fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
T5.3 Kostfiavové trávníky písãin Struktura a druhové sloÏení. Souvislé, ale fiídké trávníky, zpravidla o rozsahu do nûkolika desítek m 2 . Tvofií mozaiku s vegetací otevfien˘ch písãin a na mnoha lokalitách dnes zarÛstají zapojenou drnovou vegetací luk ãi such˘ch trávníkÛ. Dominují krátkostébelné suchomilné trávy, zejména kostfiavy (Festuca spp.) a psineãky (Agrostis spp.). Spolu s nimi b˘vá pfiítomno nemnoho dvoudûloÏn˘ch vytrval˘ch psamofytÛ, z nichÏ stálej‰í je jen trávniãka obecná pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris). âasté jsou acidotolerantní druhy s ‰ir‰í ekologicku amplitudou (Achillea collina, Hieracium pilosella, Pimpinella saxifraga aj.). Ménû pravidelnou úãastí se vyznaãují druhy pfiesahující z luk (napfi. Arrhenatherum elatius), vfiesovi‰È (napfi. Danthonia decumbens) a such˘ch trávníkÛ (Artemisia campestris, Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum, Festuca rupicola, Silene otites s. lat., Verbascum phoeniceum aj.). V mechovém patfie se objevují i plazivé mezofilnûj‰í druhy, napfi. Pleurozium schreberi. Ekologie. Zapojené trávníky uzavírají sukcesi psamofytní bylinné vegetace na kysel˘ch písãinách s vyvinut˘m nûkolikacentimetrov˘m humusov˘m horizotem. Primární v˘skyty se patrnû nacházely na okrajích enkláv otevfien˘ch píseãn˘ch pfiesypÛ a v porostních mezerách písãit˘ch lesÛ. V kulturní krajinû jsou hojné i na such˘ch lesních okrajích a v antropogeních prolukách lesÛ, na pískovcov˘ch skalkách a na mírnû se‰lapávan˘ch místech podél cest a Ïeleznic i v obcích. 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení kostfiavov˘ch trávníkÛ písãin. Roz‰ífiení. Ralská pahorkatina, Polabí od Královéhradecka po Terezínsko, Îatecko, TfieboÀsko, les Doubrava u Hodonína, Bofií les u Valtic. 51° 50° 49° OhroÏení. Pfiirozená sukcese, eutrofizace, zalesÀování. Management. Pastva, se‰lap a mechanické naru‰ování. Literatura. Klika 1931a, Toman 1988c, Chytr˘ et al. 1997. Druhová kombinace Bylinné patro Dm Dm Dg Dg Dg Dm Dg Dm Dm Dm Dg Dm Dm Dm Achillea collina – fiebfiíãek chlumní Agrostis capillaris – psineãek obecn˘ A. vinealis – psineãek tuh˘ Alyssum montanum subsp. gmelinii – tafiice horská Gmelinova Armeria vulgaris subsp. vulgaris – trávniãka obecná pravá Astragalus arenarius – kozinec píseãn˘ Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká Carex hirta – ostfiice srstnatá C. praecox – ostfiice ãasná Cerastium arvense – roÏec rolní Corynephorus canescens – paliãkovec ‰edav˘ Dianthus arenarius subsp. bohemicus – hvozdík píseãn˘ ãesk˘ Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum – hvozdík kartouzek prav˘ D. deltoides – hvozdík kropenat˘ Equisetum ✕moorei – pfiesliãka Mooreova Eryngium campestre – máãka ladní Euphorbia cyparissias – pry‰ec chvojka Festuca brevipila – kostfiava drsnolistá F. filiformis – kostfiava vláskovitá F. ovina – kostfiava ovãí F. psammophila – kostfiava píseãná F. rubra s. lat. – kostfiava ãervená F. rupicola – kostfiava Ïlábkatá Galium verum – svízel syfii‰Èov˘ Gypsophila fastigiata – ‰ater svazãit˘ Helichrysum arenarium – smil píseãn˘ Hieracium pilosella – jestfiábník chlupáãek Hypochoeris radicata – prasetník kofienat˘ Jurinea cyanoides – sinokvût chrpovit˘ Koeleria glauca – smûlek siv˘ K. macrantha – smûlek ‰tíhl˘ Plantago lanceolata – jitrocel kopinat˘ Poa pratensis s. lat. – lipnice luãní Potentilla argentea – mochna stfiíbrná 147
