebo vrby kfiehké (S. fragilis) na bfiezích vodních tokÛ. V˘‰ka porostÛ se pohybuje mezi 2–5(–10) m, pfiiãemÏ hranice mezi kefiov˘m a stromov˘m patrem b˘vá nûkdy nezfietelná. PfiíleÏitostná pfievaha vrby kfiehké (Salix fragilis) ve stromovém patfie na úkor patra kefiového je zpravidla v˘sledkem lidsk˘ch zásahÛ. Pfiítomnost ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa) ukazuje smûr dal‰í sukcese k luÏním lesÛm. Druhové sloÏení bylinného patra je zpravidla velmi rÛznorodé, pfiítomny jsou druhy rÛzn˘ch ekologick˘ch nárokÛ. âasté jsou zvlá‰tû druhy nitrofilní bylinné vegetace a luk. Na vlhk˘ch aÏ mokr˘ch pÛdách pfievládá Phalaris arundinacea, na ãerstvû vlhk˘ch pÛdách Urtica dioica, místy b˘vají hojné Aegopodium podagraria, Lamium maculatum a Stellaria nemorum, ve vy‰‰ích nadmofisk˘ch v˘‰kách také Chaerophyllum hirsutum. Jarní aspekt ãasto tvofií Ficaria bulbifera. Mechové patro ve vût‰inû porostÛ chybí. Ekologie. Bfiehy potokÛ a fiek od níÏin do podhÛfií, pfieváÏnû mezi 200–550 m n. m. Vrbové kfioviny se vyskytují v blízkosti tokÛ na místech vystaven˘ch mechanickému pÛsobení silného vodního proudu. Jde o svûtlomilnou vegetaci, ustupující pfii silnûj‰ím zastínûní spojeném s rozvojem stromového patra. Slabû vyvinuté lehãí pÛdy tûchto porostÛ odpovídají typÛm paternia nebo rambla. Jsou dobfie propustné a dostateãnû zásobené vodou i v suchém létû. PÛdy druhotn˘ch vrbin vznikajících na místech vytûÏen˘ch luÏních lesÛ patfií k v˘vojovû pokroãilej‰ím pÛdním typÛm glej a hnûdá vega. Roz‰ífiení. âastûj‰í v˘skyt je doloÏen zvlá‰tû na bfiezích Labe a jeho pfiítokÛ, dále Berounky, Sázavy, tokÛ v podhÛfií ·umavy, v Moravské bránû, na obvodech Beskyd a z nivy Odry. Pfiirozen˘ v˘skyt lze pfiedpokládat v níÏinn˘ch aÏ podhorsk˘ch úsecích 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení vrbov˘ch kfiovin hlinit˘ch a písãit˘ch náplavÛ. 51° 50° 49° 164
- Page 114 and 115: T1.3 PoháÀkové pastviny Struktur
- Page 116 and 117: T1.4 Aluviální psárkové louky c
- Page 118 and 119: T1.6 Vlhká tuÏebníková lada Dg
- Page 120 and 121: T1.7 Kontinentální zaplavované l
- Page 122 and 123: T1.8 Kontinentální vysokobylinná
- Page 124 and 125: T1.9 Stfiídavû vlhké bezkolencov
- Page 126 and 127: T2.1 Subalpínské smilkové trávn
- Page 128 and 129: T2.2 Horské smilkové trávníky s
- Page 130 and 131: T3 Suché trávníky Dg Dg Dm Carex
- Page 132 and 133: T3.1 Skalní vegetace s kostfiavou
- Page 134 and 135: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 136 and 137: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
- Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
- Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
- Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
- Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
- Page 148 and 149: T5.3 Kostfiavové trávníky písã
- Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
- Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
- Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
- Page 156 and 157: T7 Slaniska T7 Slaniska Inland salt
- Page 158 and 159: T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
- Page 160 and 161: T8.2 Sekundární podhorská a hors
- Page 162 and 163: T8.3 Brusnicová vegetace skal a dr
- Page 166 and 167: K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘c
- Page 168 and 169: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní
- Page 170 and 171: K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
- Page 172 and 173: L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
- Page 174 and 175: L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰
- Page 176 and 177: L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
- Page 178 and 179: L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 182 and 183: L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
- Page 184 and 185: L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat.
