fulltext pdf file (40 MB)

T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû
Dg
Plantago lanceolata – jitrocel kopinat˘
Potentilla arenaria – mochna píseãná
Pseudolysimachion spicatum – rozrazil klasnat˘
Rumex acetosella – ‰Èovík men‰í
Seseli annuum – sesel roãní
Thymus pulegioides – matefiídou‰ka vejãitá
Mechorosty a li‰ejníky
Ceratodon purpureus – rohozub nachov˘
Cladonia foliacea – dutohlávka listovitá
C. rangiformis – dutohlávka bodlavá
Hypnum cupressiforme – rokyt cypfii‰ov˘
Polytrichum juniperinum – ploník jalovcov˘
P. piliferum – ploník chluponosn˘
T4 Lesní lemy
Forest fringe vegetation
Milan Chytr˘
Struktura a druhové sloÏení. Zapojené
porosty stfiednû vysok˘ch aÏ vysok˘ch ‰irokolist˘ch
bylin tvofiící úzké pruhy na lesních okrajích
nebo na okrajích kfiovin. Jsou souãástí typické
zonace vegetace od lesa pfies kfiovit˘ lesní plá‰È
a bylinn˘ lesní lem po pfiirozen˘ nebo druhotn˘
trávník. âasto se vegetace analogická lemÛm vyvíjí
plo‰nû i mimo kontakt s lesem na neobhospodafiovan˘ch
such˘ch trávnících nebo loukách. V lemech se
spolu prolínají druhy travinné vegetace s druhy lesního
podrostu. Charakteristick˘ je nápadnû kvûtnat˘
aspekt porostÛ, protoÏe druhy lesního podrostu
právû na v˘slunn˘ch místech lesních okrajÛ vytváfiejí
vût‰í biomasu a bohatû kvetou. BûÏnû se v lemech
vyskytují niωí kefie nebo zmlazující stromy, nedosahují
v‰ak vût‰í pokryvnosti. Mechové patro je kvÛli akumulaci
listového opadu vyvinuto spí‰e sporadicky.
Ekologie. Pfiirozené lesní okraje a svûtliny na skalních
hranách a ostroÏnách, strm˘ch jiÏnû orientovan˘ch
svazích v nejsu‰‰ích oblastech, lesní svûtliny
vzniklé tûÏbou nebo b˘valou lesní pastvou, druhotné
okraje lesa s navazující travinnou vegetací a del‰í
dobu neobhospodafiované plochy v komplexech
such˘ch trávníkÛ a luk. PÛdy na pfiirozen˘ch okrajích
lesa jsou spí‰e mûlké a lemová vegetace se
na nich udrÏuje dlouhodobû. Naopak na sekundárních
okrajích lesa nebo v komplexech travinné
vegetace jsou pÛdy hlub‰í a lemy jsou zde krátkodob˘m
stadiem v sukcesi od trávníku ke kfiovinám
a lesu. Hlavním faktorem pro v˘voj lemu je dostatek
svûtla a souãasnû vy‰‰í vzdu‰ná vlhkost neÏ na otevfieném
prostranství a absence naru‰ování kosením,
pastvou nebo silnûj‰ími vûtry.
Roz‰ífiení. PodhÛfií Doupovsk˘ch hor, âeské
stfiedohofií, âeskolipsko, Kokofiínsko, Pojizefií,
âesk˘ kras a okolí Prahy, Kfiivoklátsko, po‰umavské
vápence, v˘chodní âechy, Královéhradecko,
Litomy‰lsko, Svitavsko, Lan‰krounsko, Moravsk˘
kras, Ivanãicko, Moravskokrumlovsko, Znojemsko,
Mikulovsko, obvody Îdánického lesa a Litenãick˘ch
vrchÛ, Bílé Karpaty a Host˘nské vrchy, vzácnû i jinde.
Poznámka k mapování. Do této jednotky
se zahrnují i porosty vzniklé z opu‰tûn˘ch such˘ch
trávníkÛ nebo luk na plochách vzdálen˘ch od lesa,
pokud sv˘m druhov˘m sloÏením odpovídají lesním
lemÛm.
T4.1 Suché bylinné lemy
Dry herbaceous fringes
Natura 2000. –
Smaragd. –
CORINE. 34.41 Xero-thermophile fringes
Pal. Hab. 34.41 Xero-thermophile fringes
EUNIS. E1.1/P-34.41 Xero-thermophile fringes
Fytocenologie. Svaz Geranion sanguinei Tüxen in Müller
1961: Geranio-Anemonetum sylvestris Müller 1962, Geranio-
Dictamnetum Wendelberger ex Müller 1962, Peucedanetum
cervariae Kaiser 1926, Geranio-Trifolietum alpestris Müller
1962, Vincetoxico hirundinariae-Origanetum vulgaris Kolbek
et Petfiíãek 1979 prov.
Fyziotyp. XT Xerotermní aÏ semixerotermní trávníky a lemy
Struktura a druhové sloÏení. Lemy na okrajích
nebo lesních svûtlinách teplomiln˘ch doubrav,
pfiípadnû plo‰né porosty v komplexech neobhospo-
140