T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû Dg Rumex acetosella – ‰Èovík men‰í Scirpoides holoschoenus – kam˘‰ek obecn˘ Silene otites s. lat. – silenka u‰nice Trifolium arvense – jetel rolní T. campestre – jetel ladní Thymus serpyllum – matefiídou‰ka úzkolistá Verbascum phoeniceum – divizna brunátná Mechorosty a li‰ejníky Brachythecium albicans – baÀatka bûlavá Ceratodon purpureus – rohozub nachov˘ Cladonia furcata – dutohlávka rozsochatá Polytrichum juniperinum – ploník jalovcov˘ P. piliferum – ploník chluponosn˘ T5.4 Panonské stepní trávníky na písku Pannonian sand steppe grasslands Natura 2000. 6260 * Pannonic sand steppes – prioritní stanovi‰tû Smaragd. 34.A Sand steppes CORINE. – Pal. Hab. 34.A1 Pannonic sand steppes EUNIS. E1.1/P-34.A1 Pannonic sand steppes Fytocenologie. Svaz Plantagini-Festucion ovinae Passarge 1964 (viz také T5.3): Diantho serotini-Festucetum vaginatae Klika 1934 Fyziotyp. SP Spoleãenstva skal, sutí, písãin a primitivních pÛd Struktura a druhové sloÏení. Rozvolnûné trávníky, nejãastûji s dominancí paliãkovce ‰edavého (Corynephorus canescens), kostfiavy pochvaté Dominovy (Festuca vaginata subsp. dominii) a kavylu píseãného (Stipa borysthenica). V porostech se mísí druhy kysel˘ch a pohybliv˘ch píseãn˘ch dun (Agrostis vinealis, Corynephorus canescens, Jasione montana, Rumex acetosella, Thymus serpyllum) s teplomiln˘mi druhy zpevnûn˘ch písãit˘ch pÛd (Carex stenophylla, C. supina, Cynodon dactylon, Erysimum diffusum, Euphorbia cyparissias, Festuca vaginata subsp. dominii, Helichrysum arenarium, Linaria genistifolia, Minuartia viscosa, Silene otites s. lat., S. viscosa, Stipa borysthenica aj.). V druhé skupinû je zastoupeno nûkolik panonsk˘ch prvkÛ dosahujících na jiÏní Moravû severozápadní hranice areálu. Hojné jsou li‰ejníky, hlavnû rodu Cladonia, a vrcholoplodé mechy (napfi. Ceratodon purpureus a Polytrichum piliferum). Písãiny s kavylem píseãn˘m (Stipa borysthenica) na protipoÏárním odlesnûném pásu podél Ïelezniãní trati mezi Hodonínem a Moravsk˘m Pískem. Ekologie. Sekundární vegetace such˘ch a Ïivinami chud˘ch kfiemiãit˘ch pískÛ na místû pÛvodních acidofilních, pfiípadnû borov˘ch doubrav. Vyskytuje se na ãasto naru‰ovan˘ch místech jako jsou protipoÏární bezlesé pruhy podél Ïelezniãních tratí a vojenská cviãi‰tû. V sukcesi navazuje na druhovû chudé otevfiené trávníky s paliãkovcem ‰edav˘m (Corynephorus canescens), u nichÏ se díky v˘voji vegetaãního krytu postupnû zpevÀuje dfiíve pohybliv˘ písãit˘ substrát. Po mechanickém naru‰ení, napfi. po opakovan˘ch pfiejezdech vozidel nebo po po- Ïáru, se vegetace zapojenûj‰ího stepního trávníku zase navrací do pfiedchozího stadia a sukcese probíhá znovu. Naopak pfii dlouhodobûj‰ím neru- ‰eném v˘voji se vytváfiejí zapojené kostfiavové trávníky, z nichÏ ustupují mnohé psamofilní druhy. Roz‰ífiení. Pouze jiÏní Morava v oblasti lesa Doubrava mezi Bzencem a Hodonínem. OhroÏení. Spontánní zarÛstání dfievinami, zámûrné zalesÀování, tûÏba písku, eutrofizace. 148
- Page 98 and 99: A4.1 Subalpínské vysokostébelné
- Page 100 and 101: A4.3 Subalpínské kapradinové niv
- Page 102 and 103: A5 Skalní vegetace sudetsk˘ch kar
- Page 104 and 105: A6 Acidofilní vegetace alpínsk˘c