- Page 186 and 187: L3.3 Karpatské dubohabfiiny Ve vrc
- Page 188 and 189: L3.4 Panonské dubohabfiiny Roz‰
- Page 190 and 191: L4 SuÈové lesy vysoké byliny; na
- Page 192 and 193: L5.1 Kvûtnaté buãiny L5.1 Kvûtn
- Page 194 and 195: L5.2 Horské klenové buãiny Dg Dg
- Page 196 and 197: L5.3 Vápnomilné buãiny Struktura
- Page 198 and 199: L5.4 Acidofilní buãiny luzuloides
- Page 200 and 201: L6.1 Perialpidské bazifilní teplo
- Page 202 and 203: L6.2 Panonské teplomilné doubravy
- Page 204 and 205: L6.4 Stfiedoevropské bazifilní te
- Page 206 and 207: L6.5 Acidofilní teplomilné doubra
- Page 208 and 209: L7.1 Suché acidofilní doubravy Ek
- Page 210 and 211: L7.2 Vlhké acidofilní doubravy zp
- Page 212 and 213: L7.3 Subkontinentální borové dou
K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a písãit˘ch náplavÛ<br />
Druhová kombinace<br />
Kefiové patro<br />
Dm<br />
Dg Dm<br />
Dm<br />
Dm<br />
Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Frangula alnus – kru‰ina ol‰ová<br />
Rubus barrandienicus – ostruÏiník barrandiensk˘<br />
R. idaeus – ostruÏiník maliník<br />
R. koehleri – ostruÏiník pichlav˘<br />
R. nessensis – ostruÏiník vzpfiímen˘<br />
R. pedemontanus – ostruÏiník Ïláznat˘<br />
R. plicatus – ostruÏiník zfiasen˘<br />
R. sulcatus – ostruÏiník brázdit˘<br />
Salix aurita – vrba u‰atá<br />
S. cinerea – vrba popelavá<br />
S. pentandra – vrba pûtimuÏná<br />
Spiraea salicifolia – tavolník vrbolist˘<br />
Bylinné patro<br />
Angelica sylvestris – dûhel lesní<br />
Caltha palustris – blatouch bahenní<br />
Carex acuta – ostfiice ‰tíhlá<br />
C. brizoides – ostfiice tfieslicovitá<br />
C. vesicaria – ostfiice mûch˘fikatá<br />
Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá<br />
Equisetum fluviatile – pfiesliãka pofiíãní<br />
Filipendula ulmaria subsp. ulmaria – tuÏebník<br />
jilmov˘ prav˘<br />
Galium palustre s. lat. – svízel bahenní<br />
Lysimachia vulgaris – vrbina obecná<br />
Lythrum salicaria – kyprej vrbice<br />
Dm Phragmites australis – rákos obecn˘<br />
Scirpus sylvaticus – skfiípina lesní<br />
K2 Vrbové kfioviny podél vodních tokÛ<br />
Riverine willow scrub<br />
Zdenka Neuhäuslová & Martin Koãí<br />
Struktura a druhové sloÏení. Vegetace<br />
kefiov˘ch vrb na bfiezích a ‰tûrkov˘ch náplavech tokÛ<br />
vytváfií více nebo ménû uzavfiené porosty dosahující<br />
v˘‰ky 2–5(–10) m. SloÏení bylinného patra je zpravidla<br />
velmi rÛznorodé. UplatÀují se druhy rÛzn˘ch<br />
ekologick˘ch nárokÛ vãetnû druhÛ vlhkomiln˘ch,<br />
druhÛ nitrofilní bylinné vegetace i druhÛ ruderálních.<br />
Mechové patro ve vût‰inû porostÛ chybí.<br />
Ekologie. Bfiehy fiek a vût‰ích potokÛ od níÏin<br />
do podhÛfií, pfieváÏnû mezi 200–550 m n. m., a ‰tûrkové<br />
náplavy na stfiedních a horních tocích. Vrbové<br />
kfioviny jsou vystaveny mechanickému pÛsobení<br />
silného vodního proudu, kter˘ omezuje rozvoj<br />
stromové vegetace. U divoãících podhorsk˘ch tokÛ<br />
b˘vá vegetace po‰kozována hrubozrnn˘m ‰tûrkem<br />
pfiemísÈovan˘m pfii povodních. PÛdy pod pfiirozen˘mi<br />
porosty jsou pfieváÏnû slabû vyvinuté. Naproti tomu<br />
u druhotn˘ch vrbov˘ch kfiovin, vznikl˘ch na místû<br />
vykácen˘ch luÏních lesÛ, se ãasto nacházejí hluboké<br />
aluviální pÛdy. Porosty nesná‰ejí vût‰í zastínûní.<br />
Roz‰ífiení. Dolní a stfiední toky fiek a vût‰ích<br />
potokÛ po celé âR, roz‰ífiení v‰ak není dostateãnû<br />
známé.<br />
K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch<br />
a písãit˘ch náplavÛ<br />
Willow scrub of loamy and sandy river banks<br />
Natura 2000. –<br />
Smaragd. 44.1 Riparian willow formations (viz také M4.2,<br />
K2.2 a L2.4)<br />
CORINE. 44.121 Almond willow-osier scrub,<br />
24.32 Vegetated river sand banks<br />
Pal. Hab. 44.121 Almond willow-osier scrub,<br />
24.32 Vegetated river sand banks<br />
EUNIS. G1.1/P-44.12 Lowland and collinar riverine willow<br />
scrub, C3.5/P-24.32 Sparsely vegetated river sand banks<br />
Fytocenologie. Svaz Salicion triandrae Müller et Görs 1958:<br />
Salicetum triandrae Malcuit ex Noirfalise in Lebrun et al.<br />
1995. – Svaz Salicion albae Soó 1930 (viz také L2.4):<br />
Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis Müller et Görs 1958<br />
Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy<br />
Geobiocenologie. 1–2 B–C 5a Saliceta albae inf. et sup.<br />
(vrbiny vrby bílé n. a v. st.) (viz také L2.3), 3–5 B–C 5a<br />
Saliceta fragilis inf. et sup. (vrbiny vrby kfiehké n. a v. st.)<br />
(viz také K2.2)<br />
Struktura a druhové sloÏení. Více nebo ménû<br />
zapojené porosty kefiov˘ch vrb s dominancí vrby<br />
trojmuÏné (Salix triandra), vrby ko‰íkáfiské (S. viminalis)<br />
163