- Page 106 and 107: A7 Kosodfievina Poznámka k mapová
- Page 108 and 109: A8.2 Vysoké subalpínské listnat
- Page 110 and 111: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1
- Page 112 and 113: T1.2 Horské troj‰tûtové louky
- Page 114 and 115: T1.3 PoháÀkové pastviny Struktur
- Page 116 and 117: T1.4 Aluviální psárkové louky c
- Page 118 and 119: T1.6 Vlhká tuÏebníková lada Dg
- Page 120 and 121: T1.7 Kontinentální zaplavované l
- Page 122 and 123: T1.8 Kontinentální vysokobylinná
- Page 124 and 125: T1.9 Stfiídavû vlhké bezkolencov
- Page 126 and 127: T2.1 Subalpínské smilkové trávn
- Page 128 and 129: T2.2 Horské smilkové trávníky s
- Page 130 and 131: T3 Suché trávníky Dg Dg Dm Carex
- Page 132 and 133: T3.1 Skalní vegetace s kostfiavou
- Page 134 and 135: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 136 and 137: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
- Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
- Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
- Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
- Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
- Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
- Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
- Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
- Page 156 and 157: T7 Slaniska T7 Slaniska Inland salt
- Page 158 and 159: T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
- Page 160 and 161: T8.2 Sekundární podhorská a hors
- Page 162 and 163: T8.3 Brusnicová vegetace skal a dr
- Page 164 and 165: K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a
- Page 166 and 167: K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘c
- Page 168 and 169: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní
- Page 170 and 171: K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
- Page 172 and 173: L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
- Page 174 and 175: L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰
- Page 176 and 177: L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
- Page 178 and 179: L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 182 and 183: L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
- Page 184 and 185: L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat.
- Page 186 and 187: L3.3 Karpatské dubohabfiiny Ve vrc
- Page 188 and 189: L3.4 Panonské dubohabfiiny Roz‰
- Page 190 and 191: L4 SuÈové lesy vysoké byliny; na
- Page 192 and 193: L5.1 Kvûtnaté buãiny L5.1 Kvûtn
- Page 194 and 195: L5.2 Horské klenové buãiny Dg Dg
- Page 196 and 197: L5.3 Vápnomilné buãiny Struktura
T5.3 Kostfiavové trávníky písãin<br />
Struktura a druhové sloÏení. Souvislé, ale<br />
fiídké trávníky, zpravidla o rozsahu do nûkolika desítek<br />
m 2 . Tvofií mozaiku s vegetací otevfien˘ch písãin<br />
a na mnoha lokalitách dnes zarÛstají zapojenou<br />
drnovou vegetací luk ãi such˘ch trávníkÛ. Dominují<br />
krátkostébelné suchomilné trávy, zejména kostfiavy<br />
(Festuca spp.) a psineãky (Agrostis spp.). Spolu s nimi<br />
b˘vá pfiítomno nemnoho dvoudûloÏn˘ch vytrval˘ch<br />
psamofytÛ, z nichÏ stálej‰í je jen trávniãka obecná<br />
pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris). âasté jsou<br />
acidotolerantní druhy s ‰ir‰í ekologicku amplitudou<br />
(Achillea collina, Hieracium pilosella, Pimpinella<br />
saxifraga aj.). Ménû pravidelnou úãastí se vyznaãují<br />
druhy pfiesahující z luk (napfi. Arrhenatherum elatius),<br />
vfiesovi‰È (napfi. Danthonia decumbens) a such˘ch<br />
trávníkÛ (Artemisia campestris, Dianthus carthusianorum<br />
subsp. carthusianorum, Festuca rupicola, Silene<br />
otites s. lat., Verbascum phoeniceum aj.). V mechovém<br />
patfie se objevují i plazivé mezofilnûj‰í druhy,<br />
napfi. Pleurozium schreberi.<br />
Ekologie. Zapojené trávníky uzavírají sukcesi<br />
psamofytní bylinné vegetace na kysel˘ch písãinách<br />
s vyvinut˘m nûkolikacentimetrov˘m humusov˘m<br />
horizotem. Primární v˘skyty se patrnû nacházely<br />
na okrajích enkláv otevfien˘ch píseãn˘ch pfiesypÛ<br />
a v porostních mezerách písãit˘ch lesÛ. V kulturní<br />
krajinû jsou hojné i na such˘ch lesních okrajích<br />
a v antropogeních prolukách lesÛ, na pískovcov˘ch<br />
skalkách a na mírnû se‰lapávan˘ch místech podél<br />
cest a Ïeleznic i v obcích.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
70<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení kostfiavov˘ch trávníkÛ písãin.<br />
Roz‰ífiení. Ralská pahorkatina, Polabí od Královéhradecka<br />
po Terezínsko, Îatecko, TfieboÀsko, les<br />
Doubrava u Hodonína, Bofií les u Valtic.<br />
51°<br />
50°<br />
49°<br />
OhroÏení. Pfiirozená sukcese, eutrofizace,<br />
zalesÀování.<br />
Management. Pastva, se‰lap a mechanické<br />
naru‰ování.<br />
Literatura. Klika 1931a, Toman 1988c, Chytr˘<br />
et al. 1997.<br />
Druhová kombinace<br />
Bylinné patro<br />
Dm<br />
Dm<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dm<br />
Dg Dm<br />
Dm<br />
Dm<br />
Dg Dm<br />
Dm<br />
Dm<br />
Achillea collina – fiebfiíãek chlumní<br />
Agrostis capillaris – psineãek obecn˘<br />
A. vinealis – psineãek tuh˘<br />
Alyssum montanum subsp. gmelinii – tafiice horská<br />
Gmelinova<br />
Armeria vulgaris subsp. vulgaris – trávniãka obecná<br />
pravá<br />
Astragalus arenarius – kozinec píseãn˘<br />
Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká<br />
Carex hirta – ostfiice srstnatá<br />
C. praecox – ostfiice ãasná<br />
Cerastium arvense – roÏec rolní<br />
Corynephorus canescens – paliãkovec ‰edav˘<br />
Dianthus arenarius subsp. bohemicus – hvozdík<br />
píseãn˘ ãesk˘<br />
Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum<br />
– hvozdík kartouzek prav˘<br />
D. deltoides – hvozdík kropenat˘<br />
Equisetum ✕moorei – pfiesliãka Mooreova<br />
Eryngium campestre – máãka ladní<br />
Euphorbia cyparissias – pry‰ec chvojka<br />
Festuca brevipila – kostfiava drsnolistá<br />
F. filiformis – kostfiava vláskovitá<br />
F. ovina – kostfiava ovãí<br />
F. psammophila – kostfiava píseãná<br />
F. rubra s. lat. – kostfiava ãervená<br />
F. rupicola – kostfiava Ïlábkatá<br />
Galium verum – svízel syfii‰Èov˘<br />
Gypsophila fastigiata – ‰ater svazãit˘<br />
Helichrysum arenarium – smil píseãn˘<br />
Hieracium pilosella – jestfiábník chlupáãek<br />
Hypochoeris radicata – prasetník kofienat˘<br />
Jurinea cyanoides – sinokvût chrpovit˘<br />
Koeleria glauca – smûlek siv˘<br />
K. macrantha – smûlek ‰tíhl˘<br />
Plantago lanceolata – jitrocel kopinat˘<br />
Poa pratensis s. lat. – lipnice luãní<br />
Potentilla argentea – mochna stfiíbrná<br />
147
Change language